Anatomická stavba rostlinných orgánů III Cvičení 10 Projekt IVA 2018FaF/3120/68 • postranní, většinou plochý, zelený orgán omezeného růstu Funkce: • asimilační • transpirační • výměna plynů Morfologie listu • řapík (petiolus) • listová čepel (lamina) • nebo je bezřapíkatý, přisedlý Nové listy se zakládají exogenně v podobě hrbolku – listového primordia, vznikajícího dělením buněk periferních meristémů růstového vrcholu stonku. U různých druhů rostlin je čepel mladých listů v pupenu složena různým způsobem - tzv. listová vernace. čepel (lamina) řapík (petiolus) List (phylom) U listů rozlišujeme: • svrchní a spodní epidermis (krycí pletiva) – s jejími deriváty jako stomata, hydatody a trichomy • mezofyl (základní pletivo) – tvořen palisádovým a houbovým parenchymem • cévní svazky a jejich pochvy (pletiva vodivá a zpevňovací) svrchní epidermis xylém pochva cévního svazku palisádový parenchym houbový parenchym mezofyl stoma spodní epidermis chloroplasty floém kutikula Anatomická stavba listu • na příčný řezu nelze rozdělit na dvě přibližně stejné poloviny, • zřetelně rozlišena strana – adaxiální (dorzální, svrchní) – abaxiální (ventrální, spodní) • nejčastější typ list bifaciální s inverzně uspořádaným mezofylem list bifaciální s mezofylem rozlišeným na palisádový a houbový parenchym Klasifikace asimilačních listů podle anatomické stavby LIST BIFACIÁLNÍ list bifaciální s mezofylem nerozlišeným • většinou pouze houbový parenchym • spodní strana zpravidla s většími intercelulárami • často u listů kapradin a trav • bifaciální listy jejichž svrchní a spodní strana je morfologicky podobná • např. stonkové listy lociky kompasové nebo eukalyptů, jejichž listové čepele se staví hranou proti slunci (heliomorfní a xeromorfní adaptace jako ochrana před nadměrnou radiací) • válcovité sukulentní listy rozchodníků, listy narcisů • jehlicovité a šupinovité listy jehličnanů aj. list ekvifaciální • příčný řez lze rozdělit mnoha rovinami na přibližně stejné části – radiální souměrnost • list na řezu je přibližně kruhovitý • vznikl nadměrným vývojem spodní nebo svrchní strany a druhá strana téměř vymizela • např. listy některých česneků, listy skřípin, listeny některých sítin LIST UNIFACIÁLNÍ - VÁLCOVITÝ • příčný řez lze rozdělit jednou rovinou souměrnosti na dvě přibližně stejné části – monosymetrická souměrnost • vznikl přeložením listu podél střední žilky svrchní stranou dovnitř a srůstem těchto ploch (patrné na bázi listu) nebo zploštěním kruhovitého unifaciálního listu • např. list kosatce LIST UNIFACIÁLNÍ – MONOSYMETRICKÝ (IZOLATERÁLNÍ) • pokožka je pokrytá silnou vrstvou kutikuly • průduchy jsou vnořené pod povrch pokožkových buněk • mezofyl je složen z buněk se stěnami rozčleněnými v krátké laloky s mělkými rýhami, tzv. ramenovité palisády • v mezofylu jsou rozmístěny pryskyřičné kanálky • kolem kolaterálních svazků cévních je vyvinuto transfúzní pletivo se strukturou tracheid, které dodává vodu s rozpuštěnými minerálními látkami ze dřeva do mezofylu Jehlice nahosemenných dřevin epidermis xylém floém transfúzní pletivo stoma mezofyl pryskyřičný kanálek hypodermis endodermis Pryskyřičné kanálky vznikají rozpuštěním střední lamely a rozestoupením buněk (schizogenní původ). Vnější vrstva kanálku je sklerenchymatická, vnitřní parenchymatická vrstva vytváří výstelku (epitel) vylučující pryskyřici. Pryskyřičné kanálky List bifaciální s rozlišeným listovým mezofylem • rostlinný materiál: Ficus elastica (Moraceae) • transverzální řez listem Mikroskopický preparát č. 1 Ficus elastica (Moraceae) C E PP HP C+E Hd Sk F X cystolit C – kutikula E - epidermis Hd – hypodermis PP – palisádový parenchym HP – houbový parenchym Sk – sklerenchym F – primární floém X – primární xylém PP Hd List bifaciální s nerozlišeným mezofylem • rostlinný materiál: Chlorophytum comosum (Asparagaceae) • transverzální řez listem Mikroskopický preparát č. 2 Chlorophytum comosum (Asparagaceae) E LM E styloid Sc X F E – epidermis s kutikulou LM – listový mezofyl Sc – cévní svazek F – primární floém X – primární xylém Mikroskopický preparát č. 3 List izolaterální • rostlinný materiál: Acorus calamus (Acoraceae) • transverzální řez listem Ep – epidermis s kutikulou A – aerenchym mezofylu Sc – cévní svazek PF – primární floém PX – primární xylém E A Sc F X Pletiva vodivá – nahosemenná rostlina • rostlinný materiál: Pinus silvestris (Pinaceae) • transverzální řez jehlicí Mikroskopický preparát č. 4 C+E – kutikula a epidermis Hd – hypodermis PK – pryskyřičný kanálek M – mesofyl En – endodermis TP – transfůzní pletivo (předává vodu s rozpuštěnými minerálními látkami ze dřeva do mezofylu) F – primární floém X – primární xylém C+E Hd M En TP X F PK Pinus silvestris (Pinaceae) X F