Petra Orsáková 75003 Jednooborová pedagogika Brno 2004 Hodnocení rodičů vlastními dospívajícími dětmi: Dulcínia Arsénio de Sousa Simoes (Metody a techniky pedagogického výzkumu) Studie, kterou jsem si zvolila, přibližuje způsob hodnocení rodičů vlastními dětmi v období dospívání v rané pubertě, pubertě a adolescenci. Výzkum se nachází v Pedagogické revue z roku 2001, č. 3. Výzkumný vzorek: žáci sedmých a osmých ročníků základní školy (N1 = 69), 36 děvčat a 33 chlapců ve věků 12 - 14 let, dále studenti 1., 2. a 3.ročníků gymnázia (N2 = 75), 42 děvčat a 33 chlapců ve věku 14 - 17 let a prváci na vysoké škole (N3 = 68), 34 děvčat a 34 chlapců (17 - 20 letých). Hypotézy výzkumu: 1. U dospívajících v období rané puberty, puberty a adolescence se pravděpodobně projeví značné rozdíly v hodnocení vlastních rodičů v důsledku věku dospívajících. 2. Rozdíly v hodnocení rodičů se pravděpodobně projeví i v závislosti na pohlaví respondentů. 3. Vliv rodiny jako základního determinantu vývoje osobnosti jednotlivce bude ve smyslu jeho akceptovatelných vzorů pravděpodobně s vývojem slábnout. Metoda: sémantický diferenciál. Tato metoda byla použita na zjišťování toho, jak dospívající charakterizují své rodiče. Sémantický diferenciál vystihuje konotativní významy pojmů, tzn. to co pojmy pro subjekt představují. V této studii bylo použito 24 bipolárních adjektiv. Při hodnocení rodičů za základě bipolárních adjektiv použil výzkumník běžně užívaný princip "like - dislike". Bodovému hodnocení "like" náležely číselné hodnoty 4, 5 a "dislike" 1, 2. Číselná hodnota 3 byla neutrální. Metodou sémantické diferenciálů měli respondenti hodnotit pojmy: matka, otec, osoba jim nejbližší, ostatní lidé. Při výběru pro slovní význam to znamenalo stupnici: +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ |1 | = velmi to nemám rád(a), hodnotím to velmi negativně | |------------------------+-------------------------------------------------------------------------| |2 | = nemám to rád(a), hodnotím to negativně | |------------------------+-------------------------------------------------------------------------| |3 | = je mi to jedno | |------------------------+-------------------------------------------------------------------------| |4 | = mám to rád(a), hodnotím to pozitivně | |------------------------+-------------------------------------------------------------------------| |5 | = mám to velmi rád(a), hodnotím to velmi pozitivně | +--------------------------------------------------------------------------------------------------+ U matky se hodnotily například tyto vlastnosti: nepříjemná - příjemná, nemocná - zdravá, stydlivá - průbojná, škaredá - pěkná, hlučná - tichá, obyčejná - tajemná, nevzdělaná - vzdělaná apod. U otce pak: pomalý - rychlý, nevzdělaný - vzdělaný, smutný - veselý, proměnlivý - stálý atd. Výsledky výzkumu a jejich interpretace: Aby autor mohl potvrdit či vyvrátit svoji první hypotézu zaměřil se na zjišťování rozdílů v hodnocení rodičů ve třech skupinách dospívajících v rané pubescenci, v pubescenci a v adolescenci. (Protože autor ve výzkumu uvádí velké množství tabulek s jednotlivými vlastnostmi matky a otce, které děti hodnotí, nebudu zde přepisovat všechny, ale pro jasnější představu uvedu alespoň jednu z nich.) Případy signifikantních rozdílů ve skóre bipolárních škál v hodnocení matky a otce ranými pubescenty (M1), pubescenty (M2) a adolescenty (M3). +--------------------------------------------------------------------------------------------+ | |M1 |M2 |M3 |F(2,207) |signif | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |Hodnocení matky | | | | | | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |nemocná - zdravá |4,00 |3,62 |3,38 |4,184 |0,166 | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |nepříjemná - příjemná |3,69 |3,99 |4,27 |4,922 |0,008 | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |Hodnocení otce | | | | | | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |nepokojný - pokojný |3,68 |3,42 |3,11 |3,56 |0,03 | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |nevzdělaný - vzdělaný |3,71 |3,09 |3,13 |4,36 |0,014 | |----------------------------+------------+------------+------------+------------+-----------| |pomalý - rychlý |3,17 |3,26 |2,93 |2,28 |0,10 | +--------------------------------------------------------------------------------------------+ V tabulce Sousa uvádí jen signifikantní výsledky hodnocení matky a otce ze strany dospívajících. Pokud se adolescentům matka jevila jako významně příjemnější v porovnání se skupinou raných pubescentů, mezi ostatními skupinami se významný rozdíl neprojevil. Zároveň se tu objevil i náznak možnosti, že mezi ranou pubertou a adolescencí je i odlišné vnímaní matky vzhledem k jejímu zdraví. V nastupující pubertě děti vnímaly matku jako zdravější než ostatní dvě skupiny. I při hodnocení otce se projevily určité rozdíly. Pokud raným pubescentům připadal otec pokojnější v porovnání s adolescenty, mezi ostatními skupinami se významné výsledky neprojevily. Zajímavý byl údaj u dvojice adjektiv nevzdělaný - vzdělaný. Pokud se respondentům v období rané puberty jevil otec jako vzdělanější, u ostatních dvou skupin byl zaznamenám sestupný trend. Pubescentům se zdá být jejich otec méně vzdělaný než skupině mladších respondentů, ale jako vzdělanější v porovnání s adolescenty. Autor výzkumu dospěl tedy pro první hypotézu (kde předpokládá, že se vyskytují rozdíly v hodnocení rodičů vzhledem k příslušnému vývojovému období) k následujícím závěrům.Vyskytla se řada rozdílů v hodnocení rodičů jejich dětmi, přičemž děti v rané pubertě a částečně i v pubertě vnímají a hodnotí své rodiče (hlavně matku ze strany děvčat) kritičtěji a méně realističtěji než adolescenti. Jeho první hypotéza se mu tedy potvrdila. Při interpretaci druhé hypotézy se snažil postihnout rozdíly mezi pohlavími vzhledem k hodnocení matky a otce. Dospěl k následujícím výsledkům. Pokud se v období rané puberty projevily významné rozdíly v hodnocení rodičů mezi pohlavími, v dalších dvou vývojových obdobích se tyto rozdíly nepotvrdily. Druhá hypotéza se mu tedy potvrdila jen částečně. Při třetí hypotéze ověřoval poznatek, zda-li vliv rodiny jako základního vývojového determinantu osobnosti jednotlivce bude s vývojem slábnout. Skoro všichni respondenti v období rané puberty (92,1 %) by si zvolilo jako nejbližší osobu někoho z rodiny, z pubescentů to bylo pak už jen 58,9 % a adolescentů jen 52,5 %. Naopak vzestupný trend vzhledem k vývojovému hledisku si však můžeme povšimnout při volbě někoho nejbližšího z okruhu osob mimo rodinu. Znamená to, že třetí hypotéza se potvrdila. S věkem skutečně slábne vliv rodiny jako dominantní determinanty vývoje. Nakonec se autor zaměřil i na analýzu výběru nejbližší osoby vzhledem k pohlaví. Zjistil, že rozdíly mezi děvčaty a chlapci nemají signifikantní charakter, u chlapců zaznamenal vyšší volbu zaměřenou na rodinné příslušníky a méně na ostatní osoby než tomu bylo u děvčat. Podle mého názoru byla zvolena správná metoda vzhledem k tomu, co chtěl autor zjistit. Umožňuje totiž badateli proniknout do individuálního významu pojmů v pojetí zkoumaných respondentů. Nevýhodou této metody je náročnost v její konstrukci. (To ale záleží na každém výzkumníkovi, zda-li se do náročného úkolu pustí či nikoli.) Mnohem závažnější problém však vidím v interpretaci daných výpovědí, kdy může dojít k subjektivnímu zkreslení. Proto je lepší zajistit interpretaci ještě dalšího nezávislého badatele. Z výzkumu nelze poznat, zda tak autor učinil či nikoli, respektive se o žádném jiném nezávislém badateli, který by jeho zjištěná data samostatně interpretoval, nezmiňuje. Z uvedených fakt se domnívám, že autor neudělal při interpretaci žádnou závažnou chybu či se nějak významně zmýlil. Nelíbí se mi však příliš některá použitá adjektiva (u hodnocení matky adjektivum nemocná - zdravá, u otce nepokojný - pokojný). Nejsem si totiž jistá, co konkrétně se těmito adjektivy v daném kontextu myslí, a hlavně jak se dají následně využít pro interpretaci. Místo adjektiv nepokojný - pokojný bych spíše navrhovala adjektiva agresivní - mírný nebo nevyrovnaný - vyrovnaný. U matky například líná - pracovitá, starostlivá - lhostejná apod. Autor měl věnovat více pozornosti jejich výběru. Měl zvolit taková adjektiva, která by srozumitelněji vypovídala o tom, jak děti hodnotí své rodiče. Dále nepokládám informace o zkoumaném vzorku za dostačující. Nevíme, zda-li jsou to děti původem (hlavně pak u středoškoláků a vysokoškoláků) z vesnice, maloměsta či velkoměsta. (Autor v závěru uvádí odkaz na bratislavskou univerzitu, proto lze předpokládat, že děti pochází z Bratislavy - alespoň ty, co studují na ZŠ a SŠ, ale s jistotou to tvrdit nemůžeme). Dále - z jak situovaných rodin děti pocházely. To všechno by se dalo využít při následné interpretaci. Bylo by lépe, kdyby autor zvolil vyšší počet respondentů. Literatura, o kterou se autor opírá (a to v úvodu, když definuje pojem rodina, její funkce, socializaci jednotlivce v rodině) se pohybuje v rozmezí let 1977 až 1997. Vzhledem k tomu, že základní rysy instituce rodiny se výrazně nemění, nevidím problém v tom, že autor používá i starší literaturu. Na závěr mě napadají dvě otázky: jak by se dal pro pedagogickou praxi tento výzkum využít? Byly by rozdíly mezi dětmi v hodnocení vlastních rodičů v závislosti na tom, odkud pocházejí (vesnice, města)? Literatura: Simoes, Dulcínia Arsénio de Sousa. Hodnotenie rodičov vlastnými dospievajúcimi deťmi. Pedagogická revue, 2001, roč. 53, č. 3, s. 268-281.