1. Organizační info, úvodem Osobnost žáka a psychohygiena učitel: vývojový kontext PedF MU, podzim 2024 Mgr. Tomáš Kohoutek, Ph.D. kohoutekt@ped.muni.cz Katedra psychologie „CO“, „PROČ“ a „JAK“ ve vývojové psychologii nCO qVymezení, hlavní témata qCo budeme probírat a kdy nJAK qOrganizace výuky qUkončení předmětu qJak souvisí VPs s dalšími předměty společného základu nPROČ qOtázka, kterou jsme kdysi často kladli a pak toho nechali. K čemu by nám to mělo být? n Jak: organizace nDle možností prezenční J, prosím sledujte i studijní materiály nZákladní témata dle syllabu (aktualizovaný rozpis viz dále) nZhruba 60 minut přednáška o vybraných tématech, pak lze diskutovat o vašich otázkách na základě výkladu i samostudia poskytnutých a doporučených materiálů n n n Jak: podmínky ukončení - zkouška nVarianty nZnalostní test nje společný pro všechny, asi 15 otázek s výběrem i otevřených, online, min. úspěšnost 65 % (10 b), vychází z témat přednášek, čerpá z doporučené literatury nK přípravě slouží i tzv. heslář – přehled pojmů, jmen a vymezených témat, která se mohou v testu nPohovory o vybraných tématech a prezentace samostatné přípravy nPro zájemce, optimálně ve skupinách 6 – 7 lidí, lze i v předtermínech, zpravidla online nProsím stručnou přípravu: krátký popis tématu/otázky/problému, kterým se chcete věnovat, odkaz k probírané teorii nVarianty přípravy: kazuistika, reflexe četby, filmu… (náměty v učebních materiálech) n n Jak: přistupovat k VPs nRaději… q v souvislostech než encyklopedicky q od konkrétního k obecnému q aktuálně než chronologicky q v dialogu než v monologu q scaffolding než látka n n n Co má hlas… … a ráno chodí po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech? nStará hádanka pochází z antického mýtu a napovídá, že klíčovou otázkou – otázkou života a smrti – je otázka rozdílů mezi různými etapami lidského života. n qVíte, kdo je na reliéfu vyobrazen? qZ kterého příběhu scéna pochází? qO čem příběh pojednává? qKdo z modernějších psychologů se tímto mýtem inspiroval? qV kterých novějších pohádkách se s podobnou hádankou setkáme? Základní literatura nUčebnice qThorová, K. (2015). Vývojová psychologie. Proměny lidské psychiky od početí po smrt. Praha: Portál. qLangmeier, J., Krejčířová, D. (1998, 2006): Vývojová psychologie. Praha: Grada. qVágnerová, M. (2012): Vývojová psychologie – dětství a dospívání. Praha: Karolinum. qVágnerová, M. (2000): Vývojová psychologie. Dětství, dospělost a stáří. Praha: Portál. n...a další (ukázky a odkazy budete mít k dispozici v učebních materiálech předmětu a v interaktivní osnově, stále nabývají na významu internetové zdroje – ve VPs pro pedagogy není příliš ostrá hranice mezi odbornými a populárními) Další zdroje informací nOdborné časopisy qPsychológia a patopsychologia dieťaťa, Pedagogika, Studia paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická orientace… nPopulární zdroje q...od Učitelských listů po denní tisk, diskusní fóra, organizace typu Centrum Locika… nElektronické zdroje Studijní materiály předmětu včetně Interaktivní osnovy Proč tím zatěžovat (budoucí) učitele? (1) nVývojový aspekt jako zvláštní a užitečný qotázka „jak se k něčemu došlo“ může být klíčová qpoznatky o psychickém vývoji jako klíčové pro porozumění psychologii učení, osobnosti, psychopatologii…; nspecifické pojetí učení jako „přidaná hodnota“ vývojové psychologie k pedagogice; psychodidaktika, konstruktivistické pojetí výuky… staví na vývojové psychologii nVědět, s kým máme tu čest qporozumět specifikům vývojových období – projevům, potřebám…(„dítě není malý dospělý“) qznát vývojové možnosti a typické problémy… nebo naopak nepodléhat obavám, nepatologizovat, co je normální qvyužívat možnosti, pracovat s vývojovými podmínkami, principy a devizami qPoradit si s anamnesticky významnými událostmi a podmínkami q= Mít přiměřený přístup Proč tím zatěžovat (budoucí učitele)? (1) nVývoj jako něco, co je nám blízkého qvšichni se vyvíjíme a máme i své vlastní „teorie“ a představy, které můžeme rovněž kultivovat a rozvíjet qvývoji zpravidla „rozumíme“ lépe, než např. obecné psychologii, míváme své sklony a „osobní teorie“ nOrientovat se v paletě názorů na vývoj, výchovu, vzdělávání qnejen akademické názory, ale i dobové zažité či progresívní qnaučit se reflektovat vlastní východiska, argumentovat, odlišovat relevantní zdroje n= Obecně kulturní/kultivující důvod: qpovědomí o okolnostech vývoje, porozumění principům vývoje člověka jako součást profesní i lidské vybavenosti Vztah psychologie a pedagogiky nPedagogické a (vývojově) psychologické přístupy často vzájemně korespondují nSdílejí pohled na člověka (kritický, adorující přirozenost, respektující…), paradigmatické příklady, např.: qAsocianismus (později behaviorismus/reflexologie) a herbartismus qHumanistická psychologie a respektující přístup qCelostní a tvarová (gestalt), sociokulturní psychologie a konstruktivismus … „přidaná hodnota“ nrenesanci zájmu o vývojové hledisko – „co slouží adaptaci/přežití a jak“ – přinesla v novověku evoluční biologie nkořeny tehdy tradiční pedagogiky byly spíše normativní, než popisné – zaměřené na cíle, ne na proces n pic ale… nVývojový aspekt braly v potaz už starší pedagogické přístupy: qJ. A. Komenský – periodizace vývojových qfází jako „škol“ n n nCo stojí na obrázku? nLze „důvěřovat vývoji“? nKteré současné pedagogické přístupy to činí? Jak lze chápat vývoj… nFylogeneze nAntropogeneze nKulturní geneze nOntogeneze – typicky těžiště zájmu vývojové psychologie (předchozí lze však těžko pominout nAktuální geneze Jak: Metody vývojové psychologie nPřirozeně: pozorování, rozhovor; vývojové škály, testy schopností; analýza produktů; experimentální metody nAnamnestický a katamnestický přístup; kazuistický přístup (případové studie) n nVýzkum: longitudinální, průřezové a smíšené studie; dále qSrovnávací studie jednovaječných dvojčat (s ohledem na vliv dědičnosti a prostředí) qOsoby v extrémních vývojových podmínkách (tzv. „vlčí děti“) Jak – různá hlediska, oblasti vývoje nBiosociální vývoj qtělesný vývoj a jeho podmínky nKognitivní vývoj qvšechny poznávací procesy (zpracování informací, myšlení, rozhodování, učení) nPsychosociální vývoj qzpůsoby prožívání osobnostních a sociálních charakteristik, rolí, vztahů a sociálních pozic Jak je vývoj podmíněn - činitelé vývoje nDědičnost: nemusí se v průběhu vývoje pojevovat konstantně (větší vliv v počátečních a konečných fázích vývoje) qGenotyp, fenotyp (genotyp + prostředí) n nProstředí : ovlivňuje povahu interakcí s okolím, člověk musí projevit nějakou aktivitu v procesu učení qFyzické prostředí, sociokulturní prostředí qsocializační činitelé nspolečnost, kultura naktuální sociální kontext qsociální vrstva, primární sociální skupina (např. rodina) qživotní události, zkušenosti (kohortová/generační zkušenost…) q Klíčový pojem současné vývojové psychologie: potřeby nPotřeby jsou přirozené, liší se ve vývojových fázích, odrážejí individualitu (vnitřní) nSoučasně ale vyjadřují, že pro svůj vývoj něco potřebujeme z prostředí (vnější) nTéma nativistických, ale i interakcionistických přístupů, důležité téma humanistické psychologie (znáte Maslowovu „pyramidu“) nV rámci vývojové psychologie přinesli originální koncepci J. Langmeier a Z. Matějček Základní vývojové potřeby (dle Z. Matějčka) nurčitého množství, kvality a proměnlivosti vnějších podnětů – zrakových, sluchových, hmatových, pohybu, lidského kontaktu (tak, aby se dítě „naladilo“ na určitou úroveň aktivity a nebylo přitom podnětově „podvyživené“ ani přetížené) nurčité stálosti, řádu a smyslu v podnětech – „smysluplného světa“; umožňuje mj., aby se z přicházejících podnětů stávaly zkušenosti, poznatky a (pracovní) strategie; kdybychom všechno ve svém okolí vnímali jako dění nahodilé, výsledkem by byl chaos, nemožnost učit se – tato potřeba tedy umožňuje učení nprvotních citových a sociálních vztahů, potřeba stabilního pozitivního vztahu k pečující osobě, opětování ze strany dalších dospělých – uspokojení přináší dítěti pocit životní jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnitřní uspořádání osobnosti (ad attachment – vnitřní pracovní modely), poskytuje zázemí pro vývoj ve všech oblastech nidentity – společenského uplatnění a společenské hodnoty; zdravé vědomí vlastního „já“ ; toto vědomí je podmínkou toho, aby si člověk mohl na životní dráze osvojit společenské role a stanovit si hodnotové cíle pro svá snažení notevřené budoucnosti - životní perspektivy, sdílené s pečujícími osobami – „bude nějaké (společné) zítra“ qZ. Matějček o základních vývojových potřebách: https://www.youtube.com/watch?v=7FVrwcAn9rQ Další aktuální přístupy k potřebám: Pesso-Boyden system n1) potřeba místa: že bude mít dost prostoru v mateřském lůně, v náruči rodičů, ve svém pokoji, mezi blízkými... že jimi bude radostně vítán v celé své individualitě takový, jaký je. S touto potřebou úzce souvisí v pozdějším dospělém životě schopnost cítit se doma, přesvědčení, že tu "jsem správně" a "nejsem mimo". n2) potřeba ochrany: nejprve před škodlivými vlivy ochrání mateřská děloha, po narození rodičovská náruč a záštita. Získává-li člověk včas zkušenost, že je chráněn, pro jeho další život to znamená pocit bezpečí a schopnost žít aktivně, bez přehnaného pocitu ohrožení. n3) potřeba péče a výživy: nejen jídlo a něžnost v doslovné podobě, ale i dostatek podnětů, kontaktů, vztahů. V pozdějším věku se k této potřebě řadí i informace, vzdělání, zájmy. Kdo je v tomto smyslu "dobře živen", má pocit plnosti, naplnění, nasycení. Netrpí přehnanými pocity prázdnoty. n4) potřeba podpory: konkrétní i symbolické. Podpora znamená konkrétně třeba být nesen, nebo moci se opřít, abych nespadl. Kdo je podporován, necítí se být na věci sám. Být podporován znamená rovněž být povzbuzován. Lidé, kteří mají z dětství bohatou zkušenost s dostatkem podpory, si ji dokáží v dospělém životě dobře zajistit. Mají energii a elán, necítí se slabí, bezmocně vydaní napospas okolnostem. n5) potřeba hranic – být limitován znamená něco v tom smyslu jako být definován, vědět, kdo jsem a kdo nejsem, odkud kam sahá můj vliv a kde začíná vliv druhých. Mít dobře zažitý limit znamená trochu paradoxně být schopen jít do věcí naplno, moci se do nich opřít beze strachu, že tím způsobím nějakou újmu sobě či druhým. Dobrý zážitek limitu mi mohou poskytnout rodiče, kteří mne zvládnou. Rodiče, kteří mají upřímnou radost z dětské živosti, rozpustilosti, z dětského zkoušení síly a experimentů, zároveň jsou ale v jednání a výchově pevní. n n(dle Siřínka, 2001, Pesso-Boyden systém, www.psbp.cz/metoda) n Další zdroje informací nOdborné časopisy qPsychológia a patopsychologia dieťaťa, Pedagogika, Studia paedagogica, Orbis Scholae, Pedagogická orientace… nPopulární zdroje q...od Učitelských listů po denní tisk nElektronické zdroje dostupné prostřednictvím knihovny PedF MU http://www.ped.muni.cz/wlib/ (důležitá např. EBRARY Education); portál theses.cz (kvalifikační práce podle klíčových slov) nDalší odkazy viz Informační služby na webu PedF nStudijní materiály předmětu Děkuji za pozornost!