Jana Moravcová, UČO 162485 Pohřby dětí v pithoi Úvod: Pohřby v pithoi[1] se vyskytují ve starší i střední době bronzové[2]. Na našem území se jedná převážně o kostrové pohřby dětí. Zásobnice s ostatky je nejčastěji umístěna na pohřebišti, na rozdíl od Východního středomoří, kde bývá umístěna přímo v domě. Zásobnici, mající funkci urny, obvykle překrývá miska nebo druhá zásobnice. O čem vypovídají? Pohřby v pithoi, jakožto atypický pohřební ritus, nám může pomoci při řešení otázek spojených s : A) kulturními vlivy - pohřbívání v zásobnicích není očividně domácího původu – ukazuje na kontakty vzdálených kultur; šíření ritu ve střední Evropě pravděpodobně souvisí s kulturními vlivy podnícenými obchodními styky, ve směru Sever-Jih (ze severu jantar, z jihu měd) - tento ritus se objevuje poprvé v Mezopotámii (cca 3000 BC; pohřby dětí i dospělých; ukládány v domech a při hradebních zdech), odtud míří do Sýrie a Palestiny (zejm. děti), před rokem 2000 BC se dostává do Malé Asie (již na pohřebištích); centrem daného ritu je však zejména Egida (objevuje se cca od 2000 BC, vrchol 1750-1550 BC); k nám se ritus dostává z Egeidy v období klasické únětické kultury (pravděpodobně přes Balkán) B) tzv. gender studies - Pohřby v zásobnicích jsou de facto první pohřby novorozeňať a batolat (v pravěku obecně vysoká dětská úmrtnost, ale děti do 2-3 let nacházeny výjimečně); čím je to dáno? Novým pohledem na dítě (že by do té doby nikdy tak malé pohřbívány nebyly – POCHYBNÉ), nebo to souvisí s lepší uchovatelností skeletu v zásobnici…??? (jistě by se našly i další otázkyJ) - I tak je pohřbů v pithoi poměrně málo. Jak byly pohřbívány ostatní děti? Ukazuje tento pohřební ritus na výjimečnost skupiny lidí, která své děti pochovávala tímto způsobem? (např. lišili se sociálně, či kulturně od ostatní společnosti, nebo byli pouze pokrokovější?) - V našem prostředí se do pithoí pohřbívaly převážně děti (výjimkou je pohřeb mladé ženy z Ivaně). Proč? Dostal se k nám tento zvyk už v takto modifikované podobě? (připomeňme, že v Egidě, odkud se k nám zvyk pravděpodobně šířil, se v menší míře v zásobnicích pohřbívali i dospělí jedinci, jak to, že se u nás také nenachází?); souvisí to pouze s velikostí ? (jednoduše – dítě se do zásobnice vejde); Nebo se jedná o kultovní záležitost? (dítě mohlo být navráceno do mateřského lůna, které představovala zásobnice –viz další bod) C) symbolikou a rituálním životem - má pithoi hlubší symbolický význam, nebo se jedná o běžný zvyk - otázka: lze vůbec něco v pravěku nazvat „běžným zvykem“? – může mít pohřební ritus jiné než symbolické kořeny?! – možné řešení: původně potřeba symbolické i čistě praktické (šíření nemocí…) izolace mrtvého v městském prostředí (zvyk vzniká oblastech s nedostatečnými zásobami dřeva – proto se volila keramika) - dále se může uvažovat „zabydlení mrtvého v novém prostředí“ (platí pro ukládání těl do schránek obecně) - symbolika lůna (zásobnice - podoba těhotné ženy); pozn.: pravděpodobně archetypální představa (pohřby v nádobách od – 3.tis.BC do 17.st.n.l.; od Egeidy přes Peru až k novověkému Polsku!) Rozšíření ve Střední Evropě: Čechy: Únětická kultura - více jak 11 pohřbů dětí - po Neústupném 1933 to dále nezpracované Morava: Únětická kultura Věteřovská kultura - Např. Mikulov, Olbramovice Lužická kultura (nejstarší fáze) Slovensko: Maďarovská kultura - Nitranský Hrádek 6 dětí v pithoi (k roku 1961) - Např. Šatovce DR: Pohřebiště Mannesdorf – Pithoi jako popelnice žárového pohřbu Maďarsko: Víc jak 7 pohřbů Literatura: JŰTTNER, K. 1950: Únětické (věteřovské) pohřby v nádobách na Jižní Moravě. OP XIV, 365-366. MĚŘÍNSKÝ, Z. 1981: Archeologické výzkumy na stavbě vodního díla na Dyji u Nových Mlýnů. Jižní Morava 17, 192-194. NEUSTUPNÝ, E. 1983: Demografie pravěkých pohřebišť, Praha. NEÚSTUPNÝ, J. 1933: Únětické pohřby v nádobách. PA XXXIX, 14-20. PERNIČKA, R. M. – PODBORSKÝ, V. 1959: Ein Kinderbegräbnis im Gefäss… SPFFBU E 4, 5-21. SPURNÝ, V. 1961: K rituálním poměrům ve střední době bronzové na Moravě. PA LII, 186-194. TUREK, J. 2000: Being a beaker child. The position of children in late eneolithic society - Děti v období šňůrové keramiky a zvoncovitých pohárů. Postavení dětí ve společnosti pozdního eneolitu. In: Pavlů, I. (ed.), In memoriam Jan Rulf. Památky archeologické - Supplementum 13, 424-438 VACHŮT, P. 2005: Několik poznámek k vypovídací hodnotě dětských hrobů na nekropolích starší doby bronzové. SPFFBU, M 8-9, 89-99. ------------------------------- [1] Pithoi, jinak také: pitos, pithos, pitchoi [2] Analogie se dají najít i v dalších obdobích (např. novověkém Polsku)