Postdepoziční procesy a fosfátové půdní analýzy



   neboli spletité osudy
   fosfátu a jeho výpověď

   

   Fosfát: je sůl kyseliny fosforečné (H[3]PO[4]), která vznikne odtržením všech tří kyselých
   vodíků. Fosfáty jsou důležitá skupina látek v biochemii. V biologických systémech se fosfát
   nachází v anorganické iontové formě (značí se P[i]) a vzniká hydrolýzou difosfátu PP[i]:

   P[2]O[7]^2− + H[2]O → 2 HPO[4]^2−, P[2]O[5 ] (používán v analýzách)

   Mnohem častěji, ale v živých systémech nacházíme fosfáty v organické formě jako
   adenozinfosfáty (AMP, ADP, ATP) a v nukleových kyselinách DNA a RNA. Adenozinfosfáty jsou pro
   organismy velmi důležité, protože díky makroenergetické vazbě mezi fosfátovými jednotkami
   slouží jako zásobárna energie

   

   

   Fosfáty v přírodním cyklu:

   Nevstupuje do atmosféry, je obsažen v: organických zbytcích, fekáliích, organickém odpadu,..

   

   Metodika:

   Jílek 1952 `a titrace

   •J Pelikán 1955 `a kyselina dusičná

   Soudný 1971 `a kyselina dusičná, Gundlachův polní test

   Majer 1984 `a kyselina octová, relativní metoda

   

   Aplikace, co můžeme zjistit: Vyhledávání komponent, Struktura obytných areálů, Hroby, Stáje,
   Kanály…

   

   Využití fosfátové půdní analýzy při interpretaci kulturního souvrství a zahloubených objektů z
   mladší a pozdní doby bronzové v Praze 10 – Záběhlicích

   



   Cíle i výsledky analízy:

   a)zjistit, zda jsou v řezech zjistitelné uloženiny obohacené fosforem

   b)zda jsou obohacené vrstvy jednoznačně odlišitelné od vrstev neobohacených

   c)zda mezi vrstavmi existují shody či rozdíly

   d)zda jsou zjištění důvěryhodná a legitimizují použití metody

   e)zda metoda přinesla interpretovatelné informace

   ERNÉE, M. 2005

   

Praha 9 Miškovice – analýza hrobů

Hroby s fosfátovou anomálií (primární) X Hroby bez fosfátové anomálie (sekundární?)

   Čech, P. – Dobeš, M. (red.) (2000), MAJER, A. (2004)

   -nové informace o pohřebním rytu

   

Závěrem:

Umožňuje zajímavé interpretace…

   

Bibliografie:

ALBREDE, F. (2003): Geochemistry an introduction.

   ČECH, P. – DOBEŠ, M. (red.) (2000): Sborník Miroslavu Buchvaldkovi. Most.

ERNÉE, M. (2005): Využití fosfátové půdní analýzy při interpretaci kulturního souvrství a
zahloubených objektů z mladší a pozdní doby bronzové v Praze 10 - Záběhlicích, Archeologické
rozhledy 57/2, 303-330.

KELLER, A. (2000): An introduction to enviromental geology.

MAJER, A. (1984): Relativní metoda fosfátové půdní analýzy, In: AR.

MAJER, A. (2004): Geochemie v archeologii, In: Nedestruktivní archeologie.

MARSHALL, C. P. – Fairbridge R. W. (1999): Encyklopedia of geochemistry.

NEUSTUPNÝ, E. (1981) ..