Problémy doprovázející nadání NaRo PROBLÉMY DOPROVÁZEJÍCÍ NADÁNÍ •Terman: nadané děti jsou emočně vyrovnané •Hollingworthová: z hlediska potenciálních emočních problémů jsou ohrožené především děti s vysokou mírou inteligence • PROBLÉMY DOPROVÁZEJÍCÍ NADÁNÍ •nadání bývá v předškolním a mladším školním věku synkretické (tzn. dítě které je šikovnější v jedné činnosti, patří obvykle k těm šikovnějším i v jiných činnostech)“, Dočkal (1987) •nadaná osobnost není jen nositelkou mimořádných kvalit, ale také mimořádných problémů Vliv vnějších vlivů na rozvoj nadání nadaných •Tradice školy a její normy •- Dítě často čelí dilematu: podřídit se očekáváním průměru nebo se postavit do role nonkonformisty •Očekávání druhých -Děti nesplňují běžná očekávání, narušují běžné tradice -Nadané dítě citlivé na nejistotu druhých mohou začít své schopnosti skrývat •Vrstevnické vztahy -Samotáři -Různorodé zájmy -Starší spolužáci •Vztahy v rodině -Významně ovlivňují vývoj dítěte (nejvýznamněji) -Podpůrné prostředí rodiny x nevhodná rodičovská péče -Podchycení rodičů malých dětí • 1. Nerovnoměrný vývoj (asynchronie) •nerovnoměrný vývoj psychických funkcí dítěte •kognitivní, fyzické i sociálně – emocionální oblasti •zrychleným rozumový vývoj x pomalejší vývoj emocí a jemné motoriky •někdy horší mluvený projev, jindy velmi brzké mluvení • • • 2. Interpersonální vztahy •Problémy s rodiči, sourozenci, spolužáky, učiteli •V kolektivu vrstevníků nalézají těžko partnery •Osamocenost, nemají dostatečné sociální schopnosti, aby dokázaly navázat kvalitní vztah se svými vrstevníky •Jednostranné zaměření dítěte, tyto děti jsou vnímány vrstevníky jako „jiné“ •Mnohostrannost 3. Výraznější sklony k sebekritice •schopností vidět možnosti a další alternativy svého rozvoje •vysoké nároky na sebe sama •sebekritika – rozdíly mezi současným a ideálním stavem, ke kterému by rádo dospělo. • 4. Perfekcionismus •vysoké cíle a zklamáni, pokud se jim nepodaří jich dosáhnout •přání - co dělá dokonalé a má vysoké nároky na sebe a někdy i na své okolí •pozitivní, motivace – občasné nezdary vnímá dítě jako samozřejmost a možnost dále se zdokonalovat •negativní - u dítěte výrazně převládá strach z možných chyb a tento strach brzdí jeho výkon. •zvýšená senzitivita vůči kritice • 5. Deprese •poměrně často •pochybnosti o sobě a o smyslu života (tzv. existenciální deprese) u nadaných dětí mnohem dříve, než u ostatních dětí, mnohdy už ve školním věku •deprese z pocitu osamělosti, sociální izolovanosti, odlišnosti, nespokojenosti se stavem světa, neschopnost to změnit 6. Multipotencionalita •všeobecně vysoce nadané •vyniká zároveň v několika činnostech •důležité rozhodnout se dobře pro směr budoucího profesního zaměření •nejistoty a obavy ze špatného výběru •úzkost z jakéhokoli rozhodování •během adolescence - problém • 7. „Dvakrát výjimečné“ děti •Nadaným dětem s handicapy je věnována pozornost odborníků velmi okrajově •Péče o tyto děti spočívá primárně ve snaze co nejlépe kompenzovat či odstranit jejich postižení •Péče o projevy nadání zůstává většinou stranou pozornosti, dítě je okolím vnímáno spíše jako postižené než jako nadané. •Tímto směrem se také odvíjí poskytovaná péče. •Šárka Portešová • 7. „Dvakrát výjimečné“ děti •Nadaní s poruchami sluchu •Nadaní s poruchami zraku •Nadaní se sociálně emocionálními problémy •Nadaní s fyzickým nebo dalším zdravotním handicapem •Nadaní se specifickými vývojovými poruchami učení •Nadaní s mentální retardací (u neintelektových druhů nadání) •Nadaní s kombinovanými poruchami Vývoj inteligence podle Piageta •Inteligence se vyvíjí v interakci s okolním prostředím – forma adaptace •Důsledkem interakce biologických procesů zrání a zkušenosti s okolním světem jsou 4 odlišná stádia kognitivního vývoje dítěte •◦ Senzomotorické (cca do 2 let) •◦ Preoperační (cca 2-7let) – infantilní infantilní realismus: • ◦ finalismus–z funkce předmětu je usuzováno na jeho existenci (Mraky jsou tu proto, aby pršelo.) • ◦ nanimismus–oživování předmětů (pofouká spadlý hrnek) • ◦ dynamismus–přičítá volní energii předmětům (Kámen mi schválně stoupl do cesty) • Předškolní věk • ◦ antropomorfismus–tendence polidšťovat předměty • ◦ prezentismus–chápání všeho ve vztahu k přítomnosti • ◦ fantazijní přístup–vliv fantazie převládá nad respektováním logických skutečností •◦ Období konkrétních operací (7-11) •◦ Období fsormálních operací (cca 11) • •Stádia reprezentují kvalitativně odlišné formy myšlení, objevují se ve shodném sledu u všech dětí, děti se mohou lišit v rychlosti, s jakou jednotlivá stádia prochází PROBLÉMY NADANÝCH DĚTÍ, •nositelé mimořádných schopností, s nimiž jdou však ruku v ruce i „mimořádné problémy“ •největším problémem jsou vývojové disproporce nadaných dětí, nevyrovnanosti psychického vývoje, kdy je jedna složka akcelerovaná a jiné odpovídají věku, nebo jsou i na nižší věkové úrovni. Disproporce lze rozdělit do několika skupin: 1) Intelektově - motorická – nesoulad mezi zralostí psychickou a tělesnou, např. neschopnost zavázat si tkaničku, vyvolává emoční problémy (vnitřní neklid, nervozita, hyperaktivita, svéráznost, nerespektování autorit, nedisciplinovanost nebo nepřizpůsobivost), které mohou vést k negativnímu hodnocení. Často méně rozvinuté grafomotorické schopnosti. 2) intelektově-senzomotorická – rozpor mezi úrovní myšlení a psychomotorickým vývojem se projevuje rychlým vývojem řeči, raným čtením a počítáním na straně jedné a slabší úrovní grafomotorického projevu, koordinace pohybů ruky a pozdější problémy při nácviku psaní na straně druhé PROBLÉMY NADANÝCH DĚTÍ, 3) intelektově-verbální – nesoulad mezi myšlením a schopností vyjádřit myšlenky řečí se projevuje rozdílem mezi rychlostí, pružností a originalitou myšlení a schopností formulovat rychlý sled myšlenek do verbální podoby, nevyrovnaností mezi obsahem myšlení, kapacitou a rychlostí myšlenkové produkce a schopností vyjádřit celý obrovský rozsah myšlenek řečí. To může vyvolávat problémy v plynulosti řeči (zadrhávání, překotnost řeči). Tato nevyrovnanost je považována za nejnebezpečnější. Je totiž obtížně rozpoznatelná, jelikož takové dítě je málokdy vnímáno jako bystré a nadané. 4) intelektově-emocionální – je charakteristická hlavně pro děti mladšího školního věku. Na jedné straně stojí vysoká rozumová vyspělost, na druhé – emoční a sociální nezralost. Dokáží sice rozumově zpracovat a pochopit mnohé náročné situace, ale nedokáží je emocionálně zvládnout, což souvisí se zvýšenou vnímavostí a citlivostí, např. odloučení od matky, strach ze tmy, samoty… 5) intelektově-sociální – se projevuje nižší schopností socializace, utváření dobrých sociálních kontaktů a vztahů s vrstevníky a zvýšenou potřebou komunikace se staršími dětmi stejného mentálního věku nebo s dospělými. Celá sociální oblast a úroveň komunikace těchto dětí je ovlivněna jejich vysokou kritičností, nezávislostí a neuznáváním autorit. Odmítají autoritativní přístupy. Prevence problémů •Kontaktovat rodiče. •Zaměřit se na rodiče malých dětí. Nejlepší prevencí je podchycení rodičů malých dětí. •Vzdělávat a zahrnout do systému péče lékařské a další odborníky. •Vytvořit diskusní skupiny rodičů. •Využívat flexibilní možnosti vzdělávání, flexibilnější vzdělávací systém - nadané děti z multikulturních rodin či zázemí s nízkými příjmy. •