Prezentace výzkumného šetření Vypracoval: Petr Hýl, PG, 2004 SMEČKOVÁ, G. Seznámení s výsledky výzkumného šetření v oblasti hodnocení fonematického sluchu u dětí s mentální retardací. Http://epedagog.upol.cz/eped3.2003/index.htm. Po prezentování své seminární práce jsem si vybral výsledky výzkumného šetření v oblasti hodnocení fonematického sluchu u dětí s mentální retardací, které bylo provedeno Gabrielou Smečkovou z katedry speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci v roce 2003. Cíl výzkumu: Cílem šetření bylo zhodnocení úrovně fonematického sluch mentálně retardovaných dětí. Autorka uvádí, že právě tyto děti trpí narušenou zmiňovanou schopností. Orientace v terminologii: Klíčovými slovy pro výzkum byly "fonematický sluch" a "mentální retardace".Autorka použila definici Dvořáka, který vymezuje fonematický sluch jako schopnost rozlišovat ve slovech sluchem hlásky s distinktivní (rozlišovací) funkcí -- fonémy. Použitý vzorek: Základní jednotkou analýzy bylo dítě s diagnózou lehká nebo střední mentální retardace. Děti byly mladšího i staršího školního věku, všechny navštěvovaly zvláštní školu. Soubor zahrnoval celkem 46 dětí. Hochů bylo 26 (56,5%), dívek 20 (43,5%). Dětí mladšího školního věku bylo 16 (34,8%), staršího školního věku 30 (65,2%). Dětí s diagnózou lehká mentální retardace bylo 38 (což je 83,6%), s diagnózou střední mentální retardace byly 2 (17,4%). Hypotézy: Autorka sestavila dvě hypotézy. H1: předpokládáme, že mezi výsledky chlapců a dívek bude v testu statisticky významný rozdíl. H2: předpokládáme, že mezi výsledky dětí s diagnózou lehká mentální retardace a výsledky dětí s diagnózou střední mentální retardace bude v testu statisticky významný rozdíl. Autorka vychází z předpokladu, že u chlapců dochází k pomalejšímu celkovému zrání mozkové tkáně a že je též dříve ukončeno (pro H1). Při formulování H2 autorka pracovala s tvrzením, že u dětí s mentální retardací se často vyskytuje postižení fonematického sluchu, což není současným výzkumem podrobněji ověřeno. Charakteristika metody: Šetření je kvantitativní a bylo provedeno pomocí standardizovaného testu "Hodnocení fonematického sluchu u předškolních dětí", jehož autorkou je PaeDr. Eva Škodová. Tento test se skládá ze čtyř subtestů: - subtest znělost -- neznělost - subtest kontinuálnost -- nekontinuálnost - subtest nosovost -- nenosovost - subtest kompaktnost -- difuznost Provedení testu: Vyšetření probíhá tak, že dítěti je pouštěna nahrávka z magnetofonu. Na ní jsou nahrána slova -- názvy věcí. Ty jsou zobrazeny na kartách jako obrázky. Dítě postupně ukazuje slyšená slova na kartách. Vyšetřující postupně odebírá karty a zaznamenává výsledek do záznamového listu (spávná odpověď = 1, nesprávná = 0). Karet je šedesát kusů a jsou předkládány v sériích po patnácti. Po každé sérii následuje krátká přestávka pro relaxaci. Test je autorkou podrobně popsán, neuvádí však, jaká slova a obrázky byly v testu použity. Postup při vyhodnocení: Všechny dosažené body autorka porovnala s normou pro jednotlivé subtesty a normou pro všechny čtyři sledované distinktivní rysy společně. Ve zprávě o šetření jsou všechny tyto normy uvedeny. Výsledky testů jsou zpracovány do tabulky, která zachycuje celkový počet bodů, kterých žák dosáhl a jejich procentuální vyjádření. Sloupcový graf pak znázorňuje jednotlivé počty bodů, kterých žáci dosáhli. Závěr: Ve výzkumném šetření G. Smečkové nebyla potvrzena ani jedna hypotéza. Mezi výsledky chlapců a dívek není v testu "Hodnocení fonematického sluchu u předškolních dětí" statisticky významný rozdíl. Ani mezi výsledky dětí s lehkou mentální retardací a dětí se střední mentální retardací není v tomto testu statisticky významný rozdíl. Autorka šetření poznamenává, že vzhledem k velikosti souboru není možné výsledky zobecňovat.