Pro schopnost analyzovat řecká kompozita je nutné se nejprve seznámit s nejčastěji užívanými řeckými slovními základy (jejich seznam najdete v souboru Latinské a řecké ekvivalenty níže). V odbvorné terminologii se většina řeckých základů vyskytuje pouze jako součást odvozených nebo složených termínů (např. od řeckého výrazu pro sval mȳs se uplatňuje jen slovní základ my-: myītis / myositis zánět svalu, myocardium srdeční svalovina, apod.).

Řecká kompozita se tvoří podobně jako latinská, ke spojování jednotlivých slovních základů slouží obvykle samohláska -o-.

Na s. 106-109 najdete seznam nejužívanějších slovních základů řeckého původu: nejprve jsou představeny složky, které obvykle stojí na prvním místě kompozit (s. 106-108), potom složky, které stojí na jejich konci (s. 108-109).