DŮM A OSADA STARŠÍCH PP (BŘEZNO) Lit.: PLEINEROVÁ, I. - HRALA, J. 1988: Březno. Osada lidu knovízské kultury v severozápadních Čechách, Ústí n. Labem. UMÍSTĚNÍ LOKALITY: Obec Březno se nachází asi 4 km západně od Loun a patří ke starému sídelnímu území Čech ve středním Poohří. Pravěké naleziště je vzdáleno 700 m na východ od současné obce. Připíná se k těsně k toku Ohře. Osada knovízské kultury se omezovala na západní a střední část zkoumané lokality. V souvislé ploše bylo sídliště knovízské kultury zjištěno v rozsahu 2.5 ha. DĚJINY VÝZKUMU: Výzkum v Březně začal v roce 1954 záchranou akcí v SZ části naleziště. Bylo to v místech, kde docházelo k porušování pravěkých objektů sesuvem nárazového břehu Ohře. Nálezy z různých období. Průzkumy zde probíhaly v několika fázích: 1. Prvním nález hrob únětické kultury a dal podmět k dalším pracím. V počáteční etapě byly prováděny menší sondy a cílem bylo odkrýt pohřebiště ze staré doby bronzové. 2. od r 1957: objev časně slovanské polozemnice. Změnilo se zaměření výzkumu (na slovanské období) a práce se prováděly ve větším měřítku. 3. systematický velkoplošný výzkum prováděný za pomoci mechanizačních prostředků. V letech 1961-1973. Těžištěm bylo sledování nestaršího slovanského osídlení a germánského sídliště z doby stěhování národů. 4. 1974-1980 přešlo se opět na menší odkryvy se snahou doplnit poznatky o některých důležitých fázích pravěkého osídlení lokality. Poslední objekty knovízské kultury byly odkryty v roce 1977 a pak se práce přesunuly do východní části naleziště. Zaměření výzkumu se v podstatě nikdy nesoustřeďovalo na objekty knovízské kultury. Ty byly odkrývány jen příležitostně v souvislosti s nálezy z jiných období. Určitým paradoxem je, že právě ony tvoří početně největší nálezový soubor z březenské lokality. JEDNOTLIVÉ OBJEKTY: Při výzkumu v Březně byly zjištěny 3 druhy objektů: Obydlí, jámy a velké objekty E a J. Jámy: Odkryto 305 jam o kterých můžeme s jistotou říci, že pocházejí z období knovízské kultury. Jámy mísovitého typu, válcovité, kuželovité, vakovité, nebo zužující se k ústí. Půdorys jam byl většinou kruhovitý nebo oválný, výjimečně se blížil obdélníku se zaoblenými rohy. Nejčastější plocha byla mezi 0.75-2 m^2, a hloubka mezi 51-99 cm. Převažující zásyp byl jednotný a to v různých odstínech šedé. - jámy s větším počtem kamenů (41%) Většinou nemají stopy opracování někdy jsou rozpolcené nebo přeseknuté. 2 objekty byly kameny vyplněny , dále byly kameny seskupené v pravidelném kruhu, nebo půlkruhu nebo najdeme kamenné vydláždění. - jámy se zvířecími těly: Kostra mladého prasete, neúplné ostatky kozy nebo ovce, hlava a přední část těla koně nebo kostra mladého dobytčete ležícího na pravém boku v kruhovém obložení z kamenů a při severní straně ležela 2 těla psů. - jámy s lidskými kosterními pozůstatky: celkem ve 13 jámách. Jde o fragmenty kostí nebo lebek, jednou o téměř celou lebku, jednou dolní končetiny, jeden úplný a jeden neúplný skelet. Téměř všichni jedinci, jejichž pozůstatky byly nalezeny vykazovaly stopy násilných zásahů. V jámách byly kosti nejméně 9 osob, 5x se jednalo o muže, jednou o ženu a 2x o děti ve věku 3-6 let a jedna blíže neurčitelná kostra dospívajícího jedince. Pravděpodobnou příčinou smrti těchto osob bylo ubití, nejspíše ukamenování. Pro antropofagii, často pro podobné příklady předpokládanou, nebyly v Březně přímé doklady, i když ani tam ji nelze vyloučit. Druhově představují nálezy z jam obvyklý inventář sídlišť knovízské kultury. Hlavně keramiku. Převařují zde jámy s nepříliš velkým počtem střepů a to do 60 zlomků. Doklady pro výklad funkce jam jsou nejednoznačné. 1/2 sloužila jako skladovací prostory, zbytek k jiným účelům. Domy: Poznatky o obytných stavbách lidu s knovízskou kulturou jsou zatím dosti neurčité. Tak je to i v osadě v Březně. Bylo zde odkryto 5 neúplných pozůstatků staveb a jeden dobře zachovaný kůlový půdorys. Tento dům byl umístěn východní okrajové části osady. Má obdélníkový půdorys 15 x 5,5 m a je orientován podélnou osou SZ-JV. V největší východní části se nacházelo ohniště. Objekty E a J: Tyto objekty tvořily SV a V ohraničení knovízské osady. - Objekt E: pás kamenů nad zahloubenou rozsáhlou jámou. Kameny spolu se střepy, dalšími artefakty a zvířecími kostmi tvořily jakési dláždění. Možnost vysvětlení vrstvy kamenů jako snahu o zpřístupnění zamokřené plochy. - Objekt J: Je to rozlehlá nepravidelně orientovaná jáma s několika kameny, zvířecími kostmi, střepy, dvěma bronzovými jehlicemi a hliněným kotoučem. Význam těchto objektů je možná kultovního charakteru, ale je nutno přiznat že patří do skupiny nálezů, pro než zatím vysvětlení neznáme. PAMÁTKY HMOTNÉ KULTURY Keramika: Nalezneme zde keramiku typickou pro knovízskou kulturu. Amfory, okříny, hrnce, mísy, džbánky, koflíky, (7) cedníky. Dále zde máme: přeslen, hliněný kruh, keramický model kolečka, Výrobky z kamene: brousky, kamenné koule (nástroje pro prak), kamenné drtidla, pazourková čepel. Bronzové předměty: Jde o 3 jehlice a jedno dlátko. Jehlice byly dvojího typu: 1. jehlice se zdobenou kyjovitou hlavicí: 2 exempláře 2. jehlice se zploštělou dvojkónickou hlavicí, zdobenou na krčku řadami šikmých rýžek CHRONOLOGICKÉ ZAŘAZENÍ Podle nálezů shledáváme že osada byla nepřetržitě osídlená, vývoj lze rozdělit na 3 fáze. : fáze 1 a 2a je podle Reinec. systému shodná s BD/HA1 f. 2b s HA1/HA2 3.f. s HA2/HB1 Absolutní stáří osady můžeme klást na samý konec 2. tisíciletí přnl., existovala 150 – 200let. Nálezy v Březně nám neposkytují žádné údaje o rozvrstvení společnosti. Tato osada měla zemědělský charakter, jsou zde nálezy zuhelnatělých obilek a pšenice dvouzrnky. Podle osteologického materiálu můžeme poznat že zde zcela převažoval chov turu, dále jsou zastoupeni ovce, koza, kůň, pes. Divoká lovná zvěř tvoří 1%. Centrální zóna osady byla zachycena na Z straně zkoumané plochy. Základní jednotkou byl dům obklopen 3-4 jámami. Na prozkoumané části sídliště v Březně bylo takových jednotek patrně 12. Současně byly v sídlišti vždy asi 3-4 domy, jejichž životnost se pohybovala mezi 35-40 lety.