Elity PP a halštatu

   

   V době popelnicových polí a zejména pak v halštatu existovala již složitá sociální
   diferenciace. Nejvýše postavené osoby, jimž náleží bohaté knížecí hroby, vojensky a politicky
   ovládaly určité území. Život nejvyšších sociálních vrstev byl již od počátku mladší doby
   bronzové ovlivněn kontakty se Středomořím a inspirován životem středomořské aristokracie.

   O přítomnosti vysoce společensky postavených osob svědčí především nálezy bronzových nádob,
   případně celých picích servisů v hrobech. Jan Bouzek v souvislosti s těmito nálezy hovoří o
   picích obřadech, jež hrály důležitou roli v životě vyšších sociálních vrstev a jejichž doklady
   nacházíme i na situlovém umění.

   Obecně v době popelnicových polí zaznamenáváme poměrně chudou bronzovou výbavu hrobů, což ale
   ukazuje spíše na nivelizaci pohřebního rytu, než na jednoduchou sociální strukturu. U bohatých
   pohřbů milavečské kultury se poměrně dlouho udržuje mohylová úprava. Dokladem je eponymní
   pohřebiště v Milavčích, kde bylo zjištěno několik mohyl s vnitřní kamennou konstrukcí, z nichž
   nejbohatší je mohyla C1, obsahující mimo jiné i kotlík na vozíku.

   Z rozmístění hrobů na pohřebištích je patrné, že existovaly rozdíly i v postavení jednotlivých
   příslušníků vyšší společenské vrstvy. Často tak nacházíme skupinu bohatých pohřbů
   soustředěných kolem pohřbu nejbohatšího (např. v Milavčích), což je chápáno jako pohřeb vůdce
   a jeho příbuzných, případně družiníků.

   V pozdní době bronzové a zejména pak v halštatu přibývá hrobů vybavených celými soupravami
   picích nádob, součástmi koňského postroje, případně součástmi vozu. Na základě těchto nálezů
   z bohatých hrobů si lze rovněž učinit představu o honosných pohřebních obřadech vysoce
   postavených osob.

   

   

   Literatura:

   Kytlicová, O. 1988: K sociální struktuře kultury popelnicových polí, PA 79/2, 342-398.

   Bouzek, J. 1997: Žízeň, mužský svaz, družinictví a pití bez obsluhy i s obsluhou, AR 49,
   323-326.