e Axt, - , Äxte = sekera s násadním otvorem e Hammeraxt, -, Hammeräxte = sekeromlat s Beil, es, e = sekera bez otvoru s tulejí, laloky SEKEROMLATY FUNKCE: - kamenné a parohové sekeromlaty mohou být jek zbraněmi tak pracovními nástroji, jsou rozlišovány na základě tvaru ostří - nejstarší pravidelně dochované zbraně, objevily se již v mezolitu, dominovaly v eneolitu - kombinují sekací a údernou funkci, je třeba je oddělit od seker a sekeromlatů s dřevozpracující funkcí s nožovitě vybroušeným ostřím - kamenné bojové sekeromlaty se vyznačují výrazně tupým, zaobleným břitem, který je zjevně nezpůsobilý pro opracování dřeva - otvor ve středu dálky většiny sekeromlatů měl umožnit střídavé použití obuchu a břitu - výzdoba na zbrani `a sekeromlat plní i funkci demonstrace moci a postavení majitele, symbolické miniatury a náhražky Základní třídění kovových sekeromlatů: 1. prosté měděné (eneolitické) 2. jednoramenné (einarmige Hammeräxte) - eneolitické s jedním ostřím a tulejí (Schaftlochäxte) - unikátní starobronzové (Nackenknaufäxte) - se žlábkovanou tulejí (křtěnovské) - s kotoučovým týlem (Nackenscheibenäxte) - zvláštní: Lužice u Hodonína 3. dvojramenné (Doppelarmknäufe) 4. skýtské železné čakany ENEOLIT: MĚDĚNÁ INDUSTRIE sekeromlaty s tupým rovným týlem (Hammeräxte) (PDM 125:20) - hrubý tvar, otvor se vývojem posouvá k týlu - nejprve chybí tulejka `a vývojem tulejka jednostranná (tyto tvary mívají výzdobu důlků) - v týlu plocha na tlučení - funkce: · specializovaný hornický nástroj (dolování mědi zlata, soli) `a uvažována souvislost s ložisky rudy zejména v Sedmihradsku · zbraň · forma suroviny (uvažoval Nestor `a jeden sekeromlat stačí na výrobu všech předmětů jordanovské kultury) - datování: časný-starší eneolit - hrobové nálezy z bodrogkeresztúrských pohřebišť - rozšíření: především Bálkánský poloostrov a Katpatská kotlina a ojediněle přes Slovensko do Rakouska, na Moravu do Čech, Polska a V Německa - depot o dvou kusech ze Strážnice sekeromlaty (sekery) s křížovým ostřím (Hackenäxte) (PDM 125:23) - štíhlý, elegantní nástroj se dvěma ostřími proti sobě, výjimečně paralelně - otvor ve středu nástroje - datování: maximální četnost výskytu ve starším eneolitu - rozšíření: především Jugoslávie, Dalmatie, Albanie, Bulharsko, Maďarsko a Slovensko, ojediněle v okruhu Rakousko, Morava, Čechy, stř. Německo, Slezsko, Z Ukrajina hornické sekeromlaty - „hornické motyky“ napodobují tvar sekeromlatů s křížovým ostřím, ale jsou nesouměrné, velké, těžké, váha až několik kg - pro slovenské sekeromlaty je typický výskyt vyražených značek (koleček) při tuleji, v Karpatské kotlině je jen 14% těchto nástrojů, ale na Slovensku jsou zcela pravidelně hranolovitá kladiva (Hämmer) - ojedinělé, výskyt doložen jak v mladším eneolitu, tak během PP - původně byly považovány za středověké - lokality: Boskovice, Jedovnice, Blučina, rakouská analogie z Mitterkirchenu - ŘÍHOVSKÝ, J. 1992, Taf. 80 JEDNORAMENNÉ SEKEROMLATY (einarmige Äxte, einarmige Hammeräxte, Knaufammeräxte) sekery/sekeromlaty s jedním ostřím a tulejí (PDM 125:7, 16) (Schaftlochäxte, r Schaft = násada) - tulej je umístěna v týlu předmětu, paralelně umístěné ostří - datování: mladší a pozdní eneolit/časný bronz BA1 - rozšíření: 4 oblasti rozšíření: nám nejblíže karparsko-balkánská oblast včetně Slovenska, ojediněle do Rakouska, na Moravu, do Čech, Německa, Polska, dále severopontická oblast, volžsko-uralská oblast, oblast Kavkazu - depot z Brna-Líšně: sekeromlat s jedním ostřím a tulejí, plochá trapezoidní sekyrka a dláto uherské fokoše - zdobné, výrazně symbolickou funkci podtrhují zlaté exempláře - charakreristické pro Karpatskou kotlinu - datování: BA2-BC sekeromlat s kotoučovým týlem z Lužic u Hodonína (PDM 134) - zdobený sekeromlat - ojedinělý nález, byl v roce 1886 vyzvednut z rybničního dna - podle nejbližších analogií KŠK STARŠÍ DB BRONZOVÁ INDUSTRIE `a STUCHLÍK, S. 1988 Bronzové sekeromlaty na Moravě, PA LXXIX/2, 269-328. JEDNORAMENNÉ SEKEROMLATY (einarmige Äxte, einarmige Hammeräxte, Knaufammeräxte) jednoramenné sekeromlaty (Nackenknaufäxte) - lokality: Kyjov (PDM 159:31), Brno-Královo Pole - datování: BA2 sekeromlaty křtěnovského typu = se žlábkovanou tulejí (Schaftröhrenäxte, Nackenfächeräxte) - Křtěnov (o. Týn n/Vltavou) – roku 1884 zde byl vyorán depot 6 sekeromlatů a ploché sekerky s lištami „italského“ typu, převázány CS drátem - pojmenování křtěnovský typ pochází od J. Böhma v BÖHM, J. 1936/37: Základy hallstattské periody v Čechách, Obzor prehistorický 10, 1-246. - z Čech je znám ještě jeden depot z Libochovic, ostatní nálezy převážně ojedinělé - na Moravě 5 exemplářů: Bánov, Borotice – hrob s dýkou a sekeromlatem, Křenovice - depot, Olbramovice – kostrový hrob, Skrbeň v STUCHLÍK, S. 1988 - skupina A: úzká dlátkovitá čepel, nejrozšířenější, zejména v českých depotech, datování BA2 - skupina B: sekerkovitě rozšířená čepel, hodně v Maďarsku, datování BA2-3, u nás věteřovská (PDM 168:32) - skupina C: s kulovitou hlavicí, asi nejstarší `a tulej se postupně prodlužuje, geograficky nejomezenější, ještě UK - rozšíření: Čechy, Morava, Slovensko, Maďarsko, v Rumunsku, Rakousko, Německu, ojediněle ve Švédsku, Slezsku - datování: BA2-BA3 sekeromlaty s kotoučovým týlem (Nackenscheibenäxte, Nacken = šíje) - na našem území se setkáváme se 2 typy: B1. masivní s nízkou tulejkou a plochým kotoučovitým týlem - datování: BB1-BB2 - rozšíření: zejména Maďarsko, Rumunsko, Jugoslávie, a Slovensko, méně Ukrajina, Rakousko, Morava, Čechy, Bavorsko, Slezsko, Pomořany - Olomouc – s „karpatskou“ výzdobou (PDM 177:24), Dambořice, Šatov B2. s dlouhou prohnutou čepelí, vysokou štíhlou tulejkou a týlem s výrazným trnem (bodcem) – k boji z blízka - datování: BC-BD - rozšíření: jeden okruh - Čechy, Morava, Rakousko, střední Německo, Polsko; druhý okruh – Slovensko, J Polsko, Ukrajina, Maďarsko - depot o 3 exemplářích z Kroměříže (PDM 179:24), z mohyly v Tachlovicích Bronzový sekeromlat z Petrovej Vsi (okr. Skalica) Technologie výzdoby bronzového sekeromlatu z Petrove Vsi dvojramenné mlaty A – dvojramenné mlaty s jednoduchou tulejí B – dvojramenné mlaty s tulejí ukončenou terčem C – dvojramenné mlaty s plastickou výzdobou ramen D – nedokonalé dvojramenné mlaty s tenkými rameny E – miniaturní napodobeniny dvojramenných mlatů - rozšíření: rozsáhlé území střední Evropy a Karpatské kotliny s maximální koncentrací na Slovensku (55 exemplářů) a v Maďarsku (15 exemplářů) `a areál piliňské kultury - východní Moravu se 4 mlaty můžeme pokládat za západní okraj centrálního území, 3 exempláře i v Čechách - méně kvalitní sekeromlaty typu D a miniatury typu E se vyskytují jen na území Slovenska - lokality na Moravě: Hulín, Drslavice, Dobrochov, Okolí Uherského Hradiště - lokality v Čechách: Kunětice, Řepeč, Libákovice - datování: BC-HA - 3 ze 4 sekeromlatů na Moravě pocházejí z depotů typ A – depot z Hulína, horizont Hradisko-Hulín (BC/D) (PDM 174:8) typ B – depot z Drslavic, horizont Drslavice, depot datován BD/HA typ C – HA, HA2 typ D – depot z Dobrochova, HA typ E – obecně HA HALŠTAT ŽELEZNÉ SEKEROMLATY SKÝTSKÉ ČAKANY (PDM 241:11) - jsou železné, ale tvarem se v podstatě podobají sekeromlatům eneolitickým - šíří se z východu na západ, jejich výskyt v Karpatské kotlině je připisován skýtskému etniku – na thráckém pohřebišti v Chotíně - na Moravě: Býčí skála u Adamova - datování: 6. století přnl. - ILJINSKAJA, V. A. 1961 e Keule, -, -n = kyj, obušek, palice × e Kugel, -, -n = koule BULAVY (Keulenköpfe) v MRÁZEK, I. 1996: Drahé kameny v pravěku Moravy a Slezska, Brno, 59. ENEOLIT - v eneolitu se objevuje nový broušený artefakt „bulava“, kulovitá provrtaná hlavice, původně na dřevěné násadě, původně používaná k boji z blízka `a odznak bojovníka (nejstarší bulava - bolerázská skupina KNP pod mohylou v Náměšti n/Hané, bohatý pohřeb bojovníka ohrozimská skupina KNP – Slatinky) - sociální status bulavy je podložen analogiemi z egyptských a mezopotámských reliéfů (zde již od neolitu) - absence pracovních stop `a sociální funkce - moravské bulavy z eneolitu (34 ks z 26 lokalit), z Čech pocházejí zejména z KŠK (BEROUNSKÁ, M. 1987) - většinou kulovité, či mírně zploštělé, hladké zřídka žlábkované, žlábkované bulavy se připisují spíše DB než eneolitu DB a HALŠTAT - kulovitý, výjimečně hruškovitý tvar (Vícov) - většinou jen z náhodných nálezů, jen jeden nález z hrobu: Moravičany č. 879 (BD-HA) - celkem 11-15 ks - nejstarší SMK (Uh. Brod) - 4 ks KSPP (Brno-Obřany, Klentnice, Holubice); ostatní KLPP (Polkovice, Štramberk, Bílovice) - suroviny: bílý mramor, žlutavě šedý vápenec, bělavý vápenitý pískovec - halštat: Jaroměřice n/Rokytnou, Těšetice, Oslavany-Náporky, Vícov-Ježův hrad HVĚZDICOVITÉ PALCÁTY (Keulenszepter) - duté bronzové bulavy s ostny či hranolovitými výstupky - palcát – bronzová násada hvězdicovitá hlavice válcovitá hlavice kulovitá hlavice - Morava: Šlapanice (PDM 169:9), Blažovice - náhodné nálezy (asi mladší DB) - rozšíření: Karpatská kotlina, J Rusko ZOOMORFNÍ KOVÁNÍ HOLÍ („skipetary“, Pferdekopfzepter) v HANČAR, F. 1967: Die bronzenen „Pferdekopfszepter“ der Hallstattzeit in archäologischer Ostperspektive, Archaeologia Austriaca XL, 113-134. - žezla jako symboly moci, geneticky vyrůstají ze sekeromlatů - v bojovnickém hrobě z Předměřic u Hradce Králové: žezlo, meč, koňský postroj (stupeň HC1) - jde o doklad thrácko-kimmerských vlivů (konec 8.-začátek 7. stol. přnl) - představují koňskou nebo beraní hlavu, hlavu dravého ptáka nebo koňské kopyto - datování: předskýtské 8. –7. stol., skýtské 6.- 5. stol. přnl. - rozšíření: větší koncentrace v Karpatské kotlině a Sedmihradsku, dunajsko-kavkazský prostor