Petra Langweilová, 179894

                                                                                                 

                                        Nebeský kruh z Nebry

   

   O kultu nebeských těles, zvláště měsíce vypovídá také výjimečný nález „nebeského terče“
   z lokality NEBRA v Sasku Anhaltsku.

   Kotouč z Nebry byl nalezen v roce 1999 na kopci Mittelberg, který se tyčí nad vesnicí Wangen v
   údolí řeky Unstrut, které lidé obývají nejméně 440 tisíc let. Astrální kotouč byl ukraden z
   archeologicky významného naleziště. Zloději jej odcizili ze zasypané kamenné mohyly nedaleko
   vrcholu kopce. Místo bylo obklopeno nízkou bermou o průměru asi 75 metrů. Podobné kruhovité
   stavby obehnané příkopem se vyskytují po celé Evropě. Tyto nejspíše vymezovaly prehistorické
   kultovní nebo posvátné místo.

   Kotouč z Nebry na černém trhu několikrát změnil majitele a nakonec se opět ,,vynořil“ v roce
   2002, kdy byl o něm uveřejněn článek v Německém časopise Focus, za účelem zvýšit jeho tržní
   cenu.

   O tomto článku se dozvěděl ředitel Muzea prehistorie v Halle - Harald Meller a za spolupráce s
   německou policií jej v Basileji získal zpět. Po odstranění špíny a rzi provedli muzejní
   odborníci řadu testů, aby určili jak a z jakých materiálů byl kotouč vyroben. Jeho stáří spadá
   asi do roku 1600 př.n.l. a prošel několika proměnami během staletí, kdy byl užíván.

   Terč z Nebry představuje bronzový plechový kruh o průměru 32 centimetrů, na jehož lícní straně
   jsou zlatem plátované obrazce nebeských těles: Měsíce v úplňku (v úvahu přicházelo i Slunce,
   ale celková koncepce kotouče ukazuje spíše na Měsíc), měsíčního srpku ve fázi dorůstání, dvou
   protilehlých oblouků na okraji terče a sluneční bárku a celkem 32 (původě snad 34 hvězd). 7
   z těchto hvězd je označováno jako Plejády, ostatní jsou neurčitelné a je možné že byly
   pohyblivé, tj. že je podle potřeby na kotouči posouvali a tím naznačovali putování. Oblouky na
   okraji terče symbolizovaly východní a západní horizont nebo snad Mléčnou dráhu, jeden z nich
   byl výkopci zničen. Zadní část disku je neopracovaná, vykazuje zřetelné stopy po odlévání a
   můžeme na ní pozorovat obrysy těles na přední straně disku. Průměr kotouče je 32 cm, váží 2,3
   kg. Na okraji má tloušťku 1,8 mm a uprostřed 4,5 mm.

   Zobrazování nebeských bárek můžeme sledovat například až na Kykladech (1\2 13. stol.př.n.l.)
   nebo na jihu Skandinávie (např. na čepeli meče z Rorby). Nejspíše se jedná o centrální
   náboženský symbol kolem roku 1600 př.n.l. v severských zemích.

   Astrální kotouč prošel několika fázemi postupných úprav. Jako první vznikl na disku měsíc v
   úplňku, 32 hvězd a měsíční srpek. Následně byly zakryty dvě hvězdy, jedna přemístěna, a
   přibyly půloblouky znázorňující horizonty. Ve třetí fázi přibyla, nejspíše, nebeská bárka až
   nakonec byl kotouč po obvodu proděrován, aby bylo možné jeji připevnit k neznámému podkladu. V
   dnešní podobě nebeský disk postrádá levý horizont, který se oddělil nejspíše ještě v období
   pravěku.

   Chemická analýza mědi v kotouči, mečích a nástrojích ukázala, že kov byl získán z jednoho
   zdroje, který se nacházel někde v rakouských Alpách.

   Z astronomického hlediska je velmi pravděpodobné, že jedno konkrétní seskupení sedmi hvězd na
   disku jsou Plejády. Toto souhvězdí bylo pro řadu raných kultur důležité pro navigaci a
   sledování proměnu ročních období. Z Mittelbergu byl v roce 1600 př.n.l. nejspíše volný výhled
   na vzdálené orientační body v krajině (Mittelberg je v dnešní době hustě zalesněn ale v době
   bronzové byl zřejmě zcela vykácen, protože lidé byli tehdy velmi závislí na dříví-topení,
   vaření, stavební účely, tavba rudy…atd ), a když ve středním Německu začátkem března zmizí z
   oblohy Plejády, signalizuje to příchod období setby.

   V dnešní době se astrální kotouč, který obsahuje nejstarší známé vyobrazení noční oblohy
   nachází v německém muzeu v Halle a je zpřístupněn široké veřejnosti.

   

   Použitá literatura:

   Meller, Harald 2004: Der geschmiedete Himmel. Die weite Welt im herzen vor 3600 Jahren,
   Stuttgart.