5. Antropogeneze, demografická revoluce Ze0132 Geografie obyvatelstva a sídel Antropogeneze §Antropogeneze – vývojový proces, kterým prošel vývoj našich předků od poloopice k opici a k člověku §Počátky (třetihory) – 70 mil. let (celá planeta je 18 mld. let stará, živá příroda 3 mld. let, humánní fáze evoluce trvá 1 mil. let) §Hominizace – proces postupných tělesných i sociálních změn vedoucích ve vývoji čeledi Hominidae ke vzniku moderního člověka §Sapientizace – závěrečná fáze hominizace, kdy docházelo především ke zvětšování a rozvoji mozku a kognitivních schopností včetně řeči či abstraktního myšlení §Monofylogeneze: všichni lidé mají stejnou biologickou a duševní podstatu §Polycentrismus: formování člověka v různých geografických oblastech, ale ze stejného předchůdce https://pf.ujep.cz/~velimskyt/pravek/02paleolit/pa02.jpg Antropogeneze §Ramapithecus (první přímý předek člověka: žil před 10–14 mil. lety) §Australopithecus (přechodná forma mezi lidoopi a člověkem: žil před 1–5 mil. lety) §Homo habilis (žil před 1,8 mil. lety) §Homo erectus (používal oheň, nástroje, žil před 1 mil. – 400 tis. lety) §Homo sapiens steinheimesis (žil před 400–250 tis. lety) §Homo sapiens neandrthalensis (žil před 150 tis. lety, z období před 80–40 tis. lety se našly na našem území nálezy tohoto našeho předka na Moravě v jeskyni Šipka) §Homo sapiens sapiens (podstatně se nelišil od současného člověka ani stavbou těla ani kapacitou lebky, objevuje se cca před 40 tis. lety, známe nálezy pocházejí z Dolních Věstonic nebo Cromagnon) How Humans Migrated Across The Globe: https://www.youtube.com/watch?v=CJdT6QcSbQ0 Neolitická revoluce §Významný obrat v dějinách zalidnění Země §7. tis. – 3. tis. př. n. l. (v Přední Asii začíná kolem roku 7000 př. n. l., v Evropě asi kolem roku 4000 př. n. l.) §V tomto období dochází k rozsáhlému osídlování a obdělávání dosud nedotčené půdy – počátky zemědělství §Pěstování plodin a chov zvířat umožnily, aby celé skupiny lidí osídlily krajinu daleko hustěji než tomu bylo doposud (lidé žili do té doby daleko více rozptýleně) §V tomto období vzniká v západní Evropě síť vesnic, která vytvořila základ dnešní mapy osídlení venkova §Usedlý způsob života přináší výrazný početní růst §Demografické procesy zůstávaly omezeny hranicemi primitivního reprodukčního chování (přirozeného řádu reprodukce), až do 18. století nemělo lidstvo žádný účinný prostředek pro boj s úmrtností nebo k omezení plodnosti §Vysoká plodnost byla spjata s vysokou úmrtností, výsledkem je velmi nízký přirozený přírůstek § http://pages.vassar.edu/realarchaeology/files/2014/09/anthro-2.jpg Vývoj počtu obyvatel na Zemi Průmyslová revoluce §Růst bohatství s počátky koloniálních expanzí, rozšiřování styků mezi světadíly §Pokrok v zemědělské technice, obohacení evropského zemědělství o nové plodiny (např. kukuřice a brambory) §Účinnější boj s epidemiemi, medicína získávala moderní rysy, zvýšení úrovně hygieny i zlepšení celkových životních podmínek §Na přelomu 18. a 19. století stoupla střední délka života v mnoha evropských zemích na 35 let §Plodnost však zůstává i nadále vysoká §Věková struktura obyvatel zůstává mladá a počet narozených začíná výrazně převyšovat počet zemřelých Průmyslová revoluce §Zvýšená výkonnost zemědělství, technický pokrok (parní stroj apod.) §Vynucené migrace velkého množství obyvatel do nově objevených a zkolonizovaných území §Úmrtnost začíná klesat podstatně dříve než plodnost, ale pokles plodnosti sama podmiňuje, neboť jakmile klesla úmrtnost, a to především úmrtnost dětská, vznikly i nezbytné psychologické podmínky, které proměnily vztah rodičů k plození dětí a podnítily i změny v myšlení lidí Demografická revoluce §Historický proces převratné změny demografických charakteristik populace §Snížení úrovně úmrtnosti a porodnosti, tedy nárůst délky lidského života a snížení počtu dětí v rodinách §Změny komplexní, které zasahují do různých oblastí lidské činnosti §Příčinou je změna společenského chování společnosti – uvědomění si kvalitativních změn §Probíhala během 19. a 1. polovinou 20. století, nejdříve proběhla v Anglii a ve Francii §Pro české země období let 1830–1930 §Populace méně rozvinutých zemí zaznamenaly nástup demografické revoluce až během 2. polovině 20. století, v těchto zemích zpravidla zatím ukončena není Vstupní podmínky §Lze ji pochopit a vysvětlit jen v kontextu změn v ostatních sociálních, ekonomických, politických a kulturních procesech s lidmi, neboť tyto procesy jsou vzájemně provázány §Konec feudalismu a prosazení svobody jednotlivce §rozvoj poznání (vědy) a technologií §zvýšení výroby potravin §industrializace a urbanizace §povinná školní docházka a odstranění analfabetismu, rozvoj lékařské péče a zlepšení hygieny §růst životní úrovně a zlepšování zdravotního stavu §emancipace žen, sekularizace §demokratizace §revoluční změna v charakteru demografické reprodukce Hlavní rysy §Posílení vlivu společenských charakteristik na úkor biologických §Industrializace a urbanizace zpomaluje růst počtu obyvatel §Vznik nového ideálu – malá rodina (vyšší mobilita a anonymita městského prostředí) §Rozvoj techniky a tovární výroby -> růst nových hodnot – vzdělání, úspěch §Kvantitativní změny: §Pokles hodnot hrubé míry úmrtnosti ze 25–30 ‰ na méně než 15 ‰. §Naděje na dožití se zdvojnásobuje z 30–35 let na 70 let. §Počátek: §Pokles hrubé míry porodnosti ze 45–50 ‰ na méně než 20 ‰. §Pokles úhrnné plodnosti zhruba pod úroveň 5 dětí na ženu. Před demografickou revolucí §Dva typy demografické reprodukce: §Lovecko-sběračská společnost – úroveň plodnosti a úmrtnosti nebyla vědomě ovlivňována, reprodukce byla silně závislá na vnějších podmínkách §Společnosti po neolitické revoluci – usedlejší způsob života, zvýšení úrovně plodnosti, prodloužení délky života, nárůst úrovně nemocnosti a úmrtnosti na infekční choroby, relativně nízký věk při vstupu do manželství Fáze demografické revoluce §Tři až čtyři fáze: §1. fáze: velká porodnost i úmrtnost – Rozvojové země (přírodní stav), malý přirozený přírůstek §2. fáze: pokles úmrtnosti – Zlepšení zdravotní péče, velký přírůstek, Evropa 20. století §3. fáze: pokles porodnosti – Rozvoj vzdělání (kariéra žen), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek §4. fáze: pokles porodnosti pod úmrtnost – následuje 10 až 20 let po fázi 3, záporný přírůstek (úbytek), plánování rodiny, malý až nulový přírůstek (ČR dnes) §→ výsledek je stárnutí populace Typy věkových pyramid Typy věkových pyramid Typy věkových pyramid Demografická revoluce ve světe §Počátek v 18. století ve Francii a VB a postupně se rozšířila jako difúzní proces do ostatních zemí v Evropě i do zemí s obyvatelstvem pocházejícím z Evropy a byla ukončena zhruba v polovině 20. století. §Po skončení rozdělila svět na dvě části: §Země demograficky vyspělé §Země demograficky rozvojové – §Francie – 150 let §Velká Británie – 150 let §Švédsko, Dánsko, Norsko, Belgie, Německo –125 let §Česká republika – 100 let §Itálie, Španělsko – 75 let Rozvinuté x rozvojové země §Pokles úmrtnosti byl následován poklesem porodnosti §Došlo ke společenským změnám §Nedošlo k až tak razantnímu zvýšení počtu obyvatel § §Velká prodleva mezi poklesem úmrtnosti a porodnosti §Společenské změny neprobíhají (emancipace, plánování rodiny..) §Populační exploze – rychlý růst počtu obyvatel § IM000006 IM000006 §http://www.worldometers.info/world-population/#top20, 20. 10. 2021 §http://www.worldometers.info/world-population/#top20, 20. 10. 2022 §http://www.worldometers.info/world-population/#top20, 24. 10. 2023 §http://www.worldometers.info/world-population/#top20, 22. 10. 2024 https://www.worldometers.info/world-population/population-by-country/ Nosná kapacita prostředí §Maximální populace, která může v prostředí trvale existovat §Určuje hranice lidské populace §Populace, která ji překročí, mění prostředí způsobem, který sníží její velikost v budoucnosti §Je obtížné určit její velikost pro národ i celou Zemi: §Musíme se shodnout, jaký by měl být životní standard člověka §Pro výpočet používáme HDP na hlavu a kalorie na hlavu §Dosažení je možno určit podle dostupnosti zdrojů na hlavu Nosná kapacita prostředí §Je určena kombinací limitujících faktorů §Faktory dělíme do 3 skupin: §1. Krátkodobé (ovlivní populaci už v roce, kdy se objeví) §Hlavně přerušení dodávek potravin z různých příčin (politika, válka, neúroda..). §Světové katastrofy (nukleární válka, toxické látky, nová nemoc..) §2. Střednědobé (projeví se za 1–10 let) §Úbytek neobnovitelných zdrojů (hlavně pro dopravu a vytápění), nedostatek energie pro distribuci potravin §Klimatické změny nebo desertifikace §3. Dlouhodobé (za více než 10 let) §Eroze půdy, nedostatek podzemní vody, kyselé deště Hrozí nám přelidnění? §Koncem 18. století to byl T. R. Malthus s jeho populačním zákonem (1798) o aritmetickém růstu množství prostředků obživy a geometrickém růstu počtu obyvatelstva §Počátkem 2. ½ 20. století – Ehrlichova Populační bomba (1968) a Meadowsovy Hranice růstu (1971), které byly výstižně označeny jako Malthus a počítač §Kritika! § Bangladéš §Jedna z nejchudších zemí světa §Dlouhou dobu nízký příjem kalorií §Zlý přístup k pitné vodě §Zlý přístup k zdravotní péči §Naděje dožití 59 let (1995), dnes 74 let §Trpí pravidelnými povodněmi §Počet obyvatel země: § § § §Přírůstek 2 mil./rok §Hustota zalidnění 1165 ob./km2 § 0-14 let: 27.76% (muži 22,283,780/female 21,521,977) 65 + let: 6.23% (muži 4,666,033/female 5,161,744) (2017 est.) https://www.populationpyramid.net/bangladesh/2023/ https://www.worldometers.info/demographics/bangladesh-demographics/ Země Rozloha km2 1991 2001 2011 2021 Bangladéš 147,57 106,314,992 124,355,263 144,043,697 169,356,251 https://www.populationpyramid.net/bangladesh/2024/ Ekologická stopa Meadows et al., 1972. Hranice růstu. Rozpory mezi růstem obyvatelstva a výroby a omezeností přírodních zdrojů §http://www.worldometers.info/world-population/ §20. 10. 2021 §http://www.worldometers.info/world-population/ §20. 10. 2022 §http://www.worldometers.info/world-population/ §24. 10. 2023 §http://www.worldometers.info/world-population/ §22. 10. 2024