Úprava hrobů kamenným obložením v době popelnicových polí Literatura - období PP Nekvasil, J. 1978: Mohylníky lužické kultury na Moravě, Památky archeologické 69/1, 52-116. Pivovarová, Z. 1965: K problematike mohýl v lužickej kultúre na Slovensku, Slovenská archeológia 13/1, 107- 162. Šaldová, V. 1965: Západní Čechy v pozdní době bronzové. Pohřebiště - Nynice I., Památky archeologické 56/1, 1-90. Období lužických popelnicových polí, je v pojetí Jindřicha Nekvasila rozděleno do čtyř období: předlužické (BB), starolužické (BC,D a HA1), střední (HA2,B) a halštatské (HC,D). Naše znalosti o pohřebním ritu snad nejvíce rozšířila nekropole v trati Dílečky u Moravičan (J. Nekvasil 1953-1969, lužická a starolužická část překrytá pohřebištěm halštatským). Šlo o žárové pohřby uložené v obdélníkových či oválných jámách, rozměry odpovídají jámám kostrovým. Pozůstatky kremace byly málokdy uloženy na jednom místě, často je najdeme rozptýlené v zásypu hrobové jámy. Hroby z dalšího horizontu byly zapuštěny do prohlubní a násypu starších mohyl. Nově budované mohyly se od starších odlišují kamennými konstrukcemi. Vedle běžných popelnicových a jámových pohřbů se vyskytuje řada variant úpravy hrobů. Mohylníky vznikaly ve starším období lužické kultury, největší počet hrobů pochází z II. stupně, kdy byly budovány ještě mohyly a souběžně s nimi ukládány popelnicové hroby. Mohyly mohou být více konstrukčních typů: mohyly bez konstrukce, mohyly s jednoduchým kamenným kruhem (např. Stavenická mohyla I -- konstrukce v mohylovém násypu, polokruhová) a mohyly se složitým kamenným kruhem (Stavenická mohyla II -- kruh byl vybudován mohutnější do šířky i do výšky, podobné známe z Moravičan). V Moravičanech mohyly tvořily uzavřený okruh ve tvaru protáhlého trojúhelníku. Na půdorysu tohoto pohřebiště se zřetelně rýsuje druhý horizont mohyl. Jsou umístěny především ve sníženinách a mají společný rys v použití kamene, jak na vybudování schránky, tak i na věnce kolem mohylového násypu, případně i na vybudování násypu celého z kamenů. Mohyly s kamennou konstrukcí tvaru prstence na pohřebišti v Mikušovcích a Trenčínských Teplicích se v podstatě shodují. Kamenné prstence mají průměr 2,5 -- 8 metrů, přičemž 80% mohyl má průměr 4-8 metrů. Hroby jsou uloženy s nepatrnými odchylkami ve středu prstence. Jde výlučně o popelnicové hroby. Na pohřebišti v Mikušovcích bylo 84% popelnic překryto kameny. Co se týče úpravy hrobů v mohylách, můžeme je rozdělit na jámové, popelnicové, kde popelnice mohou být překryty kameny, a hroby zásobnicové -- jsou příznačné pro horizont mohyl s kamennou konstrukcí. Těmto uvedeným hrobům se zásobnicemi však chybí jeden příznačný rys, a to budování kamenné konstrukce kolem hrobů. Hroby v mohylových násypech a v okolí mohyl byly často seskupeny do pásů a přecházely přes mohyly. V důsledku plynulosti vývoje lužické kultury na Slovensku, který se zobrazuje i v pohřebním ritu, není možno v některých případech od sebe striktně oddělit hroby s prstencovitou kamennou konstrukcí a hroby s plným kruhovým kamenným obložením. Další příklad kamenných mohylových konstrukcí poskytuje pohřebiště v Nynicích (HB) - nynická skupina milavečské kultury. Na tomto žárovém pohřebišti se vyskytuje pět druhů hrobové konstrukce. Za prvé to jsou hroby ohraničené kamenným obložím srovnaným do pravidelného kruhu, někdy dvou i třínásobného, kameny uvnitř kruhu jsou položeny nastojato nebo šikmo, vnější naplocho. Za druhé hroby mírně obložené, uvnitř s jamkou na popelnici. Dále tu jsou hroby s malými jamkami překrytými kamenem, hroby v zemi bez kamenného označení s rozloženými nádobami a hroby s kamennou nebo dřevěnou klenbou.