MICHAL DOLEŽEL               

   200494

   

   

   

   

   

   

   



                                    MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

                                   ÚSTAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE

   

   

   

   

   

   

   



   



                                          REFERÁT NA TÉMA

   

   ORIENTACE KOSTROVÝCH POHŘBŮ NA KONCI ENEOLITU, VE STARŠÍ A STŘEDNÍ DOBĚ BRONZOVÉ. VZÁJEMNÉ
   VZTAHY POHŘEBIŠŤ. POHŘBY V RAKVÍCH A KAMENNÉ OBLOŽENÍ. SOCIÁLNÍ STRUKTURA, DEMOGRAFIE

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   AEA 62  

   BRONZ A HALŠTAT – SEMINÁŘ

   LITERATURA:

   ŠMEJDA, Ladislav; Tradice kultury zvoncovitých pohárů na pohřebišti v Holešově.

   STUCHLÍK, Stanislav; STUCHLÍKOVÁ, Jana. Pravěké pohřebiště v Moravské Nové Vsi-Hruškách. Brno
   – Archeologický ústav Akademie věd České republiky, 1996. 211 s.

   LORENCOVÁ, Anna; BENEŠ, Jan; PODBORSKÝ, Vladimír. Těšetice-Kyjovice 3 : únětické pohřebiště
   v Těšeticích – Vinohradech. Brno – Universita J. E. Purkyně v Brně, 1987. 273 s.

   

   

   Pohřebiště v Holešově:

   Holešovická nekropole obsahovala pohřby Kultury zvoncovitých pohárů (KZP) a skupiny
   Chlopice-Veselé.

   -         Všech 10  pohřbů KZP byly kostrové s typickou severojižní orientací.

   -         Hroby skupiny Chlopice-Veselé měly naopak orientaci rovnoběžníkovou. 

   Výjimku však tvořilo několik hrobů skupiny Chlopice-Veselé v severní části pohřebního areálu,
   jež měly orientaci shodnou s hroby KZP.

   To může svědčit o značné vzájemné blízkosti obou kultur. 

   Statistika:

   Z 10 pohřbů KZP byli 3 ve věku Infans II (7-14 let), 2 pohřby v dospělém věku, 3 Maturus I
   (40-49 let) a 2 Adultus I (20-29 let).

   Nejnižší věk Infans II (7-14 let) 30%, nejvyšší Adultus I (20-29 let) 20%.

   

   

   Pohřebiště v Moravské Nové Vsi-Hruškách:

   Na zdejší nekropoli bylo zaznamenáno:

   11 hrobů KZP, 26 patřilo protoúnětické fázi (PÚK) a 7 starší únětické kultuře (ÚK).

   KZP

   -         Hrobové jámy KZP neměly žádnou konstrukční úpravu, v jednom případě však bylo
   zachyceno dřevěné obložení stěn.

   -         Všechny skelety lidu KZP byly kostrové s tradičním uložením i orientací – muži ve
   skrčené poloze na levém a ženy na pravém boku, se severojižní orientací a obličejovou částí
   k východu.

   Statistika:

   Z 11 pohřbů KZP byly 4 ve věku Infans I (0-6 let), 1 v Infans II (7-14 let), 4 v Adultus I
   (20-29 let). Zbylé 2 pohřby se nepodařily určit.

   Nejnižší věk Infans I (0-6 let) 44,4%, nejvyšší dosažený věk Adultus I (20-29 let) 44,4%.

   

   PÚK

   -         Pohřby PÚK na zdejším pohřebišti byly rovněž kostrové.

   -         Skelety ležely v klasické skrčené poloze, s výjimkou jednoho ženského hrobu.

   -         Mužské skelety ležely na pravém boku, hlavou směrem k jihu a ženské skelety
   naopak          na levém boku, hlavou směrem k severu.

   -         Podařilo se zde zachytit i čtyři kůlové jámy kolem jedno z hrobů, což představuje
   jedinou nadzemní stavbu tohoto typu z PÚK.

   -         Rakve byly zjištěny v 5 či 6 případech. Z toho ve 2 hrobech šlo o klasické
   baumsargy.

   Statistika:

   Z 26 protoúnětických pohřbů byly 3 ve věku Infans I (0-6 let), 2 v Juvenis (15-19
   let),             7 v Adultus I (20-29 let), 9 v Adultus II (30-39 let), 1 v Maturus I (40-49
   let) a 4 v Maturus II (50-59 let).

   Nejnižší věk Infans I (0-6 let) 11,5 %, nejvyšší dosažený věk Maturus II (50-59 let) 15,4 %.

   

   ÚK

   -         7 kostrových pohřbů ÚK byly také uloženy v klasické poloze.

   -         U žádné z hrobových jam nebyla zaznamenána kamenná úprava.

   -         Rakev se dochovala v 5 ze 7 případů.

   Statistika:

   Ze 7 únětických pohřbů byl 1 ve věku Infans II (7-14 let), 2 v Adultus I (20-29 let), 2
   v Adultus II (30-39 let). Zbylé 2 se nepodařilo určit.

   Nejnižší věk Infans II (7-14 let) 14,2%, nejvyšší dosažený věk Adultus II (30-39 let) 28,6%.

   

   Pohřebiště v Těšeticích ,,Vinohradech“:

   Zde bylo zaznamenáno celkem 41 hrobů s nejméně 45 jedinci.

   Z toho ve 27 případech šlo o pohřby dospělých jedinců a v 18 případech o pohřby dětí do 15
   let.

   Z 41 hrobových jam na ,,Vinohradech“ obsahovalo 31 kameny s následujícím užitím:

   -         klasická skříňková úprava (1 hrob)

   -         hrob s kamenným věncem (2 hroby)

   -         kamenná komora (22 hrobů)

   -         zavalení kameny (19 hrobů)

   38 zjistitelných hrobů mělo S-J orientaci, avšak s četnými odchylkami.

   Mrtví byly uloženi ve skrčené poloze na pravém boku hlavou k jihu a obličejem k východu.

   

   ZÁVĚR:

    Jak bylo možné vidět, nejen orientace pohřbů, ale i věková struktura, sociální rozvrstvení a
   další typické znaky jednotlivých kultur se mohou vychylovat z klasických norem, a právě tyto
   odlišnosti či odchylky mohou mít často značný význam v poznání kultur a vzájemných vztahů mezi
   nimi.