Etelä-Pohjanmaan murre

   Tímto nářečím se mluví na jih a východ od Vaasy. Nářečí je velmi kompaktní.

   

   Západní prvky jihopohjalského nářečí

   Namísto d je r:  pata : parat

   

   Namísto ts je tt bez střídání stupňů: mettä : mettän

   

    Na začátku slova může být skupina souhlásek f nevyjímaje: frouva, varis kraakuu

   

   Pohjalské prvky

    Konsonant h mezi dvěma vokály koncové slabiky kmene (1) a u illativu (2) se zachoval.
   Analogicky je vložen mezi vokály i v pasívu (3):

   

   (1) portahat (portaat), venehillä (veneillä)

   (2) kouluhun (kouluun)

   (3) saarahan (saadaan).

   

    Velmi běžný je šva-vokál: jalaka, lehemä, vanaha, silimä. K tomu se váže též zvláštní
   střídání stupňů (jen u slov se zadními samohláskami): jalaka : jalaat, pelko : peloot.

   

   Namísto obvyklých skupin samohlásek ea, eä, oa a öä stojí ia, iä, ua, yä: hopia, pimiä, huonua
   maitua.

   Jihopohjalské prvky

   Neprobíhá geminace konsonantů.

   

    Hláska s na konci slova se mění na h: kirkah vesi, miäh lähtöö, kirvehvarsi.

   

    Diftongy s koncovým vokálem i se v jiné slabice než v první (aita) narovnávají:

   pohojalaanen, annoon, maksaas, huonoosta.

   

   Východní nářeční prvky

    Kmen ve tvaru 3. osoby sg. e-kmenových sloves  končí na -O: tuloo (tulee), menöö (menee).

   

   Střední a severní pohjalské nářečí

   Těmito nářečími se mluví mezi Vaasou a Kemi. Střední nářečí je rozšířené v oblasti jižně od
   Raahe, severní zase od něj na sever. Přestože tato nářečí patří do západní skupiny, obsahují
   množství východních, hlavně savoských prvků.

   

    Střídání stupňů u souhlásky t je stejné jako ve východních nářečích: ve slabém stupni ji
   nahrazuje j nebo v nebo mizí úplně: teh'ä, saje, sovassa.

   

    Skupinu ts nahrazuje tt (Z) nebo ht (V).

   

    Skupiny lk a rk se střídají buď s lij a rij (Z), nebo s l a r (V):             nälkä :
   nälijän / nälän

                                                                                                            
   härkä : härijän / härän

    Na předělu slov a morfémů dochází k asimilaci souhlásek ve skupinách tk a tp: kk a pp.

    Oom minä tehenykki. Em muistanup puhua. Annakko...?

   

    V otázkách ve 2. os. sg. u sloves olla a tulla se následné zájmeno sinä zkracuje až na jakýsi
   sufix:

                           Ookkona Oulusta? Tuuko nää?

   

   Obecná geminace je naprosto běžná:    kallaa, sattaa, kevväällä.

   

   Stejně tak i šva-vokál:                          jalaka, kylymä talavi-ilima.

   

    Skupiny samohlásek eA a OA nahrazuje iA a UA:

               korkia, putuaa.

   

   Peräpohjalaiset murteet

    Těmito nářečímí se mluví ve finském Laponsku, tedy severně od Botnického zálivu (od Kemi).
   Nářečí je podobné jazyku meänkieli Finů ze švédské strany řeky Tornio a kvenštině ze severního
   břehu Finmarky. Také tato nářečí počítáme k západní skupině, přestože obsahují mnoho prvků ze
   Savo v důsledku dlouhodobých migrací.

   

    Při střídání stupňů se chová hláska t jako ve východních nářečích: buď zmizí, nebo je
   nahrazena v či j.

   

    Gemináta tt, náhrada za ts, se při střídání nezkracuje.

   

   Obecná geminace má výskyt téměř všude.

   

    Původní hláska h mezi koncovými vokály kmene a na začátku illativu: talohon. Někdy dochází k
   metatezi (talhoon) a někdy k následnému zkrácení (talhon).

   

   Šva-vokál se může i nemusí objevit.

   

   Zadnopohjalské speciality

    Gemináty nn, mm, ll a rr se zkracují po dlouhém vokálu či diftongu (je to vlastně opačný
   proces procesu obecné geminace) a na rozhraní druhé a třetí slabiky a slabik dalších:

               pääle, meilä, suuremat

   

    Souhláska v se vytrácí v případě, že má v okolí samohlásku A:           sau, Roaniemi, hyä,
   kua.

   

    Koncovka 3. os. sg. za znakem minulého času a kondicionálu je pouhé t (nikoli -vAt):

                                                                                      het annoit

    Tato koncovka může s  konsonantem následujícího slova či morfému asimilovat:

                                                                                      pojat
   osasik kertoa

   

    Zájmena minä a sinä jsou obvykle ve tvaru mi(e), si(e); zájmena me, te a he ve tvaru met,
   tet, het.