ZÁKLADY
FILMOVÉ TECHNIKY
Anna Batistová
batistov@phil.muni.cz
PROČ TENTO KURS?
,,You may or may not enjoy getting your hands
dirty in order to find out how a three-blade
shutter or a ´Maltese cross´ mechanism works,
but there is no doubt that cinema is primarily a
mechanical process, and we must understand
its rudiments if we do not want our knowledge to
be left suspended in an abstract reality, halfway
between philosophical speculation and a priori
judgment."
Paolo Cherchi Usai: Silent Cinema: An
Introduction. London: BFI, 2003, s. 96.
PŘEDPOKLÁDANÉ ZNALOSTI
a DOVEDNOSTI
ˇ Přehled v obecných dějinách
kinematografie
ˇ Středoškolské znalosti fyziky a chemie
ˇ Alespoň pasivní znalost angličtiny (četba)
TÉMATA KURSU
ˇ Dějiny filmové techniky a technologie
­ Filmové materiály
­ Kamera a natáčení
­ Projekce
ˇ Filmové archivnictví a prezervace
SEMINÁŘ A EXKURZE
ˇ Seminář 70 mm filmu v Krnově
­ 17. ­ 19. března 2006
ˇ Exkurze do Prahy
­ Náplň: Národní filmový archív, Národní
technické muzeum, Filmové ateliéry
Barrandov
­ Termín: dle domluvy
UKONČENÍ
ˇ Písemný test
ˇ Alternativa:
­ Referát ­ na vybrané konkrétní téma (dle
dohody); cca. 30 minut; prezentace (možnost
vystoupit v Telči, 7. ­ 9. 5. 2006
­ Esej ­ na vybrané konkrétní téma (dle
dohody); 7-12 normostran
LITERATURA
Leo Enticknap: Moving Image Technology.
From Zoetrope to Digital. London:
Wallflower, 2005.
Další dle domluvy či zájmu (také na IS)
TERMINOLOGIE
Otto Levinský a Antonín Stránský: Film a
filmová technika. Praha: SNTL, 1974.
??? Technika a technologie ???
FILMOVÁ TECHNIKA
odvětví související s výrobou a promítáním
filmů. Zabývá se činností jednotlivých
technických oborů s cílem komplexně
zlepšovat vývoj technického zařízení,
technologie, výrobních procesů a zvyšovat
produktivitu práce
FILMOVÁ TECHNOLOGIE
označení pro všechny výrobní postupy
používané při výrobě filmu. Jde většinou o
ustálené metody pro jednotlivé dílčí fáze
výroby od přípravných prací přes vlastní
natáčení, dokončovací práce až po
promítání hotového filmu
CO JE TO FILM?
,,Film (ze staroangl. ,,felmen" ­ blanka, tenký potah), výraz
užívaný mezinárodně a s málo odchylkami. Časem
rozšířil svůj význam jako synonymum označující pět
různých pojmů. Pův. materiál ­ surovina, přeneseně i
film. záznam hmotných faktů a dění, exponovaných na
tento materiál. F. odtud nazýváme každé dílo užívající
film. Záznamu k účelům sdělovacím (hromadný
sdělovací prostředek) n. k zábavě a tvůrčímu projevu
(film. umění ­ desátá múza). V nejširším smyslu je f. i
souborným názvem pro veškerou činnost a organizaci,
souvisejících s f., tedy pro film. tvorbu, výrobu, techniku,
obchod, vědu, kulturu, školství a administrativu, správně
nazývané kinematografie n. filmovnictví."
(Levinský a Stránský, s. 60)
FOTOGRAFICKÝ FILM
ˇ Užívaný od r. 1889 dodnes
ˇ Pružný a průhledný pevný předmět, který
nese světlocitlivou vrstvu
ˇ Dosud široce užívaný pro:
­ Výrobu hraných (a některých TV) filmů
­ Některé speciální efekty
­ Hromadné rozmnožování filmu
­ Projekci
NAHRADÍ FILM DIGITÁLNÍ
TECHNOLOGIE?
ˇ Precedens:
­ Hudební průmysl: v r. 1982 CD; první
gramofonové desky v r. 1887 (po necelých sto
letech
ˇ 1889 ­ první komerční užití fotografického
filmu
­ Sto let už uplynulo...
K OTÁZCE SE JEŠTĚ VRÁTÍME...
FILMOVÝ PÁS
FILMOVÝ PÁS
perforace / děrování
obrazové okénko
obrazové dělení
zvuková stopa
VRSTVY FILMU
ˇ Podložka
­ Hlavně tři materiály:
ˇ Nitrát celulózy
ˇ Acetát celulózy
ˇ Polyester
ˇ Fotografická emulze
ˇ Další vrstvy
FILMOVÉ
PODLOŽKY
NITRÁT CELULÓZY
- produkt z odpadů průmyslu zpracování
bavlny
- reakce celulózy za přítomnosti kyseliny
dusičné (HNO3) a sírové (H2SO4)
- dále zpracováván (rozpouštědla apod.)
- hořlavý: 160°C v dobrém stavu,
40°C v pokročilém stádiu rozkladu
- 1846, používán do 50. let 20. st.
ACETÁTY CELULÓZY
- opět derivát celulózy; reakcí s kyselinou
octovou (CH3COOH) a sírovou (H2SO4)
- diacetát (od poč. 20. st.), na formátech 28
mm a později 16 mm (amatérské)
- triacetát (od 40. let 20. st.)
- označován jako ,,SAFETY", vzhledem k
vyšší teplotě vznícení
POLYESTER (POLYETHYLEN
TEREFTALÁT, PET)
- vyvinut ve 40. letech 20. století
- výroba kondenzační reakcí ethylenglykolu
a kyseliny tereftalátové
- ačkoliv jeho vlastnosti jsou výborné pro
komerční využití, je užíván až od 90. let
POROVNÁNÍ VLASTNOSTÍ
480°C1160-1700Polyester
430°C612-1088
Triacetát
celulózy
160°C, až 40°C680-750Nitrát celulózy
Teplota
samovznícení
Pevnost v tahu
kg/cm2Materiál
FOTOGRAFICKÁ
EMULZE
SLOŽENÍ
ˇ krystaly halogenidů stříbra rozpuštěné v
želatině
ˇ Černobílé materiály
- typicky jedna emulzní vrstva
ˇ Barevné materiály
- vícevrstevné
- typický ,,tripack" (Technicolor) má 4 vrstvy
ČERNOBÍLÁ EMULZE
ˇ želatina: koloidní
amorfní sloučenina,
která může působit
jako kyselina i báze
ˇ halogenidy stříbra:
- bromid stříbrný (AgBr)
- chlorid stříbrný (AgCl)
- jodid stříbrný (AgI)
BAREVNÁ EMULZE
ˇ kromě halogenidů obsahuje také
barvotvorné složky
ˇ jsou bezbarvé; při vyvolávání se ty v
blízkosti kovového stříbra mění v barvivo
ˇ stříbro je dále bělením odstraněno
ochranná vrstva
vrstva citlivá na modrou složku světla
žlutá filtrační vrstva
vrstva citlivá na modrou a zelenou složku světla
vrstva citlivá na červenou složku světla
pojící vrstva
filmová podložka
antireflexní vrstva
ochranná vrstva
SCHÉMA VRSTEV FILMOVÉHO PÁSU
(nejstarší uspořádání barevného materiálu Agfa)
DĚJINY
ROZDĚLENÍ
ˇ Pohyblivé obrazy před rokem 1889
ˇ Období nitrátu: 1889-1950
ˇ Období bezpečného filmu: 1948-2000
ˇ Období digitálních technologií: 1992-2005
FILM 1.
POHYBLIVÉ OBRAZY
PŘED r. 1889
TECHNOLOGIE A ZNALOSTI
NEZBYTNÉ PRO
KINEMATOGRAFII
a) Zdánlivý pohyb (setrvačnost obrazu na
sítnici + Fí efekt/fenomén) ­ schopnost
tyto jevy navodit pomocí technologie
b) Fotografie
c) Filmová podložka
A. SETRVAČNOST VIDĚNÍ
ˇ Objev z 19. století: jednotlivé obrazy
následující po sobě v pravidelných a
dostatečně krátkých intervalech jsou
vnímány jako pohyb
ˇ Hračky užívající tento jev
B. FOTOGRAFIE
ˇ Světlocitlivá podložka
ˇ Přístroj umožňující expozici světlocitlivé
podložky (fotoaparát, kamera)
SVĚTLOCITLIVÁ PODLOŽKA
ˇ Podklad
­ Pružný a průhledný
­ Experimenty: papír, kůže, plátno, sklo, měď
ˇ Emulze
­ První málo citlivé (siluety, několikahodinová
expozice)
­ Postupně se zvyšující citlivost (rychlost)
­ V polovině 80. let 19. st dostatečně citlivé
C. FILMOVÁ PODLOŽKA
ˇ 1888 ­ Louis Augustin Le Prince
­ Kamera užívající papír: nemožnost projekce
ˇ Nitrát celulózy
­ Objeven (pravděpodobně) v Německu, 1845-
1846
­ Vylepšování mechanických vlastností
­ 1889: patent společnosti Eastman Kodak
1889
ˇ K dispozici 3 součásti
nezbytné pro
technologii
pohyblivých obrazů:
­ Schopnost navodit
vjem setrvačnosti
vidění
­ Dostatečně rychlá
fotografická emulze
­ Silná, pružná a
průhledná filmová
podložka
FILM 2.
TECHNOLOGIE BĚHEM ÉRY
NITRÁTU: 1889-1950
RANÁ PRODUKCE A
PŘEDVÁDĚNÍ
ˇ Napojení na existující podnikání v oboru
laterny magiky
­ Znalost základní kinematografické
technologie a její obsluhy
­ Zapojení přístrojů laterny magiky (světelný
zdroj)
ˇ 1889-1895: vývoj zařízení a procesů
umožňujících a vylepšujících technologie
pohyblivých obrazů
STŘIH A
KOPÍROVÁNÍ
ˇ Nezbytné pro hromadné šíření média
STŘIH: LEPENÍ FILMU
ˇ Pomocí tekutého lepidla rozpouštějícího
filmovou podložku
­ Nejprve nutné připravit oba konce ke slepení:
ručně, pomocí žiletky
ˇ 1918: automatická lepička firmy Bell &
Howell (pouze pro negativy)
ˇ 1922: k dispozici upravená verze i pro
projekční kopie
Ad. LEPENÍ FILMU
Jaký může mít vliv???
ˇ Hnutí a jednotlivci, jejichž tvorba spoléhala
na komplexní střihovou skladbu (continuity
systém, sovětská avantgarda), si upevnila
postavení až po polovině 20. let, kdy už
byla široce rozšířená automatická lepička
SLEPKA A LEPENÍ
vedení
zoubky
víčko
vedenívíčko
AUTOMATICKÉ DĚROVAČKY
ˇ 1908: automatická děrovačka firmy Bell &
Howell
ˇ Předtím: surovina většinou bez děrování
(zákazník si děroval sám)
ˇ Automatické děrovačky B&H začal
používat Eastman Kodak
Perforační stroj
Optima firmy
André Debrie
Perforační stroj
čsl. legionářů na
Rusi
LABORATORNÍ
TECHNOLOGIE
METODY KOPÍROVÁNÍ
KOPÍROVÁNÍ
KROKOVÉ PLYNULÉ
OPTICKÉ KONTAKTNÍ OPTICKÉ KONTAKTNÍ
OPÍROVACÍ STROJE
ˇ 1889-1895: výhradně plynulé kontaktní
kopírování
ˇ Optické kopírování ve větší míře až od 10.
let 20. století (PROČ?), a to:
­ Pro zvětšování/zmenšování
­ Kopírování poškozených originálů
­ Speciální efekty
ˇ Základní technologie kopírování na poč.
90. let 19. století:
­ W. K. L. Dickson: plynulá kopírka pro
Kinetoskop
ˇ Krokové kopírování: 1895, s
Kinematografem bratří Lumirů (PROČ?)
ˇ Pro ten účel vyrobené krokové kopírky od
r. 1896 ­ později nejvíce používané
(PROČ?)
ZPRACOVÁNÍ ČB OBRAZU
ˇ Před r. 1907: pásy filmu natočené na
rámech, které se manuálně přemisťovaly
mezi lázněmi
ˇ 1907: vyvolávací stroj Gaumont ­ princip
stejný jako dnes
VYVOLÁVÁNÍ NA RÁMECH
VYVOLÁVACÍ STROJ