Captopril
Název léku: Capoten, Tensiomin
Zařazení: antihypertenzivum/ACE inhibitor
Účinek: kompetitivně inhibuje enzym konvertující angiotensin I
na ang.II, který je silný vasokonstriktor stimulující sekreci
aldosteronu. Výsledkem je snížení TK, omezení retence sodíku a
jeho reabsorpce.
Indikace: léčba hypertenze, městnavého srdečního selhávání
nereagujících na konvenční léčbu, dysfunkce levé komory po IM,
diabetická nefropatie.
Způsob podání a dávkování: p.o. 25 mg 2-3x denně, dávka se
postupně zvyšuje až do dosažení požadovaného efektu, obvykle do
150mg denně (max 450 mg denně). Při léčbě srdečního selhávání
se začíná dávkou nižší 6,25-12,5 mg 3xdenně, pak se titruje dle
účinku. Při diabetické nefropatii se dávkuje 25 mg 3x denně.
Interakce: jídlo snižuje biologickou dostupnost captoprilu;
kalium a kalium šetřící diuretika mohou zvýšit hladinu kalia
v plazmě; při současném podávání allopurinolu je zvýšeno riziko
hypersenzitivity; další interakce viz SPC.
Nežádoucí účinky: chronický suchý kašel; bolesti hlavy, poruchy
spánku, únavnost; poruchy GIT; narušení krvetvorby dále – viz
SPC.
Upozornění: v těhotenství – kategorie D (2.-3. trimestr, kategorie
C (1.trimestr); velmi nebezpečný pro plod, může způsobit i jeho
úmrtí. Při detekci těhotenství, okamžitě vysadit inhibitory ACE.
Užívání captoprilu není vhodné ani při kojení.
Edukace pacienta/rodiny:
• Podávat 1 hodinu před jídlem nebo 2 hod po jídle, protože
potrava snižuje absorpci léku
• Podobně při použití antacid dodržovat podobný časový
odstup
• Pacient s hypertenzí by si měl proměřovat pravidelně TK,
případně zapisovat jeho hodnoty. Vhodné je dbát na
vhodnou tělesnou váhu, případně se snažit o zhubnutí
vhodnou dietou. Má být upozorněn, že podáváním těchto
léků se jeho nemoc pouze udržuje pod kontrolou, proto nelze
svévolně vysazovat.
• Dodržovat klasická omezení hypertoniků – omezit solení,
nekouřit, nepít alkohol, denně úměrně cvičit.
• Pacient by měl rozpoznat symptomy neúměrně sníženého
TK, zvláště v začátku terapie.
• Správný efekt této léčby je obvykle spojen s větším
množstvím vylučování moče.
• Probíhá-li u pacienta nějaké horečnaté onemocnění spojené
s vysokým pocením, může být hypotenzní účinek tohoto léku
prohlouben a může dojít k závratím.
• Chronický kašel se může stát obvyklým nežádoucím
účinkem. Pokud je tento NÚ pro pacienta nepříjemný, měl
by upozornit lékaře a ten přistoupí ke změně terapie.
• Závažné NÚ by měl hlásit lékaři – zvracení, průjem; otok očí,
tváří, rtů, jazyka, hrtanu; potíže s dýcháním, mluvením,
polykáním.
• Lék by neměl být svévolně vysazován, pouze po konzultaci
s lékařem.