LEXIKOLOGIE 5

   

   Sémaziologicko-onomaziologická derivace

   ˙        již existující forma získává nový význam na základě souvislostí mezi denotáty -
   funkce onomaziologická, motivace sémaziologická

   ˙        změny významu

   *        metafora

   §         vnější podobnost denotátů - subjektivní

   §         aktuální - umělecká x uzuální - lexikální

   §         produktivní typy: pojmenování vlastností podle zvířat (osel, krysa), výrobků podle
   částí těla (čelisti kleští, jazyk u boty), výrobků podle zvířat, rostlin (koza ´tělocvičné
   nářadí´, list knihy), lidí podle výrobků (přezdívky: bidlo, špunt), částí těla podle rostlin,
   předmětů (mandle, lopatka)

   §         adjektiva (sladký hlas, hořká zkušenost), slovesa (štěbetat, plazit se o lidech)

   *        metonymie

   §         vnitřní souvislost denotátů (příčinná, časová, místní) - objektivní

   §         produktivní typy: pojmenování činnosti pro výsledek (ilustrace), místo (průjezd),
   dobu činnosti (žně); materiálu pro výrobek (koupit porcelán), nádoby pro obsah (vypít
   sklenici), instituce pro lidi (ministerstvo rozhodlo)

   §         kontextuální metonymie, např. pojmenování autora pro dílo (číst Jiráska), místa pro
   instituci, např. vládu (Moskva oznámila...)

   *        synekdocha

   §         název části pro celek - pars pro toto (nebyla tam ani noha)

   §         název celku pro část - totum pro parte (trhat rybíz)

   *        apelativizace proprií (lazar, sérionyma: adidasky ´trenýrky jakékoli značky´) x
   proprializace apelativ (Písek)

   *        specifikace - zužování významu (pivo - původně jakýkoli nápoj) x generalizace -
   rozšiřování významu (limonáda - původně jen s citrónovou příchutí)

   *        abstraktizace (jádro problému) x konkretizace (dělat hlouposti)

   *        pejorace - zhoršení (holomek - původně svobodný mladý muž) x meliorace - zlepšené
   (vůně - původně jakýkoli pach)