ZÁKLADY
FILMOVÉ TECHNIKY
Anna Batistová
batistov@phil.muni.cz
PROČ TENTO KURS?
,,You may or may not enjoy getting your hands
dirty in order to find out how a three-blade
shutter or a ´Maltese cross´ mechanism works,
but there is no doubt that cinema is primarily a
mechanical process, and we must understand
its rudiments if we do not want our knowledge to
be left suspended in an abstract reality, halfway
between philosophical speculation and a priori
judgment."
Paolo Cherchi Usai: Silent Cinema: An
Introduction. London: BFI, 2003, s. 96.
PŘEDPOKLÁDANÉ ZNALOSTI
a DOVEDNOSTI
ˇ Přehled v obecných dějinách
kinematografie
ˇ Středoškolské znalosti fyziky a chemie
ˇ Alespoň pasivní znalost angličtiny (četba)
TÉMATA KURSU
ˇ Dějiny filmové techniky a technologie
­ Filmové materiály
­ Kamera a natáčení
­ Projekce
ˇ Filmové archivnictví a prezervace
ROZLOŽENÍ
ˇ 4. 3. 2005
­ Film
­ Kamera a formáty
­ Barva
ˇ 25. 3. 2005
­ Zvuk
­ Promítání
­ Archivní prezervace a restaurování
KAPITOLY K SAMOSTUDIU
ˇ Televize a video
ˇ Nové technologie pohyblivých obrazů
Diskuze jako součást příští přednášky?
SEMINÁŘ A EXKURZE
ˇ Seminář 70 mm filmu v Krnově
­ 17. ­ 19. března 2006
ˇ Exkurze do Prahy
­ Náplň: Národní filmový archív, Národní
technické muzeum, Filmové ateliéry
Barrandov
­ Termín: dle domluvy
UKONČENÍ
ˇ Písemný test
ˇ Alternativa:
­ Referát v Telči, 7. ­ 9. 5. 2006
­ Esej ­ na vybrané konkrétní téma (dle
dohody); 7-12 normostran
LITERATURA
Leo Enticknap: Moving Image Technology.
From Zoetrope to Digital. London:
Wallflower Press, 2005.
TERMINOLOGIE
Otto Levinský a Antonín Stránský: Film a
filmová technika. Praha: SNTL, 1974.
FILMOVÁ TECHNIKA
odvětví související s výrobou a promítáním
filmů. Zabývá se činností jednotlivých
technických oborů s cílem komplexně
zlepšovat vývoj technického zařízení,
technologie, výrobních procesů a zvyšovat
produktivitu práce
FILMOVÁ TECHNOLOGIE
označení pro všechny výrobní postupy
používané při výrobě filmu. Jde většinou o
ustálené metody pro jednotlivé dílčí fáze
výroby od přípravných prací přes vlastní
natáčení, dokončovací práce až po
promítání hotového filmu
BUDEME SLEDOVAT
ˇ Materiály
­ Filmové podložky
­ Emulze
ˇ Laboratorní techniku
­ Střih a lepení
­ Kopírování a vyvolávání
ˇ Související
­ Osvětlení
FILMOVÁ
PODLOŽKA
NITRÁT CELULÓZY
- produkt z odpadů průmyslu zpracování
bavlny
- reakce celulózy za přítomnosti kyseliny
dusičné (HNO3) a sírové (H2SO4)
- dále zpracováván (rozpouštědla apod.)
- hořlavý: 160°C v dobrém stavu,
40°C v pokročilém stádiu rozkladu
- 1846, používán do 50. let 20. st.
HOŘLAVOST
ˇ Při hoření produkuje toxické plyny
ˇ Není možné ho uhasit
ˇ Zdravotní a bezpečnostní opatření s
vlivem na celý kinematografický průmysl v
letech 1889-1948
­ 1909 ve Velké Británii: Cinematography Act
ˇ Nákladné ­ vývoj nehořlavé podložky
RANÉ BEZPEČNÉ FILMY
ˇ 2 formy:
­ Nitrátní podklad byl upraven, aby se zmenšila
hořlavost
­ Použití kyseliny octové místo kyseliny dusičné
k rozpuštění celulózy
ˇ Tyto techniky nebyly dostatečné
ACETÁTY CELULÓZY
- opět derivát celulózy; reakcí s kyselinou
octovou (CH3COOH) a sírovou (H2SO4)
- diacetát (od poč. 20. st.), na formátech 28
mm a později 16 mm (amatérské)
- triacetát (od 40. let 20. st.)
- označován jako ,,SAFETY", vzhledem k
vyšší teplotě vznícení
PRVNÍ POUŽITÍ
ˇ 1909 Kodak, ve stejném roce Agfa ­ pro
amatérský formát 28 mm
ˇ Problémy v profesionálním užití:
­ Mnohem křehčí a méně stabilní v rozměrech
­ Častěji se trhal a měl poškozené děrování
­ Více náchylný škrábancům
­ Dražší výroba
ACETÁT 1909-1948: užití
ˇ Amatérský film (první Kodak 16mm v r.
1923 výhradně na acetátu)
ˇ Krátké a reklamní filmy (obyčejná pošta)
ˇ Dočasné projekce bez oddělené kabiny
ˇ Lékařské a letecké snímání
ˇ Ve Velké Británii filmy, které by mohly mít
problémy s cenzurou
ˇ Fotografie
ACETÁT 1909-1948
ˇ Postupně se zlepšující vlastnosti
ˇ 1948: Kodak představil na konferenci
SMPE triacetát celulózy
ˇ 1950: Kodak přestal vyrábět nitrátní film
ˇ 1951: Du Pont zastavil výrobu nitrátu
ˇ Sovětské a čínské firmy do 60. let
ˇ Fuji do roku 1958
POLYESTER (POLYETHYLEN
TEREFTALÁT, PET)
- vyvinut ve 40. letech 20. století
- výroba kondenzační reakcí ethylenglykolu
a kyseliny tereftalátové
- ačkoliv jeho vlastnosti jsou výborné pro
komerční využití, je užíván až od 90. let
PET
ˇ Anorganický polymer, jehož rozměry se
(na rozdíl od derivátů celulózy) nemění v
závislosti na obsahu vlhkosti
ˇ Mnohem silnější než ostatní materiály
ˇ Poprvé představen firmou Du Pont v roce
1955, pod jménem Mylar
ˇ Používán ve větší míře až od pol. 80. let
VÝHODY
ˇ Málo hořlavý (480°C)
ˇ Mnohem větší
pevnost v tahu (1160-
1700 kg/cm2)
ˇ Povrch méně
náchylný škrábancům
ˇ Mnohem tlustší +
statický náboj ­
zasekává se v
přístrojích
ˇ Nemůže se slepovat
lepidlem (pouze lepicí
páskou ­ v kinech ­
nebo ultrazvukem ­
produkce a
postprodukce)
NEVÝHODY
ROZŠIŘOVÁNÍ
ˇ Super 8 (Fuji, 60. léta); Super 8 a 16 mm v
osobních letadlech; rentgenové negativy a
mikrofilmy
ˇ 80. léta: agresivní politika Agfa
ˇ 1992 (NATO): distribuční kopie na PET
ˇ 1996: investice Kodak do nového provozu
ˇ 1998: Kodak ,,Vision" (Estar)
KOPÍROVACÍ
PRVKY
POTŘEBA MNOHA KOPIÍ
ˇ Nutnost vyrobit desítky, někdy stovky kopií
z jednoho kamerového negativu
ˇ Možnost vyrobit jen několik desítek
(poškození perforace, poškrábání obrazu)
ˇ Příklad:
­ Rescued by Rover (Cecil Hepworth, 1905)
­ Film byl natočen celkem třikrát
NÁHRADNÍ ŘEŠENÍ
ˇ Natáčení na 2 kamery
ˇ První negativ pro domácí trh a druhý pro vývoz
ˇ Hlavně u filmů, u kterých se předpokládal
úspěch (Chaplinovy grotesky)
KOPÍROVACÍ PRVKY
ˇ ,,duplicating stock", později ,,intermediate
elements"
ˇ Rozšíření až během 20. let
ˇ Odlišné emulze pro pozitivní a negativní
materiály: od r. 1895 (Eastman Kodak a
Blair Company, VB)
ˇ 1926: první speciální kopírovací materiály
(Eastman Kodak)
POSTUP
negativ
duplikační kopie
duplikátní negativ
kopie
FOTOGRAFICKÁ
EMULZE
(pro černobílý fotografický obraz)
TYPY EMULZÍ dle CITLIVOSTI
ˇ Modrocitlivé ­ citlivé pouze na modrou
ˇ Ortochromatické ­ citlivé pouze na
modrou a zelenou složku (neovlivňuje je
červená)
ˇ Panchromatické ­ citlivé na celé viditelné
spektrum
ORTOCHROMATICKÉ EMULZE
ˇ Nejstarší emulze citlivé pouze na modrou
barevnou složku spektra
ˇ Ortochromatická emulze zavedená během
10. let minulého století
ˇ Oba typy mají vyšší kontrast a méně
odstínů šedi než jsme zvyklí dnes
ˇ Problémy při natáčení
NÁSTUP PANCHROMATICKÉ
EMULZE
ˇ Postupně během cca 15 let
ˇ Problém nebyl takovou emulzi vyrobit, ale
zavést ji do průmyslové výroby filmů
­ Problémy při laboratorním zpracování (v
úplné tmě; ortochromatický film při červeném
světle)
ˇ První použití: Léon Gaumont v aditivním
třívrstvém barevném procesu nazvaném
Chronochrome (1908)
ROZŠIŘOVÁNÍ
ˇ 1913: experimentální panchromatický film
firmy Eastman Kodak
ˇ 1922: první celovečerní film (pravděpod.):
The Headless Horseman (1922, r.
Edward D. Venturini)
ˇ 1926: levnější p. film Eastman Kodak
(1928 také Du Pont)
DŮSLEDKY
ˇ Rozmnožovací a pozitivní prvky stále na
ortochromatickém filmu
ˇ Systematické a plánované změny v
technologii svícení a postupech hlavních
hollywoodských studií
SVÍCENÍ
PRO ORTOCHROMATICKÝ FILM
ˇ Oblouková lampa s uhlíky
­ 2 uhlíkové elektrody
­ Přivedení elektrické energie
­ Rozšířené použití v promítacích strojích
ˇ Vysokotlaká rtuťová výbojka
­ Podobný efekt, vytvořený hořícím plynem
WOLFRAMOVÁ/HALOGENOVÁ
ŽÁROVKA
ˇ Pokrývá mnohem lépe spektrum
ˇ K napájení el. proudem postačují běžné
elektrické rozvody
ˇ Levnější používání
ˇ Méně obsluhujícího personálu
ˇ Úspory za svícení přesáhly náklady na
panchromatický film
LABORATORNÍ
TECHNOLOGIE
STŘIH A LEPENÍ FILMU
ˇ Pomocí tekutého lepidla rozpouštějícího
filmovou podložku
ˇ 1918: automatická lepička firmy Bell &
Howell (pouze pro negativy)
ˇ 1922: k dispozici upravená verze i pro
projekční kopie
SLEPKA A LEPENÍ
vedení
zoubky
víčko
vedenívíčko
DĚROVÁNÍ FILMU
ˇ 1908: automatická děrovačka firmy Bell &
Howell
ˇ Předtím: surovina většinou bez děrování
(zákazník si děroval sám)
ˇ Automatické děrovačky B&H začal
používat Eastman Kodak
Perforační stroj
Optima firmy
André Debrie
Perforační stroj
čsl. legionářů na
Rusi
KOPÍROVÁNÍ
KOPÍROVÁNÍ
KROKOVÉ PLYNULÉ
OPTICKÉ KONTAKTNÍ OPTICKÉ KONTAKTNÍ
KOPÍROVACÍ STROJE
ˇ 1889-1895: výhradně plynulé kontaktní
kopírování
­ Základní technologie kopírování na poč. 90.
let 19. století:
ˇ Krokové kopírování: 1895, s
Kinematografem bratří Lumirů
ˇ Pro ten účel vyrobené krokové kopírky od
r. 1896 ­ později nejvíce používané
VYVOLÁVÁNÍ ČB OBRAZU
ˇ Před r. 1907: pásy filmu natočené na
rámech, které se manuálně přemisťovaly
mezi lázněmi
ˇ 1907: vyvolávací stroj Gaumont ­ princip
stejný jako dnes
NÁSTUP NOVÉ TECHNOLOGIE
Zpravidla ve dvou fázích:
1. Výzkum a vývoj
ˇ Technické zdokonalení procesu
2. Zavedení
ˇ Zapojení do existující ekonomické a průmyslové
praxe
ˇ Rozšíření
NAHRADÍ FILM DIGITÁLNÍ
TECHNOLOGIE?
ˇ Film: Nejtrvanlivější a nejpřizpůsobivější
ze všech podkladů užívaných pro
pohyblivé obrazy
ˇ Dodnes nejužívanější pro natáčení a
výrobu kopií
ˇ Vztah software-hardware: základní
funkce kamery, kopírky a projektoru jsou
nezměněné
DIGITÁLNÍ TECHNOLOGIE
ˇ 1992: Digital Betacam (SONY)
ˇ Rozlišení a kvalita obrazu je závislá na
rychlosti zpracování dat a jejich objemu
ˇ K vylepšování digitální technologie
dochází v jejím hardwaru
2000
ˇ Počítačová technologie se začala blížit k
možnosti zpracovat data na úrovni
filmového materiálu s nízkým rozlišením
ˇ Velmi nákladná technologie (obrovské
investice do výzkumu a vývoje)
2005
ˇ Digitální televizní technologie
ˇ V kinematografii ve větší míře pouze pro
speciální efekty
NAHRADÍ FILM DIGITÁLNÍ
TECHNOLOGIE?
KAMERA
a
FORMÁTY
Tentokrát nás bude zajímat:
ˇ Technologie a technika potřebné k
zachycení fotografických obrazů na film
ˇ Zahrnuje:
­ Samotné kamery
­ Periferní technologie (např. studiové
osvětlení)
ˇ Připojíme problematiku formátů
­ Problém standardizace
FILMOVÁ KAMERA
1. Transportní mechanismus
2. Filmová dráha
3. Krokový mechanismus
4. Závěrka
5. Čočka
Filmová
dráha
Krokový
mechanismus
(drapák) Transportní
mechanismus
1. vačka
2. uvolňovací šroub strhovacího ústrojí
3. horní přídržné kladky
4., 5., 6. vodicí válečky
7. dolní přídržné kladky
8., 9., 10. vodicí válečky
11. ozubený transportní váleček
12. drapák
13. jisticí kolíky
14. filmová dráha
15. dvojitá kazeta (odvíjecí a navíjecí)
16. světlotěsný labyrint v přírubě kazety
PRVNÍ KAMERY
ˇ Friese-Greenova a Evansova kamera
­ Patent 1890; neexistují důkazy o tom, že by
kdy fungovala
ˇ Edisonův Kinetograph
­ Pravděpodobně první užívaná pro
pravidelnou produkci (filmy pro Kinetoskopy)
ˇ Cinématographe bří Lumirů
­ Kamera, kopírka a promítací stroj v jednom
POČÁTKY STANDARDIZACE
ˇ 90. léta 19. století
­ Individuální modely, stavěné na zakázku v
malých sériích
ˇ Nultá a 10. léta 20. století
­ Postupné ustálení několika málo modelů,
které byly produkovány ve větším počtu
USTÁLENÍ TYPŮ
ˇ Požadavky průmyslu na kamery se během
10. let ustálily
ˇ Různé kategorie kamer, na něž byly
kladeny různé požadavky
ˇ Minimálně 2 typy:
­ Studiová kamera
­ Kamera pro natáčení aktualit a dokumentů
STUDIOVÁ KAMERA PATHÉ
1903
ˇ Drapákový mechanismus
podobný lumirovskému
ˇ ,,Latham loop" (1895) ­
smyčka filmu mezi krokovým
mechanismem (drapákem) a
nepřerušovaně se
pohybujícími válečky
ˇ 1905 modifikovaná: externí
kazety na 400 stop filmu
DEBRIE PARVO 1908
ˇ Vše ve 21 cm3
ˇ Hlavně pro aktuality a
natáčení v exteriérech
ˇ V dobrých světelných
podmínkách mohla být
nesena v ruce
ˇ Upravitelná rychlost
uzávěrky
ˇ Hledák mohl být užíván i
za chodu
ZMĚNY V DESIGNU S
NÁSTUPEM
STUDIOVÉHO
SYSTÉMU
BELL & HOWELL 2709 (1912)
ˇ Standardně užívaná v
Hollywoodu až do
nástupu zvuku
ˇ Vylepšení oproti
kterékoliv jiné dobové
studiové kameře +
masová produkce
ˇ K dispozici náhradní díly
ˇ Kazety na 1000 stop filmu
(cca 305 m)
VYLEPŠENÍ B&H 2709
ˇ Jisticí kolíky (registration pins)
­ Mnohem stabilnější obraz
ˇ Celokovové tělo
­ Do té doby většinou dřevěné kamery
byly náročné na údržbu a trhlinami
mohlo pronikat světlo
ˇ Úhel závěrky nastavitelný během
natáčení
ˇ Objektivy na otočné hlavici
(objektivový kotouč, revolverová
hlava, karusel)
ŽIVOTNOST 2709
ˇ Celkově bylo vyrobeno asi 1500 modelů
ˇ Výroba až do roku 1958
ˇ Malé množství používáno ještě na poč. 90.
let (animace)
ˇ Nejoblíbenější během němé éry
2709 a NÁSTUP ZVUKU
ˇ Ruční klikový pohon
­ Jedno otočení klikou = 8 okének (rychlost 16
okének za vteřinu, tj. 2 otočení klikou)
­ K dispozici motor, který byl rozměrný a hlučný
ˇ Kolíkový mechanismus
­ Příliš drahý a příliš hlučný
ˇ Byla většinou zavírána do zvukotěsných,
extrémně nepohyblivých boxů
MITCHELL BNC (1934)
ˇ BNC (Blimped Newsreel
Camera)
ˇ Předchozí modely od
poč. 20. let
ˇ Ne tak přesná jako B&H,
ale mnohem tišší (1928
přidány jistící kolíky)
NÁSTUP BNC
ˇ Od té doby Bell & Howell hlavně pro
natáčení v exteriérech
ˇ V Hollywoodu užívána většinově až do
poč. 60. let
ˇ Systém Mitchell jako první použit pro
širokoúhlý formát (70 mm Fox Grandeur,
1929-1930)
Mitchell Standard
(1921)
Mitchell NC
(NC=Newsreel
Camera, cca 1930)
ˇ Další modely:
­ Pro aktuality a dokumentární tvorbu
­ Později 16 mm kamery pro televizi
ˇ Vylepšení:
­ Reflexní hledák (poprvé u kamery Arriflex z r.
1937, Německo)
­ Zoomovací objektiv
STUDIOVÉ KAMERY
OD 60. LET
(Širokoúhlé formáty)
ˇ Během 50. let žádný významný posun
ˇ Od 60. let 2 hlavní směry vývoje:
1. Mechanismy a čočky pro širokoúhlé formáty
2. Elektronické součástky kontrolující
synchronizaci a chod kamery (od 80. let)
ˇ Nové kamery:
­ Společnosti Panavision: Panaflex (1963)
­ Arri 535 a Arri 765
FORMÁTY
ˇ Šířka filmu
ˇ Orientace (v kameře a promítacím stroji)
ˇ Perforace ­ rozměry, tvar a umístění
ˇ Okénko ­ rozměry, umístění a orientace
ˇ Aspect Ratio ­ reprodukce okénka v projekci
ˇ ,,pull-down" ­ počet perforací
ˇ Rychlost posunu filmu (fps ­ okénka za vteřinu)
ˇ Zvuková stopa (soundtrack) ­ rozměry, umístění
a typ
POČÁTEČNÍ STANDARD
ˇ 35 mm
ˇ 4 perforace na
okénko
ˇ Aspect Ratio 1:1,33
ˇ Poprvé u Dicksona
(Edisonův
spolupracovník)
ˇ Války patentů
NÁSTUP ZVUKU
ˇ Změna hlavně 2 vlastností:
1. Rychlosti posunu filmu v kameře
2. Aspect Ratio
ˇ Během němé éry neexistovala
standardní rychlost posunu
ˇ Elektrický motor
ˇ Systémy ,,sound-on-disc"
­ Neovlivnily velikost okénka ­ zvuková stopa
na samostatném nosiči
­ Problémy se synchronizací
ˇ Systémy ,,sound-on-film"
­ Ovlivnily velikost okénka ­ zvuková stopa na
filmovém pásu
­ Aspect Ratio přibližně 1:1,15 (téměř čtverec)
­ Problémy v kinech
ˇ 1932, NOVÝ STANDARD: ,,Academy
ratio" (1:1,33)
ŠIROKOÚHLÉ FORMÁTY
ˇ Proč v 50. letech?
­ Televize a demografické změny
ˇ Budeme se zabývat 4 systémy:
­ Cinerama
­ CinemaScope
­ VistaVision
­ Todd-AO a 70 mm
ˇ Zmíníme se také o 3D
CINERAMA
ˇ Válcově zakřivená
promítací plocha
ˇ 3 kamery, užívající 35mm
film (6 perf.)
ˇ 6 kanálů magnetické
zvukové stopy
ˇ This is Cinerama (1952)
ˇ Zvlášť uzpůsobený sál
ˇ Až 17 pracovníků
ˇ Viditelné spoje mezi
panely
ˇ Časté poruchy
CINERAMA
3D
CINEMASCOPE
ˇ 1953, Twentieth Century Fox
ˇ Standardní 35 mm film +
anamorfická čočka
ˇ Nejprve upravené perforace
(,,Fox holes")
Roucho (The Robe, 1953, r. Henry Koster)
VISTAVISION
ˇ 1954, Paramount
ˇ Horizontální umístění
okénka 24 x 36 mm (jako ve
fotografickém aparátu)
ˇ Aspect Ratio ,,pouze" 1:1,5
ˇ Hlavně pro natáčení, do kin
kopírováno na 35 mm
ˇ White Christmas (1953, Michael Curtiz)
TODD-AO A 70 MM
ˇ Mike Tood a Brian
ÓBrien (American
Optical ­ AO), 1955
ˇ 65 mm negativ a 70
mm kopie
ˇ Zakřivená promítací
plocha
Oklahoma! (1955, r. Fred Zinnemann)
DALŠÍ FORMÁTY
ˇ Menší než 35 mm
­ Pro amatérské a poloprofesionální potřeby
­ Pro televizi a dokument (hlavně 16mm)
ˇ Větší než 35 mm
ˇ Digitální formáty
BARVA
BARVENÝ OBRAZ
ˇ 1889 ­ 1930 (přibližně)
ˇ Základní metody
­ Ruční barvení
­ Barvení pomocí patron
­ Virážování
­ Tónování
RUČNÍ BARVENÍ
ˇ Nejstarší přeživší
exempláře George
Mélise
ˇ Příliš nákladná metoda
ˇ Mnohem později v
některých avantgardních
filmech
BARVENÍ POMOCÍ PATRON
ˇ 1905 Pathécolor
ˇ Patrona (filmový pás
s vyřezanými dírami
tam, kam měla být
nanesena barva) pro
každou barvu
VIRÁŽOVÁNÍ
ˇ Celoplošná aplikace
barvy ­ na světlé
části filmu
ˇ Namáčení celých
kotoučů do barev
ˇ Někdy už barevný
podklad (1912)
TÓNOVÁNÍ
ˇ Nahrazení
(chemickou cestou)
původně černého
stříbrného obrazu
jinou barvou (jiným
kovem)
virážování
tónování