OPAKOVÁNÍ DĚJINY FILMOVÉ SUROVINY ˇ Pohyblivé obrazy před rokem 1889 ˇ Období nitrátu: 1889-1950 ˇ Období bezpečného filmu: 1948-2000 ˇ Období digitálních technologií: 1992-2005 PŘED R. 1889 ˇ K dispozici: ­ Schopnost navodit vjem setrvačnosti vidění ­ Dostatečně rychlá fotografická emulze ­ Silná, pružná a průhledná filmová podložka ˇ Chybí: ­ Projekce ÉRA NITRÁTU ˇ Střih a lepení ˇ Kopírování ˇ Vyvolávání VYVOLÁVÁNÍ SUŠENÍ VÝROBA KOPIÍ KONTROLA KOPÍRKY KROKOVÉ PLYNULÉ OPTICKÉ KONTAKTNÍ OPTICKÉ KONTAKTNÍ POKRAČOVÁNÍ KOPÍROVACÍ PRVKY POTŘEBA MNOHA KOPIÍ ˇ Nutnost vyrobit desítky, někdy stovky kopií z jednoho kamerového negativu ˇ Možnost vyrobit jen několik desítek (poškození perforace, poškrábání obrazu) ˇ Příklad: ­ Rescued by Rover (Cecil Hepworth, 1905) ­ Film byl natočen celkem třikrát NÁHRADNÍ ŘEŠENÍ ˇ Natáčení na 2 kamery ˇ První negativ pro domácí trh a druhý pro vývoz ˇ Hlavně u filmů, u kterých se předpokládal úspěch (Chaplinovy grotesky) KOPÍROVACÍ PRVKY ˇ ,,duplicating stock", později ,,intermediate elements" ˇ Rozšíření až během 20. let ˇ Odlišné emulze pro pozitivní a negativní materiály: od r. 1895 (Eastman Kodak a Blair Company, VB) ˇ 1926: první speciální kopírovací materiály (Eastman Kodak) POSTUP negativ duplikační kopie duplikátní negativ kopie 1 VÝHODY ˇ Originální negativ prošel kopírovacím strojem jen několikrát ˇ Možnost užití efektů jako jsou stíračky, zatmívačky, roztmívačky atp. ˇ S nástupem ,,sound-on-film" mohl být zvuk přidán během procesu kopírování PANCHROMATICKÝ FILM TYPY EMULZÍ dle CITLIVOSTI ˇ Modrocitlivé ­ citlivé pouze na modrou ˇ Ortochromatické ­ citlivé pouze na modrou a zelenou složku (neovlivňuje je červená) ˇ Panchromatické ­ citlivé na celé viditelné spektrum ORTOCHROMATICKÉ EMULZE ˇ Nejstarší emulze citlivé pouze na modrou barevnou složku spektra ˇ Ortochromatická emulze zavedená během 10. let minulého století ˇ Oba typy mají vyšší kontrast a méně odstínů šedi než jsme zvyklí dnes PROBLÉMY ˇ Mraky většinou neviditelné ˇ Vlasy světlovlasých hereček mnohem tmavší než ve skutečnosti ˇ Výsledek vypadal na filmu jinak než ve skutečnosti (ověření výsledku pohledem přes modře zabarvený průhledný materiál) NÁSTUP PANCHROMATICKÉ EMULZE ˇ Postupně během cca 15 let ˇ Problém nebyl takovou emulzi vyrobit, ale zavést ji do průmyslové výroby filmů ­ Problémy při laboratorním zpracování (v úplné tmě; ortochromatický film při červeném světle) ˇ První použití: Léon Gaumont v aditivním třívrstvém barevném procesu nazvaném Chronochrome (1908) ROZŠIŘOVÁNÍ ˇ 1913: experimentální panchromatický film firmy Eastman Kodak ˇ 1922: první celovečerní film (pravděpod.): The Headless Horseman (1922, r. Edward D. Venturini) ˇ 1926: levnější p. film Eastman Kodak (1928 také Du Pont) DŮSLEDKY ˇ Rozmnožovací a pozitivní prvky stále na ortochromatickém filmu ˇ Systematické a plánované změny v technologii svícení a postupech hlavních hollywoodských studií NÁSTUP NOVÉ TECHNOLOGIE Zpravidla ve dvou fázích: 1. Výzkum a vývoj ˇ Technické zdokonalení procesu 2. Zavedení ˇ Zapojení do existující ekonomické a průmyslové praxe ˇ Rozšíření SVÍCENÍ PRO ORTOCHROMATICKÝ FILM ˇ Oblouková lampa s uhlíky ­ 2 uhlíkové elektrody ­ Přivedení elektrické energie ­ Rozšířené použití v promítacích strojích ˇ Vysokotlaká rtuťová výbojka ­ Podobný efekt, vytvořený hořícím plynem ˇ Teplota chromatičnosti soustředěná v těch částech spektra, které zaznamenával ortochromatický film ˇ Při umělém světle vyžadoval panchromatický film osvětlení, které by teplotně pokrývalo celé spektrum, a tak umožnilo stejnoměrnou expozici filmu WOLFRAMOVÁ/HALOGENOVÁ ŽÁROVKA ˇ Pokrývá mnohem lépe spektrum ˇ K napájení el. proudem postačují běžné elektrické rozvody ˇ Levnější používání ˇ Méně obsluhujícího personálu ˇ Úspory za svícení přesáhly náklady na panchromatický film STANDARD 1928-1932 ˇ Panchromatický film ­ Kodak, Du Pont a Agfa ˇ Žárovkové svícení ˇ Synchronizovaný zvuk NITRÁTNÍ FILM HOŘLAVOST ˇ Při hoření produkuje toxické plyny ˇ Není možné ho uhasit ˇ Zdravotní a bezpečnostní opatření s vlivem na celý kinematografický průmysl v letech 1889-1948 ­ 1909 ve Velké Británii: Cinematography Act ˇ Nákladné ­ vývoj nehořlavé podložky RANÉ BEZPEČNÉ FILMY ˇ 2 formy: ­ Nitrátní podklad byl upraven, aby se zmenšila hořlavost ­ Použití kyseliny octové místo kyseliny dusičné k rozpuštění celulózy ˇ Tyto techniky nebyly dostatečné VÝVOJ ACETÁTNÍ PODLOŽKY PRVNÍ POUŽITÍ ˇ 1909 Kodak, ve stejném roce Agfa ­ pro amatérský formát 28 mm ˇ Problémy v profesionálním užití: ­ Mnohem křehčí a méně stabilní v rozměrech ­ Častěji se trhal a měl poškozené děrování ­ Více náchylný škrábancům ­ Dražší výroba KONSPIRACE? Brian Winston: ˇ Použití nitrátu ­ ochrana před soutěží (jen ,,profesionálové" mohou zacházet s nitrátem) ˇ Teorie ale opomíjí, že v momentě, kdy byly vylepšeny vlastnosti acetátu, začal být používán i v profesionální kinematografii ACETÁT 1909-1948: užití ˇ Amatérský film (první Kodak 16mm v r. 1923 výhradně na acetátu) ˇ Krátké a reklamní filmy (obyčejná pošta) ˇ Dočasné projekce bez oddělené kabiny ˇ Lékařské a letecké snímání ˇ Ve Velké Británii filmy, které by mohly mít problémy s cenzurou ˇ Fotografie ACETÁT 1909-1948 ˇ Postupně se zlepšující vlastnosti ˇ 1948: Kodak představil na konferenci SMPE triacetát celulózy ˇ 1950: Kodak přestal vyrábět nitrátní film ˇ 1951: Du Pont zastavil výrobu nitrátu ˇ Sovětské a čínské firmy do 60. let ˇ Fuji do roku 1958 FILM 3. TECHNOLOGIE ,,BEZPEČNÉHO" OBDOBÍ, 1948-2000 ˇ Postupné vylepšování vlastností triacetátu celulózy ˇ Nástup POLYESTERU (polyethylén tereftalát) PET ˇ Anorganický polymer, jehož rozměry se (na rozdíl od derivátů celulózy) nemění v závislosti na obsahu vlhkosti ˇ Mnohem silnější než ostatní materiály ˇ Poprvé představen firmou Du Pont v roce 1955, pod jménem Mylar ˇ Používán ve větší míře až od pol. 80. let VÝHODY ˇ Málo hořlavý (480°C) ˇ Mnohem větší pevnost v tahu (1160-1700 kg/cm2) ˇ Povrch méně náchylný škrábancům NEVÝHODY ˇ Mnohem tlustší + statický náboj ­ zasekává se v přístrojích ˇ Nemůže se slepovat lepidlem (pouze lepicí páskou ­ v kinech ­ nebo ultrazvukem ­ produkce a postprodukce) ROZŠIŘOVÁNÍ ˇ Super 8 (Fuji, 60. léta); Super 8 a 16 mm v osobních letadlech; rentgenové negativy a mikrofilmy ˇ 80. léta: agresivní politika Agfa ˇ 1992 (NATO): distribuční kopie na PET ˇ 1996: investice Kodak do nového provozu ˇ 1998: Kodak ,,Vision" (Estar) 2000 ˇ Téměř všechny rozmnožovací materiály a distribuční kopie na polyesteru ˇ Kamerový negativ zůstává na acetátní podložce FILM 4. FILM V DOBĚ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ, 1992-2005 NAHRADÍ FILM DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE? ˇ Nejtrvanlivější a nejpřizpůsobivější ze všech podkladů užívaných pro pohyblivé obrazy ˇ Dodnes nejužívanější pro natáčení a výrobu kopií ˇ Vztah software-hardware: základní funkce kamery, kopírky a projektoru jsou nezměněné VYLEPŠENÍ ˇ Optická přesnost fotografických čoček ˇ Přesnost transportních mechanismů ˇ Snížení mechanické námahy filmu ˇ Tvaru závěrek ˇ Kvality a přizpůsobivosti rozmnožovacího procesu ˇ Základní mechanické vlastnosti a funkce zařízení pro použití filmu se nezměnili: ­ Původní film bratří Lumirů by mohl být promítán v moderním multiplexu jen s minimálními úpravami ˇ Jednoduchost, efektivita a spolehlivost ˇ Investice do vývoje a vylepšení jsou dlouhodobé a návratné ˇ Technologické vylepšení spíše na straně softwaru a ne hardwaru DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE ˇ 1992: Digital Betacam (SONY) ˇ Rozlišení a kvalita obrazu je závislá na rychlosti zpracování dat a jejich objemu ˇ K vylepšování digitální technologie dochází v jejím hardwaru 2000 ˇ Počítačová technologie se začala blížit k možnosti zpracovat data na úrovni filmového materiálu s nízkým rozlišením ˇ Velmi nákladná technologie (obrovské investice do výzkumu a vývoje) 2005 ˇ Digitální televizní technologie ˇ V kinematografii ve větší míře pouze pro speciální efekty NAHRADÍ FILM DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE?