Krev a oběhová soustavaKrev a oběhová soustava -- SRDCESRDCE Krev Vnitřní prostředí organismu je tekuté - krev, tkáňový mok a míza Krvi připadá přední úloha při udržení stálosti vnitřního prostředí těla-HOMEOSTÁZA Funkce krve 1. přenos kyslíku z plic do tkání, z tkání do plic oxid uhličitý 2. transport látek ze stěny ten. střeva do jater a z jater k orgánům celého těla 3. odvádí z tkání odpadní produkty látkové přeměny – vyloučí ven z těla (ledviny, potní žlázy v kůži) 4. roznáší v těle hormony 5. vyrovnává rozdíly v teplotě mezi jednotlivými orgány 6. zprostředkovává obranu organismu proti choroboplodným zárodkům Množství krve Objem krve 5-6 l u dospělého Může ztratit náhle maximálně 1,5 l, ohrožení na životě ztráta 2,5 l Krev se stále obnovuje (za rok 3x ) Krev je vazká tekutina červené barvy Složení krve tekutá složka /plazma/-nažloutlou barvu 91% vody, 8% organických (nejvíce bílkovin a glukóza-nejdůležitějším zdrojem energie - obnovuje se ze zásob glykogenu v játrech a 1% anorganických látek Krevní buňky (červené, bílé krvinky a krevní destičky) Červené krvinky (erytrocyty) bezjaderné buňky- u mužů v 1 mm3 5 miliónů a u žen 4,5 miliónu Funkce: přenos kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic Hlavní funkční složkou je hemoglobin - bílkovina globin a hem – obsahuje atom dvojmocného železa - má schopnost vázat kyslík sloučenina se nazývá oxyhemoglobin. navázání s oxidem uhličitým vytváří karbaminohemoglobin. Červené krvinky se tvoří a dozrávají v červené kostní dřeni, životnost červených krvinek je 120 dnů Bílé krvinky (leukocyty) bezbarvé buňky s jádrem, nepravidelný, proměnlivý tvar, doba života je několik hodin až dní, 4000-10000 v 1 mm3 krve. Tvoří se v kostní dřeni, ve slezině, brzlíku a patrových mandlích. Odběr krve pro počítání se musí provádět ráno, nalačno, těl. klid Uplatnění: obrana organizmu proti infekci, pohlcují choroboplodné zárodky (fagocytóza), pronikají tenkou stěnou vlásečnic (diapedéza) do mezibuněčných prostor. Granulocyty- laločnatě členěné jádro, 75 % všech leukocytů Vznikají v červené kostní dřeni 1. Neutrofilní granulocyty- pohlcují bakterie a trosky buněk, schopnost fagocytózy-obklopí bakterie buněčnými výběžky a uzavřou do svého těla 2. Eozinofilní - mají schopnost pohybovat se, ale nefagocytují 3. Bazofilní - význam není dobře znám Agranulocyty - okrouhlé jádro 1. Lymfocyty - v mízních tkáních, do krve lymfatickými cestami 2. Monocyty - největší bílé krvinky, významná schopnost fagocytózy Krevní destičky (trombocyty)- malá tělíska bez jádra, vznikají v kostní dřeni, vyplavovány do krevního oběhu, v 1 mm3 krve je jich asi 300 000, mají funkci při srážení krve. Srážení krve – chrání před větší ztrátou krve Přeměna bílkoviny fibrinogenu (rozpustného v plazmě) ve vláknitý nerozpustný fibrin. Vlákna fibrinu vytvoří hustou síť, zde se zachycují krevní buňky –vzniká sraženina = krevní koláč. Srážení krve je třeba zamezit pro některá laboratorní vyšetření- např. pro sedimentaci. Sedimentace –přidáme protisrážlivé činidlo a krev necháme ve zkumavce stát, po určité době těžší červené krvinky klesnou ke dnu nad nimi bílé a proužek krevní plazmy Rychlost klesání krvinek se zjišťuje v sedimentačním přístroji. Rychlost závisí na množství bílkovin v plazmě. Použití- zjišťování chorob Velká sedimentace - zápal plic, tuberkulóze, revmatizmu a jiných zánětlivých onemocněních Krevní skupiny (Jan Jánský v roce 1907) 4 základní krevní skupiny A, B, AB, 0 RH-faktor (Rh+)-shlukování červených krvinek-krvinkový aglutinogen Rh(rhesus) (Rh-)-15% osob SRDCESRDCE (lat. COR, řec. KARDIA)(lat. COR, řec. KARDIA)  srdce dospělého člověka:srdce dospělého člověka: 230230 –– 340 g340 g  novorozenec: 20novorozenec: 20 -- 25 g25 g  nepárový dutý svalový orgán uloženýnepárový dutý svalový orgán uložený vv dutině hrudní (k. hrudní,dutině hrudní (k. hrudní, ThTh. obratle). obratle)  větší částvětší část (2/3)(2/3) leží vlevo, menší částleží vlevo, menší část (1/3)(1/3) leží vpravo od střední čáryleží vpravo od střední čáry  tvar kužele, velikost pěstitvar kužele, velikost pěsti  širší strana =širší strana = báze srdečníbáze srdeční (= základna)(= základna) směřujesměřuje vpravo nahoru a dozaduvpravo nahoru a dozadu  užší strana =užší strana = hrot (=vrchol = apex)hrot (=vrchol = apex) směřujesměřuje doleva, dolů a dopředudoleva, dolů a dopředu •• funkce:funkce: přenos kyslíku a potřebných látekpřenos kyslíku a potřebných látek (hormonů, zásobních a stavebních látek(hormonů, zásobních a stavebních látek –– cukrů,cukrů, tuků, bílkovin a minerálních látek) orgánům.tuků, bílkovin a minerálních látek) orgánům. •• Sběr odkysličenou krev, odpadní látky a dalšíSběr odkysličenou krev, odpadní látky a další produkty organismu (metabolity, hormony).produkty organismu (metabolity, hormony). Sbíhají se do žil a ty vedou krví k játrům a zpět kSbíhají se do žil a ty vedou krví k játrům a zpět k srdci.srdci. Stavba srdeční stěnyStavba srdeční stěny 1.1. ENDOKARD = nitroblána srdečníENDOKARD = nitroblána srdeční  vystýlá srdeční dutinu, tvoří cípaté chlopně mezivystýlá srdeční dutinu, tvoří cípaté chlopně mezi předsíní a komoroupředsíní a komorou 2.2. MYOKARDMYOKARD = srdeční svalovina= srdeční svalovina  základní funkční vrstvazákladní funkční vrstva specifický druh příčněspecifický druh příčně pruhované svalovinypruhované svaloviny ssvalová vlákna spojenavalová vlákna spojena příčnými můstky, které dovolují, aby vzruchpříčnými můstky, které dovolují, aby vzruch přecházel i na sousední úseky svaloviny (zajištěno,přecházel i na sousední úseky svaloviny (zajištěno, že se celé velké úseky myokardu stahují jakože se celé velké úseky myokardu stahují jako celek).celek).  svalová stěna síní je tenčí než svalová stěnasvalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor (nejsilnější LK: 3komor (nejsilnější LK: 3--4cm)4cm) 2 základní vlastnosti myokardu:2 základní vlastnosti myokardu:  DRÁŽDIVOST(excitabilita)DRÁŽDIVOST(excitabilita) –– schopnostschopnost myokardu odpovídat na různé podnětymyokardu odpovídat na různé podněty (mechanické, chemické...).(mechanické, chemické...).  STAŽITELNOSTSTAŽITELNOST(kontrakce, systola,(kontrakce, systola, diastola)diastola) –– důsledek dráždivostidůsledek dráždivosti srdce pracuje TRVALE a RYTMICKY,srdce pracuje TRVALE a RYTMICKY, přizpůsobuje se tělesné prácipřizpůsobuje se tělesné práci 3. vnější vrstva:3. vnější vrstva: EPIKARD =přísrdečníkEPIKARD =přísrdečník  vazivový obal na povrchu srdce, přecházívazivový obal na povrchu srdce, přechází na začátek velkých cévna začátek velkých cév odděluje se ododděluje se od nich a vytváří perikardnich a vytváří perikard PERIKARD (osrdečník)PERIKARD (osrdečník)  zevní vazivový obal,zevní vazivový obal,  vak, ve kterém je srdce uloženovak, ve kterém je srdce uloženo  prostor mezi epikardem a perikardemprostor mezi epikardem a perikardem DUTINA PERIKARDU s tekutinouDUTINA PERIKARDU s tekutinou –– usnadňuje pohyb srdceusnadňuje pohyb srdce Stavba srdceStavba srdce 2 rýhy rozdělují srdce na srdeční oddíly:2 rýhy rozdělují srdce na srdeční oddíly: 1.1. věnčitá rýhavěnčitá rýha rozděluje srdce na oddíl síňovýrozděluje srdce na oddíl síňový a komorovýa komorový 2.2. podélná rýhapodélná rýha = svislá přepážka == svislá přepážka = síňokomorová přepážka(SEPTUM) )síňokomorová přepážka(SEPTUM) ) rozdělujerozděluje srdce na P a L částsrdce na P a L část 4 dutiny:4 dutiny:  2 síně (= ATRIA)2 síně (= ATRIA) PS, LSPS, LS  2 komory ( = VENTRICULI)2 komory ( = VENTRICULI) PK, LKPK, LK  slabší stěna než u komoryslabší stěna než u komory  síně vybíhají vsíně vybíhají v malémalé výdutěvýdutě tzv.tzv. srdeční ouškasrdeční ouška -- vstup do srdce přivstup do srdce při operacíchoperacích Síň (atrium)Síň (atrium)  LK (LK (ventriculusventriculus sinistersinister)) –– silná svalovinasilná svalovina -- vypuzování krve do aortálního (velkého,vypuzování krve do aortálního (velkého, tělového) oběhutělového) oběhu  PK (PK (ventriculusventriculus dexterdexter)) –– zajišťuje cirkulacizajišťuje cirkulaci krve vkrve v malém plicním oběhumalém plicním oběhu  síň a komora jsou spojenysíň a komora jsou spojeny otvoremotvorem síňokomorovýmsíňokomorovým Komora (ventriculus)Komora (ventriculus) ChlopněChlopně 1.1. Cípaté chlopněCípaté chlopně  PP -- trojcípátrojcípá ((valvavalva tricuspidalistricuspidalis,, valvavalva atrioventricularisatrioventricularis sinistrasinistra))  LL -- dvojcípádvojcípá (mitrální,(mitrální, valvavalva bicuspidalisbicuspidalis,, valvavalva atrioventricularisatrioventricularis dextradextra)) FceFce:: usměrňují průtok krve jenusměrňují průtok krve jen jednímjedním směrem (Ssměrem (S  K)K) 2.2. Poloměsíčité chlopněPoloměsíčité chlopně  P komoraP komora –– u výstupu plicního kmeneu výstupu plicního kmene (valva pulmonaria)(valva pulmonaria)  L komoraL komora –– u výstupu srdečnice (valvau výstupu srdečnice (valva pulmonaria)pulmonaria) Fce:Fce: brání návratu krve z tepen do komor Výživa srdceVýživa srdce  neustálá práceneustálá práce  nutnýnutný přívod kyslíkupřívod kyslíku aa živin aživin a odvod zplodin metabolismuodvod zplodin metabolismu Věnčité tepnyVěnčité tepny (koronární)(koronární)  přívod kyslíku a živinpřívod kyslíku a živin  odstupují od aorty za poloměsíčitýmiodstupují od aorty za poloměsíčitými chlopněmi (ucpání = infarkt myokardu)chlopněmi (ucpání = infarkt myokardu) Činnost srdceČinnost srdce  základem jezákladem je rytmická činnost:rytmická činnost: a)a) stahstah -- SYSTOLASYSTOLA (vyprázdnění srdečních(vyprázdnění srdečních dutin)dutin) b)b) ochabnutíochabnutí –– DIASTOLADIASTOLA (naplnění(naplnění srdečních dutin)srdečních dutin) SRDEČNÍ REVOLUCESRDEČNÍ REVOLUCE  jeden cyklus srdeční činnostijeden cyklus srdeční činnosti  7272 srdečních revolucí/min. =srdečních revolucí/min. =TEPTEP Mechanická činnost srdceMechanická činnost srdce –– srdeční revolucesrdeční revoluce 1. 2. 3. 4.5.6. Krev proudí do ochablých síní, cípaté chlopně srdeční jsou uzavřeny. Dokončení plnění síní, cípaté chlopně se otevírají. Krev otevřenými cípatými chlopněmi do komor Stah síní dokončení plnění komor Stah komor, cípaté chlopně uzavřeny, síně se začínají plnit krví. Stah komor, krev otevřenými poloměsíčitými chlopněmi do aorty a plicní tepny. Řízení činnosti srdceŘízení činnosti srdce  řízena automaticky impulsyřízena automaticky impulsy, které vznikají, které vznikají přímo vpřímo v srdcisrdci  impulsy vytváříimpulsy vytváří převodní systém srdečnípřevodní systém srdeční (= excitomotorický aparát)(= excitomotorický aparát)  je tvořen svalovými vlákny, které majíje tvořen svalovými vlákny, které mají bohatý obsah sarkoplazmy a malé množstvíbohatý obsah sarkoplazmy a malé množství fibrilfibril Převodní systém srdečníPřevodní systém srdeční 1.1. HDŽHDŽ 2.2. Sinusový uzlíkSinusový uzlík 3.3. Síňokomorový uzlíkSíňokomorový uzlík 4.4. Hisův svazekHisův svazek 5.5. Oblouk aortyOblouk aorty 6.6. LSLS 7.7. P a L TawarovoP a L Tawarovo raménkoraménko 8.8. Purkyňova vláknaPurkyňova vlákna Fce jednotlivých částí PSSFce jednotlivých částí PSS 1.1. SINUSOVÝ UZLÍKSINUSOVÝ UZLÍK (předsíňový, sinoatriální, nodus sinoatrialis)(předsíňový, sinoatriální, nodus sinoatrialis)  umístěn v PS nahořeumístěn v PS nahoře  vznik vzruchů = rytmické smršťování P avznik vzruchů = rytmické smršťování P a L síněL síně  určuje základní rytmus srdeční činnosti =určuje základní rytmus srdeční činnosti = „časovač rytmu“, „uzlík primární srdeční„časovač rytmu“, „uzlík primární srdeční automacie“automacie“ 2.2. SÍŇOKOMOROVÝ UZLÍKSÍŇOKOMOROVÝ UZLÍK (atrioventrikulární,nodus atrioventricularis)(atrioventrikulární,nodus atrioventricularis)  dolní část PSdolní část PS  ze síňokomorového uzlíku vychází tzv.ze síňokomorového uzlíku vychází tzv. Hisův můstekHisův můstek 3.3. HISŮV MŮSTEKHISŮV MŮSTEK (síňokomorový svazek,(síňokomorový svazek, fasciculusfasciculus atrioventricularisatrioventricularis))  spojení svaloviny S se svalovinou Kspojení svaloviny S se svalovinou K  vv mezikomorové přepážce se H. můstekmezikomorové přepážce se H. můstek rozděluje narozděluje na 2raménka, P a L2raménka, P a L TawarovoTawarovo raménkoraménko ((ramusramus dexterdexter etet sinistersinister))  končí vkončí v myokardu obou komormyokardu obou komor 4.4. PURKYŇOVA VLÁKNAPURKYŇOVA VLÁKNA  konečné větvení raménekkonečné větvení ramének  vzruchy, které po nich přijdou, vyvolajívzruchy, které po nich přijdou, vyvolají smrštění komorsmrštění komor Tepová (srdeční) frekvence je počet srdečních stahů za minutu. Její velikost je závislá na věku, tělesné práci a na podmínkách vnějšího a vnitřního prostředí. Klidová tepová frekvence-zjišťuje se v klidu, v dospělosti kolem 70 tepů za minutu. Maximální tepová frekvence-při tělesné práci, až na 180- 200 tepů za minutu. Při poruchách srdce-diagnostickou pomůckou EKG (elektrokardiograf). Cévy-tepny, žíly, vlásečnice Tepny vedou krev ze srdce Krevní tlak-vytvářen činností srdce, které vypuzuje krev do krevního oběhu, a odporem cévního řečiště. Během srdeční revoluce tlak kolísá od maxima při srdeční systole k minimu při diastolické fázi. Krevní tlak TK- tlak krve v tepně pažní- měří se tonometrem. U dospělého člověka nejvyšší hodnota-systolický tlak 120 mm Hg, Nejnižší hodnota- diastolický tlak 80 mm Hg Naměřené hodnoty se zapisují jako zlomek (120/80 mm Hg) Žíly odvádějí krev z vlásečnic do srdce, Vlásečnice-hlavní funkční částí krevního oběhu. Krevní oběhKrevní oběh 1. Malý krevní oběh (plicní) Pravá srdeční komora → plicní tepna → pravá a levá plicní tepna → pravá a levá plíce → 4 plicní žíly → levá srdeční síň. 2. Velký krevní oběh (tělní) Levá srdeční komora → srdečnice (aorta) → horní a dolní dutá žíla → pravá srdeční síň. Součástí je vrátnicový (portální oběh) začíná a končí kapilární sítí, vlásečnice rozvětvené ve stěně žaludku, střev, slinivce břišní a ve slezině odvádějí krev do žil, které se spojují ve vrátnicovou žílu, ta se zanořuje do jater, zde se větví, vlásečnice vstupují do lalůčků a jaterním buňkám odevzdávají vstřebané látky Choroby oběhové soustavy LEUKÉMIE příčiny neznámé nádorové zhoubné bujení (onemocnění) bílých krvinek je buď akutní (končí smrtelně) nebo chornická (léčí se cytostatiky, které zabraňují dělení buněk, a ozařováním) léčí se transplantací kostní dřeně https://www.youtube.com/watch?v=HoIZk7GNITU HEMOFILIE choroba dědičná projevuje se těžko zastavitelným krvácením ANEMIE chudokrevnost nízký počet (poškození) červených krvinek nápadná bledost nedostatek železa v potravě je možnou příčinou HYPERTENZE tlak více než 140/90 dědičné předpoklady, nezdravý životní styl (soli, tuky, cukry, nedostatek pohybu, stres) může vést k infarktu nebo mozkové mrtvici HYPOTENZE nízký krevní tlak nijak se neléčí není to onemocnění ANGINA PECTORIS svíravá bolest na hrudi příčinou je zúžení koronárních tepen projevuje se při námaze ATEROSKLERÓZA kornatění tepen hromadění usazenin na vnitřních stranách tepen, usazeniny = ateromy http://video.idnes.cz/?c=A160922_131052_zdravi_pet&idvideo=V160121_1652 43_ona_sha INFARKT MYOKARDU odumření části srdečního svalu způsobené nedostatečným prokrvením INFARKT MYOKARDU odumření části srdečního svalu způsobené nedostatečným prokrvením https://www.youtube.com/watch?v=DRu8pDdyleY https://www.youtube.com/watch?v=AdTls8NhGF8