DUM, QUOAD, DONEC           

   

   S INDIKATIVEM                                                                                                        
          S KONJUNKTIVEM

   1.    dum s Ind. praes. (souč.) zatímco, ve VH interim, interea
   -zatím                                    1. dum s konj. časová okolnost + subj. očekávání,
   účel, chtění

      děj VH spadá do doby děje VČ.  Př.: Certa mittimus, dum incerta
   petimus.                                          (souč.), převážně s Konj. impf. a praes. dle
   sousl.  quoad, donec

   gnom. vyjádření                  Ztrácíme jisté, zatím co se honíme za
   nejistým.                                              až by, dokud (by) ne, až. Př.:Frustra
   exspectas, dum defluat amnis.         

   Dum haec geruntur, qui erant in agris reliqui
   discesserunt.                                                                                 
             Marně čekáš, až řeka odteče.

   Zatím co se toto  dálo, ti kteří zůstali v polích se vzdálili.(praes.  hist. překládáme do
   č.                  Lupus observavit, dum dormitaren canes. Vlk číhal, až by psi spali
   (usnou).

   minulým časem). /poklas. může stát s konj. dle cum/

   

   

   2.    dum, quoad, quamdiu s Ind. (stejného času jako ve VH) dokud, ve VH tamdiu,            
   2. dum s konj. časová okolnost + podmínka, přání, přípustka, zápor ne

   tantisper,  tak dlouho, potud, děj VH trvá po celou dobu děje VČ           
   .                                              dum modo, jen když, nedum natož aby,(dum ne,
   dum  modo ne)

   Př.:Ut aegroto,dum anima est, spes esse dicitur, sic ego, quoad Pompeius in Italia
   fuit.                                Př.:Oderint, dum metuant.  Ať nenávidí, jen když se bojí.

   sperare non destiti. Tak jako nemocnému, dokud dýchá, se říká, že je naděje,     
                               Ego, si cui videor segnior fuisse, dum ne tibi videar, non laboro.

   tak ani já jsem nepřestal doufat, dokud byl Pompeius
   v Itáli.                                                                Nevadí mi, zdám-li se
   někomu trochu líný, jen když tobě se nezdám líný.

   Dum spiro, spero. Dokud dýchám, doufám.

   Hoc feci, dum licuit. To jsem dělal, dokud jsem mohl

   

   

   3.    dum s Ind. všech časů,  až, dokud ne, VH usque eo až po tu
   dobu                                  ! Pozn.! exspecto a další výrazy očekávání Konj.

   děj VH trvá až do doby děje
   VČ                                                                                                                                                  
   An exspectamus quoad ne vestigium quidem Asiae urbium relinquatur?

   Př.:Mihi curae erit tua valetudo, dum te praesentem
   videro.                                                                 Nebo snad čekáme,
   dokud nezůstane ani stopa po asijských městech?

   Budu mít starost o tvé zdraví, dokud tě neuvidím (až tě uvidím přítomného).

   Ego in Arcano opperior, dum ista cognosco.

   Já čekám v Arkánu, dokud to nezjistím (až to zjistím).