1 Kapitoly z české a světové literatury pro děti a mládež 1 Učitelství pro mateřské školy Podrobný sylabus předmětu Sylabus konkretizuje jednotlivé tematické oblasti, které budou v průběhu jednotlivých hodin přednášeny. Informace poskytnuté v rámci přednášek je třeba dále podložit samostudiem odborných zdrojů uvedených v sylabu předmětu a případně doporučených odborných zdrojů uvedených k jednotlivým tematickým oblastem v interaktivních osnovách v IS. Předpokladem dobré orientace v probíraném učivu je také seznámení se světovými a českými dějinami přibližně od konce 18. století po současnost, a to na středoškolské úrovni. Cílem je, aby se student orientoval v terminologii literatury pro děti a mládež a jejím historickém vývoji zrcadlící periodizaci literárních dějin (doporučeno např. Panorama české literatury). Podmínky pro úspěšné ukončení předmětu Zápočet z předmětu „Kapitoly z české a světové literatury pro děti a mládež 1“ bude mít podobu písemného testu s otevřenými otázkami. Cílem písemného testu je prověřit znalost studentů z rozsahu učiva uvedeného v sylabu a obeznámenost s doporučenou četbou. Forma realizace zkoušky se bude odvíjet od aktuálních možností a bude probíhat buď prezenčně či v on-line prostředí. Test je složen z deseti dílčích otázek, tři otázky se zaměřují na povinnou četbu. Každá otázka je klasifikována samostatně, známkový průměr nesmí být vyšší než 2,9 včetně. Tematické oblasti 1. Úvod do předmětu „Kapitoly z české a světové literatury pro děti a mládež 1“ - Vymezení pojmu literatura pro děti a mládež - Intencionální a neintencionální literatura pro děti a mládež; formování specifické oblasti zaměřené na dětského recipienta - Geneze literatury pro děti a mládež; postupný vývoj intencionální literatury pro děti a mládež a základní historické kontexty vzniku a vývoje v mezinárodním i českém kontextu - Funkce a hodnota literatury pro děti a mládež - Mezinárodní kontext – Ezop: Bajky; John Newbery: A Little Pretty PocketBook; Jean-Jacques Rousseau: Emil aneb O výchově - Český kontext – Tomáš Štítný ze Štítného: Řeči besední; Jan Hus: Dcerka; Jan Amos Komenský: Orbis pictus; Václav Matěj Kramerius: Arabské pohádky, Ezopovy básně spolu s jeho životem - atd. 2 2. Folklorní/lidová pohádka a její autorské adaptace v evropském i českém prostředí - Charakteristika folklorní/lidové pohádky a jejího vývoje - Význam pohádky pro dětského recipienta - Mýtus, archetyp, symbolika a psychologický význam pohádek - Teorie vzniku pohádek (mytologická, antropologická, migrační, historickogeografická, psychoanalytická) - Klasifikace folklorních pohádek - Charles Perrault: Pohádky mé matky husy (1697); Jacob a Wilhelm Grimmové: Pohádky bratří Grimmů (1812–1815) - Karel Jaromír Erben: Sto prostonárodních pohádek a pověstí v nářečích původních (1865); Božena Němcová: Národní báchorky a pověsti (1845–1848) - atd. 3. Mýty, legendy a pohádky a jejich adaptace na základě geografického členění Severní Evropa (např. P. Ch. Asbjorsen, J. Moe: O obrovi, který neměl srdce v těle (2016); Just Knud Ovigstad: O muži, který si koupil svědění: pohádky a pověsti Sámů (2006) atd.) Východní Evropa (např. Irina V. Karnauchova: Krása nesmírná (1984); Pomsta Oleksy Dovbuše. Ukrajinské mýty, pohádky a pověsti (2004) atd.) Jižní a jihovýchodní Evropa (např. Václav Cibula: Španělské pohádky (1984); Paní moře. Řecké pohádky (2009) atd.) Západní Evropa (např. Michael Scott: Kočičí zaklínaní. Irské mýty a pověsti (2006); Bludný bruslař. Pověsti a báchorky z Nizozemska a Flander (2005) atd.) Asie (např. Tisíc a jedna noc (cca 7. – 16. st.); Norbu Čhöphel: Tibetské lidové příběhy (2001); Jan Luffer: Strašidelný chrám v horách. Japonské lidové pohádky a pověsti (2009) atd.) Austrálie a Oceánie (např. Dáša Bláhová: Děti duhového hada. Mýty, legendy a vyprávění Austrálců (2000); Jaroslav Olša: Závistivý lidojed a pták-nepták. Mýty a pohádky z Nové Guineje (2008) atd.) Amerika (např. Hora, která polykala lidi. Severoamerické pohádky, báje a mýty; Kouzelný strom. Mýty, legendy, pohádky a humorky Latinské Ameriky a karibské oblasti) Afrika 3 (např. O želvách, lidech a kamenech. Mýty, legendy a pohádky černé Afriky) Arktida (např. Bohumil Tožička: Eskymo. Pohádky z dalekého severu; Aron z Kangequ: O Igimarasussukovi, který jedl své ženy. Inuitské pověsti očima Árona z Hůrky (1822-1869)) 4. Formování autorské pohádky v evropském kontextu - Vlivy folklorní pohádky pro vznik pohádky autorské - Vliv romantismu pro formování autorské pohádky - Možné přístupy k členění autorské pohádky (zvířecí, moderní, parodická, symbolická, nonsensová pohádka) a jejich charakteristika - Specifika autorské pohádky a její význam pro dětského čtenáře - Jeanne-Marie Leprince de Beaumont: Kráska a zvíře (1756); Hans Christian Andersen: Pohádky (1835); Oscar Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky (1888); Lewis Carroll: Alenčina dobrodružství v říši divů a za zrcadlem (1865); Carlo Collodi: Pinocchiova dobrodružství (1883); James Matthew Barrie: Petr Pan (1904); Alan Alexander Milne: Medvídek Pú (1926); Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ (1943) - atd. 5. Autorská pohádka v českém prostředí - Východiska pro formování české autorské pohádky (folklorní pohádka, světová literární tvorba pro děti) - Specifika české autorské pohádky (např. sociální pohádka) - Význam pohádky pro dětského čtenáře - Jan Karafiát: Broučci (1876); Karel Čapek: Devatero pohádek (1932), Dášenka čili život štěněte (1933); Josef Čapek: Povídání o pejskovi a kočičce, jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech (1929); Jiří Mahen: Její pohádky (1914); Ondřej Sekora: Ferda Mravenec (1936); Josef Lada: O kocourkovi Mikešovi (1934 – 1936); Nezbedné pohádky (1946); Vítězslav Nezval: Anička skřítek a Slaměný Hubert (1936); Vladislav Vančura: Kubula a Kuba Kubikula (1931); Karel Poláček: Edudant a Francimor (1933); Jiří Wolker - Autorská pohádka jako drama – Julius Zeyer: Radúz a Mahulena (1898); Jaroslav Kvapil: Princezna Pampeliška (1897); Maurice Maeterlinck: Modrý pták (1908) - atd. 4 6. Příběhová próza 19. a 1. poloviny 20. století ve světové literatuře - Specifika příběhové prózy pro dětského a mladého čtenáře - Proměny žánrových specifik - Příběhová próza s pohádkovými motivy – Selma Lagerlöfová: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem (1907); Pamela Lyndon Traversová: Mary Poppins (1934); Lyman Frank Baum: Čaroděj ze země Oz (1900) - Příběhová próza ze života dětí – Charles Dickens: Oliver Twist (1838); Mark Twain: Dobrodružství Toma Sawyera (1876), Dobrodružství Huckleberryho Finna (1884); Henryk Sienkiewicz: Pouští a pralesem (1912) - Dobrodružná literatura pro mládež – James Fenimore Cooper: Poslední Mohykán (1826); Karel May: Vinnetou (1893); Jack London: Volání divočiny (1903); Jules Verne: Cesta kolem světa za 80 dní (1873) - Próza s dívčí hrdinkou – Charlotte Brontëová: Jana Eyrová (1847); Johanna Spyriová: Heidi, děvčátko z hor (1880), Lucy Maud Montgomeryová: Anna ze zeleného domu (1908) - Drama pro mládež – Frank Wedekind: Probuzení jara (1891) - atd. 7. Příběhová próza 19. a 1. poloviny 20. století v české literatuře - Historický, společenský a kulturní vývoj v 19. a 1. polovině 20. století (zásadní historické milníky) - Proměny pozice dětského recipienta - Proměny žánrové a tematické struktury v literatuře pro děti a mládež - Příběhová próza ze života dětí – F. Háj: Kája Mařík (1926–1932); Jaroslav Věromír Pleva: Malý Bobeš (1931–1934); Václav Řezáč: Poplach v Kovářské uličce (1934); František Langer: Děti a dýka (1943); Jaroslav Foglar: Rychlé šípy (1938) - Próza s dívčí hrdinkou – Amálie Kutinová: Gabra a Málinka (1935–1942); Božena Benešová: Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová (1936); Marie Majerová: Robinsonka (1940); Zdeňka Bezděková: Říkali mi Leni (1948) - Dobrodružná literatura – Eduard Štorch: Lovci mamutů (1918); František Flos; František Běhounek; J. M. Troska - atd. 5 8. Příběhová próza s dětským hrdinou po roce 1945 (do konce 80. let 20. století ve světě) - Sociálně-kulturní změní po II. světové válce a jejich vliv na literární tvorbu pro dětského a mladého recipienta - Proměna tematiky i žánrovosti v literatuře pro děti a mládež - Pozice dítěte ve světě literatury - Astrid Lindgrenová – specifika tvorby, pozice dítěte v příbězích - Tove Janssonová: příběhy o mumíncích; Roald Dahl: Jakub a obří broskev; Jean-Jacques Sempé a René Goscinny: Mikulášovy patálie; Gerald Durrell: Mluvící balík (1974); Michael Ende: Děvčátko Momo a ukradený čas (1973); Jerome David Salinger: Kdo chytá v žitě (1951); William Saryoan: Tracyho tygr (1952); Alan Marshall: Už zase skáču přes kaluže (1955); Sue Townsendová: Tajný deník Adriana Molea (1982) - atd. 9. Formování literatury pro děti a mládež od roku 1945 do konce 80. let 20. století v českém kontextu - Historický vývoj po roce 1945 a jeho vliv na literární tvorbu pro děti a mládež - Žánrové kontaminace, nonsens, hra a humor v literatuře pro děti - Proměny obsahu i formy v literatuře pro děti a mládež - Hra jako přirozená potřeba dětské komunikace - Obraz ideologie v literatuře pro děti a mládež počátkem 50. let 20. st. a postupné proměny ideologické kontaminace – Bohumil Říha: Honzíkova cesta (1954); - Proměny žánrových struktur v literatuře pro děti a mládež v 60. letech 20. st. – Václav Čtvrtek: Zlatá lilie (1964); Jiří Trnka: Zahrada (1962); Ota Hoffman: Pohádka o staré tramvaji (1961); Olga Hejná: Povídám ti (1962); Daisy Mrázková: Neplač, mochomůrko (1965); Hermína Franková: Plavčík a sardinky (1965), Miloš Macourek: Jakub a dvě stě dědečků (1963) - Literatura pro děti a mládež v normalizačním období 70. a 80. let 20. st. – Markéta Zinnerová: Tajemství proutěného košíku (1978); Helena Šmahelová: Nová nůše pohádek (1980) - atd. 6 10. Poezie pro děti a mládež od konce 19. století do konce 80. let 20. století - Základy světové poezie pro děti a mládež v 19. a 20. století – Edward Lear: Kniha třesků a plesků (1864); Christian Morgenstern: Šibeniční písně (1905) - Poezie pro děti a mládež v českém prostředí 19. století – Josef Václav Sládek: Zlatý máj (1887); Karel Václav Rais: Když slunéčko svítí (1889) - Poezie pro děti a mládež v českém prostředí 1. pol. 20. století – Jan Zahradníček: Ježíškova košilka; Josef Kožíšek: Pod širým nebem (1922); František Halas: Básně pro děti (1941); František Hrubín: Dvakrát sedm pohádek (1958) - Poezie pro děti a mládež v českém prostředí 2. pol. 20. století (Jaroslav Seifert: Koulelo se, koulelo (1949); Josef Kainar: Nevídáno, neslýcháno (1961); Zdeněk Kriebel: Koulej se, sluníčko, kutálej (1961); Milena Lukešová: Big beat a aritmetika aneb kostkovaný ideály (1976); Emanuel Frynta: Písničky bez muziky (1988); Jan Skácel: Jak šel brousek na vandr (1961); Jiří Havel - Význam poezie pro dětského recipienta - atd.