Svědkové Jehovovi Seminární práce -- Křesťanství II Vypracovala: Jana Zlámalová 16. dubna 2005 Ústav religionistiky, FF MU Brno 1 Historie Charles Taze Russell (1852 -- 1916), narozen v Pittsburgu a vychováván v presbyteriánské víře, se v mládí ztotožňoval s názory adventistického proudu Půlnoční křik (The Midnight Cry). Do svého pozdějšího učení převzal od této skupiny ideu smrtelnosti duše a neexistence věčných muk. Ve 22 letech s pomocí Bible vypočítal datum konce světa a rokem 1914 měla započít tisíciletá vláda Ježíše Krista. Touto myšlenkou si postupně získával stále větší množství příznivců a vytváří náboženskou společnost Vážní badatelé Bible, jež do roku 1909 sídlila v Pittsburgu a následně její ústředí bylo přestěhováno do Brooklynu v New Yorku. V 1914 se tato společnost přejmenovala na Mezinárodní společnost badatelů Bible (International Bible Students Association). Společně s M. H. Barbourem začíná v letech 1879 vydávat časopis Siónská Strážná věž a posel Kristovi přítomnosti (Zion's Watch Tower and Herald of Christ's Presence). Od roku 1884 začal Ch. T. Russell tento časopis vydávat samostatně a při této příležitosti změnil jeho jméno na Strážná věž hlásající Jehovovo království (The Watch Tower Announcing Jehova's Kingdom). Do počátků hnutí Svědků Jehovových také spadá založení Traktátní společnosti Siónské strážní věže (Zion's Watch Tower Tract Society) v roce 1881. Mezi další významné Russellovy počiny , na nichž se zakládá učení Svědků Jehovových patří sepsání šestisvazkového díla Studie o Písmu (Studies in The Scriptures).[1] Ch. T. Russell zemřel v roce 1916 a po jeho smrti na post presidenta hnutí nastoupil Joseph Franklin Rutherford (1869 -- 1942). Jedním z jeho největších přínosů pro hnutí Svědků Jehovových bylo zavedení pevných organizačních pravidel a upevnění vnitřního řádu, postupně odstraňoval slavení nejrůznějších svátků a tradic (Vánoce, Velikonoce, zdravení vlajky, narozeniny atd.). Rutherford nese také hlavní podíl na změně názvu, pod nimž je hnutí známo do současnosti, neboť v 1931 se společnost Mezinárodních badatelů Bible přejmenovala na Svědky Jehovovi (Jehova's Witnesses) na základě biblických slov ",Jste mojí svědkové,` pravil."[2] a přepisu božího jména ve Starém zákoně, kde se vyskytuje v podobě Tetragrammattonu JHVH, jež se v originále z úcty nevyslovuje a je nahrazován oslovením Adonai a v českém překladu uváděn jako Hospodin. Mezi literární počiny Rutherforda lze řadit knihu Ukončené tajemství (The Finish Mystery) z roku 1917 a knihu Miliony nyní žijících nikdy nezemřou, kde datum konce světa stanovuje na rok 1925. J. F. Rutherford provedl také Svědky Jehovovi nepříznivým obdobím za druhé světové války. Svědky Jehovovi[3] začala NSDAP pronásledovat již v roce 1933. Reakci J. F. Rutherforda na pálení materiálů a zatýkání německých členů představovaly nejdříve smířlivé dopisy adresované A. Hitlerovi, avšak s postupem času jeho výzvy na zastavení pronásledování nabývaly stále větší kritičnost a ztrácely snahu o smír. Mimo nově zavedený zákaz nástupu vojenské služby J. F. Rutherford vyhlásil v roce 1935 též zákaz zdravení vlajky, což vyvolalo nevraživost i v zemích neovládaných totalitními režimy a v průběhu války byli Svědkové Jehovovi pronásledováni i ve státech jako například USA, Kanada, Austrálie atd. z důvodu odmítnutí nástupu vojenské služby a pozdravení vlajky. Jako jedni z prvních byli do pracovních táborů posíláni příslušníci Svědků Jehovových a to již od roku 1934. O tři léta později začal také jejich transport do koncentračních táborů, kde byli označováni fialovými trojúhelníky a později fialovou páskou. Dohromady za druhé světové války bylo v Německu zatčeno 6 262 Svědků Jehovových a téměř třetina z nich byla vězněna a zemřela v koncentračních táborech. V roce 1942 J. F. Rutherford umírá a nahrazuje ho Nathan Homer Knorr (1905 - 1977), jemuž se podařilo pozvednout hnutí z poválečné krize a přispěl k propracování propagace učení mezi veřejnost. 1943 vznikla pětiměsíční škola Gilead s účelem vzdělávat misionáře a také se zakládá týdenní Teokratická škola kazatelské služby. Za Knorrovi éry začíná v 1950 vycházet překlad Bible vytvořený Svědky Jehovovými nazvaný Překlad nového světa svatých Písem. V letech 1975 až 1980 proběhla reorganizace hnutí jako důsledek rozčarování po neuskutečněném ohlašovaném konci světa. V rámci těchto změn ve vedení muselo odstoupit několik členů z vysoce postavených míst a vzniklo šest výborů vedoucího sboru (výbor předsedajícího, redakční výbor, vyučovací výbor, služební výbor, vydavatelský výbor, personální výbor). Od proběhnutí těchto změn až do současnosti se počet členů vedoucího sboru ustálil na čísle deset, přičemž místa vedoucího sboru zastávají tzv. pomazaní křesťané[4]. Frederick W. Franz se ujal funkce ředitele po smrti N. H. Knorra v roce 1977. Za období jeho úřadu hnutí zažilo největší nárůst členů. Pozornost se stále zaměřovala na propracovávání systému celoživotního proškolování v kazatelské činnosti a na misijní činnost samotnou. V současnosti post presidenta Svědků Jehovových zastává od roku 1992 Milton G. Henschel. 2 Nauka Svědkové Jehovovi se nepovažují za křesťany a na místo toho své hnutí prohlašují za univerzální boží náboženství, které jako jediné zná pravé jméno boha a jeho plány. Proto si také k ostatním náboženským společenstvím vytvářejí odstup a nazývají je náboženskými sektami. Víra Svědků Jehovových v Ježíše Krista se zakládá na odmítání jeho božství a jeho postavení jako božího syna, jak je běžně chápán křesťany a to je také důvod, proč se Svědkové neřadí mezi křesťanské církve a to jak pojetím z vnější tak i vlastním chápáním. Ježíš je v jejich učení pojímán jako duchovní bytost, která se přenesením dostala na Zem v podobě člověka. Konkrétně je v osobě Ježíše Krista viděna postava archanděla Michaela . Mimo jiné také odmítají božství Ducha svatého, neuznávají Svatou trojici a tedy jejich víra obsahuje silný monotheismus. Za jeden z nejzákladnějších bodů, na němž je učení Svědků Jehovových vystavěno, je považována víra v blízký konec světa spojený s apokalyptickou bitvou, po niž Ježíš Kristus převezme vládu do svých rukou a společně s ním bude z nebe vládnout 144 000 prvních Svědků Jehovových, (tím je míněna generace pamatující rok 1914) a zbylí stoupenci hnutí budou žít v ráji vytvořeném na Zemi. Ti se budou podobat ovcím a v ráji, kde budou trávit čas nebude smrt, nemoci a další strasti tohoto světa. "Odpůrci Svědků Jehovových" (to znamená všichni mimo hnutí) budou při souboji poraženi a zatraceni. Konec světa byl postupně vypočítáván na několik rozličných roků. Jako první takovýto rok se považoval 1914, dále se armagedon odsouval na 1915, 1918, 1925, 1975. V současnosti se upouští od přesnějšího data konce světa. Rok 1914 je chápán jako počátek nového období, v němž byl Ježíš dosazen do vladařského úřadu a při té příležitosti svrhl na Zem Satana, což je dokazováno všemi tragickými událostmi, které se od tohoto okamžiku odehrály. Nyní je očekávána apokalyptická bitva a nastolení pozemského ráje. K dalším dogmatům Svědků Jehovových patří prohlášení o smrti Ježíše Krista. Ten nezemřel na kříži, ale u kůlu. Kříž je na místo toho označován za pohanský falický symbol. Odmítá se také víra v peklo, posmrtná muka a nesmrtelnost duše. Jediná možnost, jak zachránit svojí duši před zatracením spočívá v přijetí nauky Svědků a v jejím aktivním šíření. 3 Organizace a každodenní život Život a učení je z velké míry (jak již napovídá i původní označení hnutí -- Vážní badatelé Bible) založen na studiu Bible, přičemž je používán překlad vycházející od roku 1950 a nazvaný Překlad nového světa svatých Písem, jež je upraven pro potřeby nauky (např.: používá se boží jméno Jehova, není rozlišován Starý a Nový zákon atd.). Jak významnou roli hraje Písmo pro Svědky Jehovovi je možné nalézt též v tvrzení, že každé slovo nauky lze obhájit a vysvětlit na základě Bible. Studium této nejdůležitější knihy také spadá do každodenních povinností člena hnutí, zde se klade důraz jak na studium při společných setkáních tak i na individuální četbu. Uvádí se ale také, že samotné studium Bible nestačí ke spasení duše před zatracením a záchranu je nutné hledat v pomoci těch, kteří se odevzdali Jehovovi a přijali jeho ducha. Tito lidé tvoří řídící sbor. Překlad nového světa svatých Písem nepředstavuje jediné literární dílo určené ke studiu a nezbytné pro pochopení nauky. Podstatná část času se věnuje čtení a studiu dvou časopisů, jež jsou vydávány, překládány a tisknuty v ústředí hnutí v Brooklynu v New Yorku. Časopis Strážná věž (The Watch Tower) je vydáván od roku 1879, kdy jeho podoba představovala osmistránkový měsíčník a od roku 1892 se změnila periodicita i rozsah časopisu na 32 stran a Strážná věž začala vycházet s čtrnáctidenní pravidelností. V současné době se tiskne v 111 jazycích s nákladem 15 570 000 výtisků.[5] Náplň časopisu činí zprávy o světových událostech, jež předznamenávají blízký příchod božího království a povzbuzuje víru v Ježíše Krista. Probuďte se! (Awake!) dříve vydáván pod jmény Zlatý věk a později Útěcha a v roce 1946 přejmenován na, do současnosti používaný titul, Probuďte se!. Jeho náklad zahrnuje 13 110 000 výtisků v 67 jazycích.[6] Cílem tohoto časopisu je sloužit celé rodině, informovat o událostech ve světě a stejně jako Strážná věž podporovat víru v blížící se boží království. Obě tyto periodika slouží jak pro samotné hnutí, kde představují materiál určený ke studiu a jako zdroj informací o světě a blízkém příchodu armagedonu, plní také roli propagačního materiálu v misijní činnosti. K dalším významným tiskovinám určujícím směr víry patří množství letáků, knih, brožur atd. distribuovaných z Brooklynské centrály či kniha Ch. T. Russella Studie o Písmu. Významnou funkci v běžném životě také zastává interní bulletin Naše služba království. Jak již bylo řečeno, od roku 1909 sídlí centrála Svědků v New Yorském Brooklynu a hnutí je tedy z tohoto bodu řízeno centralisticky a to doživotně voleným presidentem a řídícím sborem, jež dohlíží nad Biblickou a traktátní společností Strážné věže (The Watch Tower Bible and Tract Society). Tato společnost, řídící sbor a celé New Yorské ústředí má funkci jediného zprostředkovatele mezi bohem a lidmi a tedy jedině výroky proudící z Brooklynu jsou platné a pro učení Svědků Jehovových závazné. Nezanedbatelnou (a pro okolní veřejnost snad také nejviditelnější) součástí života členů hnutí tvoří kazatelská a misijní činnost. Touto polní misií "dům od domu" jsou povinni všichni Svědkové, neboť aktivní přispívání k šíření nauky zajišťuje život v budoucím ráji. Čas, který je věnován výkonu této služby je kontrolován a musí být naplněn určený počet hodin. Při misii "dům od domu" jsou nabízeny jak časopisy Strážná věž a Probuďte se!, tak i knihy vysvětlující základní ideje učení (např.: kniha Poznání). Důraz se také klade na mluvené slovo. Pro dobrý výkon misie prochází každý člen celoživotním proškolováním, kde se vzdělává například v Teokratické škole nebo Škole služby království (založena 1984). Život Svědků Jehovových je určován přesně stanovenými pravidly a množstvím zákazů, ty se týkají například zákazu slavení mnoha svátků (Vánoce, Velikonoce, narozeniny, jmeniny atd.), zákazu účasti na akcích konaných okolní společností (mimoškolní akce, charita, politické volby -- a to jak účast aktivní tak i účast pasivní - atd.) a zákaz vzdávání úcty vlajce či hymně. Často diskutovatelnou otázkou je odmítání nástupu vojenské služby a odmítání transfuze (viz níže). Do roku 1996 nebylo dovoleno nastoupit povinnou vojenskou službu ani náhradní civilní službu. Od uvedeného data je náhradní civilní služba povolena. Zákaz účasti na svátcích je zdůvodňován jejich pohanským aspektem a odmítání účasti na politických a charitativních podnicích se vysvětluje tvrzením, že je zbytečné se snažit o záchranu světa, který má propadnout zatracení. Jsou-li pravidla určující život v hnutí porušována, vedení se rozhodne takovéhoto narušitele vyloučit. Tehdy se jedinec stává odpadlíkem, což pro něj představuje tragickou a těžce příjímanou skutečnost z důvodu toho, že ztrácí jediné útočiště a záchranu před zničením v apokalyptické bitvě, neboť jedině příslušnost k Svědkům Jehovovým poskytuje jistotu spásy a slib rajského žití. V každodenním životě se exkomunikace projevuje naprostým přerušením všech vztahů s odpadlíkem a to i v rámci rodiny a nejbližšího okruhu přátel.[7] Památka poslední večeře je jediným slaveným svátkem připomínající Kristovu smrt. Datum konání vyhlašuje vedení hnutí a každý člen je povinen účastí. Kromě této slavnosti se komunita schází pravidelně každý týden k nedělnímu shromáždění, kde se čas věnuje výkladu a studiu témat rozebíraných ve Strážné věži a společné motlitbě. Dále se konají pětkrát do týdne společné schůzky dělící se na: 1. schůzky pro veřejnost -- je rozebíráno určité biblické téma 2. studium Strážné věže 3. Teokratická kazatelská škola -- podporuje a zlepšuje kazatelské dovednosti 4. Služební schůzka -- představení a seznámení s novými materiály pro šíření mezi veřejností 5. Shromáždění pro knižní studium -- konají se v menších skupinách (soukromé byty) 4 Problematika transfuze Nejspíše nejvíce diskutovaným a kritizovaným bodem učení Svědků Jehovových okolním světem představuje odmítání transfuze a nebo přesněji odmítání přijetí krve v jakékoliv podobě (transfuze, plazma, koncentrát červených krvinek, bílé krvinky, krevní destičky). K zabránění příjmu krve v kterékoliv situaci slouží Svědkům dokument zvaný Žádnou krev, jež při sobě neustále nosí a v němž uvádějí svoje přání nepřijít do kontaktu s cizí krví. Za porušení tohoto pravidla do roku 2000 hrozila každému členovi exkomunikace a jak již bylo zmíněno tedy i katastrofické důsledky v podobě zatracení. Od června 2000 vedení rozhodlo, že při překročení zákazu transfuze již nebude následovat vyloučení. Přesto na jedince v takovéto situaci bude pohlíženo jako na někoho, kdo se odchýlil od svého učení, ale po upřímném pokání nemusí ztratit naději ve spásu své duše. Původ spojený s příkazem odmítání krve se nalézá v Bibli[8], kde je zakázáno požívat krev, jež představuje živou bytost a na základě této skutečnosti je odmítána krev i v podobě transfuze. Postupně ale společnost Strážná věž dovoluje příjímat frakce výše zmíněných krevních složek. Za změnu v nauce a povolení příjímat krev bez následných trestů exkomunikací bojuje celosvětová organizace Spojenectví Svědků Jehovových za reformu v otázce krve. 5 Svědkové Jehovovi v České republice Náboženská společnost Svědkové Jehovovi v České republice v současné době zaujímá čtvrté místo[9] nejvíce zastoupené církve v ČR.[10] Z celkového počtu 3,3 milionů (tj. téměř jedna třetina) obyvatel České republiky hlásících se k náboženskému vyznání udalo 23 162 dotazovaných v roce 2001 jako svoji víru učení Svědků Jehovových. Ti od posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991, kdy se k tomuto hnutí přihlásilo 14 575 osob, zaznamenali nárůst členů až o 58,9%. Početnost a úspěšnost Svědků Jehovových v České republice pramení z jejich dlouhodobého působení na území tohoto státu, neboť Svědkové Jehovovi svoji nauku šířili již od dob první republiky. Po druhé světové válce a nástupu totalitního režimu ve formě komunismu po roce 1948 upadli do nelegality, ale přesto patřili k jedné z nejméně pronásledovaných náboženských skupin a jejich tajné scházení bylo tolerováno. Proto Svědkové Jehovovi po roce 1989 začali své šíření mezi veřejnost s dosti silnou členskou základnou. V roce 1993 Svědkové Jehovovi začali v České republice usilovat o státní registraci. Způsob, jimž bylo registrace dosaženo, se stal kontroverzním bodem kritiky jak z vnější strany tak i od samotného hnutí, neboť při zodpovídání otázky Ministerstva kultury ČR, položené v rámci registrace, zda členové Svědků Jehovových brání podstoupení krevní transfuze jak v případě vlastní potřeby tak i v případě potřeby svých dětí a zda učení Svědků Jehovových zakazuje nastoupit vojenskou službu. Hnutí tato tvrzení popřela a vyjádřila se v tom smyslu, že nic takového neučí. Prohlášení s tímto obsahem vyvolalo znepokojení a v dodatečném vysvětlení vydaném Svědky Jehovovými se uvádí, že Náboženská společnost Svědků Jehovových v České republice žádné z těchto tvrzení neučí, ale pouze šíří boží učení, jež obsahuje i tyto body. 6 Seznam použité literatury FILIPI, P. Křesťanstvo: Historie, statistika, charakteristika křesťanských církví. [online]. Masarykova univerzita v Brně, Brno [2005]. [cit. 14. dubna 2005]. Autorizovaným přístupem dostupné na: http://www.ics.muni.cz/cgi-tin/k6-spn. (Podle vydání: Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury 2001). FUNKE, K. et all. Malý slovník sekt: Sekty a nová náboženská hnutí v kontextu tradičních církví. [online]. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří [2004]. [cit. 14. dubna 2005]. Autorizovaným přístupem dostupné na: http://www.knihovna.braillnet.cz. (Podle vydání: Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1998). MURRER, G. Et al. Encyklopedie náboženství. [online]. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří [2004]. [cit. 14. dubna 2005]. Autorizovaným přístupem dostupné na: http://www.knihovna.braillnet.cz. (Podle vydání: Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství 1997). NOVOTNÝ, T. et al. Základní orientace v nových náboženských směrech. [online]. Oliva, Praha [2005]. [cit. 14. dubna 2005]. Autorizovaným přístupem dostupné na: http://www.knihovna.braillnet.cz. (Podle vydání: Praha: Oliva 1994). PROFANT, V. -- KOZÁK, L. Svědkové Jehovovi. [online]. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: < http://sweb.cz/vit.p/streva/svedkove.htmln>. ŠTAMPACH, O. Sekty a nová náboženská hnutí: Naděje a rizika. [online]. Oliva, Praha [2005]. [cit. 14. dubna 2005]. Autorizovaným přístupem dostupné na: http://www.knihovna.braillnet.cz. (Podle vydání: Praha: Oliva 1994). VELECHOVSKÝ, P. Svědkové Jehovovi a 2. světová válka: Fialové trojúhelníky.[Dingir online]. 1999, roč. 4 [cit. 14. dubna 2005] Dostupné z: < http://www.dingir.cz/dingir/1999_4/clanky/D1999_4_04.html>. CPONS -- Svědkové Jehovovi. [online]. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: < http://www2.webpark.cz/cpons/sj.htm >. Krev, která opravdu zachraňuje životy. [online[. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: http://www.watchtower.org/languages/czech/library/hb/article_05.htm. Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky. [online]. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04>. Nové světlo v otázce krve. [online]. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: < http://www.krev.info/>. Svědci Jehovovi a transfuze. [online]. [cit. 14. dubna 2005]. Dostupné z: < http://homeopatie.zapisnik.cz/clanky/svedci.htm>. ------------------------------- [1] Studie o Písmu mohou být v některých případech také uváděny jako dílo sedmisvazkové. Tento rozpor je způsoben skutečností, že Ch. T. Russell za svého života vydal pouze prvních šest svazků a sedmý byl uveřejněn až po jeho smrti. [2] Izaiáš 43:10 [3] Do roku 1931 v Německu známí pod označením Ernste Bibelforscher (Vážní badatelé Bible). [4] Dle učení Svědků Jehovových se v rámci hnutí vytvářejí dvě skupiny - 1. pomazaní křesťané -- budou vládnout společně s Kristem, 2. ovce -- budou žít v ráji ustanoveném na Zemi po skončení bitvy armagedon. [5] Údaje uvedeny v ročence Svědků Jehovových ze srpna 1992. [6] Údaje uvedeny v ročence Svědků Jehovových ze srpna 1992. [7] Údaje z roku 1994 uvádějí, že každým rokem je celosvětově vyloučeno přibližně 40 000 Svědků Jehovových (tj. 1% členů celého hnutí). [8] 1. Mojžíšova 9:3, 6; Skutky 15:28, 29 [9] Mezi první tři nejrozšířenější církve se řadí římskokatolická církev, českobratrská evangelická církev a československá husitská církev. [10] Tyto i všechna následující data jsou převzata ze statistik Českého statistického úřadu získaných při sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v letech 1991 a 2001.