KAMENNÉ OBLOŽENÍ HROBŮ LKPP LITERATURA: Jindřich Nekvasil 1978: Mohylníky lužické kultury na Moravě, PA 69/1, s. 52 – 116. Zdena Pivovarová 1965: K problematike mohýl v lužické kultuře na Slovensku, SlA 13/1, s. 107 – 162. Moravská větev LK - v LK se ze začátku vedle sebe setkáváme s různými způsoby pohřbívání - ve starolužickém stupni (někdy s přesahem do slezského) rozlišuje Nekvasil horizont mohyl s jámovými hroby (považován za nejstarší) a horizont mohyl s kamennou konstrukcí, mimo to existuje řada plochých jámových a popelnicových hrobů, přičemž s dobou postupně dochází k jakémusi sjednocení pohřebního ritu kultur PP, mizí mohyly (poslední známe ze slezského stupně), také jámové hroby a začínají převažovat plochá popelnicová pohřebiště - z nejstaršího - předlužického horizontu (Nekvasil datuje BB) máme málo nálezů - I - nejstarší mohyly jsou bez konstrukce (Moravičany, Nekvasil datuje BC) - ve IIa stupni starolužického období jsou mohyly s jámovými hroby nahrazeny mohylami s kamennou konstrukcí Mohyly: mohou tedy být mohyly bez konstrukce, mohyly s jednoduchým kamenným kruhem (např. Stavenická mohyla I ) a mohyly se složitým kamenným kruhem (Stavenická mohyla II – kruh byl vybudován mohutnější do šířky i do výšky, podobné známe z Moravičan). Podle úpravy H: 1. jámový H pod mohylou 2. popelnice pod mohylou (víc, často obloženy kameny) 3. zásobnicový H + kamenná konstrukce (od poč. LK – slez. st.), nemají kam. kruh - v násypu se mohou nacházet další popelnicové H, řada střepů či různé odlišnosti (ale špatná dokumentace, poznání starolužických hrobů částečně ztěžuje fakt, že řada z nich byla objevena a kopána již na konci 19. století a dokumentace k nim je často neúplná a materiál ztracen) - nejvíc mohyl se zachovalým náspem známe ze zalesněných pahorkatých oblastí, které leží mimo hlavní sídlištní prostor v nížině (Boskovická brázda, Malá Haná, na V Vlárský průsmyk) - jedná se o menší mohylníky např. Honětice u Kroměříže, Kostelec u Holešova, Pavlovice u Přerova aj., z nichž je zajímavá lokalita Stavenice, kterou se J. Nekvasil také více zabýval Mohylník u Stavenic (1935, 1953) mohyla I: - ovál (10x12m), zahloubený jámový H a kolem něj je polokruhovitý kamenný věnec + další kamenný věnec ohraničuje mohylu (ne časté), mohyla rozplavena, vrchol – 90cm - v náspu se občas objeví střepy a jednotlivé kameny - šířka věnce není víc než 60cm, kameny v 1 vrstvě, velikost kamenů je 30 – 40cm - kameny jsou hustě u sebe a u vnitřního věnce nad H jsou na sobě ve 3 vrstvách mohyla II: - hned vedle, menší, v = 60cm, průměr 6/7m, kruhová, uprostřed H jáma (h = 20/25cm), II.stupeň - přesnou podobu a rozměry mohyl kvůli rozplavení nelze určit - podoba vývoje Moravy se SV Čechami a Saskem - Malopolsko a Slezsko – LK se zde formuje dříve a s mohylami se setkáváme hlavně předlužickém horizontu, málokde se mohyly udržely do mladší DB Moravičany: jediné nížinné pohřebiště, kde se nachází dostatek poznatků o mohylách: - seskupení kruhových ploch obklopených prohlubní – pozůstatky rozoraných mohyl, blízko sebe v nepravidelných řadách - téměř všechny H uvnitř byly jámové, jen několik mladších (II.st.) v zásobnici + mohyla s konstrukcí, také kamenné schránky H, příp. vybudování celého náspu z kamenů Z okraj moravské větve tvoří Moravská brána (začíná na J na Tišnovsku a pokračuje Boskovickou brázdou na Malou Hanou) - Z. Smrž - také zde se ve starolužickém stupni pohřbívalo pod mohylami, ale protože je tu lužické osídlení doloženo později (až na konci I. starolužického stupně), chybí nejstarší horizont s jámovými hroby - mohyly s kam. konstrukcí – věncem (Bořitov, Jevíčko, Lysice – „Oujezdy“ a „Býkovky“, Tišnov - „Pod Klučaninou“) - použití kamene na budování hrobových schránek přežívá ještě dlouho do slezského stupně Vlárský průsmyk - Vlachovice, Sehradice, Sv. Sidonie, Tichov (V. Dohnal) - toto území je mírně odchylné od moravské větve, vztah ke slovenské větvi LK - opět jsou zde mohyly s kamennou konstrukcí, které se zde udržely do konce DB Slovenská větev LK - starolužický stupěň a starší fáze středolužického - také zde byla řada mohyl kopaná v 19. století a máme k nim neúplnou nebo žádnou dokumentaci (oblast Oravy) - rozkládá se především na SZ Slovensku, na V zhruba po Váh, na J po Slovenské rudohoří - trochu odlišný vývoj než jinde, není zde doložen nejstarší horizont mohyl s jámovými hroby a připouští se vliv karpatské MK (současný s naším I. stupněm je tzv. vývojový st. BC - BD) - nejdůležitějšími lokalitami, kterými se Pivovarová zabývala podrobně, byly Mikušovce a Trenčianské Teplice Společné znaky obou jmenovaných lokalit (i dalších): - nejstarší stupeň LK – kromě mohyl s konstrukcí (viz. níže) známe hroby s kruhovým kamenným obložením, které se rozměry přibližují menším mohylkám, ale nebyl u nich zjištěn násep - mohyly s dvojnásobným kamenným pláštěm (ojediněle, např. Veĺká Lehota) - hroby s malými kamennými mohylkami, hroby s nepravidelným kamenným příkrovem nebo skříňkové hroby - méně často se vyskytují mohyly bez konstrukce, pouze s hliněným náspem - nejčastější mohyly s kamennou konstrukcí, tedy věncem, jehož rozměry se v různých případech liší, průměr věnce se pohybuje mezi 2,5/3m – 7/8m, široké jsou mezi zhruba 40 – 200cm, nejčastěji však 60 – 100cm - jako kámen je používán nejvíce bílý vápenec (velké kameny), ale objevuje se také použití plochých žlutých pískovců - kameny jsou nepravidelně uloženy v jedné vrstvě (méně ve 2 – 3 vrstvách, výška pak dosahuje až 30 cm) - vlastní hrob bývá uložen většinou přibližně ve středu kamenného věnce a to v jeho úrovni nebo častěji zahlouben pod úroveň věnce - jedná se hlavně o pohřby v popelnicích, kterými bývají především dvojkónické nádoby a bezuché amfory - popelnice jsou uvnitř věnce jedna nebo dvě, občas i tři a bývají často překryty plochými kameny neb o na nich stojí - v hrobech se nachází keramika, méně bronzy a ŠI Mikušovce–„Nivky“ – na kamenný věnec mohyly zde navazují mladší hroby vně kruhu (někdy i uvnitř - 4), které jsou obloženy kameny nebo jsou kameny seskládané do podoby nepravidelné skříňky