Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Seminární práce do kurzu: Metody a techniky pedagogického výzkumu Rozbor výzkumu Barbora Ficková učo:85662 Soc. pg. a poradenství V Brně dne 14.5.2004 Název výzkumu: Zábrany v učení Autoři výzkumu: Zuzana Hajd Moussová Marie Hoffmanová Jarmila Novotná Úvod: Článek nás seznamuje s výsledky zkoumání překážek, které mohou bránit v efektivním studiu zvláště u doepělých studentů.Výskyt zábran a jejich podoba byly zjišťovány v souvislosti s využíváním specifické metody CLIL, a to jak u pregraduálních, tak i postgraduálních studentů a kontrolní skupiny. CLIL-Content and Language Integrated Learning-je široký termín, který označuje výuku nějakého z nejazykových všeobecně vzdělávacích předmětů prostřednictvím cizího jazyka (matemetika v anglickém jazyce) Výuka má dva cíle:jeden se vztahuje k příslušnému tématu nebo předmětu a druhý se vztahuje k cizímu jazyku. Dospělý člověk se při systematickém učení setkává s řadou problémů-důvody jsou různé.nejzávažnější jsou vnitřní problémy, které si učící se mnohdy ani neuvědomuje, důležité je i to, jak na ně jedinec reaguje.Výskyt zábran si vyžaduje pozornost, hlavně výskyt zábran afektivních, které přímo zasahují i do kognitivních procesů. Autorky výzkumu vychází především z monografie "Teaching adults" A.Rogerse, která se zabývá výukou dospělých a zaměřuje svou pozornost na zábrany. Rogers uvádí tyto kategorie zábran: Kognitivní zábrany-nově nabyté vědomosti jsou začleňovány do kognitivních kategorií, které byly vytvořeny v průběhu pedchozího učení -nové a staré poznatky jsou v rozporu a)předchozí věcomosti mohou působit přímo jako blokáda b)mohou zapříčinit vytváření mylnýchkonceptů Afektivní zábrany-strach a)ze selhání v očích ostatních, učitele nebo sebe sama b)neochota pracovat neobvyklými metodami c)obava z neurčitosti, obava pracovat s hypotézami d)potřeba vědět, co je pravda e)nejistota úspěchu -úzkost a)obava ze zveřejnění vlastních "nedostatečných" znalostí b)strach ze zvládnutí nároků c)obava ze zesměšnění Příčiny afektivních zábran u dospělých studujících dle Rogerse mohou být : ˙ změny způsobené věkem (paměť, únava, pozornost) ˙ negativní sebepojetí ˙ příliš vysoké nároky na sebe, příliš pozitivní obraz druhých Zkoumaný vzorek: Dvě skupiny v kurzu CLIL-učitele v praxi a studenty učitelství Pro zjištění vlivu metod CLIL autoři srovnávali se stejně složenou skupinou, která tímto kurzem neprochází: Studující v kurzu CLIL: studenti CLIL-11 studentů pregraduálního studia (4 muži, 7 žen) učitelé CLIL-19 studentů postgraduálního studia (4 muži, 15 žen) Kontrolní skupina: studenti-19 studentů pregraduálního studia (ženy) učitelé-18 studentů postgraduálního studia (ženy) Všichni respondenti jsou studenty různých typů studia Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Metoda výzkumu: Autoři použili metodu nedokončených vět, které umožňují volné vyjádření respondentů a následnou kvalitativní analýzu dokončování nabídnutých podnětových začátků vět. Jako druhý důvod pro volbu semiprojektivní metody uvádějí autorky snahu co nejméně ovlivnit výpovědi respondentů. Průběh zpracování výsledků: Při kvalitativním zpracování výsledků byly vytvořeny kategorie odpovědí dle konkrétní podoby získaného materiálu.Nalezené kategorie z části odpovídaly kategoriím afektivních zábran, uváděné Rogersem, některé kategorie se naopak neobjevily, proto nebyly do schématu vytvořeného autorkami výzkumuzařazeny, ale jak uvádí autorky, to nemusí znamenat, že by u respondentů neexistovaly, spíš se nepodařilo je použitou metodou odjevit. Ukázalo se, že se některé Rogersovy kategorie v odpovědích překrývaly a nebylo možné jednoznačně rozhodnout, do jaké kategorie odpovědi patří. Odpovědi byly analyzoványpouze z hlediska vnitřních afektivních a vnějších zábran, jejich příčin a důsledků. Na základě výsledků bylo vytvořeno následující schéma kategorií: Vnitřní zábrany-strach ze selhání či z nezvládnutí nároků -nejistota úspěchu Příčiny-změny způsobené věkem -negativní sebehodnocení -příliš vysoké nároky na ebe nobo příliš pozitivní obraz druhých -únava Vnější zábrany-nedostatek času -osobní a rodinné problémy Příčiny-neschopnost organizovat čas -nedostatek klidu Důsledky zábran v učení-problémy koncentrace pozornosti -problémy paměti -porblémy nedostatku motivace -potřeba úniku Výsledky analýzy nedokončených vět: Skupina CLIL Analýza odpovědí studentů: Celkem odpovídalo 11 studentů pregraduálního studia, z toho 4 muži a 7 žen. ˙ vnitřní zábrany:objevoval se strach ze zvládnutí nároků a možného selhání, některé odpovědi bylo možno chápat jako nejistotu úspěchu. Mezi příčinami se nejčastěji v nejrůznějších podobách objevovalo negativní sebehodnocení.Bylo možno najít pozitivnější obraz druhých v porovnání se sebou samým.Jako příčina se u této skupiny objevovala také únava, naopak obtíže způsobené věkem ani ne. ˙ vnější zábrany:U této skupiny se z vnějších zábran objevovalo relativně málo problémů, uváděli hlavně nedostatek času, jako další příčinu uváděli respondenti neschopnost organizovat si čas a poměrně málo bylo odpovědí, které se týkali osobních a rodinných problémů. ˙ důsledky zábran v učení:byly poměrně četné z nichž se nejčastěji objevoval problém motivace a jejího nedostatku, dále také problémy pozornosti a to se objevovaly buď přímo, nebo jakoneschopnost dát se do studia, když je to zapotřebí.Řada odpovědí neznačovalo, že na stres způsobený studiem reagovali atudenti únikem. Analýza odpovědí učitelů: Celkem odpovídalo 19 respondentů, z toho 4 muži a 15 žen. ˙ vnitřní zábrany:nejvýraznější charakteristikou této skupiny byla únava.Za výraznou příčinu většina rasondentů uváděla změny způsobené věkem.Vyskytovalo se také, ikdyž ne moc výrazně negativní sebehodnocení a stejně zřídka i vysoké nároky na sebe sama nebo příliš pozitivní obraz druhých.Objevoval se také strach z nezvládntí nároků, ale byly to pouze jednotlivé odpovědi, které nebylo možno považovat za charakteristický znak této skupiny. ˙ vnější zábrany:nejčastěji zmiňovaným problémem byly osobní a rodinné problémy.Dále pak nedostatek čau a nedostatek klidu ˙ důsledky zábran v učení:nejčastější byly opět odpovědi, které vyjadřovaly potřebu úniku.Objevil se i problém motivace, ale tento typ reakcí byl vyvážen stejným počtem odpovědí vnímající studium jako pozitivní motivaci.nejméně byly uvedeny potíze s pamětí a pozorností. Skupina kontrolní Analýza odpovědí studentů Celkem odpovídalo 11 studentek pregraduálního studia. ˙ vnitřní zábrany:Především se objevovalo negativní sebepojetí.Další zábranou byl strach ze selhání a dále pak strach z e zvládnutí nároků.V porovnání s ostatními se problém vysokých nároků na sebe příliš nevyskatoval a poměrně zřídka studentky uváděli únavu.Problém věku se u této akupiny nevyskytoval. ˙ vnější zábrany:nejčastěji uváděný byl nedostatek času, dále osobní a rodinné problémy.Další příčinou byl nedostatek klidu a neschopnost si organizovat čas. ˙ důsledky zábran v učení:Možné důsledky zábran v učení byly nejčatěji způsobeny nedostatkem motivace.respondentky dále zmiňovaly problémy pozornosti naopak od problémů paměti.V souvislosti s motivací se u této skupiny objevilazajímavá kategorie odpovědí, kterou lze interpretovat jako potřebu smysluplného učení-pro studentky je obtížné učit se něco, co podle nich není užitečné. Analýza odpovědí učitelů Celkem odpovídalo 18 studentek doplňkového pedagogického studia. ˙ vnitřní zábrany:hlavními zjištěnými znaky byl strach ze selhání a strach ze zvládnutí nároků.Objevovala se i nejistota úspěchu.Jeden z největších problémů byly změny způsobené věkem.Objevovalo se i negativní sebehodnocení v menší míře i únava.Ale na rozdíl od ostatních skupin se objevovala jedna z nezahrnutých Rogersových kategorií a to obava ze zesměšnění. ˙ vnější zábrany:nejčastěji byla uváděna kategorie osobních a rodinných problémů, poměrně často byl zmiňován problém nedostatku času, jako i neschopnost organizace času.V odpovědích této skupiny byla další specifická kategorie problémů, které byly sice osobní, ale netýkali se strachu z nezaměstnanosti. ˙ důsledky zábran v učení:nejčastějčí reakcí byla opět potřeba úniku, ať už v podobě touhy mít problémy za sebou nebo představy dovolené či prázdnin nebo v podobě přání dělat si pouze, co chci.Dalším výrazným problémem byla koncentrace pozornosti a nedostatek motivace. Na druhou stranu nebyly zmíněny problémy s pamětí. Diskuse Ve výzkumu dále následuje diskuze, ve které jsou opět zhodnoceny výsledky ne z pohledu jednotlivých skupin, ale z pohledu jednotlivých kategorií. Závěr Autorky v závěru uvádí, že celkově by se dalo říci, že z výsledků vyplývá pozitivní vliv CLIL především na motivaci ke studiu.Uvádí, že řada shod v jednotlivých skupinách spíše způsobena bližším věkem a podobnou situací.Studium pomocí metod CLIL tak i při přetrvávající existenci vnějších problémů může přispět k jejich překonávání. Mé hodnocení Hned ze začátku mě zaujal zkoumaný vzorek.Mám pocit, že výzkum měl mít širší záběr-autorky se dotazovaly malé skupiny respondentů, navíc samy v závěru uvádí, že shodné odpovědi u všech skupin jsou způsobeny blízkým věkem a podobnou situací, tak měly zaměřit výzkum na odlišnější skupiny. Dále při čtení výzkumu mi přišla kapitola výsledků nedokončených vět poněkud nepřehlednější s nejasnými závěry, mnohem efektivnější byla kapitola diskuse, kde došlo k přímému srovnání jednotlivých skupin respondentů z hlediska daných kategorií.Navíc obě kapitoly dle mého názoru obsahují stejné informace ikdyž z jiného pohledu, přišlo mi zbytečné je oddělovat, myslím si, že by bylo efektivnější provést zhrnutí najednou. Jinak bych řekla, že úvod a vysvětlení, čeho se výzkum týká a k čemu směřuje bylo velmi dobře objesněno v začátku.