Aplikovaná ekologie – ekologie člověka Člověk versus příroda – aplikovaná ekologie Hranice/meze tolerance planety Země Hranice/meze tolerance planety Země •První mezní hranicí je vyvarovat se rizik nebezpečné změny klimatu. Stanovena hranice 350 částic CO2 na 1 milion části atmosféry •Druhou hranicí je prevence ničení ozónové vrstvy a rizika rakoviny. Hranice 276 dobsonových jednotek •Třetí mezí hranicí zatím nebyla definována. Týká se ale přítomnosti aerosolu a prachu v atmosféře •Čtvrtá hranice je stanovena za účelem ochrany oceánů proti překyselení: max. 2,75 nasycení aragonitem •Pátá mezní hranice nás má chránit před nadměrnou spotřebou vody. Udává hranici, kterou planeta ještě snese: pokud jde o lidskou spotřebu: 4000 km3 vody ročně • • • •Šestá mezní hranice je opět obtížně definovatelná. Týká se chemického znečištění (např. toxické látky, těžké kovy, plasty). Nutno je omezit, nebyly ale zatím stanoveny jejich mezní hodnoty •Sedmá hranice souvisí s přeměnou půdy na zemědělské využití. Omezuje transformaci lesů a jiných nekultivovaných oblastí na pouhých 15% veškeré půdy •Osmá mezní hranice je definována jako úbytek maximálně 10 rostlinných i živočišných druhů za měsíc ročně •Poslední devátá hranice omezuje znečištění dusíkem (ne méně než 35 metrických tun ročně) a fosforem (ne méně než 11 metrických tun ročně). Tyto znečišťující látky pocházejí z různých zdrojů, například z chemických hnojiv • • Aplikovaná ekologie - Globální problémy •Přelidnění Země •Hladomory •Nebezpečí jaderné katastrofy •Civilizační choroby •Surovinové a energetické problémy •Terorismus •Rasismus •Ekologické problémy • Antropocén Mezopotámie rozložená mezi řekami Eufrat a Tigris – vznik zemědělství před cca 10tis lety Mapa rozšíření různých typů zemědělství Populační exploze lidstva Celosvětová mapa hustoty populace Přibližná doba domestikace různých druhů živočichů Rozmanitost domestikovaných rostlin • • Pyramidy věkové struktury lidské populaci v Keni (2,1%), USA (0,6%) a Itálii (nulový růst) Potravní dilema Potravní dilema ! •99 % produkce masa nepochází z volně pasoucích se zvířat, ale z průmyslových chovů ! •Tato skutečnost přispívá z 18% ke skleníkovým emisím, které vedou ke globálnímu oteplování. •Tyto emise tvoří metan a oxid uhličitý, který vzniká při dopravě, zpracování krmiva a masných produktů. •Metan vyprodukovaný v důsledku průmyslového chovu je 25x agresivnější, co se týče skleníkového efektu, který vytváří, než oxid uhličitý, přestože se do zhruba deseti let rozptýlí, na rozdíl od CO2, který přetrvá asi 100 let ! •Z toho tedy plyne, že jedním z nejrychlejších a nejjednodušších způsobů, jak rychle zmenšit skleníkový efekt, by bylo jednoduše omezit spotřebu masa ! •Výroba 1 kg masa včetně využití půdy, krmiva a vyprodukovaného metanu, vytvoří 50krát více skleníkových plynů, než výroba 1kg obilí. •Navíc odpad z masné výroby je hlavní příčinou znečištění, které ovlivňují ovzduší a řeky, vytváří mrtvé zóny v oceánu a tak dále. Jen v USA produkuje průmyslový chov 130krát větší množství odpadu než obyvatelstvo celého státu ! • • Potravinová pyramida správné výživy Problematika obezity Očekávaná délka života člověka v různých částech světa Udržení rozmanitosti přírodních zdrojů Etická kategorizace lidských zájmů Lidská sídla Lidská sídla: venkovská versus městská populace Antropocén – epocha člověka Aplikovaná ekologie • • •Oteplování a změna klimatu Globální oteplování a jeho možné důsledky Global Warming – Climat change •Global warming" redirects here. For other uses, see Climate change (disambiguation) and Global warming (disambiguation). This article is about contemporary climate change. For historical climate trends, see Climate variability and change. • •In common usage, climate change describes global warming—the ongoing increase in global average temperature—and its effects on Earth's climate system. Climate change in a broader sense also includes previous long-term changes to Earth's climate. The current rise in global average temperature is more rapid than previous changes, and is primarily caused by humans burning fossil fuels. Fossil fuel use, deforestation, and some agricultural and industrial practices increase greenhouse gases, notably carbon dioxide and methane. Greenhouse gases absorb some of the heat that the Earth radiates after it warms from sunlight. Larger amounts of these gases trap more heat in Earth's lower atmosphere, causing global warming. • •Due to climate change, deserts are expanding, while heat waves and wildfires are becoming more common. Increased warming in the Arctic has contributed to melting permafrost, glacial retreat and sea ice loss. Higher temperatures are also causing more intense storms, droughts, and other weather extremes. Rapid environmental change in mountains, coral reefs, and the Arctic is forcing many species to relocate or become extinct. Even if efforts to minimise future warming are successful, some effects will continue for centuries. These include ocean heating, ocean acidification and sea level rise. • Globální oteplování Země Vzestup: Teplota povrchových vod moří Teplota vzduchu nad oceány Vlhkost Teplota vzduch v troposféře Obsah tepla v mořích a oceánech Teplota nad zemským povrchem Hladina moří a oceánů Úbytek: Mořský led Sněhová pokrývka na souši Pevninské ledovce Vlivy globálního oteplování světový přírodní systém •Tání ledovců – oteplování mořské vody povede k postupnému vzestupu teploty mořské vody a následnému tání ledovců, což povede ke zvýšení hladiny světového oceánu v řádu až desítek metrů ! •Změny mořských proudů – změny teploty povrchových vrstev Tichého oceánu vedoucích ke změnám proudění a k ochlazování orčitých oblastí planety- tento jev se nazývá El Niňo. Je to dlouhodobý trend •Zdraví a životy – snižování vrstvy ozónu v důsledku používání chemických látek pro chlazení a klimatizaci zvyšuje průnik kosmického záření do atmosféry a vede ke zvýšení počtu rakoviny kůže. Oteplování rovněž ponese nárůst tzv. teplomilných chorob (např. malárie, průjmových onemocnění a podvýživa – viz mapka kartogram CO2). • • Globální termohalinní cirkulace Fenomém Tichého oceánu (A) – během normálního roku El Niňa a během roku (B) El Niňo Rychlost snižování ozónového sloupce Ztenčování ozónové vrstvy Země Vliv emisí na nárůst onemocnění Ekologické problémy – skleníkový efekt • Jak vzniká skleníkový efekt ? Oteplování biosféry Zaznamenané globální oteplování Země Potencionální dopad vzestupu hladiny moří na Bangladéš Pouhá termální expanze mořské vody povede ke zvýšení hladiny moří o 1,5m, což pro Bangladéš bude znamenat, že všechny tmavá místa na mapě budou pod vodou ! Zasažená plocha Bangladéše (rozloha 134 000 km2) dosáhne velikosti 22 000 km2 (16% dnešní rozlohy) ! Pokud roztají i pevninské ledovce, např. grónské, dojde k vzestupu mořské vody o 5 až 10 m Emise CO2 v roce 2017 per capita Emise CO2 produkované v Evropě Jak bude vypadat svět v budoucnosti ? Tmavá místa vyznačují oblasti s více než 70 % pravděpodobností, že se v příštích 20 až 40 letech zde budou nejteplejší léta z celého dokumentovaného období Tmavá místa vyznačují oblasti s více než 90 % pravděpodobností, že se v příštích 60 až 80 letech zde budou nejteplejší léta z celého dokumentovaného období A bude pěkně teplo a sucho, no to se děti budeme mít, že? Klimatické změny působí sucho – pokles produkce Sucho ohrozí až 60% ploch, kde se pěstuje pšenice Ekologické problémy – přístup k pitné vodě • Pravděpodobnost vzniku konfliktů spojených s vodou Sucho z pohledu terénního hydrogeologa - TZB-info Deště téměř zlikvidovaly ‚povrchové' sucho v Česku. Metr pod zemí ale problém pokračuje | Domov | Lidovky.cz Sucho bude častější problém, nedokážeme se na něj zatím připravit dopředu, varuje odborník | Radiožurnál Extrémní sucho v nádrži Entrepenas, Guadalajara, Castilla, Španělsko (Zdroj: Shutterstock) - ČESKÉSTAVBY.cz Sucho v Česku • • •Chudoba a sociální problémy lidstva Podíl obyvatelstva žijícího ve slumech Příčiny výskytu podvýživy Problematika podvýživy Globální problémy - hladomor • •Ve světě se vyprodukuje o 10% více potravin, než by bylo nutné pro nasycení obyvatel celé planety •Přesto trpí hladem každý sedmý člověk, z toho každé třetí dítě •Příčina: nerovnoměrnost vztahů mezi růstem počtu obyvatel a ekonomickým vývojem v různých zemích, nerovnoměrnost výroby, rozdělování a spotřeby • Globální problémy - hladomor •Extrémní a dlouhotrvající nedostatek jídla, který způsobuje permanentní pocit hladu, vychrtlost zasažené skupiny, resp. populace, a podstatný nárůst úmrtnosti. •Hladomor může být klasifikován podle toho, jakou skupinu zasáhl, a podle lokace postižených. •Obecně hladomor zasahuje všechny vrstvy populace v zemích s nedostatkem potravy, samozřejmě ne všechny vrstvy postižených jsou na stejném stupni hladomoru. •Místní hladomory jsou koncentrovány pouze v určitém regionu země, nedostatek potravy se však projevuje v zemi celé. •Hladomor je klasifikován jako stav, kdy určitá skupina populace trpí z celé země zasažené nedostatkem jídla největší bídou. Přehled hladomorů (do roku 1985): •3500 př. Kr. Egypt, první psaná zmínka o hladomoru. 436 př. Kr. Řím, tisíce hladovějících lidí se dobrovolně utopilo v řece Tiber. 310 Británie, 40 000 mrtvých. 917-18 Indie, Kašmír, obrovská úmrtnost. Koryto řeky Jhelum naplněno mrtvými těly. 1064-72 Egypt, záplavy na Nilu trvaly 7 let. Objevil se kanibalismus.1069 Anglie, normanská invaze. Kanibalismus. 1235 Anglie, 20 000mrtvých v Londýně. 1315-17 střední a západní Evropa, vydatné deště. O 10 % vyšší úmrtnost. 1333-37 Čína, 4 000 000 mrtvých. 1347-48 Rusko, deště a mrazy zapříčinily hladomor na Volze. 1594-98 Indie, kanibalismus. Přidal se mor. 1600 Rusko, 500 000 mrtvých. Mor. 1630 Indie, válka, sucho a poté povodně. 30 000 mrtvých. 1650-52 Rusko, povodně. 1677 Indie, Hyderabad, déšť, vysoká úmrtnost.V každé vesnici přežili dva až tři lidé. 1693 Francie, hladomor popsal Voltaire. 1769 Francie, 5 % populace zemřelo. 1769-70 Indie, nepřesný údaj: zemřelo 3 000 000 až 10 000 000 lidí. 1770 východní Evropa, 168 000 mrtvých v Čechách, 20 000 v Rusku a Polsku. 1790-92 Indie, kanibalismus. 1803-04 západní Indie, sucha, válka. Tisíce mrtvých. 1837-38 Indie, sucho. 800 000 mrtvých. 1845-49 Irsko, velký bramborový hladomor. Milion mrtvých. Emigrace. 1866 Indie, 1 500 000 mrtvých. •1868-70 Indie, sucho. Po hladomoru následovala horečka. 1874-75 Asie, Minor, 150 000 mrtvých. 1876-78 Indie, sucho. 5 000 000 mrtvých. 1892-94 Čína, sucho. 1 000 000 mrtvých. 1896-97 Indie, sucho. Více než 5 000 000 mrtvých. 1899-1900 Indie, sucho. 3 250 000 mrtvých. 1920-21 severní Čína, sucho. 20 000 000 hladovějících, 500 000 mrtvých. 1921-22 Rusko, Ukrajina, povodí Volhy, sucho. Počet mrtvých od 1 250 000 až 5 000 000. 1928-29 Čína, 3 000 000 mrtvých. 1932-34 Rusko, Ukrajina, kolektivizace vyvolala odplatu zemědělců - vybíjení dobytka. 5 000 000 mrtvých. 1941-43 Řecko, válka. 450 000 mrtvých. 1941-42 Varšavské ghetto, válka. 43 000 mrtvých. 1941-44 Leningrad, válka. 1 000 000 mrtvých. 1943 Rwanda, Urundi, 35 000-50 000 mrtvých. 1943-44 Indie, Bengálsko, 1 500 000 mrtvých. 1947 Rusko, obilí vyvezeno do zahraničí, nezbylo pro vlastní lidi. 1960-61 Kongo, válka. 1965 Indie, Bihar, sucho. Tisíce mrtvých. 1967-69 Nigérie, Biafra, válka. 1 500 000 mrtvých. 1968-74 Sahel, sucho. 500 000 lidí mrtvých. 1973 Etiopie, sucho. 100 000 mrtvých. 1974 Bangladéš, záplavy. 1974 Somálsko, sucho. Rusko pomohlo přesídlit strádající nomády na jih země. 1975-79 Kambodža, 1 000 000 mrtvých. Politika genocidy Rudých Khmerů. 1983-85 Sahel, sucho. Hladovělo 22 000 000 lidí. Lidská sídla, která přebírá zpět příroda Typické charakteristiky přírodních a člověkem ovlivněných oblastí Dominance člověka Biologická jednoduchost Většinou využívání fosilních paliv Vysoká produkce znečištění Ztráta a znehodnocování živin Zneužívání a degradace primární produkce Přírodní systémy Biologická rozmanitost Využívání sluneční energie Nízká (pokud vůbec) produkce znečištění Recyklace živin Primární produkci využívá společně mnoho druhů Mapa světa podle hrubého domácího produktu (upraveno podle GeoHive, 2005) Globální srovnání rozvinutých a rozvojových zemí Top 10 zemí s největším počtem vymřelých druhů rostlin Top 10 zemí s největším počtem vymřelých druhů živočichů Status stupně ochrany rostlin a živočichů Rozmístění 10 největších národních parků v Africe Příroda versus lidská společnost Proč je člověk pro přírodu problém ? •Stupně organizace v přírodní systémů: •komplexnost – přírodní rovnováha – stabilita systému ! •Organizace člověkem ovlivňovaných systémů: •Snaha o efektivitu – důsledkem je jednoduchost – degradace – nestabilita systému ! • Degradace přírodního kapitálu Co to je přírodní kapitál ? Degradace přírodního prostředí •Redukce biodiversity •Nadužívání přirozené primární produkce •Růst genetické rezistence škůdců a patogenů •Eliminace přirozených predátorů •Introdukce a aklimatizace nepůvodních druhů •Nadměrné využívání přírodních zdrojů •Ovlivňování přírodních cyklů a procesů •Znečišťování prostředí Oblasti s nejvíce ohroženým přírodním kapitálem Ohrožený přírodní kapitál Degradace přírodního kapitálu Degradace přírodního kapitálu Degradace přírodního kapitálu Degradace přírodního kapitálu • • • Mezinárodní terorismus • a válečné konflikty Globální problémy - nebezpečí jaderné katastrofy •Vyplývá z faktu, že jaderné arsenály světových velmocí obsahují takové množství zbraní, které by bylo schopné několikanásobně zničit celou naši planetu •Jaderné nebezpečí nelze vyloučit ani ze strany jaderných elektráren: Černobyl 1986; Fukušima 2011 Celosvětová mapa výdajů na zbrojení Celosvětový problém – mezinárodní terorismus Bezpečnostní bariéra v Izraeli New York, 11. září 2001 Mapa teroristických útoků ve světě v roce 2001 11. září, 2001, New York Teroristické útoky - současnost • • •Civilizační choroby a pandemie Civilizační choroby •Civilizační choroby •EPIDEMIE: •nemoc vyskytující se na malém území (např. epidemie chřipky v Moravsko-slezském kraji) •PANDEMIE: •nemoc vyskytující se po celém světě (AIDS) •nádorové, srdeční i cévní onemocnění alkoholismus, toxikománie •Pandemie – COVID - 19 Pandemie – korona virus COVID – 19 Těžba surovin - zlato Celosvětová těžba zlata • • • Migrace Starověk – mapa řeckých kolonií - migrace Výsledek obrázku pro lidské rasy mapa Rasismus a xenofobie jako společenský problém Prodej otroků ve starověku Dobyvačné války ve středověku Rasismus versus multikulturalita Rasismus versus xenofobie jako společenský problém •Rasismus jako „teorie nenávisti vůči člověku“ vznikl již v první třídní společnosti otrokářské, kde měl ospravedlnit především utiskování a porobení otroků a zároveň obhájit zotročování jedněch národů a lidských skupin druhými. Rasistické názory a teorie byly od těch dob vždy znovu využívány ideology a zastánci otrokářského, feudálního i kapitalistického řádu. Teprve v kapitalistické společnosti však nabyl rasismus své nejzrůdnější podoby a stal se i teoretickou základnou k násilnému ovládání jedněch národů druhými – jednou z nejnebezpečnějších ideologií 19. a 20. století. • •Novodobý rasismus stejně jako jeho dřívější formy popírá rovnocennost lidských ras a jeho vlastním cílem je totální potlačení jiných národů nebo vrstev zdůvodňováním jejich méněcennosti, slabosti a závislosti. Původ těchto novodobých rasových teorií je třeba hledat v období rozvíjející se kapitalistické společnosti v devatenáctém století. Zejména politikové využili rasových předsudků a nízké kulturní úrovně zaostalých vrstev a postavili se především proti národnostním menšinám a porobeným koloniálním národům a kmenům. Byly to především německé a anglosaské rasové teorie, které položily základy novodobého rasismu ve světě. Současná migrace do Evropy Rozšíření lidských ras na Zemi Několik příkladů lidských ras Distribuce světových jazyků a náboženství •Světové jazyky •Světová náboženství Celosvětová mapa míry politické demokracie Není rasa jako rasa J Ekologie není synonymem životního prostředí, environmentalismu, dějin přírody, nebo věd o životním prostředí. Úzce souvisí s evoluční biologií, genetikou, a etologií ale i s množstvím dalších disciplín a subdisciplín (záleží na konkrétním předmětu zkoumání). Důležitým cílem pro ekology je zlepšit porozumění toho, jak biodiverzita ovlivňuje ekologickou funkci. Ekologové se snaží vysvětlit: Životní procesy, interakce a adaptace Pohyb materiálu a energie prostřednictvím živých společenství Sukcesi a rozvoj ekosystémů Počet a distribuci organismů a biologickou rozmanitost v rámci životního prostředí Co je a není ekologie - teorie Pojetí ekologie podle šíře zkoumaných objektů •ekologie jedince (autekologie): nejužší pojem, týká se pouze vztahu jednoho konkrétního jedince k ostatním jedincům, nebo k okolnímu prostředí. Příklad: ekologie zajíce •ekologie populací (demekologie): zabývá se vztahy mezi soubory jedinců stejného druhu (populace) a prostředím. Příklad: ekologie zaječí populace, osídlující podhorské louky v Pošumaví. •ekologie společenstev (synekologie): se zabývá vztahy mezi souborem jedinců různých druhů pobývajících na jednom stanovišti (společenstvo). Příklad: ekologie bukového lesa. •ekologie biomů: zabývá se nejvyšší úrovní přírodních objektů (biom), je blízce příbuzná biogeografii, tedy nauce o rozmístění organismů na Zemi. Příklad: ekologie středoevropských opadavých lesů. •globální ekologie: studuje procesy v biosféře, zabývat globálními ekologickými, ale i sociálními problémy, které s ekologií souvisí; blízká globalistice. Mezi témata jimiž se ekologie zabývá patří rozmanitost, distribuce, hmota (biomasy) a počet (populace) jednotlivých organismů, jakož i spolupráce a konkurence mezi organismy, a to jak uvnitř, tak mezi ekosystémy. Ekosystémy jsou složeny z dynamicky navzájem propojených částí včetně organismů, komunit jež vytváří, a neživých složek jejich prostředí. Ekosystémové procesy, jako je primární produkce, pedogeneze, koloběh živin, a další různé činnosti směřující k vytváření niky, regulují toky energie a hmoty skrze prostředí. Tyto procesy jsou udržovány organismy se specifickými životními vlastnostmi, pro označení rozmanitosti organismů se používá termín biodiverzita (biologická rozmanitost). Biodiverzita, poukazuje na rozdílnost druhů, genů a ekosystémů a podporuje některé ekosystémové služby. Co je a není ekologie - teorie Aplikace ekologického myšlení •Existuje mnoho praktických aplikací ekologického myšlení v ochraně přírody, řízení přírodních zdrojů (např. agroekologie, zemědělství, lesnictví, agrolesnictví, rybolov), urbanismu (ekologie města), komunitním zdraví, ekonomii, základní a aplikované vědě, stejně jako v lidských sociálních interakcích (ekologie člověka). •V původním a správném významu je tedy ekologie věda, která se zabývá vztahem organismů a jejich prostředí a vztahem organismů navzájem. Jako první tak nazval a definoval tento vědní obor Ernst Haeckel v roce 1866. Dále se ekologie užívá chybně v širokém smyslu jako ochrana životního prostředí nebo dokonce místo přírodní prostředí (např. ekologicky šetrný výrobek znamená výrobek šetrný k životnímu prostředí). Toto užití - viz ochrana přírody. Ekologie se také nepřesně používá pro označení ideologie environmentalismu (tzv. hlubinná ekologie, je subdisciplína ekologie, která je základním přesvědčením radikálního ekologického hnutí ). Toto užití - viz ekologismus nebo environmentalismus. Ekologie vychází z: biologie, meteorologie, klimatologie, geologie, geografie, fyziky, chemie, antropologie, lékařských věd (hygiena), ekonomiky, práva, historie, psychologie, technických věd. Systém ekologických věd •obecná ekologie: zabývá se obecně platnými ekologickými principy. •ekologie mikroorganismů, ekologie rostlin, ekologie živočichů, ekologie člověka: zabývají se vztahy mezi příslušnými organismy a prostředím. •ekologie moře: vztahy mezi organismy a prostředím v mořích. •ekologie lesa: nauka o lesním prostředí •ekologie krajiny: souvislosti mezi částmi krajiny, změny v krajině (včetně důsledků činností člověka). •ekologie globální: souvislosti a změny na celé planetě Zemi a jejich vliv na život. •aplikovaná ekologie: zabývá se praktickou aplikací ekologických poznatků •produkční ekologie: zabývá se produkční analýzou trofických úrovní a koloběhem hmoty a energie v ekosystému • Nové hraniční obory ekologie •agroekologie: zkoumá zemědělské organismy z pohledu jejich vnějšího prostředí; využívá metody ekologie a agronomie. •bioekologie: •ekofyziologie: zabývá se studiem změn a adaptací fyziologických funkcí souvisejících se změnami prostředí •ekoimunologie: sleduje vliv prostředí a jeho změn na práci a efektivitu imunitního systému •ekologie obnovy: zabývá se obnovou ekosystémů do původního stavu (viz též rekultivace, revitalizace vodních toků a meliorace) •ekotoxikologie: kombinuje poznatky vědy studující ekosystémy (ekologie) a vědy studující interakce chemických látek s živými organismy (toxikologie), je součástí toxikologie životního prostředí, je však zaměřena na studium vlivu toxických látek na dynamiku populace uvnitř ekosystémů •environmentalistika: zabývá se vztahem člověka a životního prostředí. Tvoří tak doplněk ekologie. •Digitální ekologie •environmentální dějiny: •geobotanika (ekologická botanika) • • • •globalistigeonika: sleduje dopady činností člověka a jím vyvolaných aktivit na přírodní prostředí a interakci přírodního a antropogenního prostředí.[ •ka: zkoumá základní otázky existence a vývoje světové společnosti jako celku. •gradologie: zabývá se gradacemi, jejich příčinami a důsledky; je zaměřena na problematiku přemnožování škodlivých druhů v zemědělství a lesnictví. •historická ekologie (archeoekologie): zabývá se historickým vlivem člověka na ekosystémy a naopak v období holocénu. •krajinná ekologie (geoekologie; environmentální geografie): zabývá se studiem komplexní struktury vztahů mezi společenstvy organismů (biocenózami) a podmínkami jejich prostředí v určitém výseku krajiny. Využívá metody ekologie, fyzické geografie a geologie. •Informační ekologie •lesnická ekologie: zabývá se ekologií lesů. •lidská ekologie (ekologie člověka; humánní ekologie; sociální a kulturní ekologie[8]; humanitní environmentalistika): hledá porozumění světu přírody i člověka v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů. •myslivost: soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému. •paleoekologie: používá data z fosilií a subfosilií k rekonstrukci ekosystémů minulosti. • Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost