Antické reálie - referát Vyučující: Mgr. Miroslav Novák ŘÍMSKÉ VOJENSTVÍ Filosofická fakulta MU Vypracoval: Kamil Lukáčik Arna Nováka 1 FF KF -- II. SEM. 602 00 Brno Dne: 23. dubna 2006 ČR Akademický rok 2005 / 2006 Jarní semestr Římské vojenství Historii římského vojenství lze rozdělit na tři období. I. VOJSKO NÁRODNÍ OD ROMULA PO MARIA ( 753 př.l. --cca 4. st.př.l) II. VOJSKO ŽOLDNÉŘSKÉ OD MARIA PO AUGUSTA ( 4.st.př.l. -- 1.st..l.) III. VOJSKO STÁLÉ V DOBĚ CÍSAŘSKÉ ( 1.st..l. -- po zánik říše - 476) I. VOJSKO NÁRODNÍ Zájmy Říma proti nepřátelům byl povinen hájit každý občan patřící do některé z tribuí (Ramnů, Titiů, Lucerů) od 17 do 60 let. Z každé tribue se vybíralo cca. 1000 pěších a 100 jezdců. Armáda tvořící celek ze tří tribuí se nazývala " legio", vzniká tedy legie. ^1) Vrchním velitelem armády byl král. Vůdci každé pěchoty o 1000 mužích byli tribuni militum. Vůdcem jízdy byl tribunus celerum = equitum. V polovině 6.st.př.l. rozdělil Servius Tullius ^ 2) římské obyvatelstvo do tříd a setnin, z nichž byli rovněž vybíráni členové armády. Poté, co se plebejové stávají řím. občany, jsou povinni stát se příslušníky armády. Nejbohatší členové I. Občanské třídy vytvořili 18 setnin ^3) jízdy. Pěchotu tvořili členové všech pěti tříd ve 170 setninách. 85 setnin bylo tvořeno občany ve věku 17 -- 45 let. Jejich úkolem bylo účastnit se bojů. 85 setnin tvořili občané ve věku 46 -- 60 let. Ti stvořili zálohu a hájili město. Armáda byla navíc rozšířena o 2 setniny trubačů a 2 setniny řemeslníků. Kolem roku 400 př.l řím. Vojevůdce a diktátor Camillius I. Odstranil v armádě majetkové ^4) rozdíly a rozdíly dle zbraní, a rozdělil těžkooděnce v legii dle stáří a výcviku na tři skupiny. ^5) V roce 406 př.l. zavedl u pěchoty a jízdy žold. ^6) Pravděpodobně během samnitských válek z taktických důvodů zavádí tzv. manipul ^7) S největší pravděpodobností zavedl i tzv. šik trojřadý. ^8) II. VOJSKO NÁMEZDNÉ ^ Postupem času, jak Řím dobýval čím dál větší území, vznikala potřeba neustálého nárůstu vojáků. Římané tedy začali najímat do své armády obyvatele podmaněných území. Z vojska národního vznikalo pomalu, ale jistě vojsko žoldnéřské. ^9) V II.st.př.l. prosazuje římský vojevůdce Marius ^ 10) rozsáhlou vojenskou reformu, v níž odstraňuje věkové a výcvikové rozdíly v legii Legie jsou rozděleny na základě stáří vojína. Římští lehkooděnci ztrácí svůj význam a stávají se z nich těžkooděnci. Marius rovněž zrušil římskou jízdu ^11) a zavedl jízdu spojeneckou. ^12) S největší pravděpodobností Marius zrušil i rozestavení šiků dle manipulů a zavádí rozestavení kohort. ^13) Od doby Mariovy se znakem legie stává aquila. ^14) Přibližně od I.st.př.l. je spojenecká jízda nahrazena jízdou z provincií. ^15) C. I. Caesar začal do svých legií najímat i vojáky, kteří nebyli občany Říma. ^ 16) Legie byla tvořena vojíny stejného služebného stáří. ^17) Stavy legií nebyly rozpouštěny každoročně, nýbrž jen odvodem nebo najímáním doplňovány. ^18) Stálými veliteli legií se na příkaz Caesara stali legátové. ^19) Postupně pak dochází k dotvoření stálého vojska. To se plně utváří v době císařství. ÚČAST V ARMÁDĚ Povinnost vojenské služby náležela každému občanovi patřícímu do některých z pěti majetkových tříd. ^20) V pozdější době jsou členy armády i žoldnéři. Původně se odvod konal pouze v Římě -- na Kapitolu nebo Martově poli. ^21) Po odvodu skládali přísahu vojevůdci nejdříve legátové a tribunové, teprve až po nich, samotní branci. Přísaha byla skládána u odznaků a praporů dané legie. Velký význam byl kladen na řádný výcvik nejen zdatnosti, ale i poslušnosti. Při jakékoliv neposlušnosti, nebo porušení vojenské cti, následovalo velmi přísné potrestání. ^22) Původně délka vojenské služby závisela na počtu vykonaných výprav, ty nemusely následovat bezprostředně za sebou. ^23) Tento způsob ukončení služby se změnil v době vojevůdce Maria. Od té doby se služba končila po daném časovém období. ^24) Do konce 5.st.př.l. si občané museli náklady na vojenské výpravy hradit sami. ^25) Roku 406 př.l. za vojevůdce Camilla, začínají dostávat vojáci žold = stipendium. ^ VOJENSKÉ TAŽENÍ Na konci dne římské vojsko vždy rozdělalo tábor, v němž mělo bezpečně přenocovat. Tábor byl i oporou během podniknuté výpravy. V případě nebezpečí se do něj vojsko navrátilo. Místem táboru se převážně, bylo -- li to možné, stávalo mírné návrší. Hlavním účelem byla bezpečnost, dobrý výhled a snadné zásobování. Tábor nejčastěji míval podobu čtyřúhelníku. V každém rohu byla brána. Boj byl začínán lehkooděnci -- oštěpy, šípy, kameny nebo olověnými koulemi. Někdy bitvu začala i jízda. Následovali těžkooděnci. V těsné blízkosti nepřítele házeli vojáci kopí. Posléze nastal boj muže proti muži. Poražený nepřítel byl pronásledován lehkooděnci a jízdou. V případě řím. porážky se vojsko snažilo navrátit zpět do tábora. Města a tvrze byly dobývány útokem nebo obležením. V případě obležení byl v okolí dobývaného místa zřízen o opevnění, což zapříčinilo, že dobývanému místu brzy došly zásoby, což v konečném důsledku umožnilo snadnější dobytí. Dobývání pevných míst pomocí strojů se Římané naučili od Řeků. ^26) Dobývací stroje byly útočné a ochranné. ^27) Od poloviny IV.st.př.l. začínají Římané využívat i námořní síly. ^28) VOJENSKÉ ODMĚNY A VYZNAMENÁNÍ Po vítězství bývali vojevůdcové vojíny oslavováni jako imperatores. ^29) Často se konaly jménem vojevůdce děkovné slavnosti bohům. Vojevůdcům se stavěly sochy, vítězné oblouky. Vojevůdci obdrželi věnce. ^30) Největším vyznamenáním pro vojevůdce byl vítězný průvod z Matrova pole do chrámu Jupitera Kapitolského. Průvod byl hrazen Římem. Nejčastější odměnou pro důstojníky a vojsko byly veřejné pochvaly, rychlejší povýšení, zvýšení žoldu, osvobození od prací v táboře etc. Rovněž byla udělována i různá vyznamenání, která se však směla nosit jen při slavnostních příležitostech. POZNÁMKOVÝ APARÁT 1) Byla nejvyšší vojenskou jednotkou římského vojska. V nejstarším období se skládala ze 3 tisíc pěších těžkooděnců, 1200 lehkooděnců a 300 jezdců. V čele bylo 6 vojenských tribunů ( tribuni militum) a centurioni. V pozdějším období legii tvořilo cca. 5 tisíc těžkooděnců. 2) Dle pověsti byl 6. římským králem. Jeho otec byl bohem, matka byla otrokyní. Dle jiného názoru byl ztotožňován s etruským vojevůdcem Mastarnou.Je uznáván jako autor prvních městských hradeb. Obyvatelstvo rozdělil do pěti majetkových . tříd a do 193 centurií, které sloužily jako hlasovací jednotky nového lidového shromáždění 3) Setnina- (lat.= centurie) byl uměle vytvořený pojem pro Římany, který sloužil pro dělení větších celků : a) při hlasování ve shromáždění lidu b) ve vojsku c) při výměru půdy 4) O určení velikosti majetku občana se staral tzv. cenzor. Cenzorem se zpravidla stával bývalý konzul. Cenzor byl volen každých pět let na 18 měsíců. 5) 1: hastati 2: principes 3: triarii 6) Žold zavádí poté, kdy byl donucen obléhat Veje i v zimě. 7) Název pochází z lat. manipulus = hrst. Skládal se ze dvou centurií. Znakem manipulu byla ruka -- především lidská dlaň. 8) I. - - - - - - - - - - hastati II. - - - - - - - - - - principes III. - - - - - - - - - - triarii 9) Ke značnému nárůstu žoldnéřů dochází hlavně od roku 89, kdy bylo římské občanství uděleno všem Italům. 10) Žil v letech 156-86 př.l. Pocházel z jezdecké rodiny z Cereate. Proslavil se především válkou v Hispánii pod vedením Scipiona ml. Patřil k populárům. Byl strýcem C.I.Caesara. 11) Jezdci (lat.= equites) původně na základě majetkových tříd Servia Tullia vykonávali vojenskou službu. Byli nejbohatšími občany 1. majetkové třídy. Byli rozděleni do 18 centurií. Později byli členy 2. římského stavu. Starali se o všechny peněžní obchody, zejména pronajímání daní v provinciích. Jejich stav zaniká ve 4.st.l. 12) Od II. Punské války je již římské jezdectvo značně promíšeno. Římané v jízdě jsou již pouze důstojníky. 13) Název pochází z lat. cohors. Kohortu tvořily tři manipuly. V době Augustově vznikají kohorty prétoriánů (císařova tělesná stráž, měli větší žold) a kohorty policejní. 14) V překladu značí orla,orlici. Byl posvátným ptákem boha Iova. Před legií ji nosil aquilifer. 15) Nejpočetnější byly z Galie, Numidie a Hispánie. 16) Např. z Gállů zapádských vytvořil legii Chocholoušů. 17) Legie nováčků se nazývala tironum, legie již sloužících vojáků se nazývala veteranae. Legie měly i zvláštní jména vytvořená podle počtu, zásluhy, povahy, zemí, kde se nacházely etc. 18) Během zimy se legie usadily v zimních táborech, kde zpravidla čekaly na vhodnější přírodní podmínky. 19) Byli určováni senátem nebo je vybíral vojevůdce ze senátského stavu. Jejich počet nebyl stálý. Závisel na počtu legií, vážnosti velitele a rozsahu války. 20) Zpravidla od 17 do 45 let. 21) Odvodu byli zproštěni občané starší 45 let, tělesně handicapovaní, městští úředníci, absolventi 16 výprav pěchoty nebo 10 výprav jízdy, občané osvobozeni za zvláštní zásluhy. 22) Trest určoval vojevůdce ( např. trest smrti). Proti tomuto rozhodnutí nebylo odvolání. Nebo trest určovali tribunové a legátové na vojenské radě. K nejběžnějším trestům zrádců byla smrt sekerou, mečem nebo ukamenování. Zlodějové bili bičováni etc. 23) Pěchota musela vykonat 16 výprav, jízda 10 výprav. 24) Pěchota 20 let, jízda 10 let. 25) Kromě jízdy, která dostávala státní podporu v podobě koní a určitou částku na jejich zajištění, si až do r. 406 př.l. museli veškeré výlohy na válečné výpravy hradit vojáci sami. V té době zavádí Camillus žold. 26) Římané začínají využívat Řecké stroje a pomoc Řeků od bitvy u Syrakus během druhé punské války. 27) K útočným pařily: řebřík, beranidla, hradební nebozez ( silný železný bodec), silné kameny,střelné nástroje ( např. katapulta, kamenomet etc.) K obranným patřily: testudo(domek krytý ze všech stran), jemu obdobný musculus etc. 28) Loďstvo ve větší míře začínají Římané využívat po r. 338 př.l., kdy došlo k porážce u Antia. Římané však vojenskou službou na lodích vždy opovrhovali. Až do 2. punské války ji vykonávali pouze italští spojenci, později propuštěnci a občané nejnižší třídy. Veslaři byli otroci. 29) Titul byl vojevůdcům uznán i senátem. Platil po dobu jednoho roku, do dne triumfu. 30) Nejuznávanějším byl věnec z trávy, který byl udělován za osvobození vojska nebo římského města z nepřátelského obležení. Významným věncem byl rovněž i věnec vavřínový, který byl znakem vítzězství. POPIS OBRÁZKŮ Legionář z Caesarovy doby Tzv. testudo = želva, užívalo se v případě, že byl vojenský šik napaden nepřítelem. Praetor z I.st.n.l. Římský legionář- cca. 50.př.l. Aquila C.I.Caesar C.Marius Římský vojenský tábor Balista Dobývací věž Liburna TITŮV VÍTĚZNÝ OBLOUK POUŽITÁ LITERATURA O/ Kubelka,V: Římské reálie a literatura, Žďár nad Sázavou O/ Löwe,G., Stoll, H., A: ABC Antiky, přel. D. Plichta, Praha 1999 Obrázky jsou převzaty z WWW: http://www.iabc.cz/images/imgdb/original/phpQ8xMxd.jpg http://www.roman-empire.net http://www.crg.cz/italie/40269_Jeruzalemska_korist_na_Titove_oblouku.htm