Pouze jedna otázka v experimentu "zachování množství" J. Samuel & P. Bryant (1984). Asking only one question in the conservation experiment. Journal of Child Psychology and Psychiatry, 25 (2), pp. 315-18. kontext studie - Piagetova teorie n hlavní pojmy Piagetovy teorie: akomodace, asimilace, ekvilibrium, schémata n schopnost zachování množství (conservation) - jeden z hlavních mezníků v rámci teorie kognitivního vývoje n stádia vývoje dle Piageta: n 1. sensoricko-motorické (0-2) n 2. předoperační (2-7): symbolické myšlení (2-4), názorné myšlení (4-7) n 3. stádium konkrétních operací (7-12) n 4. stádium formálních operací (12-...) n schopnost zachování množství - konec předoperačního stádia a začátek operačního myšlení kontext studie - Piagetovy experimenty n "klasické" Piagetovy experimenty zachování množství (Piaget & Szeminska, 1952): n dítěti prezentovány dvě identické kvantity (např. dvě sklenice vody) n následuje transformace (přelití vody z původní sklenice do jiné sklenice, která se liší svými rozměry) n dítěti položena otázka: "je zde stejné množství vody ve dvou sklenicích?", a to před i po transformaci n dle Piageta mladší 7 let nezvládají tuto úlohu, nemají potřebné logického myšlení - operace, které úloha vyžaduje (reversibilita, schopnost zaměřit se na více aspektů situace) kontext studie - modifikace Piagetových experimentů n Rose & Blank (1974): vynechali pre-transformační otázku n šestileté děti potom častěji uspěly v experimentu zachování počtu ve srovnání s dětmi, které byly testovány standardní (piagetovou) verzí n tyto děti také udělaly méně chyb v retestu, který měl standardní formu a konal se po týdenním intervalu, než děti kontrolní n Donaldson (1978, 1982): experimentátor může nechtěně donutit dítě k produkování špatné odpovědi n dítě si může myslet, že experimentátor (ve standardní formě experimentu) pokládá otázku podruhé z toho důvodu, že chce slyšet jinou odpověď kontext studie - modifikace Piagetových experimentů n následující studie (jako mnoho dalších) je zaměřena na podmínky, ve kterých děti projeví schopnost zachovat množství, spíše než na to, zda tuto schopnost mají n jedná se tedy o hodnocení Piagetových závěrů týkajících se "zachování množství" přes kritiku použitých výzkumných metod vlastní studie - popis n zkoumané osoby (ZO): 252 chlapců a dívek (5 až 8,5 let) n ZO rozděleny do čtyřech věkových skupin s věkovými průměry 5;3, 6;3, 7;3, resp. 8;3 n každá skupina rozdělena na tři podskupiny se stejným věkovým průměrem n podskupiny - odlišné podmínky experimentu: n 1. standardní (pre a post-transformační otázka) n 2. "one judgement" (pouze post-transformační otázka) vlastní studie - popis n 3. "fixed array" - kontrolní: prezentován pouze výsledek transformace (dítě transformaci nevidělo) n 3. účelem bylo ověřit, zda děti, které odpověděly správně v prvních dvou podmínkách, odpověděly tak díky přenosu informace z pre-transformační prezentace n v různých pokusech byly použity tři druhy materiálu: n 1. "hmota": v rámci podmínek 1. a 2. dítěti prezentovány dva stejné plastelínové válce, poté transformace jednoho z nich do podoby "klobásy nebo palačinky" vlastní studie - popis n 2. "počet": v podmínkách 1. a 2. prezentovány vedle sebe dvě stejně dlouhé řady kuliček (po 6), transformace - roztažení nebo stažení jedné z řad n 3. "objem": pre-transformačni prezentace - dvě identické sklenice se stejným množstvím tekutiny, transformace: přelití tekutiny z jedné sklenice do užší (širší) sklenice n každé dítě prošlo 4 pokusy se všemi materiály n pořadí pokusů podle materiálu bylo systematicky obměňováno vlastní studie - výsledky n statistická analýza: analýzou rozptylu byl zjišťován vliv věku, podmínek a materiálu na počet chyb v pokusech n proměnná "materiál" byla použita v analýze jako opakované měření n statisticky významné rozdíly v počtu chyb byly nalezeny vzhledem k věku, podmínkám a materiálu vlastní studie - výsledky n žádné významné interakce mezi proměnnými nebyly nalezeny n pomocí tzv. "post-hoc" testů byly nalezené rozdíly dále specifikovány: n věk: signifikantní rozdíl nalezen mezi všemi věkovými skupinami, starší skupiny podávaly lepší výkony než mladší n podmínky: úkoly s jednou otázkou byly snadnější než ostatní dva typy úloh (standardní a fixed-array) n materiál: úkoly s počtem byly snadnější než úkoly s hmotou a objemem průměrný počet chyb ve třech podmínkách a s třemi typy materiálu průměrný počet chyb společně pro materiál (A), pro věk (B) vlastní studie - závěry n Rose & Blank (1974) zjistili, že 6leté děti lépe zvládají úlohy týkající se zachování množství, pokud je jim kladena pouze 1 otázka (post-transformační) n prezentovaná studie tento závěr rozšiřuje také na různé druhy materiálu a na různé věkové skupiny n děti, které nezvládají tradiční verzi experimentu (dvě otázky) často rozumí principu "invariance" n jejich chyby pramení spíše z irelevantního důvodu, opakování téže otázky experimentátorem vede děti k tomu, aby změnily svou odpověď vlastní studie - závěry n děti, které vyřešily úlohu s jednou otázkou používají znalost invariance, protože byly schopné přenést informaci z pre-transformační prezentace n předchozí závěr jasně potvrdila horší výkonnost dětí v podmínkách kontrolních (fixed-array) n velice důležité je tedy uvažovat, zda experimentální situace nezabraňuje využití určité schopnosti, jejíž projevy má ve skutečnosti sledovat metodologie n studie zahrnuje tři nezávislé proměnné (podmínky, materiál, věk -- vybrané věkové skupiny spíše než manipulovaná proměnná) a závislou proměnnou - úspěch v úkolu n jedná se o faktoriální design (4 x 3 x 3) n statistická procedura: analýza rozptylu, doplněná o post hoc testy hodnocení n použité materiály v experimentu měly signifikantní vliv na zvládání úloh (úlohy s "počtem" byly snadnější než úlohy s hmotou a objemem) n tento výsledek zdá se podporuje Piagetův koncept "horizontal décalage": "schopnost zachování množství" se neobjevuje naráz pro všechno, ale postupně v neměnném pořadí během stádia konkrétních operací (např. počet a kapalina: 6-7 let, hmota a délka: 7-8 ...) n kritika Piageta: Donaldson (1978): Piagetova koncepce je zaměřena pouze na porozumění dítěte fyzikálnímu světu s vyloučením světa sociálního hodnocení n pokusem o pochopení kognitivnímu vývoji v isolaci, Piaget systematicky podceňuje logické schopnosti dětí n Donaldson: dítě rozhoduje o požadavcích, které jsou na něho kladeny ze dvou zdrojů: mluveného slova a situace ve které se slova objevují n v Piagetových experimentech mohou být tyto dva zdroje informací v konfliktu n dítě může vzhledem k opakování téže otázky věřit, že je po něm vyžadována jiná odpověď (extraneous reason hypothesis) další výzkumy n McCarrigle & Donaldson (1974) - "Naugty Teddy experiment" (nezbedný Teddy): n v případě zachování počtu experiment probíhal standardně až do okamžiku, kdy dítě řeklo, že je stejný počet kuliček ve dvou identických řadách (pre-transformační prezentace) n Teddy se potom vynořil ze skrýše, sebral jednu z řad a změnil ji n dítě pak vrátilo Teddyho do krabice a experimentátor pokračoval: "kde jsme to byli? Aha, je počet v této řadě stejný, jako počet v řadě druhé? další výzkumy n tento úkol správně zvládlo 50 z 80 čtyř až šestiletých dětí, při standardní formě úkolu to bylo 13 z 80 dětí n Light et al. (1979) však kritizovali, že děti byly neverbálně a nevědomě instruovány, aby ignorovaly proces změny, úkol jako takový se pak mohl vytratit (děti nemusely zaznamenat transformaci z důvodu zaujetí Teddym), výsledky jsou pak "falešně pozitivní" n Moore a Frye (1986): zavedli do designu experimentu relevantní změny (něco je opravdu přidáno/odebráno v procesu transformace a správná odpověď je potom "objekty se liší") a irelevantní změny (standardní forma experimentu) další výzkumy n potvrdila se hypotéza: pokud je Teddy rozptylující element, děti si povedou hůře v případě relevantní změny a lépe v případě irelevantní změny (podpora kritiky Lighta et al., nepřímo i Piageta) n Porpodas (1987): částečná replikace experimentu Samuela a Bryanta, u 6 a 7letých řeckých dětí, výsledky podporovaly závěry této studie n Porpodas se ovšem snažil ověřit hypotézu, která tvrdí, že horší výsledky dětí ve standardní formě experimentu oproti experimentu s jednou otázkou jsou způsobeny také interferencí pre-transformačního dotazu experimentátora s dětskou pracovní nebo krátkodobou pamětí další výzkumy n tato paměť dětem umožňuje poznat, že se v průběhu transformace nic nezměnilo n zavedl tedy v experimentu se zachováním počtu a objemu kromě standardního a jedno-otázkového postupu, jedno-otázkový postup s interferencí (krátká irelevantní diskuse experimentátora s dítětem během transformace) n děti z obou věkových skupin (6 a 7 let) si při postupu s interferencí vedly hůře než děti ze zbývajících skupin při úlohách s počtem i objemem n Porpodas uzavírá, že pouze "jedna otázka" nezaručuje projev pochopení principu invariance, nutná je nepřerušená funkce krátkodobé paměti závěr n Porpodasovy závěry představují další vysvětlení (kromě extraneous reason) pro neúspěch dětí v Piagetově úkolu n Bryant (1998): bylo by ukvapené zcela odmítnout Piagetovy experimenty n i v jiných experimentech (např. Naughty Teddy) existuje značný počet dětí, které úkol nezvládly, a tato selhání si zasluhují vysvětlení n lidské schopnosti jsou velice obtížně "izolovatelné" n pro sledování jejich projevu jsou třeba rozličné metody, umožňující schopnosti sledovat z různých úhlů pohledu (včetně sociální dimenze)