Druhy dokumentů

Abychom mohli efektivně vyhledávat a využívat informace, je důležité rozumět různým způsobům jejich třídění. Dokumenty lze kategorizovat podle původnosti obsahu, typu obsahu, formy vycházení, přístupnosti a stupně elektronizace. Toto členění nám umožňuje rychleji najít relevantní zdroje, zhodnotit jejich kvalitu a vhodnost pro naše potřeby a lépe se orientovat v širokém spektru dostupných materiálů.

Dokumenty podle původnosti obsahu:

• primární - obsahují informace původního charakteru, např. plný text vědeckého článku, výzkumný článek, úřední dokumenty
• sekundární - popisují primární dokumenty, např. kritiky, přehledové práce, diplomové práce
• terciární - obsahují informace o existenci sekundárních dokumentů, např. záznamy publikovaných bibliografií nebo existujících databází

Dokumenty podle typu obsahu:

• textové
• obrazové
• audiovizuální

Dokumenty podle formy vycházení:

• periodické/seriálové - typicky časopisy, sborníky
• jednorázové - monografie

Dokumenty podle přístupnosti:

• volně dostupné - bez omezení
• licencované - skryté za paywallem
• šedá literatura - polopublikované dokumenty, např. firemní zprávy

Dokumenty podle stupně elektronizace

• tradiční
• elektronické
• hybridní

Odborný text a jeho specifika

V rámci vašeho vysokoškolského studia vás čeká velké množství odborných textů, ať už v roli jejich čtenáře, nebo tvůrce. Jako tvůrci se budete muset popasovat se školními pracemi. Mohou to být referáty, seminární práce či eseje, na kterých si nacvičíte základní postupy, a jako vrchol a zároveň výstup vašeho vysokoškolského snažení pak závěrečná kvalifikační práce.

Jako čtenáři se pak setkáte nejčastěji s žánrem, kterému říkáme odborná (též naučná) literatura. 

Z pohledu čtenáře

Vzhledem k množství textu, které musí student v průběhu studia vstřebat, je vhodné osvojit některou z technik efektivního čtení.  Zde je nástřel několika z nich:

SQ3R

je metoda efektivního čtení a učení. V r. 1946 ji ve své knize Effective Study  publikoval psycholog Francis P. Robinson, aktuální je ale stále. 

SQ3R je zkratka pro slova survey, question, read, recite a review. Volně přeloženo jako prozkoumání, dotazování, čtení, převyprávění (nebo i přepsání) a zhodnocení.

• Survey → Udělejte si přehled. Cílem je  udělat si názor na text a zhodnotit jeho relevanci, relevantní jsou zejm. název, abstrakt, úvod, závěr a teoretická a empirická část. 
• Question → Ptejte se. Vytvořte si otázky relevantní k čtenému textu. Používejte názvy kapitol či podnadpisů a ty přeformulujte do podoby otázky. Na ně pak budete v dalším kroku hledat odpovědi. 
• Read → Čtěte. Hledejte odpovědi na vámi formulované otázky. Tato část se neobejde bez toho, abyste si dělali poznámky. Ideálně přímo do textu, pokud je váš. 
• Recite → Rekapitulujte. Pokuste se stručně zformulovat nalezené odpovědi. Důležité myšlenky zkuste zformulovat nahlas.
• Review → Zpětně kontrolujte. Využijte poznámek z předchozích kroků k tomu, abyste vlastními slovy zrekapitulovali obsah textu.

Metoda SQ3R poskytuje návod pro hlubší porozumění textu a zacílení na nejdůležitější informace. Kromě toho si tyto informace budete moci uchovat díky různým technikám, které metoda SQ3R vynucuje.

I.N.S.E.R.T.

Název této metody je zkratkou od „interactive noting system for effective reading and thinking“. Základem práce je podtrhávání textu a psaní si konkrétních značek k němu, pomocí nichž text rozkládáme. 

• Pomocí plus (+) označujete to, co pro vás má v textu novou výpovědní hodnotu, tedy informace, které jste na začátku neznali. 
• Minus (-) označuje skutečnost, která je rozporná či nedůvěryhodná. Ukazuje na místa v textu, se kterými člověk nesouhlasí nebo si je musí ještě ověřit. 
• Pomocí „odškrtnutí“ ✔ označujete části textu, které jsou sice důležité, ale neobsahují pro vás nic nového, jen shrnují informace, které jste již znali. 
• Poslední značkou je otazník (?), který slouží pro určení míst, která vás zaujala a budou potřebovat delší diskusi či nahlédnutí do další literatury. 

C.R.A.P. test

Pomocí tohoto testu hodnotíte text z různých úhlů, přidělujete jim body a výsledky zapisujete do tabulky. Základem jsou čtyři objektivní kritéria:

Zpočátku je vhodné vše zapisovat, později s trochou cviku už lze tato hodnocení provádět podvědomě. 

Další metodou může být metoda rychločtení, viz např. 

BUZAN, Tony. Rychlé čtení: čtěte rychleji, učte se lépe, dokažte víc. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2014. ISBN 978-80-265-0192-3.

Strategie pro čtení cizojazyčných textů

Při studiu na vysoké škole se často setkáte s odbornými texty v cizím jazyce, nejčastěji v angličtině. Efektivní práce s těmito texty vyžaduje specifické dovednosti a strategie:

1. Využití slovníků a překladačů: Používejte specializované oborové slovníky, které obsahují odbornou terminologii. Při používání automatických překladačů (např. DeepL, Google Translate) buďte obezřetní a vždy kriticky hodnoťte výsledky.
2. Sledujte odborná videa nebo podcasty v cizím jazyce pro zlepšení poslechu a výslovnosti.
3. Zaměřte se na pochopení hlavní myšlenky odstavce, i když nerozumíte všem slovům.

Z pohledu tvůrce

Jak postupovat před zahájením psaní? Na začátku stojí zásadní krok, kterým je volba tématu. Na některých katedrách dostanete na výběr z předepsaných témat, jinde je volba tématu ponechána zcela na studentovi. Umberto Eco ve své knize Jak napsat diplomovou práci radí, aby:

• téma odpovídalo studovanému oboru a zájmům diplomanta
• byly dostupné prameny nutné pro zpracování tématu
• zpracovatelnost tématu odpovídalo kulturní úrovni diplomanta
• metodologické předpoklady výzkumu odpovídaly zkušenosti diplomanta

Ve zkratce tedy: "Kdo chce psát diplomovou práci, musí si najít takové téma, které je schopen zpracovat."

Určitě tento citát nemusíme vztahovat jen na diplomové práce, ale je to obecně platná rada pro psaní jakékoli práce menšího rozsahu. 

Existuje několik technik, které můžete při práci s definováním tématu využít:

• Formulace otázkou: pokuste si položit několik různých otázek vztahujících se k vašemu tématu. Např. u tématu Informační gramotnost studentů vysokých škol mě napadá: Zvyšuje se informační gramotnost studentů vysokých škol v průběhu jejich studia? Jak se mění úroveň informační gramotnosti studentů vysokých škol v závislosti na oboru studia?
• Práce s klíčovými pojmy: stanovte si několik termínů, která vystihují vaše téma. K nim si pak vypište synonyma (slova stejného nebo podobného významu –  můžete využít slovník synonym) a také množinu nadřažených a podřazených výrazů, které vám dobře poslouží při nutnosti téma zúžit či naopak rozšířit. Zde se dá výborně využít mentální mapování, kdy si buď ručně na papír nebo s pomocí on-line aplikací či programů zaznamenáte graficky vztahy mezi nimi. Výborným on-line nástrojem je např. Miro nebo Mindmeister.

                      Příklad: Informační gramotnost 

                      Synonyma: Informační kompetence, práce s informacemi

                      Nadřazené výrazy: gramotnost

                      Podřazené výrazy: digitální gramotnost, mediální gramotnost, funkční gramotnost...