Přečtěte si tento text, nebo si vyberte jinou z kapitol c.1, c.2, c.3.

MOOC (čti múk) jsou otevřené kurzy, které si může zapsat každý. Stojí na myšlence, že lze najít vzdělávací metody, které umožní lidem studovat v obrovském množství osob (řádově stovky nebo tisíce), aniž by se přímo o ně musel starat tutor nebo jiný vyučující. Tyto kurzy mohou vypisovat jednotlivci, ale také korporace nebo velké univerzity, které mají jistý edukační materiál, který chtějí dále šířit.

V MOOC kurzech většinou naleznete videa (natočené přednášky, webináře, tutoriály, explainery, atd,...), učební texty, úkoly k řešení, testy, diskuzní fóra apod.

Obecně je možné MOOC rozlišit na synchronní, které mají charakter klasického týdenního kurzu, který trvá většinou 4-12 týdnů a uživatel/ky musí pravidelně studovat, plnit úkoly či testy. Jinou formou jsou kurzy asynchronní, které mají předchystaný obsah a člověk je může absolvovat vlastně kdykoliv. Velkým problémem MOOC kurzů je studijní neúspěšnost – průměrně kurz dokončí 5-10 % uživatelů/lek. 

Naopak mikro kurzy jsou jsou krátké v délce 1-2 hodiny. Stejně jako MOOC mohou být otevřené neomezenému počtu uživatelů. V mikro kurzech znatelně převažuje video. Mohou být netutorované i tutorované – tvůrce i tutor kurzu jsou studentům k dispozici a například reagují na příspěvky od studujících. Tyto otevření mikro kurzy nabízí například FF MU: Humanitní vědy dokořán.

MOOC a zejména mikro kurzy mají i své placené varianty. V česku jsou nejznámější například Nostis (nostis.org), Seduo (seduo.cz), v zahraničí například Coursera (coursera.org) a edX (edx.org).

Zdroje kapitoly

• KISK: Kreativní práce s informacemi, MOOC [online], 2024. [cit. 2024-02-27]. Dostupné zde.