MASARYKOV AUNIVERZITA FILIZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD Stanislav Bendl PERCIPOVÁNÍ KÁZNĚ VE ŠKOLE UČITELI A ŽÁKY (Metody a techniky pedagogického výzkumu) Michaela Valová Brno 2004 ÚVOD Pro tuto práci jsem si vybrala výzkum Stanislava Bendla, který se zaměřil na vnímání kázně učiteli a žáky základních škol. Výzkumná zpráva se získanými výsledky byla otištěna v časopise Pedagogika v 2. čísle roku 2001 pod názvem Percipování kázně ve škole učiteli a žáky. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak učitelé a žáci 2. stupně základních škol v Praze 6 vnímají kázeň případně nekázeň. Konkrétně nakolik se liší či shoduje vnímání kázně učiteli a žáky. Sám autor S. Bendl zdůrazňuje význam zkoumání tohoto tématu, protože patří nejen k aktuálním ale i tradičním otázkám. VZOREK Osloveno bylo 23 základních škol v regionu Praha 6 (šlo o všechny školy v této oblasti). S výzkumným šetřením souhlasilo 20 škol pro soubor učitelů (6 sídlištních a 14 mimosídlištních -- jedna zaměřena na matematiku a jedna na jazyky) a 21 škol pro soubor žáků (6 sídlištních a 15 mimosídlištních). Pro výběr vzorku bylo využito dvou dotazníkových šetření, která byla určena učitelům 2. stupně a žákům 7. tříd ZŠ. Na základě těchto dotazníků byl získán cílový soubor, který byl vyšetřen celý. Cílový soubor tvořilo 202 učitelů (162 žen a 40 mužů). Využito bylo odpovědí od 196 respondentů (157 žen a 39 mužů), vyřazeno bylo tedy 6 dotazníků. Ze souboru žáků vyplnilo dotazník 988 respondentů (496 dívek a 487 chlapců). Využito bylo 983 odpovědí (496 od dívek a 487 od chlapců), vyřazeno bylo 5 dotazníků. Výběr vzorku v Praze odůvodňuje autor tím, že právě ve velkoměstských aglomeracích se kázeňské problémy projevují v největší míře. Zaměření na region Prahy 6 nebylo náhodné. Tato oblast byla považována za vhodnou z toho důvodu, že zahrnuje všechny městské funkce a typy osídlení (památková rezervace i sídliště). Zároveň se tu vyskytují různé typy škol jako např. škola sportovní, jazyková, s matematickým zaměřením apod. METODA K realizaci výzkumu byla zvolena metoda dotazování, konkrétně dotazník. Vedle této hlavní metody se užila také metoda dílčí -- analýza školních řádů. Před samotným výzkumem byl proveden předvýzkum jako ověřovací fáze (tato část výzkumu nebyla ve výzkumné zprávě popsána). Pro zajištění kvality použitého dotazníku bylo provedeno expertní hodnocení, na němž se podíleli pedagogové z Pedagogické a Filozofické fakulty UK v Praze. Dotazník byl určen zvlášť učitelům a zvlášť žákům. Učitelé vyplňovali 9 položek, žáci 8 položek, které byly otevřené, uzavřené i polootevřené. Otázky se zaměřovaly na: charakteristiky učitele majícího kázeň, kázeňský optimismus učitelů, obtíže žáků při dodržování školního řádu, opatření ke zlepšení kázně, postoje žáků ke kázni, používané kázeňské prostředky, příčiny nekázně ve škole. Respondenti se sami mohli rozhodnout, zda vyplní dotazníky anonymně nebo se podepíší. U souboru učitelů nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve výpovědích respondentů, kteří se podepsali a těch, kteří odevzdali dotazník anonymně. U souboru žáků se touto otázkou výzkumný tým nezabýval, protože anonymně vyplněných bylo pouze minimum dotazníků (99 z 983). Při vyplňování dotazníku žáky se ve třídách nevyskytovali učitelé, S. Bendl byl s žáky ve třídě sám. Tímto způsobem se měly snížit obavy žáků z prozrazení jejich odpovědí. Žákům byla nabídnuta možnost dotazník nevyplňovat. Žádný z žáků však této možnosti nevyužil. 100% návratnost dotazníků vyplněných žáky byla zajištěna tím, že byly po skončení hodiny vybrány výzkumným týmem. VÝSLEDKY VÝZKUMU Autor se ve výzkumné zprávě zaměřuje na vyhodnocení jedné konkrétní položky dotazníku, která zněla shodně pro učitele i žáky: "Které závažné kázeňské přestupky se ve školním roce 1995/96 častěji vyskytují na vaší ZŠ?" Respondentům byl nabídnut seznam závažných kázeňských přestupků (alkohol, drogy, drzost, hazardní hry, kouření, krádeže, rvačky, šikana, vandalismus, vulgárnost, záškoláctví), přiřazena byla také kategorie "jiné", kde mohli doplnit takový přestupek, který nebyl v nabídce zahrnut. Navíc obsahoval seznam také kategorii "žádné", který znamenal, že se v daném školním roce ve škole žádné kázeňské přestupky častěji nevyskytovaly. Data získaná z této části dotazníku byla statisticky zpracována. Šlo o deskriptivní statistiku. Vyjádřeny byly nejen počty respondentů, kteří uvedli jednotlivé kázeňské problémy, ale uvedena byla také procenta, která umožňují porovnat soubor učitelů se souborem žáků. Oba soubory se shodují v umístění drzosti (1. pozice), vulgárnosti (2. pozice), záškoláctví (8. pozice) a alkoholu (9. pozice). U dalších kategorií se oba soubory liší většinou o jednu pozici, v případě vandalismu o dvě (učitelé 3. pozice; žáci 5. pozice), počet procent respondentů, kteří tento přestupek uvedli, se ovšem téměř shoduje (51,5% učitelů, 50,9% žáků). V souboru učitelů umisťují učitelky drzost na 1. místo, vulgárnost na 2. místo, učitelé v opačném pořadí. 6,1% ze všech učitelů neuvádí žádný častěji se vyskytující kázeňský přestupek, do kategorie jiné bylo zařazeno hrubé chování (1,0% ze všech učitelů). Mezi žáky se liší pohled na rvačky a vandalismus, chlapci vidí vandalismus na 5. místě, rvačky na 4. místě, dívky v opačném pořadí. 0,7% žáků neuvedlo žádný z přestupků. U učitelů je vidět kritičtější postoj k pěti případům z devíti (vulgárnost, vandalismus,krádeže, záškoláctví a alkohol). Pro vyloučení možného ovlivnění výsledků dotazníku hodnotícími skupinami, byla provedena jednofaktorová analýza rozptylu, na jejímž základě se zjistilo, že daný faktor nemá na výsledky výzkumu statisticky významný vliv. ALTERNATIVY V úvodu výzkumné zprávy se S. Bendl zamýšlí nad možnými způsoby empirického zkoumání problematiky kázně. Uvádí dvě základní strategie. Na jedné straně je možné sledovat konkrétní projevy kázně a nekázně, tento způsob má ovšem řadu metodických potíží. Na straně druhé hovoří o zúžení šetření na percipování kázně. Znamená to tedy, že problematika kázně a nekázně nebyla měřena objektivními kritérii (např. počet důtek udělených v daném období, četnost přestupků apod.). Autor výzkumné zprávy se ovšem domnívá, že tento "subjektivní" způsob je průkaznější než pouhé sčítání důtek. Pokud se zamyslím nad možnými alternativami, jak daný problém zkoumat jiným způsobem, nenapadá mě žádná jiná výrazně lepší metoda. Samozřejmě že se dá uvažovat o pozorování nebo rozhovoru. Sám S. Bendl se v závěru výzkumné zprávy zamýšlí nad tím, jak vlastně respondenti chápali slovo "častěji", což by mohlo být v rozhovoru blíže specifikováno. Tato metoda by ovšem nebyla příliš efektivní hlavně z časového hlediska. Napadají mě spíše různé možnosti, jak s výsledky daného výzkumu dále pracovat. Zajímavé by mohlo být porovnání zjištěných výsledků s výsledky naměřenými oněmi objektivními kritérii (sčítání důtek, četnost přestupků apod.). Střetly by se tu totiž dva pohledy z různých úhlů, otázkou ovšem zůstává jaké závěry by se na základě tohoto způsobu zkoumání daly vyvodit. Uvědomuji si také, stejně jako u pozorování, že sčítání důtek není časově příliš efektivní a přináší s sebou řadu dalších obtíží. Se zájmem bych si však přečetla porovnání popisovaného výzkumu s šetřením, které by se provedlo na školách v některé vhodné (reprezentativní) části Brna. Nebylo by jistě od věci pokusit se srovnat nakolik se liší či shoduje percipování kázně/nekázně učiteli a žáky v Praze a v Brně. Nebo naopak porovnání Prahy s nějakým menším městem. ZÁVĚR V této práci jsem se snažila popsat výzkum S. Bendla. Mým cílem bylo uvést hlavní cíl výzkumu, cílový vzorek, metodu a výsledky, ale také možné alternativy, jak jinak daný problém zkoumat. Po seznámení s daným výzkumem mě však napadla jedna otázka. S. Bendl (2001, s. 209) uvádí, že školy z regionu Praha 6 byly vybrány proto, "že kázeňské problémy jsou nejvíce vyostřeny ve velkoměstských aglomeracích." Přináší samozřejmě řadu argumentů, proč je tato oblast vhodná a na základě těchto argumentů píše, že výsledky, které v této oblasti byly získány "mohou indikovat určité jevy spojené s problematikou kázně, které se mohou objevit i v ostatních obvodech hlavního města." Výzkum je tedy orientován pouze na Prahu. Na základě tohoto faktu se mi název daného výzkumu Percipování kázně ve škole učiteli a žáky zdá až příliš široký na to, jaké výsledky vlastně přináší. V tomto ohledu se mi popisovaný výzkum jeví jako značně jednostranný. Zřejmě proto mě v návrzích na možné alternativy napadaly spíše možnosti, jak tento výzkum doplnit, či porovnat s výsledky, které by se získaly dotazováním v jiných městech ČR. POUŽITÁ LITERATURA BENDL, Stanislav. Percipování kázně ve škole učiteli a žáky. Pedagogika, 2001, roč. LI, č. 2, s. 206 -- 216.