Biologie dít ěte Funkce: -ve tkáních oxidace org. látek pro získávání energie -získávání a spotřeba kyslíku -vylučování oxidu uhličitého - -oxid uhličitý je vydýchán, voda vyloučena močí, kůží nebo plícemi - -rozvod po těle krví prostřednictvím oběh. systému -Kyslík i oxid uhličitý je přenášen hemoglobinem obsaž. v červených krvinkách Dýchací soustava Biologie dít ěte Dýchací soustava Základní pojmy: Respirace = dýchání Expirace – výdech, pasivní fáze dýchacího cyklu Inspirace – vdech, aktivní fáze dýchacího cyklu vyvolaná smršťováním dýchacích svalů Ventilace – výměna vzduchu v dýchacích cestách a v plicích Zevní dýchání – výměna kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a vzduchem v plicích. K zevnímu dýchání dochází mezi vzduchem v plicích a krví. Vnitřní tkáňové dýchání – výměna dýchacích plynů mezi krví a tkáňemi - okysličovací pochody uvnitř buněk. Biologie dít ěte Stavba: Dýchací trubice – části: Horní cesty dýchací: - nosní dutina –nosohltan Dolní cesty dýchací: –hrtan –průdušnice –průdušky Plíce: -průdušky (bronchy) -průdušinky (bronchioly) -plicní sklípky (alveoly) - K dýchací soustavě patří také dýchací svaly -hlavní dýchací sval = bránice -mezižeberní svaly -pomocné dýchací svaly krční Dýchací soustava Biologie dít ěte Nosní dutina STAVBA: -prostor ohraničený kostěnými výběžky horní čelisti -od ústní dutiny je oddělena patrem -strop tvoří čelní kost s čichovou kostí a nosní kůstky - čichové pole z čichových buněk a serózních žlázek FUNKCE: -předehřát vdech. vzduch na tělesnou teplotu -očistit vzduch od prachu a mikroorganismů -zvlhčit suchý vzduch -vnímat pachové látky drážděním čichových buněk -vytvořit lymfatickou tkání v podslizničí obrannou bariéru Dýchací soustava Biologie dít ěte Vedlejší nosní dutiny: čelní dutiny dutinky v čichové kosti dutina v klínové kosti dutina horní čelisti Dýchací soustava Biologie dít ěte Nosohltan – horní úsek hltanu, do kterého choanami proudí vzduch z nosní dutiny. -ústí sem Eustachovy trubice -nachází se zde nosohltanová mandle - Hrtan -zavěšen na jazylce -tvořen chrupavkami: štítná, prsténčitá, 3 hlasivkové chrupavky s 2 hlasovými vazy (hlas) - oddělení od hltanu zajišťuje hrtanová příklopka. Dýchací soustava Biologie dít ěte Průdušnice (Trachea) -trubice - délka asi 13 cm, šířka 1,5-1,8 cm -v krčním úseku leží na bocích laloky štítné žlázy -větví se na 2 průdušky, které vstupují do plic Průdušky (Bronchi) – po vstupu do plic se mnohonásobně větví – bronchiální strom -konečné větve = průdušinky (bronchioly) –na ně navazují alveolární chodbičky ty ústí do plicních váčků, váčky vyklenuty v plicní sklípky- v plicních sklípcích probíhá výměna dýchacích plynů mezi krví a plícemi (zevní dýchání) Dýchací soustava Biologie dít ěte Plíce (pulmones) -vlastní dýchací orgán (výměna plynů mezi vzduchem a krví = vnější dýchání) -párový orgán -v mládí růžové, pak šedé až černá místa -uloženy v dutině hrudní (tvar je přizpůsoben hrudním stěnám) levá plíce - dvojlaločnatá pravá plíce - trojlaločnatá v mezižeberní přepážce je uložen osrdečník se srdcem Dýchací soustava Biologie dít ěte Plíce (pulmones) Plicní lalůčky – složeny z plicních váčků (1 plicní lalůček = 12-18 váčků) stěna plicních váčků - hroznovitě vyklenuta v plicní sklípky (alveoly) stěna alveol - jednovrstevný respirační epitel obklopena sítí krevních vlásečnic zevní dýchání = difúze dýchacích plynů přes stěnu plicních sklípků a kapilár alveol - aspoň 700 000 000 plocha plic 80 -100 m2 (tenisový kurt) plicní tepna => 2 větve => další větvení až na kapiláry (hustá síť) neustále v plicích 0,5-1 l krve Dýchací soustava Biologie dít ěte Dýchací soustava Proudění vzduchu v plicním sklípku Biologie dít ěte Dýchací soustava Plíce (pulmones) Povrch plic pokrývá jemná hladká vazivová poplicnice ta přechází na stěny dutiny hrudní = pohrudnice -mezi sebou mají úzkou štěrbinu (v ní trochu tekutiny = klouzání blan při dýchání) -ve štěrbině je negativní nitrohrudní tlak (nižší než atmosférický) -tento podtlak ve štěrbině umožňuje pasivní roztahování plic při nádechu dostane-li se mezi plíce a hrudní stěnu vzduch (průstřel) => povrchové napětí se poruší => plíce zkolabují => pneumotorax = smrštění plic, protože proniknutím vzduchu do štěrbiny se vyrovnal atmosférický tlak Biologie dít ěte Dýchací soustava Dýchání x polykání: příklopka hrtanová (epiglotis) -chrupavka listového tvaru -při polykání zavírá hrtan (nepodmíněný reflex) -odděluje hrtan od hltanu Biologie dít ěte Dechový objem - 0,5 l vzduchu Dechová frekvence: dospělý člověk 16 vdechů/min v klidu, (1/2 l vzduchu = dechový objem) sportovci - 14 vdechů/min dítě 20-26 vdechů/min -při tělesné námaze, emocích, v horku - vyšší dechová frekvence Minutová frekvence - vzduch, který projde plícemi za 1 minutu -v klidu asi 8 l -při námaze až 80 l/min v klidu se využívá malá část kapacity plic Spotřeba kyslíku: -na 1 vdech v klidu - 15-20 ml, -za 1 minutu 250-350 ml, -za 1 den 350 l Vdechovaný vzduch: 21 % kyslíku, 79 % dusíku, 0,04 % oxidu uhličitého Vydechovaný vzduch: 16 % kyslíku, 79 % dusíku, 5 % oxidu uhličitého Dýchací soustava Biologie dít ěte inspirační rezervní objem = vzduch, který můž. nadechnout po normálním vdechu (2-2,5 l) expirační rezervní objem = vzduch, který můž. ještě vydechnout po norm. výdechu (1-1,5 l) zbytkový (reziduální) vzduch - zůstává v plicích i po usilovném výdechu (1,5 l) vitální kapacita plic - maximální objem vzduchu, který lze vydechnout po největším možném nádechu Měří se spirometrem-součást komplexní kontroly zdravotního stavu u dětí s těžšími chorobami dýchacího systému -závisí na pohlaví, věku, trénovanosti, zdravotním stavu,… -je to orientační ukazatel výkonnosti plic -u žen 3,2 l -u mužů 4,2 l -zvětšuje se u sportovců, foukačů skla, trubačů, zpěváků,… celková (totální) kapacita plic = vitální kapacita + reziduální vzduch Dýchací soustava Onemocnění dýchací soustavy Laryngitida neboli zánět hrtanu patří mezi onemocnění, která trápí především kojence a předškolní děti. Inkubační doba -v rozmezí 1-3 dnů. Až polovinu případů má na svědomí virus parainfluenzy, který se přenáší vzduchem, a kromě zánětu hrtanu může způsobit i běžné respirační choroby. U jednoho tak vyvolá laryngitidu, jiný člověk však může onemocnět chřipkou. Příznaky onemocnění - suchý dráždivý kašel. Onemocnění se typicky projevuje také chrapotem, bolestmi v krku nebo ztíženým polykáním. Doprovází ho i celková slabost, horečky nad 39 °C, bolest na hrudi a obtíže s mluvením. Někdy může dojít až k úplné ztrátě hlasu. V případě akutní formy se objevuje štěkavý až kokrhavý kašel. V akutních případech, kdy se dítě dusí, je potřeba otevřít okna, do místnosti dostat chladný vzduch a zavolat záchrannou službu. Často může jít i o život, proto se nebojte dítě posadit k otevřenému mrazáku, kde bude studený vzduch moci vdechovat. Kromě toho lékaři doporučují také Priessnitzův obklad, konzumaci teplých čajů a bylinky, jako je šalvěj, máta, eukalyptus či lékořice. Biologie dít ěte Onemocnění dýchací soustavy Zánět průdušek = bronchitida: -zánět výstelky velkých dýchacích cest -často jen přechodné onemocnění, následek nachlazení nebo chřipky Příčiny: přemnožení bakterií nebo virů. Následkem - hromadění hlenů a sekretů, které způsobují neustálý kašel. Ten se může zhoršovat! 2 formy: Akutní bronchitida -objeví se náhle -horečka a suchý kašel Chronická bronchitida - vzniká dlouhodobým drážděním dýchacích cest (např. prach, tabákový kouř…) Příznaky: Vytrvalý kašel Vykašlávání hustého hlenu Dýchací potíže Bolest na hrudníku Dušnost Zvýšená teplota nebo horečka Bolesti v zádech nebo svalech Léčba: Léky podporující vykašlávání Snižování horečky Klid na lůžku Antibiotika Dostatečné množství tekutin Biologie dít ěte Onemocnění dýchací soustavy Zápal plic = Pneumonie Zápal plic je zánět plicní tkáně, způsoben bakteriemi, viry a jinými organismy. -má různé stupně závažnosti, podle příčin a věku. - Příčiny: - může se rozvinout po chřipce -může být následkem uzávěru některé průdušky - objevuje se u lidí -s oslabenou imunitou -s tuberkulózou -kteří trvale kouří -kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžko Příznaky: Teplota Kašel Dušnost Únava Obtížné dýchání Léčba: NUTNÁ léčba antibiotiky a vyšší příjem vitamínů pod DOHLEDEM LÉKAŘE!! Biologie dít ěte Onemocnění dýchací soustavy Astma bronchiale -v dětském věku nejčastější chronické onemocnění – 10% dětí (více chlapci) -v dospělosti – 5% (více ženy) -I přes pokroky v léčbě jeho výskyt v populaci stoupá! -záchvaty dušnosti po různých vyvolávajících podnětech Příčiny - několik faktorů: alergie na různé látky (hlavně pyly, plísně, zvířata) znečištěné ovzduší časté infekce dýchacích cest kouření dědičnost - kouření během těhotenství zvyšuje riziko, že dítě bude astmatické Příznaky: Dušnost, sípot, chrčení, kašel Léčba: neexistuje lék přímo na astma, ale jsou léky, které zlepší symptomy podoba - pilulek nebo tekutiny -injekce do svalu nebo žíly -inhalace nosem nebo ústy Biologie dít ěte Astmatický záchvat Onemocn ění dýchací soustavy Normálně když dýcháme, svaly kolem dýchacích cest jsou uvolněné a stěny dýchacích cest jsou velmi tenké. Dýchací cesty jsou volné a dýchání nám nečiní problém. Při astmatickém záchvatu se stěny dýchacích cest zduří a svaly kolem se stáhnou. Cesty se ucpou množstvím hustého hlenu. Proto se obtížněji dýchá. Ve skutečnosti je obtížnější vydechnout, než se nadechnout (výdech trvá mnohem déle než nádech). Biologie dít ěte Dýchací soustava Kouření Škodliviny obsažené v tabákovém kou ři, které se nám ukládají do organismu: nikotinové alkaloidy (způsobuje návyk) methan CO (oxid uhelnatý) sirovodík kyanid sodný tetrakarbonyl niklu arsenik rakovinotvorné látky -dehtové látky -benzpyren -dibenzkarbazol -nitrosaminy -radioaktivní polonium -kokarcinogeny typu fenolu Biologie dít ěte Dýchací soustava Kouření Co nám hrozí při kouření? Rakovina: plic hrtanu krve (leukémie) prsu slinivky Další nemoci: nedokrvenost srdce snížená plodnost choroby trávicího ústrojí roztroušená skleróza ucpávání cév a tedy odumírání tkání Biologie dít ěte Dýchací soustava Číselná fakta o kou ření: každých 6 sekund na naší planetě zemře jeden člověk na nemoci z kouření v ČR kouří asi 40% populace u kuřáků je 3× vyšší riziko infarktu myokardu než u nekuřáků kouření způsobuje 30% všech nádorových chorob po roce nekouření je riziko smrti z kouření o 50% nižší!!! u žen kuřaček je o 74% vyšší pravděpodobnost, že zemřou na rakovinu prsu na zeměkouli je 1 miliarda kuřáků 9 z 10 kuřáků umírá na následky kouření u kuřáků je 3x vyšší výskyt nádorů plic příčinou každého pátého úmrtí u nás je kouření denně se utratí za cigarety 16 miliard korun!!! paradoxem je, že kouří 1/3 lékařů a 2/5 zdravotních sester