Ekotoxikologie přednáška z Toxikologie 5. 12. 2022 M. Chalupová Ekotoxikologie jako obor ̶ interdisciplinární obor kombinující poznatky z ekologie a toxikologie ̶ studuje vliv chemických látek na ekosystémy, toxické vlivy v přírodě, v organismech, v populacích a společenstvech ̶ monitoruje a předpovídá osud a vlivy cizorodých látek v prostředí ̶ využívá těchto poznatků pro racionální ochranu živých organismů, jejich populací, společenstev a ekosystémů, před chemických znečištěním Ekotoxikologie ̶ výraz „ekotoxikologie“ použit poprvé v práci francouzského vědce René Truhauta (1969) ̶ The Silent Spring (1962) autorky Rachel Carson, upozornění na vliv používání pesticidů, zejména DDT, a jejich kumulaci v potravních řetězcích Ekosystém ̶ funkční soubor organismů (rostlin, živočichů, mikroorganismů) a jejich okolního prostředí, které jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací ̶ tok energie vede ke zřetelně definované trofické (potravní) struktuře, biotické rozmanitosti, výměně látek a informací mezi živými a neživými složkami uvnitř této soustavy Vztahy v ekosystému Toxikologie vs. Ekotoxikologie Absorpce Distribuce Metabolismus Eliminace Uvolnění do prostředí Distribuce a uložení v prostředí Metabolismus Žádná korelace (pohyb mezi médii) Toxikologie vs. Ekotoxikologie TOXIKOLOGIE EKOTOXIKOLOGIE Cíl ochrana člověka před toxickými vlivy ochrana populace jednotlivých druhů před toxickými vlivy Cílový organismus člověk, menší chyby při extrapolacích testů jednotlivé druhy jsou velmi rozdílné (studenokrevní živočichové, rostliny, mikroorganismy), horší extrapolace Používané testy modelové testy (buňky, zvířata) přímé testování citlivosti druhů Měření toxicity jednoduché dávkování a měření toxicity (LD50) nejednotné dávkování i měření ekotoxicity (dle druhu organismu) Mechanismy účinku dobře charakterizované mechanismy působení toxických látek v organismu méně informací o přesných mechanismech Standardizace metod dobrá standardizace testovacích metod mnoho metod, málo standardních, obtížná predikce vlivů v ekosystémech Ekotoxikologie Ekotoxikologie – terminologie Ekotoxicita ̶ nepříznivý účinek látek na životní prostředí spočívající v bioakumulaci či přímé toxicitě na živé systémy Bioakumulace ̶ nárůst koncentrace cizorodých látek v tkáních organismů v důsledku expozice z prostředí nebo příjmu z potravy Polutant ̶ látka znečišťující či kontaminující životní prostředí, zejména odpadní produkty lidské činnosti Kontaminant ̶ látka, jejíž přítomnost způsobuje odchylku od přirozeného složení okolního prostředí, kontaminant není klasifikován jako polutant, pokud své okolí nepoškozuje Látka nebezpečná pro životní prostředí ̶ látka, která vyvolává v prostředí toxický účinek, může být nebezpečná již při nízkých koncentrací, je odolná vůči rozkladu a má tendence se akumulovat jak v živých, tak i v neživých složkách prostředí Ekotoxikologie – terminologie Látka perzistentní v životním prostředí ̶ látka odolná proti rozkladu a dlouhodobě se udržující v prostředí, charakterizována dobou, po kterou setrvává v prostředí, nejčastěji tzv. poločasem života (T1/2) – dobou, kdy koncentrace látky klesne na polovinu původní hodnoty Bioindikátor ̶ organismus (bakterie, protozoa, rostliny, živočichové), který slouží k posouzení toxicity látek nebo působení vnějších podmínek Biotest ̶ test, při němž je vybraný biologický systém (organismus, populace) exponován za přesně definovaných podmínek různým koncentracím zkoumané látky Biodegradace ̶ schopnost biosystému (většinou organismus – bakterie) rozkládat škodlivé látky na méně škodlivé či neškodné, důležitá součást samočistících procesů Ekotoxikologie – terminologie Imise ̶ znečišťující příměsi v atmosféře, ovlivňují příjemce (organismus, půda, stavební materiál), vznikají z emisí (vypouštění látek do ovzduší) po následné distribuci v ovzduší PEC (Predicted Environmental Concentration) ̶ předpokládaná koncentrace látky v životním prostředí PNEC (Predicted No Effect Concentration) ̶ nejvyšší předpokládaná koncentrace látky bez škodlivých účinků ̶ PEC/PNEC < 1.0 – riziko způsobené přítomností látky v životním prostředí je nízké Riziko ̶ pravděpodobnost, s jakou se při definované expozici určité látce projeví její toxicita, velikost rizika 0 – 1.0 Znečišťující látky v prostředí – polutanty ̶ ve většině případů se jedná o látky pocházející z antropogenní (lidské) činnosti a jsou škodlivé pro životní prostředí ̶ přímý kontakt nebo zprostředkovaný vodou, půdou, vzduchem nebo potravním řetězcem ̶ voda a vzduch transportují škodlivinu velmi rychle ̶ půda umožňuje pomalý transport látek a působí spíše jako rezervoár škodlivin (akumulace) ̶ díky propojení a návaznosti biochemických procesů se škodlivina dostane i do jiného prostředí, než které původně kontaminovala ̶ dochází tak k postupné kontaminaci všech složek životního prostředí Znečišťující látky v ovzduší ̶ nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší jsou spalovací procesy nutné k výrobě energií nebo probíhající ve spalovacích motorech dopravních prostředků, metalurgie, zemědělství a chemický průmysl ̶ plyny (SO2, NOx, CO, uhlovodíky, NH3) ̶ aerosoly jako adsorbenty aromatických uhlovodíků, sloučenin těžkých kovů, anorganických solí, mikrobů, vláken, spor Znečišťující látky v ovzduší Emise ̶ vypouštění nebo únik znečišťujících látek do prostředí ze zdrojů znečištění (tzv. primární znečištění) ̶ stacionární (průmysl, zejména emise SO2, CO, tuhé látky) ̶ mobilní (doprava, zejména emise NOx, CO, CxHy) Imise ̶ přítomnost znečišťujících látek v ovzduší nebo jejich vznik v ovzduší (tzv. sekundární znečištění) ̶ množství udáváno v mg/m3 nebo µg/m3 , popř. v jednotkách ppb či ppm Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) ̶ spravován ČHMÚ, sleduje SO2, NOx, CO, VOC (těkavé organické sloučeniny), NH3 a TZL (látky pocházející z chovu hospodářských zvířat – ze steliva, krmiva, exkrementů) Znečišťující látky v ovzduší ̶ v letech 1990 – 1998 – pokles emisí SO2 o 78% díky restrukturalizaci průmyslu, zavedení emisních limitů, odsiřování ̶ automatický imisní monitoring (AIM), provozovaný ČHMÚ (SO2, NOx, prašný aerosol, CO) ̶ kvalita ovzduší se dělí na šest skupin – velmi dobrá, dobrá, uspokojivá, vyhovující, špatná a velmi špatná Znečišťující látky v ovzduší Smog ̶ vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší, na nichž se mohou adsorbovat další látky, např. organické aromatické látky, oxidy síry nebo dusíku Zimní smog (redukční, londýnský) ̶ vytápění domácností či spalování v teplárnách, v ovzduší zejména SO2 a další látky, podléhající oxidaci Letní smog (oxidační, losangeleský) ̶ plynné látky uvolňované do ovzduší dopravou ve velkých aglomeracích ̶ NO2—UV→ NO + O· O· + O2 → O3 Samočištění ovzduší – depozice Suchá atmosférická depozice ̶ kontakt znečišťujících látek s povrchem půdy, hornin, vegetace, těl živočichů a staveb Mokrá atmosférická depozice ̶ vymývání znečišťujících látek z ovzduší srážkami (déšť, sníh, rosa) tzv. kyselé deště ̶ kyseliny sírová, dusičná (rozpouštění oxidů síry a dusíku v dešťové vodě), kyselina chlorovodíková (reakce chloru se vzdušnou vlhkostí) Plynné látky v ovzduší Oxid siřičitý (SO2) ̶ spalování fosilních paliv (uhlí), od 80. let zlepšení díky odsiřování uhelných elektráren ̶ přímý účinek: podráždění dýchacích cest živočichů, inhibice fotosyntézy rostlin ̶ nepřímý účinek: vznik H2SO4, snížení pH vody a půdy (kyselé deště) rozpouštění toxických látek v půdě, vliv na vodní a lesní ekosystémy Oxid uhelnatý (CO) ̶ zdrojem doprava a průmysl ̶ vazba na hemoglobin a snížení transportu kyslíku Plynné látky v ovzduší Ozón (O3) ̶ silné oxidační činidlo, součást fotochemického smogu, dráždí sliznice dýchacích cest a oči ̶ jeden ze skleníkových plynů v troposféře ̶ součást tzv. ozonosféry (ochrana proti UV záření) Oxidy dusíku (NOx) ̶ NO2 a NO, zdrojem emisí je doprava ̶ mokrou depozicí NOx vzniká NH4 + a NO3 – ̶ amoniak (NH3) zdrojem dusíku v půdě, uvolňován zemědělskou činností (živočišná výroba, hnojení) ̶ NOx součástí kyselých dešťů, radikály se podílejí na vzniku přízemního ozonu (letní smog) Tuhé látky v ovzduší Prašný aerosol ̶ měří stanice AIM ̶ PM10, PM2,5 – částice pod 10 µm, resp. 2,5 µm ̶ pronikání do dýchacích cest, menší částice až do plic, kde vyvolávají zánětlivé změny (astma bronchiale) ̶ prašné částice mohou mít na svém povrchu naadsorbovány další toxické látky (kovy – Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn a As, polyaromatické sloučeniny) ̶ zdrojem je spalování fosilních paliv, průmysl a metalurgie https://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/20groc/gr20cz/20_04_1_PM_v2.pdf Znečišťující látky ve vodě ̶ povrchové a pozemní vody ̶ zdroje znečištění: obce, průmyslová výroba, zemědělství, skládky nebezpečných odpadů, havárie (ropné látky) Kontaminace organickými látkami ̶ zpracování ropy, uhlí, výroby barev, laků, pesticidy v zemědělství ̶ netoxické organické látky (tuky, bílkoviny, sacharidy) se rozkládají a dochází ke spotřebě kyslíku, tím vzniká toxické anoxické prostředí Znečišťující látky ve vodě Kontaminace anorganickými látkami ̶ soli toxických kovů (Hg, Zn, Cu, Cr, Ni, Cd) z chemického průmyslu a při zpracování rud ̶ vazba na sedimenty a jejich bioakumulace ̶ atmosférická depozice (kyselé deště) ̶ fosforečnany a dusičnany (smyvy hnojiv), dochází k nadměrnému růstu řas a sinic při zvýšení obsahu živin – eutrofizace vody ̶ při rozkladu odumřelého fytoplanktonu klesá obsah kyslíku ve vodách Kontaminace biologickými látkami ̶ viry, bakterie, plísně nebo prvoci (patogenní organismy) ̶ v odpadních vodách z lidských sídel ̶ v ČR výrazné zlepšení kvality vody díky omezení produkce odpadních vod a zprovoznění nových čistíren odpadních vod Znečišťující látky v půdě ̶ půda je nejsvrchnější vrstva zemské kůry, úložiště látek, životní prostředí rostlin, živočichů i člověka ̶ vliv na kvalitu dalších složek životního prostředí (rostliny, živočichové) a potravin Eroze ̶ přirozený proces rozrušování povrchové vrstvy půdy a hornin ̶ chemické, fyzikální (klima) a biologické vlivy (organismy) ̶ podíl člověka (zemědělství, odlesňování, těžba, stavebnictví) Acidifikace půd ̶ zvýšený obsah SO4 2‐ a NO3 – ̶ vlivem okyselení se uvolňuje hliník, který negativně ovlivňuje růst rostlin a působí toxicky na vodní organismy Znečišťující látky v půdě Perzistující organické polutanty (POP) ̶ toxické chemické látky, které jsou těžko odbouratelné a velmi odolné vůči fyzikálně‐chemickým i biologickým procesům ̶ obsahují nepolární molekuly, které se kumulují v tukových tkáních, a tím dochází k průniku do potravních řetězců ̶ polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) ̶ polychlorované bifenyly (PCB) ̶ polychlorované fenoly (PCP) ̶ organochlorované pesticidy (OCP) ̶ polychlorované dibenzo‐para‐dioxiny (PCDD) ̶ polychlorované dibenzofurany (PCDF) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) ̶ tvořeny dvěma nebo více aromatickými (benzenovými) jádry ̶ málo rozpustné ve vodě, nepolární, hydrofobní charakter ̶ rozpustnost ve vodě klesá s rostoucím počtem aromatických jader a stoupající molekulovou hmotností ̶ vznikají při spalování odpadů, metalurgii, výrobě hliníku, koksu, cementu, jsou součástí cigaretového kouře, uzenin a výfukových plynů ̶ pohyb vzduchem, vodou i půdou ̶ první prokázané karcinogeny ̶ produkty rozkladu PAU jsou toxické a některé karcinogenní/ mutagenní ̶ nejvíce karcinogenní jsou PAU s čtyřmi, pěti a šesti aromatickými cykly Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) ̶ koncentrace větší v organismech než ve vodě díky lipofilitě ̶ játra, ledviny, slezina, vaječníky Toxicita ̶ akutní: toxické jsou PAU s nízkou molekulovou hmotností ̶ chronická: karcinogenní, mutagenní a teratogenní účinky ̶ fototoxicita: při působení UV záření vzrůstá toxicita (např. u korýšů, ryb, žab) Eliminace ̶ fotodegradace (rozklad za přítomnosti O2 a jeho radikálů) ̶ chemická oxidace (čistírenské procesy – ozonizace a chlorace) ̶ působení mikroorganismů a hub (rozklad na CO2 a vodu) Polychlorované bifenyly (PCB) ̶ dvě spojená benzenová jádra substituovaná 1 –10 atomy chloru ̶ málo rozpustné ve vodě, velmi odolné vůči chemickému i biologickému rozkladu ̶ podle stupně chlorace a polohy atomu chloru existuje 209 různých kongenerů PCB, biologicky nejvýznamnější jsou s 4 až 7 atomy chloru ̶ biologická aktivita závisí především na poloze atomů chloru v molekule PCB (ortho- poloha Cl nejtoxičtější PCB) ̶ k nejtoxičtějším patří 3,3´,4,4´‐tetrachlorbifenyl a 3,3´, 4,4´, 5,5´ – hexachlorbifenyl ̶ média do kondenzátorů a transformátorů, součást hydraulických olejů a maziv, změkčovadel vosků, barev a inkoustů Polychlorované bifenyly (PCB) Toxicita ̶ indukce cytochromu P450 ̶ akutní: nízká ̶ chronická: ̶ ekzémy, dermatitidy a imunitní poruchy u člověka, možné karcinogeny ̶ vysoká toxicita pro vodní živočichy, zejména bezobratlé – snížení reprodukčních schopností a poruchy růstu ̶ teratogenní vliv u ptáků ̶ poruchy imunity ̶ velmi pomalá degradace (poločas rozpadu až několik desítek let) ̶ PCB v ovzduší se váží na pevné částice a vymýváním deštěm se dostávají do vody, kde se adsorbují na pevné částice a ukládají se v sedimentech Nemoc Yusho a Yu-cheng ̶ Japonsko (1968) a Taiwan (1979) ̶ otrava rýžovým olejem kontaminovaným komerčním přípravkem na bázi PCB (Kanechlor-400) ̶ postižení kůže, jater a ledvin Polychlorované dibenzo-para-dioxiny (PCDD) Polychlorované dibenzofurany (PCDF) ̶ tzv. dioxiny ̶ vedlejší produkty výroby pesticidů, spalování PCB za přítomnosti kyslíku (požáry transformátorů), spalování odpadů ̶ velmi stabilní látky, odolné vůči vysokým teplotám, rezistentní v životním prostředí (poločas rozpadu řádově stovky let) ̶ 210 kongenerů, nejtoxičtější je 2,3,7,8‐ tetrachlordibenzo‐p‐dioxin (TCDD) – lidský karcinogen ̶ člověk přijímá dioxiny z 98 % z potravin, zejména z másla, mléka, sýrů, masa, vajec a ryb Dioxiny – havárie Seveso – Itálie (1976) ̶ výbuch továrny vyrábějící herbicidy a uvolnění velkého množství toxických látek včetně asi 2,5 kg dioxinů ̶ teratogenita, karcinogenita, nefrotoxicita, hepatotoxicita Dioxiny – válka ve Vietnamu ̶ dioxiny (TCDD) byly složkou defoliantů Agent Orange a Agent White, užívané americkou armádou ̶ 2,4‐dichlorfenoxyoctová a 2,4,5‐trichlorfenoxyoctová kyselina ̶ poruchy zraku, nespavost, kožní onemocnění, solidní nádory a leukemie, poruchy plodnosti, teratogenita Dioxiny – kontaminace krmiva ̶ Belgie (1999) ̶ směs polychlorovaných bifenylů (PCB) kontaminovaná dioxiny z nelegální skládky průmyslových olejů se dostala do recyklovaného tuku používaného při výrobě krmiv pro zvířata ̶ kontaminovaná drůbež, vejce a vepřové maso ̶ Německo (2010) ̶ dioxiny ve vejcích a drůbeži Dioxiny – atentát ̶ ukrajinský prezident Viktor Juščenko (2004) ̶ chlorakné Pesticidy ̶ látky používané k hubení organismů, které poškozují kulturní rostliny, zemědělské produkty, potravinářské produkty, průmyslové materiály, či ohrožují samotného člověka (vektory infekcí) ̶ zvyšují výnosy, zůstávají ale v životním prostředí a představují pro něj riziko Plazmatické jedy – srážejí bílkoviny nebo dehydratují, narušují enzymy Růstové regulátory, fytohormony – ovlivňují růst rostlin Inhibice buněčného dělení (nitroaniliny) Vliv na fotosyntézu a dýchání (deriváty močoviny) Vliv na metabolismus nukleových kyselin, lipidů, karotenoidů (anilidy) Vliv na syntézu proteinů (glyfosát) Tvorba volných radikálů Pesticidy – Insekticidy ̶ k hubení hmyzu v různých stadiích vývoje Sloučeniny arsenu – svinibrodská (pařížská) zeleň Chlorované uhlovodíky – DDT, lindan, hexachlorcyklohexan ̶ DDT (1,1,1-trichlor-2,2-bis(4-chlorfenyl)ethan) ̶ objev 1939 (P. Muller Nobelova cena) ̶ zákaz od r. 1974 – kumulace v tukové tkáni savců a průnik do potravního řetězce ̶ Africe se používá dodnes k potlačení malárie hubením komárů Chlorované dieny – chlordan, aldrin, heptachlor Organofosfáty – dichlorvos, disulfoton, diazinon, malathion Karbamáty – karbaryl, aldicarb, carbofuran Pyrethroidy – permethrin Nitrofenoly, dinitrofenoly Hormony a inhibitory růstu – diflubenzuron ̶ ovlivnění různých vývojových stádií hmyzu Pesticidy – Rodenticidy, Moluskocidy Rodenticidy ̶ látky k hubení hlodavců ̶ warfarin – antikoagulant ̶ ANTU (α‐naftylthiomočovina), deriváty močoviny (promurit, chlorpromurit) Moluskocidy ̶ látky k hubení měkkýšů ̶ Metaldehyd (META-1), pentachlorfenol Pesticidy – Herbicidy ̶ hubení nežádoucích rostlin a plevele ̶ selektivní a neselektivní (vyhubení všech rostlin) Chlorované karboxylové kyseliny – ovlivnění tvorby vosků ̶ Burex D – dalapon Fenoxymastné kyseliny – ovlivnění metabolismu NK a buněčného dělení, vysoce selektivní herbicidy širokolistých a trávovitých plevelů ̶ Aminex, Fluroxypyr Deriváty karbamidových kyselin – aplikace před vzejitím rostliny ̶ Liro, Betanal Deriváty močoviny – inhibice fotosyntézy ̶ Afalon – linuron Heterocykly (triaziny) – inhibice fotosyntézy ̶ Atrazin Pesticidy – Fungicidy ̶ látky k hubení hub a plísní Měďnaté fungicidy ̶ anorganické sloučeniny ̶ pentahydrát síranu měďnatého (modrá skalice) – moření semen ̶ organické sloučeniny ̶ naftenát měďnatý – ochrana dřeva, textilu a juty Rtuťnaté fungicidy ̶ anorganické sloučeniny ̶ chlorid rtuťnatý – ochrana dřeva proti hnití ̶ organické sloučeniny ̶ alkylmerkurisloučeniny a arylmerkurisloučeniny – moření semen Sirné fungicidy ̶ v ovocnářství proti padlí Organické fungicidy ̶ sloučeniny s trichlormetylthioskupinou (kaptan) ̶ chlorované fenoly a chinony, nitrofenoly Pesticidy v životním prostředí Atmosféra ̶ hlavní transportní cesta pesticidů, forma par nebo aerosolů ̶ zachyceny pevnými částicemi v ovzduší Pedosféra ̶ přímá aplikace, vymytí z atmosféry, při povodních nebo likvidaci odpadů ̶ chlorované uhlovodíky zůstávají v půdě několik let, deriváty močoviny několik měsíců, karbamáty a organofosfáty několik týdnů Hydrosféra ̶ největší depo perzistentních pesticidů, akumulace v sedimentech ̶ přímá aplikace, z odpadních vod, povrchový splach, vyluhování z půdy Ropné látky ̶ ropa – směs uhlovodíků s různou strukturou (alifatické, aromatické) a sloučenin s obsahem síry a dusíku ̶ rafinace a destilace ̶ plyny, benzín, petrolej, plynový olej, lehký topný olej a mazut ̶ těžké oleje a asfalt ̶ hlavní znečišťovatel oceánů ̶ toxicita ̶ schopnost akumulace v živých organismech a potravních řetězcích ̶ toxičtější rafinované produkty oproti surové ropě ̶ eliminace ropných látek z životního prostředí ̶ fotochemické procesy (vznik reaktivních radikálů, peroxidů a ox. produktů ̶ mikrobiální procesy za přítomnosti bakterií a plísní (metabolizace uhlovodíků z ropy) Kovy ̶ vyskytují se v litosféře v různých koncentracích a do prostředí se dostávají vlivem zvětrávání hornin ̶ těžké kovy – Cu, Zn, Cd, Hg, Pb, Cr, Ni, Mn a As ̶ zdrojem znečištění chemický průmysl a zpracování rud a kovů ̶ čím je sloučenina rozpustnější ve vodě a kyselinách, tím je její mobilita v prostředí vyšší Olovo (Pb) ̶ úpravny rud, hutě, pigmenty do barev, insekticidy, používaní olovnatého benzínu a akumulátory ̶ mobilita olova v půdách je nízká, soli olova málo rozpustné ̶ nejvíce olova se ukládá v kořenovém systému rostlin Arsen (As) ̶ z hnojiv, insekticidů, léčiv, ochranných prostředků na dřevo, zpracování rud ̶ v půdách se vyskytuje zejména ve formě arsenitanů a arseničnanů Kovy Zinek (Zn) ̶ pigmenty do barev a glazur, galvanizace ̶ vysoká koncentrace inhibuje růst rostlin a fotosyntézu Kadmium (Cd) ̶ kov v zinkových a olověných rudách, fosforečná hnojiva, pigmenty pro barvy a plasty, baterie, spalování fosilních paliv, kouření ̶ redukce růstu listů, hnědnutí kořenových vlásků, inhibice fotosyntézy a ovlivnění dýchání rostlin ̶ indukce oxidačního stresu Rtuť (Hg) ̶ herbicidy, fungicidy, elektrochemie, zpracování rud, spalování fosilních paliv a katalytické procesy a baterie ̶ kovová rtuť a dimethylrtuť těkají do ovzduší a jsou přijímány listy rostlin ̶ kořeny rostlin přijímají rtuť ve formě rtuťnatých iontů ̶ ovlivnění fyziologických a biochemických reakcí v rostlinách Testy ekotoxicity ̶ sledují reakce organismů, které jsou vystaveny prostředí obsahujícímu testovanou látku ̶ LD50 (letální dávka, při níž uhyne 50 % sledovaných jedinců) ̶ ED (efektivní dávka, % jedinců, které reaguje na testovanou látku) ̶ ED50 (efektivní dávka, při které reaguje 50 % jedinců) ̶ další parametry (změna hmotnosti, morfologické a anatomické změny) ̶ doba expozice ̶ akutní, subakutní, chronické ̶ pokročilost testu ̶ klasické testy, mikrobiotesty, biosondy, biomarkery ̶ trofické vztahy ̶ producenti (rostliny), konzumenti (býložravci, masožravci), reducenti (bakterie, houby) Testy ekotoxicity Testovací organismy pro vodní prostředí ̶ bakterie ̶ testy MICROTOX, LUMITOX (bioluminiscence) ̶ Vibrio fisheri ̶ ryby ̶ danio pruhované, živorodka duhová, kapr obecný, pstruh duhový, halančík japonský, střevle ̶ korýši ̶ hrotnatka velká (Daphnia magna) ̶ komerční sety pro hodnocení akutní toxicity: Daphtoxkit FTM magna, Rotoxkit FTM ̶ řasy ̶ mořské i sladkovodní ̶ Scenedesmus subspicatus – sladkovodní řasa ̶ Algaltoxkit FTM (Selenastrum capricornutum) ̶ vodní rostliny ̶ okřehek (žabinec) Testy ekotoxicity Testovací organismy pro půdní prostředí ̶ bezobratlé organismy žijící v půdě (žížaly, hlístice, chvostoskoci) ̶ žížaly ̶ Eisenia fetida, E. fetida andrei, Lumbricus rubellus, L. terrestris ̶ rostliny ̶ klíčivost semen a růst rostlin ̶ jednoděložné rostliny – kukuřice (Zea mays), pšenice (Triticum aestivum), ječmen (Hordeum vulgare) ̶ dvouděložné rostliny – hořčice (Sinapis alba), salát setý (Lactuca sativa), okurka setá (Cucumis sativum), rajské jablko (Lycopersicon esculentum) Bioindikátory ̶ organismy sloužící k monitorování stavu ekosystému ̶ velmi citlivé na změny životního prostředí Lišejníky ̶ symbionti řasy a houby ̶ provazovky, větvičníky, terčovky Houby ̶ hřib hnědý, hřib smrkový, svraštělka javorová Rostliny ̶ mechy, játrovky, gladioly, tabák, petúnie Živočichové ̶ mandelinky, nosatci, jepice, měkkýši, ledňáčci Děkuji za pozornost