Základy fytochemie a farmakognozie 8.1
2024/2025
Heteroglykosidy
HETEROGLYKOSIDY
Organické sloučeniny převážně rostlinného původu
Hydrolyticky (minerální kyseliny, enzymy glykosidasy) se štěpí na své složky
cukr (obvykle redukující)
necukernou složku - AGLYKON – GENIN
Specificita enzymů (α-glykosidy štěpí pouze α-glykosidasy, β-glykosidy pouze βglykosidasy),
thioglykosidy - myrosinasa
Enzym a glykosid jsou v rostlině uloženy odděleně
Cukr je vázán na aglykon převážně přes atom O, méně přes atom S, N, C
GLYKOSIDY α- a βGlykosidickou
vazbu tvoří
• poloacetalový hydroxyl (na anomerním uhlíku monosacharidu) a
• kterýkoliv hydroxyl aglykonu (geninu), nebo SH, NH skupina
O
CH2
OH
O R
O
CH2
OH
O R
-D-glukosid-D-glukosid (trans) (cis)
Všechny přírodní glykosidy D-cukrů jsou typu L-cukry
(např. L-Rha) jsou vázány- glykosidicky
CUKERNÁ SLOŽKA GLYKOSIDŮ
MONOSACHARIDY
• glukosa glukosidy
• rhamnosa rhamnosidy
• arabinosa arabinosidy
• xylosa xylosidy
• manosa manosidy
• galaktosa galaktosidy
• cymarosa cymarosidy
OLIGOSACHARIDY
• rutinosa (disacharid)
• rozvětvené oligosacharidy (saponiny)
PODLE POČTU MOLEKUL CUKRŮ
• mono-glykosidy
• di-glykosidy
• tri-glykosidy
• tetra-glykosidy
CUKRY NA DVOU RŮZNÝCH -OH
• bidesmosidy
TYPY GLYKOSIDŮ A ROZMANITOST AGLYKONŮ
O
H
H
OH
OH
H
H
OH
CH2
OH
H
O OH
arbutin
O
H
H
OH
OH
H
H
OH
CH2OH
H
O
O O
OH OH
gitorin
O
H
H
OH
OH
H
H
OH
CH2OH
H
S C
OSO2
OK
N CH2
-CH=CH2
O
H
H
OH
OH
H
H
OH
CH2
OH
H
sinigrin
(S-glykosid)
CH2
OH
OH OH
N
N
NH2
N
N
adenosin
(N-glykosid)
OOH OH
barbaloin
(C-glykosid)
BIOSYNTÉZA GLYKOSIDŮ
• bezbarvé, krystalické látky, rozpustné ve vodě a zředěném EtOH a MeOH
• opticky aktivní, mají hořkou chuť, mnohé jsou cenná léčiva
1. Vytvoření aglykonu (čtyři základní biosynthetické cesty)
2. Spojení aglykonu s aktivovaným cukrem
UTP + cukr-1-P
uridilyltransferasa
UDP-cukr + P-P
UDP-cukr + akceptor (genin)
glykosyltransferasa
akceptor - cukr + UDP
(glykosid)
VLASTNOSTI A BIOLOGICKÝ ÚČINEK GLYKOSIDŮ
• bezbarvé, krystalické látky, rozpustné ve vodě a zředěném EtOH a MeOH
• opticky aktivní, mají hořkou chuť, mnohé jsou cenná léčiva
• u většiny glykosidů je účinek vázán na aglykon, cukerná složka ho může významně
modifikovat
• některé glykosidy jsou neúčinné, účinek se dostaví až po uvolnění aglykonu (např. hořčičná
silice)
• účinek některých glykosidů je podmíněn celým glykosidem (glykosidní hořčiny)
Glykosidy jsou rozšířeny v celé rostlinné říši. Některé druhy jsou typické pro určité čeledě:
• kyanogenní – Rosaceae, thioglykosidy – Brassicaceae
• v jedné droze více typů, např. Digitalis lanatae folium – kardioaktivní, flavonoidní,
saponinové