Společná zemědělská politika EU, Zemědělská politika ČR ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY 800px-Flag_of_the_Czech_Republic_svg 800px-Flag_of_Europe_svg Historie SZP EU uKořeny SZP v 50. letech 20. století v Západní Evropě, která měla po válce nevýkonné a ochromené zemědělství s nejistými dodávkami potravin u uZpočátku v rámci SZP kladen důraz na: upodporu vyšší zemědělské produkce ustálou dostupnost potravin spotřebitelům uživotaschopnost zemědělství u uSZP nabízela zemědělcům subvence a systémy garantování vysokých cen, udělovala pobídky pro vyšší produkci Historie SZP EU uTato forma politiky a podpor zpočátku velmi úspěšná u uV 80. letech – nadprodukce hlavních zemědělských produktů – některé z nich vyváženy (s pomocí subvencí), ostatní musely být uskladněny nebo zlikvidovány v rámci EU u uTato opatření byla velmi nákladná, narušila některé světové trhy, ne vždy sloužila nejlepším zájmům zemědělců, a rychle se stala pro spotřebitele a daňové poplatníky nepopulární u uZároveň se společnost začala více zajímat i o udržitelnost zemědělství z hlediska životního prostředí – významným mezníkem v tomto ohledu byl Earth Summit v Rio de Janeiru v roce 1992 Principy fungování SZP EU uSoučasná SZP založena na fungování 3 základních principů: ufungovaní jednotného zemědělského trhu v rámci EU uzvýhodnění produkce ze zemí EU (ochranná cla, vývozní dotace) ufinanční solidarita uKlíčový význam v provádění SZP měl do konce roku 2006 Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF) uNa přelomu 70. – 80. let odčerpával až 70 % rozpočtu EU uVznikl v důsledku principu finanční solidarity, řadil se mezi strukturální fondy uOd 2007 nahrazen Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD), který není strukturálním fondem EU, spadá přímo pod SZP EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, potravinářství, lesnictví a k rozvoji venkovských oblastí uKe komplexním nástrojům regulace zemědělského trhu patří upřímé platby uintervenční opatření (nákup, prodej, podpora soukromého skladování) ukvótní systémy uvývozní a dovozní licence, vývozní subvence ustrukturální prostředky Reformy SZP EU uV 80. letech a počátku 90. let prošla SZP obdobím důležitých změn uZavedeny limity, které pomohly snížit nadprodukci (kvóty na produkci mléka v r. 1983) uDůraz na postupy šetrné k životnímu prostředí uZemědělcům vyplácena přímá podpora příjmu, museli se však začít více ohlížet na potřeby trhu a měnící se požadavky společnosti - MacSharryho reforma z roku 1992 uHlavním bodem snížení garantovaných cen, aby se přiblížily cenám na světovém trhu, a byla omezena rozloha obdělávané půdy. Pokles příjmů zemědělců byl kompenzován přímými platbami uReformy z roku 1992 úspěšné: uPodíl zemědělství na rozpočtu EU klesal uSnížení nadbytečných zásob Reformy SZP EU u1997 – Agenda 2000 uzvýšen objem prostředků na rozvoj venkova, objem finančních prostředků na SZP (přímé platby) omezen finančním stropem uPřijatá reforma pomohla omezit intervence na trhu pomocí snížení intervenčních cen uSZP rozdělena na 2 pilíře uPrvní pilíř představují přímé platby zemědělců a jednotná společná organizace trhu uDruhý pilíř zahrnuje politiku rozvoje venkova Reformy SZP EU u2002 - formulována tzv. průběžná zpráva o stavu SZP (tzv. mid-term review) uNejradikálnější proměna SZP za její existenci uKlíčový prvek – zrušení vazby mezi dotacemi a objemem zemědělské produkce tzv. decoupling (má bránit nadvýrobě a donutit farmáře orientovat výrobu více podle potřeb trhu) uHlavní body reformy: uJednotná platbu na farmu uPodmíněnost této platby respektováním norem životního prostředí, (dodržování zásad správné zemědělské praxe) uZvyšovaní významu politiky rozvoje venkova uRedukce přímých plateb (tzv. modulace) určených velkým zemědělským podnikům Reformy a současná SZP EU u2008 – zpracována průběžná zpráva o stavu SZP – Health check tzv. kontrola „zdravotního stavu“ SZP - přezkoumání efektivity reforem a podpor uvedených do praxe Fishlerovou reformou uPotencionální změny: uzvýšená modulace na 13 % v roce 2013 (odvod finančních prostředků z přímých plateb z 1. pilíře PRV do 2. pilíře), udegresivita (celkové snižování velikosti finančních podpor) utzv. „capping“ (krácení určitého procenta finančních podpor největším zemědělským subjektům). uTyto opatření znevýhodňují některé členské státy, např. ČR vzhledem k charakteru svého koncentrovaného zemědělství (mnoho velkých subjektů dle výměry obhospodařované půdy i celkové finanční podpory dotacemi) by byla těmito opatřeními značně znevýhodněna. uNové výzvy pro zemědělství - řízení rizik, klimatická změna, biopaliva, voda, biologická rozmanitost. u SZP EU 2014-2020 uZvyšování konkurenceschopnosti uPostupné sbližování úrovně přímých plateb uZastropování neboli capping uZelená složka neboli greening uPlatby pro znevýhodněné oblasti (LFA platby – ČR / ANC) uPodpory pro aktivní zemědělce, pro drobné zemědělce a mladé farmáře uPlatby vázané k produkci zvláště citlivých komodit u http://cmszp.cz/content/uploads/2015/11/Perglerov%C3%A1-LFA-od-roku-2018-ANC.pdf ANC (Oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními od r. 2018) SZP EU po 2020 uNová SZP by měla zohledňovat ekologii a vést k udržitelnosti zemědělství (eko-schémata). uzastropování evropských dotací a hlavně vytvoření rejstříku konečných beneficientů utransparentnější vyplácení dotací - Žádný majitel zemědělského koncernu by podle schváleného návrhu nemohl dostat více než 500 tisíc eur na přímých dotacích a jeden milion eur na investičních dotacích uhttps://www.consilium.europa.eu/en/infographics/cap-reform/ https://www.consilium.europa.eu/media/36986/1811_cap_reform_objectives_4_thumb.jpg SZP EU po 2020 https://www.fertilizerseurope.com/agriculture-environment/cap-post-2020/ Zemědělská politika ČR uČeská zemědělská politika se pohybuje v mantinelech SZP i v mantinelech vnitřní povahy: ukolektivizace má dodnes za následek, že převažují velcí producenti (na rozdíl např. od Polska) nad tzv. rodinnými farmami (typické pro řadu zemí EU), kterým nahrává současný systém podpor SZP uindustrializace a modernizace daly zemědělské výrobě poměrně vysokou efektivitu a podílejí se do určité míry i na její konkurenceschopnosti, kterou prokázalo otevření tržních bariér v 90. letech. Koncepce agrární politiky ČR na období po vstupu do EU (2004 - 2013) uKoncepce reagovala na potřebu odstartování přeorientování zemědělské politiky ČR v souladu s celosvětovými a evropskými trendy a s naléhavostí domácích problémů uPosílení environmentálních, sociálních a ekonomických principů trvale udržitelného českého zemědělství, při zohlednění jeho specifických podmínek a problémů jako důsledků dlouhodobě uplatňované zemědělské politiky více zaměřené na podporu velkovýrobního industriálního zemědělství a jeho sociální stability uKonkurenceschopnost českého zemědělství při pokračující globalizaci je koncepčně stimulována do produkce, která zohledňuje stále sílící požadavky spotřebitelů na bezpečnost potravin a na environmentální a k pohodě zvířat přihlížející způsoby výroby uKoncepce vytváří předpoklady, aby se zemědělství stalo integrální součástí a páteří rozvoje venkovských oblastí a zlepšování kvality života venkovské populace, včetně podmínek pro diverzifikaci činností zemědělských podniků podle místních podmínek uKompatibilní s principy a opatřeními SZP EU a s dalšími opatřeními EU ve vztahu k zemědělství, bezpečnosti potravin, životnímu prostředí a rozvoji venkova Využití nástrojů podpory a dotačních titulů EU a ČR uZemědělství je podporováno řadou programů ze zdrojů ČR a EU, finanční podporu ze zdrojů EU mohli čeští zemědělci využívat již před vstupem ČR do EU z tzv. předstupních programů uKaždý nástroj podpory, dotační titul, program, opatření byl a je koncipován pro určité časové období uPodle chronologického hlediska a charakteru jejich základní struktury se rozdělují programy do dvou základních skupin: uProgramy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) uPřímé platby a platby vztažené na plochu (neinvestiční programy) u u+ Národní podpora Programy zaměřené na investice do zemědělství (investiční projekty) uPřed vstupem ČR do EU byly investice do zemědělství podporovány ze dvou základních zdrojů: uz prostředků PGRLF (Podpůrní a garanční rolnický a lesnický fond) uz programu SAPARD = předvstupní fond EU, který měl pomoci zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a naučit české zemědělce využívat finanční prostředky EU na tyto účely upo přistoupení do EU byl v ČR program SAPARD nahrazen OP Zemědělství (2004–2006) u2007 – 2013: Program rozvoje venkova uFinancován z nově vytvořeného Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova – EAFRD u2014 – 2020: Program rozvoje venkova uhttps://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014/ u https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=ZEM02C&z=T&f=TABULKA&skupId=34 6&katalog=30840&pvo=ZEM02C#w= Venkov jako nedílná součást zemědělské politiky uVenkovské oblasti představují 91 % území 27 členských států Evropské unie a jsou domovem více než 56 % jejích obyvatel, což z rozvoje venkova činí politiku prvořadého významu uV České republice zaujímá venkov téměř 90 % obcí, tři čtvrtiny rozlohy území, avšak pouze zhruba čtvrtinu obyvatel u uMá být venkovská politika součástí regionálního rozvoje nebo ne? Starý přístup Nový přístup Cíle Rovnoměrné rozdělení, příjmy zemědělců, konkurenceschopnost zemědělství Konkurenceschopnost venkovských oblastí, zhodnocení místních aktiv, využití nevyužívaných zdrojů Hlavní cílové sektory Zemědělství Různé sektory venkovské ekonomiky (např. venkovská turistika, zpracovatelský průmysl, informační a komunikační technologie) Nástroje Podpory (subvence) Investice Klíčoví aktéři Národní vlády, zemědělci Všechny úrovně veřejné správy (nadnárodní, národní, regionální a místní), různí aktéři z veřejného i soukromého sektoru •Dlouhodobý vývoj změny paradigma v pojetí rozvoje venkova •Pramen: OECD, 2006, s. 60 • V minulosti: venkov = zemědělství Činnosti na venkově Proměna funkcí venkova uVenkovské prostředí je definováno třemi základními funkcemi: oprodukční orezidenční orekreační u uVýznam jednotlivých funkcí se v průběhu času proměňuje uProdukční funkce venkova ustupuje funkci rekreační a rezidenční a proměňuje se i vnitřně, když dříve zcela dominantní zemědělskou činnost stále více nahrazuje průmysl a služby (z pohledu zaměstnanosti obyvatel venkova) uStále více se snižující pracovní příležitosti jsou jedním z významných problémů současného českého venkova uNutná diverzifikace činností na venkově 7399031 01_sub1 racice_02_kralikarna.jpg racice_01__kaceny.jpg 34575_l.jpg traktorista old.jpg traktorista mid.JPG traktorista new.jpg