Trvale udržitelný rozvoj Spolková vláda představila 14. 4. 2002 národní soubor opatření k trvale udržitelnému rozvoji. Má reagovat nejen na změny podnebí, nýbrž i na problémy s energií. Sází na obnovitelné zdroje energie: vítr, slunce, biomasu a bioplyn. Program "100.000 střech" podporuje fotovoltické systémy, daňově zvýhodněny jsou auto s obsahem válce 3 litry a nízkým podílem splodin a modrý anděl je nalepen na vozidlech ÖPNV (Veřejné místní dopravy osob). Ekologická daň má vytvořit pobídky pro ekologické technologie. Takové cíle znějí konkrétně.Není však moc důvodů významně si poklepávat na ramena. Konflikty zájmů mezi ekonomií a ekologií, konkurence energetických firem[1] a chybějící ekonomické pobídky pro ekologicky čisté inovace jsou překážkami pro tyto ambiciózní[2] plány. Rozpočtová pokladna zející prázdnotou činí contracting[3] privátními finančními institucemi o to nevyhnutelnější. Pro soukromé investice je však třeba mít tržně orientovaný koncept, jenž však nefunguje pouze prostřednictvím cenového mechanismu: příroda poskytuje své "služby" zdarma, chybí měřítko cen. Kde musí zasahovat politika, dochází často k rozhodnutím na úkor životního prostředí. Např. alternativy k atomové energii, o jejímž postupném nahrazování v Německu rozhodli, jsou zatím nejasné. Papírovými tygry, kteří nekoušou, je mnoho místních i globálních plánů. Heslo "trvale udržitelný" je často jen zástěrkou / fíkovým listem pro nezodpovědné jednání. Musíme akceptovat nevyhnutelný důsledek: Zvrat je možný jen díky uskrovňování. To není krok zpět, nýbrž krok vpřed -- k trvale životaschopné společnosti. ------------------------------- [1] něm. jen deverbativní substantivum od nabízet"nabízejících energie" -- bez firem, s energií jako první částí kompozita [2] raději německým slovem, ambiziös má nízkou frekvenci, daleko frekventovanější je Part. II. .... [3] Beim Anlagen-Contracting finanziert der Contractor die Anlage vor und bemißt das Entgelt an den dem Nutzer zur Verfügung gestellten Energiemengen.