Anatomická stavba rostlinných orgánů II Cvičení 9 Projekt IVA 2018FaF/3120/68 • zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s nimiž vytváří prýt Morfologicky je stonek tracheofyt rozdělen na: • nody (uzliny) - v nich se stonek větví a vyrůstají z nich listy a popř. reprodukční orgány • internodia (články) Funkce: • rozvádět vodu a v ní rozpuštěné živiny • nést listy, květy a plody stonek úžlabní pupen noda internoda Stonek (kaulis, kaulom) Stonek může být: ✓ dutý ✓ plný ✓ přehrádkovaný lodyha stvol stéblo – bylinná, nedřevnatějící listnatá nadzemní část stonku nesoucí květy – bezlistý nevětvený stonek nesoucí květy značne prodloužený poslední článek stonku – dutý (i plný) stonek se zřetelně kolénkovitými uzly, na které přisedají pochvaté listy (Poaceae) Typy stonků Epidermis a její deriváty (stomata, trichomy, emergence) • buňky epidermis jsou většinou protažené ve směru podélné osy stonku • stomat je obvykle méně než u listů Primární kůra (cortex) • většinou rozlišena na: – hypodermis – umístněná pod pokožkou – mezodermis – střední vrstva – endodermis – vnitřní vrstva – popř. škrobova pochva (= fleoterma) – odděluje primární kůru od středního válce Střední válec (centrální cylindr) • u většiny jednoděložných rostlin a v oddencích kapradin není střední válec diferencován • je tvořen základním parenchymatickým pletivem a cévními svazky • od endodermis (škrobové pochvy) bývá střední válec oddělen pericyklem • v mladých stoncích je pericykl většinou parenchymatický, ve starších stoncích tvoří často souvislý sklerenchymatický plášť • cévní svazky tvoří u recentních skupin plektostélé (stonky plavuní), arthrostélé (stonky přesliček), polystélé (v oddencích kapradin), ataktostélé (ve stoncích jednoděložných rostlin) plectostélé arthrostélé polystélé ataktostélé Primární stavba stonku Periderm • feloderm, felogen, felem (suberoderm), rhytidoma Střední válec s eustélé • stonky nahosemenných a dvouděložných rostlin eustélé primární kůra kambium (v primární stavbě se teprve zakládá) epidermis primární floém dřeň (medula) primární xylém sekundární xylém sekundární floém periderm Sekundární stavba stonku Primární vs. sekundární stavba stonku Ve stonku vzniká kambium z pruhů prokambia jako fascikulární kambium a z dediferencovaných parenchymatických buněk dřeňových paprsků jako interfascikulární kambium Ve stonku se felogen může zakládat v epidermis, hypodermis, v hlubších vrstvách primární kůry, v pericyklu, výjimečně až v lýku pericykl Medula (dřeň) • parenchymatická • zásobní a transportní funkce Dřeňové paprsky • zásobní, vodivá a provětrávací funkce • šířka do 1 mm, výška desítky mm Duramen (jádro) • odlišitelný u jádrových dřev - např. modřín, tis, dub, ořešák, akát, jabloň, slivoně aj. • tmavší zbarvení je způsobeno ukládáním organických a anorganických jádrových látek • cévy listnáčů ucpávají thyly (vakovité výběžky buněk dřevního parenchymu) bránící šíření tracheomykóz Běl (splint, albumen) • světlejší nejmladší obvodové letokruhy • transpirační proud vedou vodivé elementy nejmladších letokruhů, které tvoří tzv. hydroaktivní profil • rychlost transportu je za optimálních podmínek u listnáčů až desítky m/hod, u jehličnanů m/hod Letokruh • přírůstek jarního a letního dřeva za sezónu • na jaře vznikají vodivé elementy, které mají větší průměr a tenčí buněčné stěny (jarní dřevo), letní elementy mají menší průměr a silnější buněčné stěny (letní dřevo) • vznik letokruhu je podmíněn peridickou činností kambia (střídání ročních období v temperátním pásmu, záplavy, monzuny) • činnost kambia začíná během rašení pupenů – zdroj auxinu (kyselina ß-indolyloctová) • nejvyšší aktivitu vykazuje kambium u našich dřevin koncem května a v červnu Hranice letokruhu • hranice mezi letním dřevem jednoho letokruhu a jarním dřevem následujícího letokruhu Termíny popisující dřevnaté kmeny Kolaterální uzavřené svazky cévní roztroušené, stavba stonku v primárním stavu, jednoděložná rostlina • rostlinný materiál: Cyperus alternifolius (Cyperaceae) • transverzální řez stonkem Mikroskopický preparát č. 1 Cyperus alternifolius (Cyperaceae) E – epidermis s kutikulou Hd – sklerenchymatická hypodermis Ch – chlorenchym CS – cévní svazek PX – primární xylém PF – primární floém E Hd Ch D CS PX PF Stavba stonku v primárním stavu, kolaterální otevřené svazky cévní, dvouděložná rostlina • rostlinný materiál: Aristolochia clematitis (Aristolochiaceae) • transverzální řez stonkem v primárním stavu Mikroskopický preparát č. 2 Aristolochia clematitis (Aristolochiaceae) E – epidermis s kutikulou Hd – kolenchymatická hypodermis Md – parenchymatická mezodermis P – škrobová pochva (endodermis) Pc – sklerenchymatický pericykl PF – primární floém Pk – prokambium MX – elementy metaxylému PX – zbytek protoxylému IP – interfascikulární parenchym D - dřeň E Md Hd P Pc IP D Sekundární stav Sekundární stavba stonku nahosemenné rostliny • rostlinný materiál: Pinus sylvestris (Pinaceae) • transverzální řez stonkem Mikroskopický preparát č. 3 Pd – periderm PK – primární kůra Si – schizogenní intercelulára SF – sekundární floém KZ – kambiální zóna SX – sekundární xylém PX – primární xylém D – dřeň Pd PK SI SF KZ SX PX D Pinus sylvestris (Pinaceae) SI Sekundárně ztloustlý stonek dvouděložné rostliny • rostlinný materiál: Tilia cordata (Malvaceae) • transverzální řez stonkem Mikroskopický preparát č. 4 Tilia cordata (Malvaceae) E – epidermis s kutikulou Pd – periderm PK – primární kůra SF – sekundární floém AP – axiální parenchym RP – radiální parenchym KZ – kambiální zóna SX – sekundární xylém PX – primární xylém C - céva D – dřeň E Pd PK SF KZ SX PX D RP AP C