Výzkumný projekt Název diplomové práce: Vedoucí DP: Další konzultanti: Předpokládaný oponent: Předpokládaný termín odevzdání DP: 1. Úvod Úvod by měl obsahovat obecné nastínění výzkumného tématu; vymezení klíčových pojmů; shrnutí stavu poznání problému; vymezení nezodpovězených otázek, které bude projekt řešit; obecný metodologický přístup k problému, který jste si zvolili (kvalitativní/kvantitativní, exploratorní/konfirmatorní či jejich kombinace atd.). Cílem není podat přehled veškeré literatury, která se vaším tématem zabývá a poznatků v ní uvedených, ale spíš vysvětlit a obhájit vámi zvolený výzkumný problém. Pro naše účely postačí jen velice stručně (max. 1-2 strany), jinak jde samozřejmě o základ "teoretické" části diplomové práce. 1a. Cíl výzkumu Úvod by měl končit jasnou formulací cíle výzkumu a hypotéz či předpokladů, které jste vyvodili na základě studia literatury a chystáte se je v diplomové práci ověřovat. 1b. Hypotézy V oznamovací, nikoli tázací formě, v přítomném čase. 2. Metoda Účelem části Metoda ve výzkumných zprávách je popsat zkoumané subjekty, použité postupy a nástroje takovým způsobem, aby kterýkoli jiný výzkumník byl schopen podle tohoto popisu vaši studii replikovat. Tuto část projektu můžete posléze po nějakých úpravách (skutečný počet zkoumaných osob, změna budoucího času v minulý atp.) rovnou použít v diplomové práci. 2a. Výzkumný design Popis výzkumného plánu by měl podrobněji rozvést metodologický přístup, který jste pro svůj problém zvolili. Půjde o experiment či kvaziexperiment, korelační studii, srovnávací studii...? Dále by měl obsahovat seznam proměnných, jejich rozdělení na závislé/nezávislé (jde-li o experiment či kvaziexperiment), úroveň měření proměnných. 2b. Zkoumané osoby a postup při sběru dat Zde je nutno vymezit cílovou populaci, předpokládanou velikost vzorku a způsob jeho výběru, případně kritéria pro zařazení osob do vzorku atd. Popište také předpokládaný postup při sběru dat -- např. kde se bude odehrávat, v jaké formě -- elektronicky či klasicky, kdo bude administrovat testové metody, zda budou respondenti nějak odměněni nebo jinak motivováni, jaký bude interval mezi případným opakovaným měřením atd. -- podle konkrétního designu. 2c. Nástroje Popište všechny nástroje -- dotazníky, testy, podnětové materiály, které použijete (či jste už použili) při sběru dat. Jde-li o již vytvořené a používané metody, ověřte si, zda máte k dispozi manuál, údaje o psychometrických vlastnostech metody, české či jiné normy. Popište rovněž, jak např. z jednotlivých položek vytvoříte škály, indexy atd. 2d. Analýza dat a očekávané výsledky Pro náš předmět klíčová část projektu a proto se ji snažte vypracovat co nejpečlivěji. Není samozřejmě vždycky dopředu možné odhadnout, jaké metody analýzy dat budou nakonec použity na konkrétní data, můžete však nastínit i různé varianty. Pomoci vám mohou nejen vaše poznatky ze stastitiky, ale také literatura k vašemu problému -- pokud již někdo publikoval studii s podobným designem jako je váš výzkum, můžete se inspirovat i co do aplikovaných statistických procedur. Máte-li v předchozích oddílech tohoto projektu jasně formulované hypotézy či předpoklady a vymezené jednotlivé proměnné, pomůže vám to i při strukturování popisu analýzy dat. Pro každou hypotézu popište navrhované statistické postupy a také to, jak bude vypadat očekávaný výsledek, pokud vaše hypotéza platí. Příklady: 1) Hypotéza 3 o vlivu věku pacientů a vnímané sociální opory na jejich pocit subjektivní pohody: Pacienti budou podle jejich věku rozděleni na mladé (0-30 let), středního věku (31-60) a starší (nad 60); a na základě jejich celkového skóru v dotazníku sociální pohody na dvě stejně velké skupiny (rozdělení bude provedeno podle hodnoty mediánu) -- na osoby s nižší a vyšší mírou sociální opory. U těchto skupin porovnáme průměry v úrovni subjektivní pohody. Vliv uvedených dvou proměnných na úroveň subjektivní pohody bude testován pomocí faktoriální analýzy rozptylu (3x2 ANOVA). Pokud platí hypotéza 3, bude průkazný hlavní efekt pro sociální oporu, neprůkazný hlavní efekt pro věk a průkazná interakce mezi těmito faktory. Pacienti s vyšší mírou sociální opory budou vykazovat vyšší úroveň pohody než pacienti s nižší mírou sociální opory. Největší rozdíly mezi pacienty s vyšší a nižší mírou sociální opory budou ve věkové skupině nad 60 let. 2) Hypotéza 5 o vlivu osobnostních proměnných na míru optimismu: Vliv pěti osobnostních proměnných měřených inventářem NEO-FFI na míru optimismu bude ověřován pomocí mnohonásobné regresní analýzy. Osobnostní proměnné do ní vstoupí jako prediktory, optimismus bude závislou proměnnou. Pokud se hypotéza potvrdí, nejsilnějšími prediktory optimismu budou neuroticismus (negativní vztah) a extraverze (pozitivní vztah), středně silným prediktorem otevřenost (pozitivní vztah). 2f. Časový rozvrh Předpokládané termíny pro - přípravu materiálů (kopírování dotazníků atd.): - přípravu sběru dat (získání souhlasu etické komise, nábor respondentů atd.): - začátek a konec sběru dat: - vkládání dat (lze i průběžně zároveň se sběrem dat) a předběžné zpracování dat (vytvoření škál a indexů, vyčištění dat): - analýzu dat (konkrétně ve které hodině našeho předmětu): - zpracování výsledků: