IMRAD

Empirické studie (ať již založené na kvalitativním nebo kvantitativním přístupu) jsou typicky členěny do čtyř základních oddílů – Úvod, Metoda, Výsledky a Diskuse. Pro tento systém organizace vědeckého textu se zažila zkratka IMRAD (z angl. Introduction, Methods, Results and Discussion). V publikovaných textech jsou využívány různé formy úpravy textu, v sociálních vědách se nejčastěji aplikuje norma Americké psychologické asociace (APA).

1.   Úvod do problematiky (I = Introduction)

Úvod uvádí čtenáře do současného stavu poznání a nabízí mu určitý kontext. Zde byste měli vysvětlit motivaci, tedy proč byla studie provedena a proč je podle vás důležité zkoumat dané téma (jeho přínos). Znamená to také vyhledat relevantní a pokud možno co nejnovější výzkumné studie v oblasti, kterou jste se rozhodli zkoumat. U jednotlivých studií popište, jak se v nich k danému tématu přistupuje a jaké jsou jejich výsledky. K hledání studií můžete použít portál Web of Science (WoS), Scopus, Google Scholar nebo SciSpace (AI nástroj).

Vždy, když použijete (jakoukoliv) informaci z výzkumné studie, je potřeba uvést její zdroj. Vše, co není z vaší vlastní hlavy, je třeba řádně ocitovat pomocí citace v textu. Ta se uvádí za danou informací jako (Příjmení autora, rok vydání), např. (Lojdová, 2015). Když se jedná o dva autory uvádíme je oba (Šeďová & Švaříček, 2013). Pokud má zdroj více než tři autory do závorky za první jméno přidáváme “et al.” (Švaříček et al., 2007). V Odkazech na závěr zprávy (seznam literatury) pak uveďte celou citaci.

Součástí Úvodu je jasně formulovaná hlavní výzkumná otázka (a případné specifické otázky) vyplývající z teoretického rozboru, případně výzkumné předpoklady či hypotézy (u kvantitativního přístupu).

2.   Metodologie (M = Methods)

V metodologii seznamujete čtenáře s postupem, jak jste studii provedli. Detailní popis většinou zrcadlí pečlivost provedené studie a indikuje její důvěryhodnost. Z toho plyne požadavek replikovatelnosti v současné vědě (možnost ověření vašich závěrů jinými autory), který patří mezi základní podmínky při psaní výzkumných zpráv. Část “Metodologie” typicky obsahuje několik podkapitol:

·      Popis výzkumného souboru, včetně jeho demografických charakteristik a způsobu, jakým byli respondenti do studie vybíraní.

·      Design studie: specifikujeme, zda se jedná o kvantitativní (experiment, dotazníkové šetření,…) nebo kvalitativní přístup (etnografie, narativní výzkum,..). V případě kvantitativního přístupu se identifikují a popisují jednotlivé proměnné použité ve studii.

·      Popis použitých metod/nástrojů sběru dat od pozorování s videozáznamem, přes dotazníky až k rozhovorům. V případě standardizovaných metod se uvádí i jejich psychometrické charakteristiky (validita a reliabilita).

·       V části o sběru dat popisujeme, jakým způsobem byla data získána (postupy administrace metod sběru dat, podrobný popis procedur a postupů, kterým byli vystaveni participanti ve výzkumu).

·       Analýza dat: uvádíme, jakým způsobem byla data připravena pro zpracování a zpracována. V případě kvalitativního přístupu tak můžete například uvést metodu zakotvené teorie a postup otevřeného/axiálního kódování. V případě kvantitativního přístupu uvedete, které deskriptivní statistiky jste použili, případně které testy vztahů mezi proměnnými (např. korelace).

·      Etické aspekty studie: informace o způsobu zacházení s daty, aby nedošlo k porušení práv participantů (min. GDPR). Zde byste měli uvést, zda participanti podepsali souhlas s účastí ve studii (důležité hlavně u citlivé populace jako jsou děti, staří lidé). Dále se zde uvádí, zda jsou data anonymní nebo byla dodatečně anonymizována. Neuvádějte pravá jména participantů, a to ani ve výsledkové části.

Typ výběru participantů a jejich počet, použité metody sběru dat a analýzy dat by měli odpovídat výzkumné otázce. 

3.   Výsledky (R = Results)

Kapitola výsledků by měla čtenáře informovat o tom, co jste zjistili. Typicky tato část výzkumné zprávy neobsahuje citace jiných odborných nebo metodologických zdrojů. Uvádějte jenom popis výsledků, jejich možné interpretace si nechte do kapitoly “Diskuse”. Například, kolik procent studentů odpovědělo v dotazníku na danou otázku (kvantitativní přístup) nebo co lidé řekli, když jste se jich na tuto otázku ptali (kvalitativní přístup).

·      Pokud jste zvolili kvalitativní přístup (QL), vysvětlete jednotlivé kódy a proces jejich kategorizace. Výsledky kódování prezentujte v souhrnné tabulce kódů pod příslušnými kategoriemi. Jednotlivé kategorie a tvrzení dokládejte přímými promluvami respondentů formou citátů v uvážené míře, jako koření. Citáty nakonec v závorce označte pseudonymem participanta, který odpovídal. Výsledkem by měly být popsané proměnné (kategorie).

·      Pokud jste zvolili kvantitativní přístup (QN), prezentujte své výsledky prostřednictvím tabulek nebo grafů (nevhodné jsou koláčové grafy). Dbejte na to, abyste v textu nepopisovali to, co je z grafů zřejmé (neměli byste dublovat informace), ale vytáhli významná zjištění. Výsledkem by mělo být přijetí nebo zamítnutí výzkumných předpokladů, příp. hypotéz.

Často se stává, že máte více dat, než je potřeba. Vybírejte jenom ta, která nejvíce odpovídají vašemu cíli a zodpovězení vaší výzkumné otázky. Kapitolu Výsledky je užitečné strukturovat dle výzkumných podotázek (kvalitativní přístup) nebo výzkumných předpokladů, příp. hypotéz (kvantitativní přístup).

4.   Diskuse (D = Discussion)

Cílem diskuse je vysvětlit, co výsledky studie znamenají v kontextu předešlých studií uvedených v Úvodu. V této části by se tedy neměly objevit jiné zdroje než ty, o kterých jste psali v Úvodu. Diskuse je nejdůležitějším oddílem celé práce, jelikož prokazujete, jak dokážete nad tím, co děláte, uvažovat. Znamená to, že shrnete to, co jste zjistili a zkusíte interpretovat nebo vyvodit, co to znamená a jak to souvisí nebo souhlasí s předešlými studiemi, nebo jak jim to odporuje. Diskuse by neměla jít příliš daleko za data, neměli bychom se dopouštět neopodstatněných závěrů (i když jistá míra spekulace je přípustná – uvedeme ji slovy „podle mého názoru“, „zjištění“).

Dále by se zde měly objevit limity vaší studie. Zkuste kriticky zhodnotit, co se nepovedlo. Byly vaše otázky dobře formulovány, abyste zjistili to, co jste chtěli? Měli jste dostatečně velký soubor? Existuje něco dalšího, co by mohlo ovlivnit nebo vysvětlit vaše výsledky? Kde a za jakých podmínek mohlo dojít ke zkreslení? Čemu byste se vyhli a co byste udělali jinak, kdybyste znovu prováděli stejnou studii? Jinými slovy, kde má váš výzkum slabiny?

Dobrá diskuse také naznačí směr dalšího bádání tím, že v ní pokládáte nové výzkumné otázky nebo generujete nové hypotézy, které zůstaly nezodpovězené nebo vás napadly v průběhu vašeho zkoumání. Na co by se měli zaměřit výzkumníci, kteří přijdou po vás?

5.   Závěr

V závěru se snažte ve zkratce vše shrnout a uzavřít. Měli byste stručně odpovědět na výzkumnou otázku, zhodnotit co vyplynulo z vašich analýz a třeba i nabídnout doporučení do praxe.

6.   Odkazy

Ve své práci používejte výhradně aktuální citační normu APA 7 (viz Formální stránku práce). Odkazy (seznam zdrojů) by měly být vždy seřazeny abecedně.

Ideálně používejte zahraniční nebo české studie získané z časopisů v databázi WoS/Scopus nebo výzkumné monografie (ne učebnice). Mezi české recenzované časopisy patří např. Studia paedagogica, Orbis scholae, Pedagogika, Pedagogická orientace. Nepoužívejte bakalářské a diplomové práce a práce podobného typu, které neprošly recenzním řízením a nebyly vydány tiskem. Každý zdroj uvedený v odkazech musí mít svoji “dvojičku” i v textu práce, tj. musí být uveden přímo v textu práce v místě, kde jste použili citovaný (parafrázovaný) text nebo myšlenku ze zdroje, který citujete (viz Úvod). 

7.   Přílohy

Sem patří tabulky nebo printscreen vyhledaných článků v databázi WoS/Scopus/Google Scholar ve verzi pro přehledové studie, plná verze dotazníku, pozorovací arch, okódované a opoznámkované transkripty, printscreen apod. anonymizované datové matice, formulář s informovaným souhlasem pro zákonné zástupce atd.