KAPILÁRNÍ ZÓNOVÁ ELEKTROFORÉZA LÉČIV     Stanovení kyseliny acetylsalicylové v léčivu  Kapilární elektroforéza (Capillary electrophoresis, CE) je moderní vysoce účinná analytická separační  metoda. Principem je pohyb analytů v kapalině mezi dvěma elektrodami vysokého napětí, obvykle  realizovaný v kapiláře o průměru 25 ‐ 75 μm s on‐column detekcí.  I. TEORIE  Elektricky nabitá částice (iont) se v elektrickém poli pohybuje ve směru daném znaménkem  náboje a orientací el. pole (kladně nabitá částice k zápornému pólu a naopak). V kapalině je rychlost  tohoto  pohybu  přímo  úměrná  náboji  částice  (F  =  q  ∙  E)  a  nepřímo  úměrná  hydrodynamické  (Stokesově) velikosti částice d (síla odporu prostředí F = ‐ 3.η.π.d.v, kde η je viskozita kapaliny). Tyto  dvě  síly  se  prakticky  okamžitě  po  aplikaci  elektrického  pole  vyrovnají  a  částice  se  dále  pohybuje  konstantní  rychlostí  v.  TO  ZNAMENÁ  =  pokud  se  ionty  vzorku  liší  alespoň  v efektivním  náboji  q  či  hydrodynamické velikosti d, budou se pohybovat rozdílnými rychlostmi, což je nutnou podmínkou  separace.  Při  použití  kapiláry  (typicky  křemenné,  fused  silica)  coby  separační  kolony  je  prostá  elektromigrace  nezanedbatelně  snižována/zvyšována  tokem  nezávislým  na  náboji  analytu  (elektroosmotický tok, electroosmotic flow = EOF).    Elektroosmotický tok:  Stěny křemenné  kapiláry obsahují silanolové skupiny, které se v kontaktu s roztoky o vyšším  pH disociují. Disociací se pak vytvoří záporný náboj stěny.  Si OH R R R Si O - R R R + H +           Vysvětlení  elektroosmotického  toku  v nemodifikované  křemenné  kapiláře:    povrch  kapiláry  nese  nepohyblivý  negativní  náboj  (silanolové  skupiny).  V důsledku  zachování  elektroneutrality  se  proto  u  stěn  nachází přebytek pozitivních iontů z roztoku,  které pak i svoje okolí (celou kapalinu) unáší  ke katodě.  Kapilární zónová elektroforéza (Capillary zone electrophoresis, CZE)   a vyhodnocení elektroforeogramu:    Jedním  z  módů  CE  je  kapilární  zónová  elektroforéza,  pro  níž  je  charakteristické  použití  jednoho  pracovního  elektrolytu  (background  electrolyte,  BGE).  V  důsledku  toho  je  v  celé  separační  kapiláře  konstantní  elektrické  pole.  Jednotlivé  zóny  putují  konstantními,  ale  různými  rychlostmi, jsou oddělené BGE a odezva detektoru na konci kapiláry (typicky UV‐VIS detektor) má  gaussovský profil (= pík). Obdobně jako u chromatografie, retenční čas píku tr charakterizuje analyt  kvalitativně,  kvantitativní  charakteristikou  elektroforeogramu  je  výška  píku  v  (nebo  plocha  ‐  při  nahrazení píku trojúhelníkem o výšce h a základně w platí P = h ∙ w/2).  Počet teoretických pater N  je mírou účinnosti kolony      kde μ  je  mobilita,  U  napětí,  D  difúzní  koeficient.  (pozn.  tr  a  w  musí  být  vyjadřovány  ve  stejných  jednotkách  např.  sec  nebo  mm  !!!).  N  je  vysoké  pro  „úzké“  (základna  píku  w    0)  a  zadržované  (tr ∞) píky. Nejjednodušší odečtení w je nahrazení píku trojúhelníkem (viz obrázek ↓).  Rozlišení Rs je mírou separace dvou píků, např. hodnota Rs = 1,00 udává, že dva stejné píky  vykazují jen 2 %‐ní překryv, při Rs = 1,50 považujeme píky za kvantitativně oddělené.           N t w pro elektrofor U D r = = ⎛ ⎝ ⎜ ⎜ ⎞ ⎠ ⎟ ⎟16 2 2 2 ézu také μ   ( ) R t t w w s = − + 2 1 2 1 2/   t 1 t 2 w 2w 1s t a r t v h   II. INSTRUMENTACE  PrinCE  500  (Prince  Technologies,  Emmen,  Netherlands)  vybavený  HPLC  spektrofotometrickým  detektorem Lambda 1010 (Bischoff, Leonberg, Germany):                              Schéma přístroje CE                    Experimentální  uspořádání  v  CZE  je  prakticky  stále  stejné,  liší  se  jen  v  jednotlivostech.  Zařízení vždy obsahuje nejméně:   • separační kapiláru  • zdroj napětí,   • (dávkovač vzorku)  • detektor   • zařízení pro záznam analytického signálu (viz obrázek ↑).   Typické napětí je 5 ‐ 30 kV, elektrolyt o koncentraci 5 ‐ 200 mM. Analýza se obvykle provádí v  křemenných  kapilárách,  zřídka  v  kapilárách  teflonových  nebo  skleněných.  Běžné  křemenné  jsou  z  vnější  strany  chráněny  tenkou  vrstvou  polyimidu,  čímž  se  omezí  jejich  křehkost.  Typický  vnitřní  průměr kapiláry je 25 ‐ 75 μm, délka 30 ‐ 80 cm, v případě PrinCE je minimální délka kapiláry 82 cm  (objem  kapiláry  je  tedy  1,6  μl),  přičemž  vzdálenost  k okénku  z kratší  strany  je  32  cm.  Detekce  se  nejčastěji  provádí  UV‐VIS  detektorem,  konduktometricky,  fluorescenčně  (laserem  indukovaná  fluorescence),  amperometricky,  hmotnostním  spektrometrem  (absolutní).  Dávkování  (řádově  nanolitry)  se  provádí  buď  hydrodynamicky  (přetlakem  na  začátku  či  podtlakem  na  konci  kapiláry)  nebo elektromigračně (po stanovenou dobu se aplikuje dávkovací napětí).        III. ÚKOL  Kyselina  acetylsalicylová  (acetylsalicylic  acid,  Aspirin™,  Acylpyrin™)  je  široce  používané léčivo s např. antipyretickými účinky. V této práci bude stanovován její  obsah  v  komerčně  vyráběném  léčivu  ACIFEIN  (HERBACOS‐BOFARMA,  s.r.o)  metodou CZE.    Kofein (caffeine) (podle rostliny Coffea arabica, česky kávovník) je alkaloid, který  příznivě  stimuluje  centrální  nervovou  soustavu  a  srdeční  činnost.  Kofein  je  pravděpodobně  nejrozšířenější  stimulant  na  světě  nacházející  se  v  mnoha  nápojích, např. kávě, který se užíváním ve větším množství stává drogou. Kofein  patří  do  skupiny  purinových  derivátů  xanthinu,  která  zahrnuje  theobromin  (kakao) a theofylin (bronchodilatans, látka uvolňující průduškové svalstvo).    Paracetamol je léčivo, jež působí proti bolestem a zvýšené tělesné teplotě,  není  však  protizánětlivé.  Patří  do  indikačních  skupin  analgetikum  a  antipyretikum.    Popis výrobku ACIFEIN 10 Tablety  Co obsahuje váš lék?  Acidum acetylsalicylicum 250 mg, Paracetamolum 200 mg, Coffeinum 50 mg v 1 tabletě  Další látky obsažené v léku  Glycin, kukuřičný škrob, hyprolóza.  http://www.farmaceutika.info/acifein#spc          Popis systému  PrinCE 500 (Prince Technologies, Emmen, Nizozemí)  křemenná kapilára (vnitřní průměr 75 μm, L = 82 cm, efektivní délka = 32 cm)  borátový pufr (25 mM tetraboritan sodný), pH = 9,25  napětí: + 30 kV   ě í 30000 V 82 cm 366 V/cm  dávkování: 50 mbar/0.1 min  teplota: 25 ˚C  detekce UV při 190 nm  Chemikálie  tetraboritan disodný dekahydrát (Na2B4O7 ∙ 10 H2O), kyselina acetylsalicylová, kofein, paracetamol,  methanol, destilovaná voda    Pracovní postup  Příprava roztoků  roztok pufrujícího elektrolytu (BGE):   100 ml,  25 mM tetraboritan sodný, pH= 9,25  příprava vzorku:  Zvaž 10 tablet  a spočítej průměrnou hmotnost jedné tablety. Vyber jednu tabletu, zvaž ji, dokonale  rozetři na prášek a 25 mg rozpusť v 5 ml methanolu a doplň na 50,00 ml vodou. Přítomnost aditiv  znemožňuje  úplné  rozpuštění  tablety.  Všechny  stanovované  komponenty  (analyty)  se  však  kvantitativně rozpustí do 10 minut. Do ampulky filtruj!        Zásobní  roztok  standardu  (kyselina  acetylsalicylová  =  ASA)  připravíme  do  25  ml  odměrky,  koncentrace  c≈2.4 mg/ml,  v  10%  methanolu.  Z tohoto  roztoku  nařeď  do  vody  kalibrační  roztoky  (10,00 ml) o následujících koncentracích ASA:  24, 120, 180, 240 μg/ml  • napiš do pracovního sešitu tabulku, jak umístíš jednotlivé roztoky do karuselu, dodrž  alespoň následující pozice:           101 ‐ odpad          102 ‐ NaOH          111 ‐ borax inlet          112 ‐ borax outlet          133 ‐ voda  • naplň vialky až po hrdlo (např. 014 ‐ ASA, 016 ‐ sample, „s“)  • oznam vedoucímu cvičení připravenost k analýze    Práce s přístrojem PrinCE 500    Vedoucí cvičení vysvětlí obsluhu přístroje určenému zodpovědnému studentovi.   ‐ jako první je třeba zapnout lampu na detektoru  Lambda 1010, po výboji se musí počkat  alespoň 15 min, než se hodnota absorbance ustalí na nule  ‐ spusť program DAx umístěný na ploše (bez hesla)              ‐ parametry softwaru, tvorba metody:           ‐  objeví se kontrolní panel:      pojmenování  vialek   („Fluid table“)  nastavení  tlaku a teploty  vynulování  detektoru nastavení  metody (3)                              (1) „load“ vialek („rotate“ protočení karuselu) > „continue“ (vrátí se do původního stavu, ze    kterého jsem ho zavolal), bez „continue“ nerozjedu metodu!    (2) „Run“ > „Run Table“ nastavím, co bude „sample“ a po každé změně nesmím zapomenout    odeslat změnu z PC do Prince („close“)                          (3) „Method“  > objeví  se okno s metodami a vyberu tu, která má parametry pro    měření v této úloze (metoda „gons5“) a tyto paramtery zkontroluji:        aktivní  metoda  zde  můžu  jednotlivé  kroky v metodě upravit  vynulování  detektoru  v průběhu  metody  (jelikož  v prvním  kroku  bychom  měřili  nepotřebnou  absorbanci boraxu)  Parametry pro tuto úlohu tedy jsou:      a)  V prvním  kroku  metody  je  na  inletové  vialce  (č.  111)  roztok  25nM  boraxu  a  na      outletové (č. 101) je odpad, nástřik boraxu při tlaku 2000 mbar;      b) V druhém kroku dochází k nástřiku vzorku („sample“) z inletové vialky do odpadu      při tlaku 50 mbar;      c) Měření při U = +25 kV;      d) Proplach vodou z vialky č. 133 do odpadu (č. 101).    (4) po zadání správných parametrů > „close“ a znovu odeslat   z PC do Prince;    (5) měření spustím v „File“ > „New“ v DAx hlavním menu >  objeví se sekvenční tabulka:                        zastavení  sběru dat  po  zvolení  místa  uložení  opět  přeposlat  z PC  do Prince  (6) při modrém zbarvení se tímto tlačítkem spustí sekvence všech kroků ve zvolené metodě              Typický elektroforeogram