Zápis z prvního setkání týmu "Filmové Brno" 1. Petr Szczepanik: Shrnutí a upřesnění obecné koncepce projektu. Doplňující poznámky k metodologii (mírně upraveny oproti přednesenému vstupu): - Pozor na idealizaci avantgardy: částečnost, nedotaženost avantgardních projektů a jejich zneužití v poválečné době, z dnešního hlediska politicky nepřijatelná orientace. Nejde o to snažit se do částečně naplněných projektů nebo dokonce pouhých chimér projektovat současné estetické ideály, ale o to pochopit je jako součásti širších diskursů, které určovaly dobovou kulturu a ve své kompromisnosti mohou jako celek tvořit analogie k dnešním diskursům fungujícím v oblasti veřejné sféry, urbanismu, mediální sféry. - K tématu patří i neúspěchy, které je třeba zkoumat jako symptomy hlubších zákonitostí: srov. heslo "Brno, nové filmové město", které se objevilo v souvislosti s nerealizovanými ateliéry na výstavišti Hugo Fanty a spol. Elafilm. - Nejde o to projektovat do výzkumu patriotické ambice dělat z Brna kulturní centrum, kterým nebylo. Brno může posloužit spíše jako materiál pro "mikrohistorický" výzkum: jako signifikantní zrcadlo obecnějších a širších procesů, které se zde střetávají a protínají (tendence internacionální a nacionální, levicově-revoluční hnutí a státní kontrola, česká a německá kultura, avantgarda a sociálně-kritické "proletářské umění"...). Základní tezí mikrohistorie je, že místní omezenost problematiky umožní její komplexní a mnohostranné zpracování, které by nebylo možné při zahrnutí velkých celků. Internacionalismus funkcionalismu a filmové avantgardy dělal z Brna-perfierie Brno-součást mezinárodního řetězce modernistických aktivit. - Interdisciplinarita a intermedialita: Film jako součást širšího konceptu média: vedle např. fotografie, výpravného časopisu s exkluzivním designem, technické a kulturní výstavy, typografie a plakátová tvorba a v neposlední řadě i architektonických a urbanistických projektů. 2. Jaromír Blažejovský: rozšíření projektu na další časové období 60.--80. lét, především pak na otázky programové skladby kin. - Dílčí témata: historie filmového klubu v Brně a uplatnění 70mm formátu v brněnských kinech. - Doplňující téma: dějiny amatérského hnutí po 2. sv. válce. 3. Petr Szczepanik / Markéta Dvořáčková: rozšíření projektu na dějiny filmu ve Zlíně. - M. Dvořáčková: zjistí možnost zorganizování poznávací exkurze do Zlína. 4. Praktické a technické otázky organizace projektu - Nutnost rozdělit projekt do dílčích oblastí, které budou zpracovávat skupiny vedené vždy některým z pedagogů nebo doktorandů. - Koordinace skupiny pro orální historii: Jiří Voráč. - Koordinace skupiny pro dějiny filmové kultury od 60. do 80. let: Jaromír Blažejovský. - Založení katedrového archivu. Pro něj nutno zajistit metodologické příručky (první fáze: Zuzana Marhoulová, která vypracovala složky k otázkám souvisejícím s životem a dílem Fr. Kalivody). - Zpracování elektronických edic (cd) pramenů. - Webová stránka prezentující projekt veřejnosti a zpřístupňující některé z pramenů. - Vypracovat adresář a soubor kopií inventářů (s vyznačenými částmi fondů, které jsou důležité pro dané oblasti projektu a které již byly prozkoumány některým z účastníků projektu). První informace v této věci poskytla Z.Marhoulová. - Zakoupení digitálního fotoaparátu a digitálního zvukového nahrávače (bude zajištěno ze zdrojů katedry). - Informace o chystaném katedrovém sborníku, který bude sloužit k prezentaci prvních výstupů projektu (zveřejnění prací pedagogů, hostů, doktorandů i studentů magisterských či bakalářských programů). Uzávěrka: 30. dubna 2005. Editor: Pavel Skopal. - Nutnost vytipovat další pamětníky pro záznamy rozhovorů v rámci práce skupiny pro orální historii. - Markéta Dvořáčková: zpřístupní teoretickou literaturu k otázkám vztahů mezi modernitou, městem a filmem. 5. Hosté a spolupracovníci z dalších oborů - Jiří Voráč: zajistí spolupráci historiků Zbyňka Svitáka (pomocné vědy historické, otázky organizace a vedení archivu) a Miroslava Vaňka (metodologie orální historie). - Markéta Dvořáčková: Mgr. Kateřina Lopatová (redaktorka časopisu Architekt, Praha - kunsthistorička, zabývá se brněnskou architekturou), Mgr. Rostislav Koryčánek (architektonický časopis ERA 21, specializace na národnostní souvislosti moderní brněnské architektury a urbanismu ve 20. letech 20.století), Mgr. Jana Kostelecká (Centrum pro středoevropskou architekturu, Praha), Mgr. Tomáš Pospěch (historik fotografie). K projednání spolupráce zůstávají ještě: Ing. arch. Petr Pelčák (znalec brněnské architektury meziválečné doby), Ing. arch. Karel Havliš (FA VUT v Brně, Ateliér urbanismu). - Jaromír Blažejovský: Kontaktovat Otakara Vávru a zaznamenat jeho vzpomínky na brněnské působení. - Jaromír Blažejovský: Navázat kontakt s neoficiálním filmovým archivem v Brně. - Kamil Fila: Bude kontaktovat svou příbuznou, která je sběratelkou materiálů souvisejících mj. s nabídkou brněnských kin v průběhu několika minulých desetiletí. 6. Zuzana Marhoulová: informace o spolupráci s brněnskými archivy. - informace o nabídkách ke spolupráci ze strany historika Muzea města Brna Jindřicha Chatrného (možnost zpřístupnění dalších pozůstalostí, nabídka organizování výstavy k životu a dílu Fr. Kalivody). 7. Dokončené nebo rozpracované bakalářské a magisterské práce: - Zuzana Marhoulová: František Kalivoda -- organizátor brněnské avantgardy (magisters.). - Pavlína Švandová: Reflexe filmu v časopisu Index (magisters.). - Iva Gajdošíková: Filmová avantgarda v Brně (magisters.). - Irena Haladová: Dominik Morgenstern a raný film v Brně (bakalář.). - Alena Cyrková: Historie kina Lucerna v Brně (bakalář.). 8. Předběžné rozdělení dalších pracovních úkolů a témat (doplněno o informace získané od účastníků, kteří se ze setkání omluvili, ale účast potvrdili) - Jiří Voráč: Koordinace a metodologie práce skupiny pro orální historii. - Jaromír Blažejovský: Dějiny 70mm formátu v brněnských kinech. - Petr Szczepanik: Rozhlasová avantgarda (brněnské studio Radiojournalu) a zvuková kultura v Brně na přelomu 20. a 30. let. - Markéta Dvořáčková: Teorie vztahů město-modernita-film. - Marika Kupková: Architektura Brněnských kin 20.--30. let. - Pavlína Míčová: Propagace filmu - v tisku, reklamní plakáty, tištěné programy, orientace na určité publikum (konstrukce publika propagačním diskursem). - Pavel Skopal: Dějiny filmové recepce v Brně. - Zuzana Marhoulová: Pokračování práce o Fr. Kalivodovi ve světle nově získaných pramenů a informací. - Kamil Fila: Participace na práci skupiny pro orální historii; programy kin 60.--70. let. - Patrik Vacek: Historie filmového klubu v Brně. - Vít Vodvářka: Architektura Brněnských kin 20.--30. let (pod vedením M. Kupkové). - Lenka Křesťanová: Programový repertoár kin (vypracování pomocného úkolu). - Veronika Havlová: Sociální stratifikace publika. 9. Další pomocné úkoly pro studenty, kteří nepíší bakalářské ani magisterské práce - Další studenti zapsaní do předmětu, kteří nejsou v seznamu jmenováni, vypracují dílčí pomocné úkoly v podobě kompletních bibliografií veškerých textů týkajících se filmu z některého z následujících periodik, a to v době od jeho založení do roku 1939: Filmový kurýr, Film (včetně přílohy časopisu Film pod názvem Hollywood /1927 -- 1932/), Lidové noviny, Rovnost. - Součástí úkolu je pořízení kompletní dokumentace v podobě xerokopií všech těchto textů (možno pořídit též digitální fotografie - v blízké době bude katedrou zakoupen digitální fotoaparát, který bude možné zapůjčit). Náklady na pořízení kopií budou studentům plně uhrazeny po předložení účtenky. - Zde najdete soupis většiny filmových (nebo o filmu pšících) periodik včetně umístění v knihovnách ČR a signatur: http://is.muni.cz/el/1421/podzim2004/FAVc004/um/Casopisy.doc - Je nutné, aby byla dodržena přesná formální podoba bibliografických údajů dle návodu, který najdete zde: http://www.phil.muni.cz/fav/pravidla.html - Jednotlivé úkoly se liší náročností a rozsahem a rozděleny budou dle toho, kdo se první o dané periodikum přihlásí. V případě většího zájmu bude soupis periodik rozšířen.