2. Venkovské osídlení Ze0132 Geografie obyvatelstva a sídel Venkovské osídlení •Venkovská sídla •v tradičním pojetí sídla, ve kterých se převážná většina obyvatelstva živí zemědělstvím •sídla, která nejsou městy •v současnosti – vesnice, venkovské osídlení nebo venkov – všechna sídla, která nejsou městy bez ohledu na to, že obyvatelstvo většiny takových sídel už ztratilo jakékoliv spojení se zemědělskou výrobou •skládají z obytných budov, hospodářských budov a zemědělsky obdělávaných ploch (plužiny) •Plužina – orná půda patřící k sídlu + louky, pastviny a lesy, které se nacházejí v souvisle rozparcelované ploše polí Velikostní kategorie venkovských sídel •Samota je izolované obydlí nebo skupinky 2 nebo 3 usedlostí, které má značný odstup od jiných obydlí •zámečky, hospodářské dvory a usedlosti, hájovny, myslivny, mlýny, hamry •na Moravě „laz“ •Víska je seskupení 4–15 usedlostí •Vesnice (ves) je tvořena větším počtem usedlostí Kvantitativní vymezení venkova •Podle obcí x regionů •Velikost obce •Nízká hustota zalidnění •Nízká hustota zástavby (často prostorově separovaná – půdorys vesnice (kruhová kolem návsi, rozptýlená v horách, podél silnice) Vymezení ČSÚ 7399031 01_sub1 01_sub3.jpg Počet obyvatel nových domů v obci Hlušovice severně od Olomouce převyšuje původní populaci Kvalitativní vymezení venkova kritérium hlavní znak urbanistická struktura rozvolněná zástavba, zemědělský statek, rozsáhlé veřejné prostory, nízký podíl zastavěných ploch architektonické znaky nízkopodlažní zástavby, integrace obytné a dalších funkcí, absence nájemního bydlení, individuální výstavba sociální znaky konservatismus, tradicionalismus, sousedství, participace, kooperativnost, sdílení společné historie ekonomické znaky vyjížďka do zaměstnání, zaměstnanost v zemědělství, vyšší podíl samozásobitelství, kutilství veřejná správa označení obce, postavení obce ve struktuře veřejné správy velikostní znaky počet obyvatel, hustota zalidnění, rozloha, podíl zastavěné plochy Typy venkovského osídlení •Podle četnosti výskytu samot (případně vísek) v krajině a podle vzájemného poměru mezi samotami a vesnicemi rozlišujeme dva základní typy venkovského osídlení: •Seskupené – převaha vesnic •Faktory vzniku: nížinná poloha, dobrá kvalita půdy (snaha zastavět co nejmenší a pokud možno nejméně kvalitní část půdy) a výskyt zdrojů vody, společné hospodaření obyvatel sídla (v minulosti např. trojpolní systém) a obranné důvody •Disperzní – tvoří převážně samoty a vísky, které jsou vzájemně odděleny rozlehlými plochami luk, polí a pastvin •Faktory vzniku: horské oblasti s členitým reliéfem a málo úrodnými půdami, individuální způsob hospodaření, kočovný způsob života •Dvorcový půdorys •Struktura osídlení se může měnit v čase •V ČR převládá seskupené osídlení na území osídleném do konce 13. století (tzv. staré sídelní území), Rozptýlené osídlení se vyskytuje pouze ve vyšších nadmořských výškách v území osídleném až po 13. století (tzv. mladé sídelní území), tj. v menší míře v českém pohraničí, hojněji v Bílých Karpatech a na Valašsku Morfologické typy venkovských sídel (dělení podle půdorysu) •Uspořádání budov a plužiny •Hodnocení půdorysu venkovských sídel se zaměřuje na zkoumání: • půdorysného uspořádání jednotlivých usedlostí (tvar a vzájemná poloha obytných a neobytných částí usedlostí, tvar dvora apod.) • půdorysného uspořádání sídla jako celku (jaké je uspořádání usedlostí a plužiny a jaká je jejich poloha vzhledem k návsi) •pravidelné •nepravidelné •Podle půdorysného uspořádání budov v sídle se rozlišují dva základní typy půdorysu: •soustředěný – jednotlivé usedlosti jsou postaveny těsně vedle sebe •řadový – jednotlivé usedlosti jsou v nevelkých vzdálenostech od sebe, jsou ale vzájemně odděleny dvory nebo zahradami Geneticko-morfologická klasifikace půdorysu •Plužina má také několik typů, které se většinou řadí do dvou skupin: •pravidelná plužina •traťová plužina •záhumenicová plužina •délková plužina •nepravidelná plužina •úseková plužina •plužina scelených úseků Geneticko-morfologická klasifikace půdorysu •pravidelné půdorysné typy vesnic: • silniční vsi • návesní vsi • řadové vsi • lesní návesní vsi •nepravidelným půdorysným typem jsou vesnice s hromadným půdorysem • •(Náves = prostor na němž se soustřeďuje hospodářský a společenský život vesnice, statky semknuty k sobě) 13 15 17 18 19 Půdorysy vesnic: návesní 156 156a Půdorysy vesnic: návesní silniční ves ves s okrouhlou návsí a radiálním uspořádáním parcel 23 26 28 148 Plužina původně úseková, později rozdělená na tratě ARCHEOLOGICKÝ VÝZKUM PLUŽIN A ZEMĚDĚLSKÝCH TERAS JAKO FENOMÉNU HISTORICKÉ KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY https://digilib.phil.muni.cz/_flysystem/fedora/pdf/142961.pdf Typy osídlení – jejich lokalizace v ČR •Návesní vsi a návesní silnicovky – většina území Čech, Vysočina •Lesní návesní vsi – západ Vysočiny, západní Čechy •Silniční vsi a ulicovky – jižní Morava, Haná •Řadové vsi (lesní lánové vsi) – sudetská oblast •Valašské řadové vsi – Beskydy •Hromadné vsi – rozptýleně v Čechách •Osamělé dvorce, paseky, kopanice – Krkonoše, Moravské Kopanice Typy venkovských sídel podle funkce •Zemědělská funkce •ovlivnila jejich půdorysné uspořádání ale i celkový vzhled •čistě zemědělský charakter si venkovská sídla zachovala pouze v nejzaostalejších zemích •v posledních letech ztráta zemědělské funkce a venkovského rázu, přijetí dalších funkcí (např. obytnou, průmyslovou, služeb) + pronikání městského způsobu života •většina EAO vyjíždí za zaměstnáním do okolních středisek •Obytná funkci (rekreační) •dnes dominantní funkce v ČR •Výrobní funkce •služby, podnikání •většina ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v místě bydliště •Smíšené funkce – obce výrobně obytné Typologie venkova •R. Perlín a S. Kučerová (2009), 8 typů venkova