Interferony
Název léku: Roferon, Introna, Pegintron, Pegasys
Zařazení: specifické rekombinantní molekuly
interferonů/imunomodulátory.
Účinek: imunomodulace při virových onemocněních; molekula
se váže na specifická receptorová místa buněčných povrchů a
vyvolává komplex postupných nitrobuněčných pochodů, které
zahrnují produkci enzymů a jiných produktů s antivirovou,
antiproliferativní a imunomodulační aktivitou.
Indikace: léčba chronické virové hepatitidy B nebo C u
pacientů obvykle starších 18 let, s kompenzovanou funkcí jater,
u kterých byla prokázána přítomnost protilátek proti hepatitidě;
onkologické indikace.
Způsob podání: subkutánní injekce s kratším účinkem nebo u
forem s prodlouženým účinkem (pegylovaných) je frekvence
aplikace prodloužena obvykle na týden; dávkování je specifické
podle indikace.
Interakce: není jich dokumentováno mnoho; není vhodné
podávat při určitých onemocněních (závažná psychiatrická
onemocnění, dekompenzovaná jaterní onemocnění atd.),
podrobně viz SPC.
Nežádoucí účinky: poměrně mnoho (viz SPC); pacient by měl
být seznámen alespoň s těmi nejběžnějšími - jak se projevují a
jak se v tomto případě zachovat - nejběžnější je tzv. „flu-like
symptom“ – to znamená příznaky podobné chřipce (bolest
celého těla, teplota, kašel, bronchitida); doprovodné NÚ konjunktivitida
nebo otitida; deprese, nespavost, zmatenost,
emoční labilita.
Upozornění: kvůli poruchám krvetvorby a jaterních funkcí
musí být pacient velmi pečlivě monitorován; útlum kostní dřeně
je velmi závažným NÚ, za určitých podmínek je však právě
tento efekt využit k terapii specifické leukémie. Podle třídění
FDA – kategorie C. U dětí pod 18 let nebyla stanovena
bezpečnost podávání.
Edukace pacienta/rodiny:
• Při NÚ tzv. „flu-like symptom“ (nejčastější NÚ) – to
znamená příznaky podobné chřipce - je vhodnější podávat
lék před spaním, a pokud je nutné užít analgetikum, mělo
by to být nenarkotické analgetikum, např. paracetamol.
• O některých NÚ by měl pacient informovat lékaře –
příznaky nebo pocity deprese, přetrvávající teploty, bolesti
v krku, neobvyklá krvácení nebo modřiny, náhlé změny
vidění.
• O některých NÚ by měla být informována i okolní rodina
nebo pečující personál; pacient může totiž trpět emoční
labilitou, poruchami spánku někdy i krátkodobou ztrátou
paměti, nervozitou, agitací atd.; pokud se projeví tendence
ke spáchání suicidia, je nutno terapii přerušit.
• Z dalších doprovodných nežádoucích účinků se může
objevit i konjunktivitida nebo otitida, která obvykle není
spojována s podáním tohoto léku.
• U žen může dojít k poruchám menstruačního cyklu.
• Způsob podání by měl být pacientovi velmi dobře
vysvětlen; lék podávat pouze subkutánně (většina
dnešních forem je upravena již pro podání aplikačním
perem).
• Lék má být uložen v lednici (nemrazit), ale před samotnou
aplikací by měl být ponechán chvíli v pokojové teplotě, pak
ampuli nebo cartridge jemně převrátit prsty, prudce
netřepat.
• Pokud se po aplikaci objeví závažné NÚ, měla by se terapie
přerušit a informovat lékaře; ten může dávku snížit nebo
zvolit jiný typ interferonu; pacientovi by neměl být měněn
typ interferonu bezdůvodně.
• Pacient by měl znát název svého interferonu, svou dávku,
účinek léku i jeho možné NÚ.
• Lékárník by měl zpětnými otázkami prověřit, zda pacient
rozumí správnému uložení léku, jeho přípravě a aplikaci,
manipulaci s aplikátorem a ostatním informacím; pokud
rozumí poskytnutým informacím, měl by dobře
spolupracovat i při pravidelných kontrolách laboratorních
hodnot, které jsou nezbytnou součástí léčby.
• Pokud pacient pociťuje závratě a ospalost, měl by zvážit,
zda-li je pro něj vhodné řízení auta nebo jiné činnosti,
které vyžadují zvýšenou pozornost.
• Pokud pacientka otěhotní, musí informovat lékaře.
• S opatrností je nutno přistupovat během léčby k vakcinaci
živými vakcínami (obrna, zarděnky, spalničky).