Losartan
Název léku: Cozaar, Lozap, Lorista
Zařazení: antihypertenzivum/antagonista angiotensinu II
(kompetitivně blokuje angiotenzin II na AT1 receptorech).
Účinek: blokuje vasokonstrikční účinek angiotensinu II a
navozuje snížení krevního tlaku v hladké svalovině cév; je
prokázán jeho pozitivní vliv na regresi hypertrofie levé komory
srdeční.
Indikace: léčba hypertenze.
Způsob podání: perorální individuální - obvykle 1x denně 25-
100 mg.
Interakce: pokud pacienti užívají kalium šetřící diuretika, je
nutno sledovat hladinu kalia v plazmě, aby nedošlo ke vzniku
hyperkalémie; dále viz SPC.
Nežádoucí účinky: může se i zde projevit kašel a příznaky
bronchitidy, nebo další nežádoucí účinky v oblasti CNS a GIT;
nebezpečí hypotenze po nasazení těchto léků záleží hlavně na
stavu pacienta a jeho současné medikaci (problémy bývají u
pacientů užívajících diuretika, která navozují snížení
intravaskulárního objemu a solí); pocit ucpaného nosu; bolesti
svalů, křeče; objevují se i pacienti s hypersenzitivitou na
sartany – tato se projevuje angioedémem, otokem obličeje, rtů a
jazyka (v případě obstrukce dýchacích cest je nutno neprodleně
aplikovat epinefrin).
Upozornění: v období těhotenství tato léčiva nejsou vhodná;
v období prvního trimestru jsou zařazována do skupiny C a
v období druhého a třetího trimestru patří do skupiny D dle
FDA třídění (mohou způsobit poškození plodu i jeho smrt); tato
skupina není také doporučována pro děti pod 18 let věku,
protože nebyla dosud stanovena jejich bezpečnost.
Edukace pacienta/rodiny:
● Lze užívat nezávisle na příjmu potravy samotný nebo v
kombinaci s ostatními antihypertenzivy.
• Léky k léčbě hypertenze je nutno užívat pravidelně, ve
stejnou denní dobu, jejich užívání bude dlouhodobé.
• Informovat pacienta, že samotnou chorobu tyto léky
neléčí, ale spíše ji udržují pod kontrolou; proto nelze
vysazovat léky při zlepšení zdravotního stavu ani měnit
jejich dávky bez vědomí lékaře.
• Je vhodné informovat pacienta alespoň o základních
možných nežádoucích účincích a rizicích – suchý kašel,
možné poškození ledvin, nevhodnost otěhotnění.
• Správně poučený pacient by si měl sám umět měřit
krevní tlak a sledovat jeho hodnoty; v případě
abnormálních hodnot pak kontaktovat svého lékaře.
• Pacient užívající antihypertenziva by měl vědět, že
rychlé změny polohy nejsou vhodné (nebezpečí pádu při
rychlém vstávání z postele nebo židle).
• Pokud začíná užívat nějaká OTC léčiva, měl by se
dotázat na jejich vhodnost při současné antihypertenzní
terapii.
• Pacient je již obvykle instruován od lékaře o režimových
opatřeních (dieta, cvičení, redukce váhy, omezování
kouření, snížení příjmu alkoholu a omezení stresu) –
farmaceut by měl tato doporučení znát a případně
pomoci dalším vysvětlením.
• Před jakýmkoli invazivním výkonem i chirurgickým
zákrokem u stomatologa je nutno upozornit lékaře na
stávající farmakoterapii.