Taxonomický klasifikační systém půd ČR Vertikální rozšíření půd v ČR  v knižní podobě – 2001 (Němeček a kol.)  jednotlivé kategorie půd v ČR se tak mohou třídit podle svých vlastností  referenční třídy - půdní typy - půdní subtypy – variety - fáze - formy LEPTOSOLY  vznikají z rozpadů pevných hornin – na vysoce odolných substrátech  výrazná skeletovitost až mělkost půdního profilu  max do 30 cm LITOZEM - půda slabě vyvinutá, mělké, kompaktní skála do 10 cm - malé plochy pahorkatin a hornatin • RANKER - z bazálních souvrství silikátových hornin s více než 50% skeletu - rozptýlené po celém území pahorkatin a hornatin RENDZINA - ze skeletovitých rozpadů karbonátových hornin - v ČR pro nízký výskyt vápníku jen v omezené víře • PARARENDZINA - z rozpadů bazálních karbonátosilikátových zpevněných hornin - v oblastech křídových a flyšových zpevněných sedimentů REGOSOLY  vznikají z nezpevněných sedimentů – písky a štěrkopísky  těžší, rozšířeny celosvětově  na svazích podléhají vodní erozi, v nížinách jsou na nich nutné závlahy • REGOZEM - ze sypkých sedimentů – hlavně z písků - rovinaté oblasti FLUVISOLY  vznikají z periodického usazování sedimentů  v říčních nivách  nepravidelné nebo zvýšené množství humusu do hloubky několika metrů FLUVIZEM - vrstevnatost, nepravidelné rozložení org. látek - v nivách řek a potoků • KOLUVIZEM - akumulace erozních sedimentů ve spodních částech svahů - dosud v ČR nezmapována VERTISOLY  tmavé těžké půdy  v suchých oblastech  působením vody nabobtnávají, po vyschnutí se tvoří otevřené hluboké trhliny • SMONICE - ze smektitických jílů s trhlinami a mocným humusovým horizontem - severozápadní Čechy a jižní Morava ČERNOSOLY  ze sypkých karbonátových substrátů  stepy a stepní části lesostepí v mírném pásu  černický humusový horizont, zrnitá struktura ČERNOZEM - sorpčně nasycené půdy – obsah humusu 2-4,5% - zemědělsky nejvyužívanější a nejúrodnější - sušší a teplejší oblasti pod travními porosty • ČERNICE - nezpevněné karbonátové a sorpčně nasycené substráty s černickým horizontem LUVISOLY  zonální půdy navazující na černozemě ze středně těžkých až těžkých sedimentů  v nížinách a kotlinách  mělové a moderové formy humusu ŠEDOZEM - šedý melanický horizont v částech ochuzených jílem - lesostep • HNĚDOZEM - vznikla degradací černozemě, úrodná a zemědělsky využívaná - na periferiích černozemě, 1/5 plochy ČR • LUVIZEM - vznikla pravděpodobně rozmrzáním a promrzáním ke konci dob ledových - podbeskydské pahorkatiny KAMBISOLY  vytvořené souvrstvím přemístěných hornin nebo jiných substrátů  nejrozšířenější typ v ČR (cca 45% plochy)  všechny formy nadložního humusu KAMBIZEM - trojhorizontová půda, proces hnědnutí – tvorba jílu - lesy • PELOZEM (slínovatka) - vznikla pedoplasmací slabě zpevněných jílů a slínů - severo-východní Čechy, východní Morava ANDOSOLY  důsledek zvětrávání kyselých vulkanických pyro-klastik  v ČR zatím nenalezeny  kyprý a hluboký humusový horizont • ANDOZEM - kyselé vulkanické vyvrženiny PODZOSOLY  leží pod vyběleným horizontem  vrchoviny, pahorkatiny, hory  vysoce nasycené hliníkem a jinými sloučeninami KRYPTOPODZOL - rezivá – žlutorezivá barva, kypré, humusovou formou je mor - chladné, vlhké oblasti • PODZOL - fyzikálně i chemicky nepříznivý – půda těžká a uléhavá, toxicita hliníku - vlhké chladné oblasti, vrchoviny STAGNOSOLY  semihydromorfní a výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem  spíše jižní Čechy  široké rozmezí nasyceného sorpčního komplexu PSEUDOGLEJ - vzniká kolísáním hladiny, pro rostliny velice nepříznivý - okolí řek, třetihorní pánve (Budějovice, ..) • STAGNOGLEJ - pseudoglej s velmi dlouhou periodou povrchového převlhčení GLEJSOLY  vznikají dlouhodobým působením podzemní vody, hluboko pod povrchem  hydrogenní akumulace humusu • GLEJ - ovlivněná povrchovou nebo spodní vodou - horizont je zabahněný, šedo-zelený, v okolí kořenů oranžový NATRISOLY  natrický horizont se sloupkovitou strukturou  obsah sodíku v sorpčním komplexu přesahuje 15% • SLANEC - vybělený horizont a v něm humusový horizont - v ČR se nevyskytuje SALISOLY  výrazné znaky zasolení – vysoký obsah rozpustných solí  vyvolává vodivost nasyceného extraktu • SOLONČAK - výskyt salického horizontu - výjimečně na jižní Moravě ORGANOS OLY  organické, rašelinové půdy  hlavně Jeseníky  rašelinový horizont nad 50cm • ORGANOZEM - na org. substrátech, vysoký podíl humózních látek ANTROPOSOLY  vzniklé výraznou modifikací půdních horizontů KULTIZEM - vzniklá při kultivačních procesech (ornice, ..) - půdy výrazně zemědělsky obdělávané • ANTROZEM - vytvořená člověkem z nakupených substrátů při těžební/ stavební činnosti - specifické podmínky po rekultivaci skládek ZDROJE  https://klasifikace.pedologie.czu.cz/  https://cs.wikipedia.org/wiki/Taxonomický_klasifikační_systém_půd_České_repub liky  https://docplayer.cz/43806049-Pedologie-cviceni-v-pudni-taxonomie-ls-2014- brno-pripravili-jan-pechacek-dusan-vavricek.html  https://slideplayer.cz/slide/3089279/  https://www.google.com/imghp?hl=en