Independent Samples Test PSP RC Equal variances assumed Equal variances assumed Levene‘s Test for Equality of Variances F 2,427 2,978 Sig. 0,121 0,086 t-test for Equality of Means t -0,891 -0,307 df 209 209 Significance One-Sided p 0,187 0,380 Mean Difference -0,210 -0,079 Std. Error Difference 0,236 0,256 95% Confidence Interval of the Diffe- rence Lower -0,676 -0,583 Upper 0,255 0,426 Independent Samples Test SPU VP Equal variances assumed Equal variances assumed Levene‘s Test for Equality of Variances F 1,168 0,102 Sig. 0,287 0,751 t-test for Equality of Means t -1,292 1,244 df 36 36 Significance One-Sided p 0,102 0,111 Mean Difference -0,267 0,306 Std. Error Difference 0,206 0,246 95% Confidence Interval of the Diffe- rence Lower -0,685 -0,193 Upper 0,152 0,804 Intervenční 3 měsíční program (1 semestrální e-learningový kurz) PODPORA AUTOREGULACE UČENÍ V E-LEARNINGU: KVAZI-EXPERIMENTÁLNÍ STUDIE Jméno: Mgr. Gabriela Šimková1 1Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Brno Literatura • Cazan, A. M. (2014, 24 April). Self-regulated learning and academic achievement in the context of online learning environments. The 10th International Scientific Conference eLearning and software for Education. • Dabbagh, N., & Kitsantas, A. (2012). Personal learning environments, social media, and self-regulated learning. The Internet and Higher Education. • Hadwin, A. F., Järvelä, S., & Miller, M. (2017). Self-regulation, co-regulation and shared regulation in collaborative learning environments. In Handbook of Self-Regulation of Learning and Performance. Routledge. • Šimková, G. (2021). Autoregulace učení v online prostředí: dotazník OSLQ. In Sborník příspěvků XXIX. výroční konference ČAPV. MU. Poděkování Tento příspěvek je součástí projektu MUNI/A/1397/2021, který je realizovaný Katedrou pedagogiky Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky Výsledky ukazují statisticky nevýznamné rozdíly mezi sebevnímanou úrovní autoregulačních dovedností studentů na počátku kurzu a po jeho absolvování ve všech 6 subdoménách dotazníku. Za porovnatelné je možné považovat studenty v experimentální a kontrolní skupině z hlediska dosahovaných skórů autoregulačních dovedností – statisticky významný rozdíl se prokázal pouze v oblasti stanovování cílů. Významné rozdíly nenacházíme ani v tom, jak své autoregulační dovednosti hodnotí studenti denní a kombinované formy studia. Na úrovni statistické analýzy dat je třeba konstatovat, že se nepodařilo prokázat vliv e-learningu na schopnost studentů regulovat své učení. K hlubšímu pochopení procesu učení v online prostředí tak budou využity další výzkumné techniky – hloubkové rozhovory vedené s absolventy kurzu. Úvod Autoregulace učení je považována za dovednost, která není vrozená a je třeba ji vhodnými prostředky rozvíjet a podporovat (Hadwin et al., 2017). Zároveň se jedná o dovednost, která může pozitivně ovlivňovat studijní úspěšnost studentů, a to i v online prostředí (Cazan, 2014). Aby mohl jedinec rozvíjet svou autoregulaci, musí jeho učení probíhat v takovém prostředí, které k tomu nabízí dostatek příležitostí. Ve výzkumu ověřujeme, zda může být za takové prostředí považován e-learning vedený formou PLE (personal learning environment). Experimentální skupina studentů (n=30) absolvovala semestrální kurz, na jehož začátku a konci byly měřeny jejich autoregulační dovednosti. Výsledky byly porovnány se studenty kontrolní skupiny. Teorie V našem výzkumu se zaměřujeme na potencialitu rozvoje autoregulačních dovedností studentů učitelství prostřednictvím e-learningového prostředí. E-learning je designován v souladu s konceptem PLE (personal learning environment, Dabbagh & Kitsantas, 2012) a obsahuje prvky, které mohou autoregulaci pozitivně ovlivňovat – student plně přebírá zodpovědnost nad studiem v kurzu – určuje si například témata, kterým se bude věnovat i podobu závěrečných výstupů. Stává se jedincem, který přebírá kontrolu nad procesem plánování, monitorování, hodnocení a změn (Hadwin et al., 2017). Obr. 1 Funkce personal learning environment Učení Zpracovávání informací Generování obsahu Propojování se s ostatními Zaznamenávání a sdílení dosažených úspěchů Vzájemná komunikace Vzájemné sdílení Metodologie výzkumu V této studii byl využit kvaziexperimentální design. Kvaziexperimenty jsou modifikací klasických experimentálních designů – kontrola ze strany výzkumníka je zde nižší, jelikož zde nedochází k náhodnému výběru účastníků do skupin. Experimentální skupinu tvořili studenti (n=30) PdF MU, kteří dobrovolně absolvovali semestrální e-kurz Virtuální třída. K měření sebevnímaných autoregulačních dovedností (AD) jsme jako pretest a posttest využili dotazník OSLQ, již dříve adaptovaný do českého prostředí (Šimková, 2021) a vykazující dobré základní psychometrické vlastnosti (cronbach. alpha u všech 6 subdomén dotazníku>0,75, CVI=0,88). Totožný dotazník byl administrován studentům (n=223) v kontrolní skupině, kteří absolvovali distanční vzdělávání nedesignované s cílem podporovat AD. Obr. 2 Výzkumný design Experimentální skupina n = 23 Účastníci n = 253 Studenti pedagogické fakulty MU Kontrolní skupina n = 223 Výchozí měření (pre) Měření výstupů (post) n = 16 dropout n = 7 Měření výstupů n = 223 předpokládané opakování měření (n=2) Hlavní výzkumná otázka Má specifické e-learningové prostředí (PLE) vliv na schopnost pregraduálních studentů učitelství autoregulovat své učení? Graf 1 Porovnání skórů pretestu a posttestu Tabulka 1 T-test pro dva nezávislé výběry, oblast SPU a VP Výzkumná otázka 1: Mění se sebevnímaná dovednost studentů učitelství autoregulovat své učení v závislosti na absolvování e-learningu podporujícího sebeřízené učení? Výzkumná otázka 2: Existují rozdíly v pretestu mezi experimentální a kontrolní skupinou v celkové úrovni autoregulačních dovedností? Výzkumná otázka 3: Existují rozdíly v dosahovaných autoregulačních dovednostech v závislosti na formě studia? Independent Samples Test SC VP Equal variances assumed Equal variances assumed Levene‘s Test for Equality of Variances F 1,398 0,479 Sig. 0,238 0,490 t-test for Equality of Means t 2,061 1,453 df 233,000 233,000 Significance One-Sided p 0,020 0,074 Mean Difference 0,350 0,256 Std. Error Difference 0,170 0,176 95% Confidence Interval of the Diffe- rence Lower 0,015 -0,091 Upper 0,684 0,602 Graf 2 Porovnání skórů pretestu a kontrolní skupiny Tabulka 2 T-test pro dva nezávislé výběry, oblast SC a VP Graf 3 Porovnání dosahovaných skórů dle formy studia Tabulka 3 T-test pro dva nezávislé výběry, oblast PSP a RC