Prezentace výsledků statistické analýzy o struktura výzkumné zprávy o prezentace výsledků jednotlivých statistických procedur Struktura výzkumné zprávy o název o abstrakt o úvod o metoda o výsledky o diskuse o závěr o seznam literatury o přílohy Název o měl by maximálně vystihovat obsah minimálním počtem slov o častá forma: obecnější první část názvu a za dvojtečkou upřesnění n Rodičovské chování v pohledu dospívajících a sebepercepce v dospělosti: prospektivní studie n Index životní spokojenosti LISIA: Test nástroje na datech českých seniorek Abstrakt o shrnutí obsahu článku o jeho cílem je umožnit případnému čtenáři rozhodnout se, zda bude článek číst o měl by obsahovat vymezení problému, metodu, shrnutí výsledků a závěry z nich plynoucí Úvod o měl by sdělovat, jaký problém je v článku řešen, na jakou otázku odpovídá a proč je důležité znát odpověď o dva různé postupy n nejprve vymezit výzkumný problém a pak shrnout, co je o něm dosud známo n opačný -- přehled toho, jak se vyvíjela teorie a na konci úvodu vyvodit problém Úvod o u diplomové práce je vhodné probrat podrobněji základní koncepty tématu o u časopiseckého článku obvykle postačí zmínit hlavní odkazy, úvod bývá obvykle stručný o úvod by měl (obvykle na závěr) vysvětlit, v čem je náš přístup nový, co náš výzkum má přinést Metoda o informace o tom, jak byl výzkum proveden o obvykle dále děleno na n Zkoumané osoby n Nástroje n Procedura (postup) Metoda o mělo by být zřejmé, o jaký typ výzkumu šlo -- experiment, kvaziexperiment, korelační studie, případová studie, metaanalýza atd. Metoda o důležité je vymezit populaci, kterou zkoumáme -- ovlivňuje to všechny závěry a interpretaci výsledků o pokud je použita kontrolní nebo srovnávací skupina -- vysvětlit, jak je vymezena Metoda o vzorek -- popsat postup výběru osob (zda šlo např. o prostý náhodný výběr, stratifikovaný náhodný výběr, kvótní výběr atd.) a počet osob ve vzorku o zvláště je nutné upozornit na nenáhodný (příležitostný) výběr o uvést všechna kritéria pro výběr (včetně vylučovacích) Metoda o uvádějí se charakteristiky vzorku -- obvykle demografické (pohlaví, věk, vzdělání...) a další, relevantní tématu studie o srovnání těchto charakteristik vzorku a populace může zvláště u nenáhodného výběru podpořit tvrzení o reprezentativnosti vzorku Metoda o nástroje -- jak měříme zvolené proměnné o důležitý je i název proměnné -- co nejpřesnější (vhodnější může být skór v IQ testu než inteligence) o pro použité nástroje uvést psychometrické charakteristiky pro zkoumanou populaci Metoda o procedura/postup -- popis, jak probíhalo měření (čas a místo sběru dat, kdo data sbíral, jaké instrukce zkoumané osoby dostaly atd.) o příp. zde bývá uveden postup analýzy dat (častěji přímo v části Výsledky) Výsledky o shrnutí toho, co jsme zjistili o obvykle obsahuje popisné statistiky a výsledky statistických testů o měli bychom uvést výsledky pouze těch testů, které mají vztah k výzkumné otázce o pokud máme důvod uvádět zdrojová data, pak je dáme do přílohy Výsledky o před prezentací vlastních výsledků je třeba uvést všechny problémy, které v průběhu sběru nastaly (někdy uváděno v části metoda) a které případně modifikovaly způsob analýzy dat Výsledky o hojně jsou zde užívány tabulky a grafy o měly by být jednotně značeny a číslovány (Tabulka 1, Tabulka 2 atd.; Graf 1, Graf 2...) a okomentovány výstižným popiskem Výsledky o v textu, kde na tabulky a grafy odkazujeme, bychom měli čtenáře upozornit, čeho si v nich má všímat, co je v nich důležité (nikoli pouze opsat jejich obsah) o je možno uvést pro jedno zjištění jak tabulku, tak graf Výsledky o grafy co nejjednodušší a zároveň informačně bohaté o pozor na zkreslení (hodnoty na osách) o tabulky přehledně -- jinak graficky vyznačit součty, stat. významné výsledky atd., zaokrouhlování na několik málo desetinných míst atd. Výsledky o při analýze dat platí obvykle zásada "méně je lépe" -- analýza dat by měla být jednoduchá a elegantní (i když někdy se složitým metodám nevyhneme) o výstupy a tabulky ze statistického programu je většinou nutné upravit Výsledky o u statistických testů je kromě hladiny významnosti (p) doporučováno uvádět rovněž tzv. effect size (velikost účinku) o místo bodových odhadů jsou vhodnější intervaly spolehlivosti (uvádět je i v grafech) Diskuse o začíná často shrnutím výsledků o vracíme se zde k výzkumné otázce a interpretujeme, co nám o ní řekly naše výsledky (a co neřekly) -- a proč o diskutují se zde omezení naší studie -- všechny námitky, které by mohli vznést oponenti, návrhy jak by mohl být výzkum proveden lépe atd. Diskuse o dále jsou zde uvedeny implikace našeho výzkumu o naše výsledky srovnáváme s výsledky předchozích studií a tak podporujeme jejich věrohodnost a zobecnitelnost Diskuse o někdy bývá diskuse spojena s výsledky n výhoda: výsledky jsou probírány přímo v příslušném kontextu a je jim tak možno lépe porozumět n nevýhoda: diskuse není plynulá, přerušována statistikou, tabulkami atd. Závěr o někdy chybí, nahrazuje ho poslední odstavec diskuse o krátké shrnutí hlavních závěrů studie Literatura o seznam literatury, obvykle abecedně řazený (v rámci jednoho autora pak podle data publikace) o podle citačního manuálu (různé časopisy a instituce mají obvykle svoje vlastní) o cílem je umožnit čtenáři najít zdrojový text Přílohy o dokumentace nástrojů (zvlášť pokud nejsou běžně dostupné, byly sestaveny pouze pro účel studie, jsou nové atd.) o zdrojová data (např. přepisy rozhovorů) Prezentace výsledků statistických procedur o deskriptivní statistiky -- pro parametry populace jsou jako zkratky užívána řecká písmena, pro statistiky vzorku latinka o pokud je údajů (např. průměrů a směrodatných odchylek, výsledků statistických testů) více, je vhodné uvést je do tabulky Deskriptivní statistiky o příklady tabulek deskriptivních statistik Kontingenční tabulky o uvést vždy počet osob o tabulka by měla být přehledná -- uvést jen jeden nebo dva druhy relativních četností o u Chí-kvadrátu se zapisuje jeho hodnota, počet stupňů volnosti a hladina významnosti n Chíkv.=18.65, df=4, p<0.010 Kontingenční tabulky o příklad kontingenční tabulky a výsledků testu Chí-kvadrát v tabulce: Chí-kvadrát o příklady výsledků testu Chí-kvadrát v textu článku: T-testy o uvádí se obvykle průměry, směrodatné odchylky a počty osob, příp. rozdíly mezi průměry (příp. intervaly spolehlivosti), u párových t-testů korelace o hodnota t, počet stupňů volnosti a hladina významnosti n Rozdíl mezi průměrným reakčním časem u sprinterů a vytrvalců byl statisticky významný (t=5.89; sv=60, p<0.05). T-testy o příklad výsledků t-testu v tabulce a v textu Analýza rozptylu o podobně jako u t-testů popisné statistiky o často jen hodnota F, v závorce za ním stupně volnosti a hladina významnosti, někdy i SS nebo MS; o u vícenásobných porovnání či pro post-hoc testy nutno uvést, o jaký test šlo (např. Wilksova lambda, Tukeyho test atd.) Analýza rozptylu o uvádět vždy směr efektu n např. Nízké dávky léku způsobily, že malé krysy usnuly ihned, zatímco velké krysy i s velkými dávkami léku zůstávaly vzhůru (F váha*dávka (2,31)=14.56, p<0.001) Analýza rozptylu o příklad výsledků analýzy rozptylu v textu článku: Korelace o uvádějí se dva údaje -- hodnota korelačního koeficientu (r) a hladina významnosti (p) o možno uvést v textu (pokud jde o několik málo korelací) n Korelace mezi prospěchem na střední škole a prospěchem na VŠ byla nízká (r=0.18, p<0.05) Korelace o nebo v tabulce -- buď jako korelační matici nebo jako přehled korelací jednoho souboru proměnných s dalším souborem o do tabulky se obvykle uvádějí jen hodnoty koeficientů, významnost se označí např. hvězdičkou a pod tabulku se uvedou vysvětlivky Korelace o příklad tabulky korelací: Další procedury o bude postupně probráno na přednáškách Literatura o Hendl: kapitola 15 o Wilkinson, L., & Task Force on Statistical Inference (1999). Statistical methods in psychology journals: Guidelines and explanations. American Psychologist, 54, 594-604. Literatura o ukázky výsledků procedur (v IS): n Parker, J. D. A., Austin, E. J., Hogan, M. J., Wood, L. M., & Bond, B. J. (2005). Alexithymia and academic success: Examining the transition from high school to university. Personality and Individual Differences, 38, 1257-1267. n Samuels J., Bienvenu O.J., Cullen B., Costa P.T. Jr, Eaton W.W., Nestadt G. (2004). Personality dimensions and criminal arrest. Comprehensive Psychiatry, 45, 275-280. n Miles, D.E., Johnson, G. (2003). Aggressive Driving Behaviors: are there psychological and attitudinal predictors? Transportation Research Part F: Traffic Psychology and Behaviour, 6(2), 147-161.