Základy fytochemie a farmakognozie
P2
2024/2025
Farmakognozie, biosyntéza přírodních látek,
primární a sekundární metabolity, primární
metabolismus rostlin
Systémy klasifikace přírodních látek a drog
Systém alfabetický - lékopisný
– podle botanické klasifikace mateřských rostlin
Systém farmakochemický
– podle funkčních skupin, podle zastoupení jednotlivých prvků, řazení do skupin podle hlavní
obsahové látky
Systém biogenetický
– podle biosyntetických cest vzniku (látky odvozené od kyseliny šikimové, kyseliny octové,
kyseliny mevalonové, aminokyselin a specifické cukry)
Systém farmakodynamický
– podle farmakodynamického účinku
Systém chemotaxonomický
– na základě vztahu mezi chemismem rostlin (výskyt určitých sekundárních metabolitů) a jejich
evolucí
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
BAKTERIE
Bacillus brevis, B. subtillis, B. polymyxa → antibiotika
Streptomyces sp. → antibiotika (streptomycin = aminoglykosid, erythromycin = makrolid, nystatin = polyén,
neomycin = oligosacharid)
Lactobacillaceae → technické využití v průmyslu (silážování, kyselé zelí…)
Corynebacterium glutamicum → výroba kyseliny glutamové
Leuconostoc mesenteroides → dextrany
Producenti enzymů – proteáz a lipáz (přísada do pracích prášků)
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
ŘASY
Jednobuněčné nebo mnohobuněčné autotrofní organismy
Plastidy – chromatofory (chlorofyl, xanthofyly, karoteny, fukoxanthin)
Rody Chlorela – intenzivní tvorba bílkovin
Rod Gelidium – kyselé slizové substance, složky střední lamely
Agar
bobtnavé laxativum
médium gelových infusí a elektroforezy
substrát živných půd
potravinářský průmysl
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
HOUBY
Druhově nejpočetnější skupina rostlin. Žijí ve vodě i na souši. Výživa heterotrofní (paraziti, saprofyti, symbionti)
V buňkách nemají plastidy, blána buněčná tvořena většinou chitinem.
Rezervní látky – polyglykany.
Široké spektrum obsahových látek (význam pro průmysl, zdravotnictví, toxikologii)
Rhisopus, Mucor, Cunninghamella (Mucoraceae) – stereospecifické hydroxylace steroidního skeletu (kortikoidy,
steroidní hormony)
Produkce vonných látek – voňavkářský průmysl
Vřeckaté houby – Saccharomyces ellipsoideus, S. cerevisiae (Faex medicinalis – vysoký obsah vitaminů skupiny
B, pomocná látka, výroba piva)
Penicillium → antibiotika, fungicida, výroba sýrů
Aspergillus sp. → amylasy a proteasy k substituční terapii x Aspergillus flavus, A. fumigatus
Claviceps purpurea → Secale cornutum peptidické alkaloidy – uterotonika, spasmolytika
Bazidiovýtrusné „pravé“ houby
– potrava, otrava, halucinace
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
LIŠEJNÍKY
Podvojné organismy (houba + řasa)
„Lišejníkové látky“ – produkované houbovou složkou, kyseliny, depsidy
Cetraria islandica - pukléřka islandská (Parmeliaceae) – slizové expaktorans s desinfekčním účinkem
Hydrolysa depsidů – vonné látky, využívané v kosmetice
Parmelia furfuracea – diskovka – Mousse d´ Arbre
Evernia prunastri – větvička – Mousse d´ Chene
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
VYŠŠÍ ROSTLINY – SPERMATOPHYTA
PTERIDOPHYTA – množí se výtrusy
PLAVUNĚ – Lycopodium clavatum - plavuň vidlačka (alkaloid lykopodin)
Lycopodium (Lycopodii sporae) → konspergens pilulek, ohněstrůjství
PŘESLIČKY – Equisetum arvense - přeslička rolní (saponiny, flavonoidy, kyselina křemičitá, stopy alkaloidů
palustrinu a nikotinu). V buněčné šťávě kumulují ionty hliníku.
KAPRADINY – Dryopteris filix mas - kapraď samec (butanonové florogluciny ve vnitřních žlaznatých trichomech –
taenifugum, kondensované třísloviny, flavonoidy, leukoanthocyaniny)
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
NAHOSEMENNÉ ROSTLINY
• Akumulují polyfenoly
• Kondensované třísloviny
• Flavonoidy
• Silice v schizogenních kanálcích, obsahuje monoterpeny a diterpeny
• Pryskyřice
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
Magnoliophyta
Mají květy, jejichž částí jsou semeníky kryjící vajíčka. Semeník je částí pestíku který se v době dozrávání
mění na plod.
Jednoděložné
(Monocotyledonae)
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY
• Veratrum (Melanthiaceae) - kýchavice – steroidní esterové a glykoalkaloidy, cevanové
alkaloidy
• Colchicum (Colchicaceae)- ocún – alkaloidy
• Urginea maritima (Asparagaceae) - mořská cibule, Convallaria majalis (Asparagaceae) konvalinka
vonná – kardioaktivní glykosidy
• Alium sativum - česnek setý, Allium cepa (Amaryllidaceae) - cibule – silice
• Aloe (Asphodelaceae) – anthraglykosidy
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
RANUNCULACEAE - PRYSKYŘNÍKOVITÉ
• Aconitum - oměj – diterpenické alkaloidy
• Adonis - hlaváček – kardioaktivní glykosidy
• Helleborus - čemeřice – kardioaktivní glykosidy
• Ranunculus - pryskyřník – jedovatý glykosid protoanemonin (křeče)
PAPAVERACEAE - MAKOVITÉ mléčnice s latexem
• Papaver somniferum - mák setý – Opium – morfinanové a benzylisochinolinové alkaloidy
• Chelidonium - vlaštovičník – alkaloidy
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY
BRASSICACEAE - BRUKVOVITÉ
• Brassica nigra - brukev černohořčice – thioglykosidy
• Sinapis alba - hořčice bílá – thioglykosidy
PRIMULACEAE - PRVOSENKOVITÉ
• Primula elatior - prvosenka vyšší, P. veris - p. jarní – triterpenoidní saponiny
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
ROSACEAE - RŮŽOVITÉ
Třísloviny kondensované, triterpenové kyseliny, kyanogenní glykosidy, květy silice
FABACEAE - BOBOVITÉ na kořenech nitrogenní bakterie; většinou medonosné
• Glycine max - soja luštinatá – bílkoviny, olej, isoflavonoidy
• Genista - kručinka, Laburnum anagyroides - štědřenec odvislý – chinolizidinové alkaloidy
POLYGONACEAE - RDESNOVITÉ různé formy šťavelanu vápenatého
• Rheum - reveň – anthraglykosidy, třísloviny
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
ASTERACEAE - HVĚZDNICOVITÉ inulin, silice, mléčnice s latexem, úbor, plody nažky
• Matricaria chamomilla - heřmánek pravý – silice, flavonoidy
• Artemisia - pelyněk – hořčiny germakranového typu
• Senecio - starček – pyrolizidinové alkaloidy (hepatotoxické, kancerogenní)
APIACEAE - MIŘÍKOVITÉ silice, květy v okolících
• Archangelica officinalis - andělika lékařská – fotosensibilisující kumariny
• Conium maculatum – bolehlav plamatý - koniin
• Cicuta virosa – rozpuk jízlivý – cikutoxin (antagonista GABA receptorů)
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
LAMIACEAE - HLUCHAVKOVITÉ
(r. Lamium, Lavandula, Mentha, Melissa, Salvia, Thymus)
• Povrchové siličné žlázky – mono- a seskviterpeny
• Polyfenoly – depsidy
• Kyselina rozmarýnová – tříslovina Lamiaceae
• Iridoidy
SOLANACEAE – LILKOVITÉ alkaloidy tří typů
• Atropa - rulík, Hyoscyamus - blín, Datura- durman – tropanové alkaloidy
• Nicotiana – pyridinové alkaloidy
• Solanum - lilek – steroidní alkaloidy
• Lycopersicon esculentum – rajče – vitaminy, karotenoidy
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
APOCYNACEAE – TOJEŠŤOVITÉ
• Catharanthus roseus - katarant růžový – bisindolové monoterpenické alkaloidy
• Vinca minor - brčál menší – eburnaminové alkaloidy
• Rauwolfia - zmijovice – alkaloidy
• Strophanthus - krutikvět – kardioaktivní glykosidy
ARALIACEAE – ARALKOVITÉ
• Panax - všehoj – steroidní saponiny
• Eleuterococcus - eleuterokok – eleuterosidy
• Hedera helix - břečťan popínavý – saponiny
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
RUBIACEAE – MOŘENOVITÉ
• Cinchona - chinovník – alkaloidy chinolinové
• Coffea - kávovník – purinové baze
RUTACEAE – ROUTOVITÉ
• Ruta graveolens – routa vonná – flavonoidy, alkaloidy
• Citrus – silice, flavonoidy
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
LAURACEAE – VAVŘÍNOVITÉ siličné kanálky
• Cinnamomum ceylanicum, C. Cassia - skořicovník ceylonský, čínský – skořicový aldehyd
• Cinnamomum camphora - skořicovník kafrovník – kafr
• Laurus nobilis - vavřín ušlechtilý – silice, aporfinové alkaloidy
BERBERIDACEAE – DŘIŠŤÁLOVITÉ
• Berberis vulgaris - dřišťál obecný – isochinolinové alkaloidy
• Podophyllum peltatum - noholist – lignany
ERYTHROXYLACEAE – RUDODŘEVOVITÉ
• Erythroxylon coca - rudodřev koka
- pseudotropanové alkaloidy
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
LOGANIACEAE – KULČIBOVITÉ
• Strychnos nux vomica - kulčiba dávivá – strychnin
• Strychnos toxifera, castelnayi – bisindolové alkaloidy
CANNABACEAE – KONOPOVITÉ
• Humulus lupulus - chmel otáčivý – hořčinné kyseliny, silice, flavony
• Cannabis sativa - konopí seté – kanabinoidy (THC)
EUPHORBIACEAE – PRYŠCOVITÉ
• Ricinus communis- skočec obecný – olej, alkaloid, ricin
• Croton tiglium - ladel počistivý – olej, forbol a jeho
estery
FARMAKOBOTANICKÝ SYSTÉM
DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY
MALVACEAE – SLÉZOVITÉ
• Rod Tilia – lípa - sliz
• Rod Malva – sléz – sliz
• Althaea officinalis – proskurník lékařský – sliz
PLANTAGINACEAE – JITROCELOVITÉ
• Digitalis lanata – náprstník vlnatý – kardioaktivní glykosidy
• Plantago lanceolata – jitrocel kopinatý – iridoidy
SANTALACEAE – SANTÁLOVITÉ
• Viscum album – jmelí bílé – glykoproteiny
ADOXACEAE – PIŽMOVKOVITÉ
• Sambucus nigra – bez černý – flavonoidy
BIOGENESE PŘÍRODNÍCH LÁTEK
FOTOSYNTHESA CUKRY
primární
KYSELINY metabolity
AMINOKYSELINY
SPECIALIZOVANÉ sekundární
LÁTKY metabolity
(rodově i druhově)
LÁTKY
BIOGENNÍHO
PŮVODU
MEZI PRIMÁRNÍMI A SEKUNDÁRNÍMI METABOLITY NENÍ VŽDY JEDNOZNAČNÁ HRANICE
O
CH3
OMe
O
CH3
O
CH3
NMe2
O
CH3
O
CH2OH
glukosa
oleandrosa chinovosa
desosamin
primární metabolit
sekundární metabolity
D-digitoxosa
MEZI PRIMÁRNÍMI A SEKUNDÁRNÍMI METABOLITY NENÍ VŽDY JEDNOZNAČNÁ HRANIC
N
H
H
CO2H
CH2-CH(NH2)-CO2H
N
H
H
CO2H N
H
H
CO2H
O
O
CH2CH(NH2)CO2HHO2C
CH2
CH2CH(NH2)CO2H
L-prolin
L-fenylalanin
kyselina L-pipekolová baikiain
hypoglycin A kyselina stizolobová
primární metabolity sekundární metabolity
HYPOGLYCIN
Blighia sapida Kon. – mýdelník (nezralé plody)
Západní Afrika → Jamaika (otravy)
Kyselina α-amino-β-(2-methylencycklopropyl)propionová.
Aktivním metabolitem je (methylencyklopropyl)formyl-CoA.
Hypoglykemický a teratogenní účinek. Snižuje hladinu glukosy v krvi 3-4 hodiny po
podání tím, že zasahuje do metabolismu mastných kyselin - přerušuje jejich β-oxidaci.
Nedostatek energie je kompenzován glykolýzou.
V terapii DM se neuplatnil, jeho fyziologická aktivita je předmětem trvalého zájmu jak
při studiu metabolismu mastných
kyselin, tak z hlediska toxikologického.
CH2
NH2
COOH
BAIKIAIN
Baikiaea plurijuga (Fabaceae), Caesalpinia tinctoria, červené řasy
Baikianin inhibuje aktivitu kyseliny glutamové jako neurotransmiteru.
3-Hydroxybaikianin se ve vysoké koncentraci nachází v plodnicích jedovaté houby Russula
subnigricans × holubinka černající (R. nigrans)
N
H
OH
COOHN
H
COOH
Baikiain
(1,2,3,6-tetrahydropyridin-2-karboxylová
kyselina)
O
OH
KYSELINA STIZOLOBOVÁ
Stizolobium hassjoo (Fabaceae)
Amanita pantherina, A. muscaria, A. gemmata
Toxikologický význam.
O
O
NH2
HOOC COOH
H
O
O
NH2
HOOC
COOH
H
Kyselina stizolobová Kyselina stizolobinová
Všechny formy života obsahují tytéž molekuly organických a anorg. látek
Rozdíly jsou v jejich vzájemných poměrech
BIOPOLYMERY
skládají se z mnoha stejných nebo podobných podjednotek
Základní biopolymery:
• Proteiny (bílkoviny) tvořené 21 různými aminokyselinami. Funkce: katalytická (enzymy), regulační (některé
hormony), nutriční, strukturní. Kombinované glykoproteiny (převaha monosacharidových jednotek)
• Polysacharidy – lineární nebo rozvětvené řetězce (škrob, celulosa, glykogen). U rostlin stavební a zásobní
materiál. Metabolickými přeměnami se získává chemická energie.
• Lipidy tvoří biologické membrány (fosfolipidy), látky zásobní. Kombinované jsou lipopolysacharidy a
lipoproteiny.
• Nukleové kyseliny složené z nukleotidů (dusíková zásada, monosacharid (Rib, deRib) a kyselina fosforečná.
RNA: A, G, C, U; DNA: A, G, C, T
A X I O M Y
ZÁKLADNÍ VÝZNAM MÁ PRIMÁRNÍ METABOLISMUS,
na který má rozmanitost organických systémů zcela nepatrný vliv
SEKUNDÁRNÍ METABOLITY
1. Mají ohraničený taxonomický výskyt
2. Pro jejich tvorbu jsou nutné specifické podmínky
3. Není objasněna jejich biochemická funkce
Jedním ze základních rysů sekundárního metabolismu je to, že využívají velice omezený výběr prekursorů
a že tyto prekursory jsou látky mající zvláštní význam v primárním metabolismu.
PREKURSORY
OH
OH
OH
CO2H
2
kyselina šikimová
skvalen
Ilicium religiosum
badyánovník posvátný
VÝZNAM PRIMÁRNÍHO METABOLISMU PRO TVORBU PŘÍRODNÍCH
LÁTEK
VZHLEDEM K VZÁJEMNÉ SOUVISLOSTI A NÁVAZNOSTI METABOLICKÝCH POCHODŮ V ŽIVÝCH
ROSTLINÁCH, NELZE NADŘAZOVAT Z HLEDISKA TVORBY PŘÍRODNÍCH LÁTEK JEDEN
PROCES PRIMÁRNÍHO METABOLISMU NAD DRUHÝ.
NÁSLEDNĚ BUDE POUKÁZÁNO NA NĚKTERÉ BIOSYNTETICKÉ MECHANISMY A NA TA MÍSTA
PRIMÁRNÍHO METABOLISMU, KTERÁ MAJÍ PRO TVORBU SEKUNDÁRNÍCH METABOLITŮ
BEZPROSTŘEDNÍ VÝZNAM.
Biosyntetické vztahy cukrů a dalších sekundárních metabolitů
Glukóza
H2OCO2 hν
Fosfo-enol pyruvát
Erythróza-4-fosfát
Šikimová kyselina
Šikimáty
Pyruvát
Acetyl-CoA
Aminokyseliny
Alkaloidy
Mevalonát
Terpenoidy a steroidy
Acetogeniny
Glykozidy
fotosyntéza
Flavonoidy, anthokyaniny
třísloviny…
Deriváty kyseliny skořicové
Lignany
Kumariny
Chinony Proteiny
Mono, oligo, polysacharidy
Fenoly, chinony,
polyacetyleny, makrolidy,
mastné kyseliny, lipidy…
Silice, seskviterpeny, diterpeny,
saponiny, kardenolidy, karotenoidy…
cyklus
C2
C1
C5
C6C3
NOVOBIOCIN
z hlediska „biogenetických rodičů“
O O
OH
O
O
NH2
CH3
CH3
O
CH3
O
OH
N
H
O
OH
novobiosa – cukr vytvořený z glukosy
karbonamido- skupina – odvozená z metabolismu dusíku
C-methyl, O-methyl – skupina C1 zdrojů (formyl, hydroxymethyl, jde cestou methioninu, glycinu a serinu)
3-amino-4-hydroxykumarin – z kyseliny šikimové přes tyrosin
p-hydroxybenzyl – z kyseliny šikimové
isopentenyl – z kyseliny mevalonové
PĚT KATEGORIÍ LÁTEK PODLE JEJICH VZNIKU
1. Specifické cukry, polysacharidy, cukerná část glykosidů
2. Šikimáty
3. Metabolity od aminokyselin
4. Polyketidy
5. Isoprenoidy
METABOLISMUS CUKRŮ
SOUVISLOST METABOLISMU CUKRŮ S CYKLEM KYSELINY CITRONOVÉ
CO2
ribuloso-1,5-difosfát + kyselina 3-fosfoglycerová
NADH ATP
3-fosfoglyceraldehyd
kyselina pyrohroznová,
intermediáty cyklu kyseliny
citronové
fruktoso-1,6-difosfát
glukosa, škrob, celulosa
SPECIFICKÉ CUKRY
PRODUKTY SEKUNDÁRNÍHO
METABOLISMU
FOTOSYNTHESA – ABSORPCE CO2 A REDUKCE NA SACHARID
CH2
O P
C
C
O
H OH
CH OH
C
H2
O P
CH2
OH
C
C
O
H OH
CH OH
C
H2
O P
ATP
ADP
CO2
CH2
O P
C
C
CH OH
C
H2
O
OH
COOH
O P
C
C
C
H2
O
H
H OH
O P
CH2
O P
COH H
COOH
CH2
O P
COH H
COOH
ATP
ADP + P
NADP + H
NADP
ribuloso-5-P
+
+
+
trioso-3-P
kyselina fosfoglycerová
ribuloso-1,5-P2
Hans Krebs
Letter from Nature declining to publish Krebs’s paper
TVORBA GLYKOSIDŮ
(transglykosylace)
1. Vytvoření aglykonu
2. Spojení s cukerným zbytkem
PŘIPOJENÍ CUKRU NA KYSLÍK DALŠÍHO CUKRU NEBO NA KYSLÍK
FENOLICKÉHO ČI ALKOHOLICKÉHO HYDROXYLU, NA SÍRU, DUSÍK, NEBO UHLÍK NEJČASTĚJI
ZPROSTŘEDKUJE URIDINDIFOSFOGLUKÓZA (UDPG)
N
NO
OH
O
O
OH OH
H2CO P O P O
OH
O O
OH
CH2OH
uridin difosfo glukosa
UDPG

ZMĚNA KONFIGURACE NA C-1
O
O
CH2OH
UDP
H
O
R
O OR
CH2OH
UDP

 +
Uvolnění UDP nukleofilním atakem na C-1 cukerného zbytku má za následek
ZMĚNU KONFIGURACE na C-1 a vytvoření -glukopyranosidu
FUNKCE CUKERNÝCH NUKLEOTIDŮ PŘI PŘEMĚNĚ CUKRŮ
UDP-glukóza
oxidace na C-6
UDP-glukuronová kyselina
- CO2
UDP-xylosa
epimerisace na C-4
UDP-galaktosa
reakce s galaktosa-
-1-fosfátem
UDP-galaktosa +
glukosa -1-fosfát+
TŘÍUHLÍKATÉ SLOUČENINY PRIMÁRNÍHO METABOLISMU
Klíčové sloučeniny primárního metabolismu – cukry zapojené do fixace CO2 (triosofosfát, kys. fosfoglycerová,
cukry pentosového cyklu). →→→ kyselina pyrohroznová, fosfoenolpyruvát, acetylkoenzym A. To jsou
stavební kameny pro většinu přírodních látek.
Fosfoenolpyruvát + erythroso-4-fosfát → C7 kyselina → kys. šikimová → kys. chorismová → kys.
fenyplyrohroznová → fenylalanin → kyselina skořicová
ACETYLKOENZYM A
CH3COCOOH
- CO2
CH3CO-SCoA
mastné kyseliny
CH3(CH2CH2)nCO-SCoA
polyketidy
aromatické sloučeniny
cyklus kyseliny
citronové
kyselina -hydroxy-
--methylglutarová
kyselina mevalonová
3-methyl-2-butenyldifosfát
i s o p r e n o i d y
3-methyl-3-butenyldifosfát
kyselina pyrohroznová
tvorba ATP
-ketokyseliny
aminokyseliny+ N
„JEDNOUHLÍKATÝ METABOLISMUS“
METHYLOVÉ SKUPINY NA NUKLEOFILNÍ CENTRUM PŘENÁŠÍ HLAVNĚ
S-ADENOSYLMETHIONIN, PŮSOBÍCÍ JAKO ALKYLAČNÍ ČINIDLO
U PŘÍRODNÍCH LÁTEK:
• TVORBA FENOLICKÝCH ETHERŮ
• TVORBA N-METHYLOVANÝCH AMINŮ
• TVORBA C-METHYLOVANÝCH FENOLŮ A KETONŮ
PŘENOS C1 SKUPINY
adenosyl S
+
C
H2
CH3
C
H2
C
H
NH2
COOH
O N
O
O CH3
N
+
CH3
HO
CH3
(a)
(a)
(b)
(b) (c)
CH3
(c)
S-adenosylmethionin
adenosylhomocystein
+
ZÁKLADNÍ BIOSYNTETICKÉ REAKCE
• Živé organismy mají mimořádně mnohotvárné složení
• Katalytická činnost enzymů
• Omezený počet prekurzorů
• Nevelký počet reakcí uplatňujících se v metabolismu
• Jednoduché a známé reakce
TVORBA VAZBY UHLÍK - UHLÍK
Nukleofilní methylenové seskupení + elektrofilní C-atom ketonu, esteru …
C
H
C
H
C O
C O
CH2
C
H
+ C
SR
O
CH CO + RS
-
C
H
+ CO2 CH C
O
O
C
H
+ CH3
S
+
R'
R
CH CH3 + S
R
R'
TVORBA VAZBY C-C NEBO C-O-C OXIDACÍ
N
CH3
OH
OH
MeO
N
CH3
O
OH
MeO
OH O O O
OH OH
O
OH
A B C
B B B A
.
.
.
- 2 H+
- 2 e
- 1 H+
- 1 e
ZAVEDENÍ KYSLÍKU OXIDACÍ VAZBY C-H, NEBO PŘÍMOU EPOXIDACÍ C=C
NH2
COOH
NH2
COOH
OH
O
O
O
O
O
fenylalanin tyrosin
skvalen skvalen-2,3-epoxid
2
3
OXIDACE A REDUKCE VAZBY C-O NEBO C-C
(VZNIK KARBONYLOVÝCH A NENASYCENÝCH SLOUČENIN)
OH O
R CH2OH R C
H
O
R C
OH
O
CH3(CH2)7CH2CH2(CH2)7COOH CH3(CH2)7CH2
CH2(CH2)7COOH
C18H36O2 C18H34O2
vznik karbonylových sloučenin
alkohol aldehyd karboxylová kyselina
kyselina stearová kyselina olejová
c
DEKARBOXYLACE β-KETOKARBOXYLOVÝCH KYSELIN
COCH2COOH COCH3
CO2+

ALKYLACE A ACYLACE NUKLEOFILNÍCH ATOMŮ DUSÍKU A KYSLÍKU
NH CH3
S
+
R'
R
N CH3
S
R
R'
O
CH2OPP
O
O CH3
C
O
SR
OCOCH3 R S
+ +
+
+ +
SPONTÁNNÍ REAKCE
(ALDOLOVÁ KONDENSACE, TVORBA LAKTONŮ A LAKTÁMŮ)
OH COOH
CH3
C
H
O
NaOH CH3
C C
H2
C
OH
H H
O
NaOH
O
O
NH2
COOH N
H O
2 + +
LAKTON
LAKTAM